(1.) Energetický sektor Ukrajiny prochází po rozsáhlých útocích zrychlenou transformací a funguje v režimu adaptivního přežití. Zranitelnost velkých centralizovaných zdrojů vede ke strategickému posunu směrem k decentralizované výrobě energie, zejména prostřednictvím mobilních plynových turbín, kogeneračních jednotek a lokálních mikrosítí. Přestože se velké zdroje výroby postupně daří obnovovat, z hlediska dlouhodobé stability bude rozhodující schopnost systému zajistit vyšší odolnost a flexibilitu. Budoucí energetický mix Ukrajiny bude pravděpodobně založen na dominantním postavení jaderné energetiky (více než 50 % výroby), doplněné o flexibilní plynové zdroje a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie. (2.) Podle nejnovější zprávy RDNA5 utrpěl energetický sektor přímé škody ve výši 24,8 mld. USD a řadí se mezi čtyři nejvíce zasažené oblasti ukrajinské ekonomiky. Samotný elektroenergetický sektor představuje škody ve výši 17,1 mld. USD, z čehož 14,2 mld. USD připadá na výrobní kapacity a 2,3 mld. USD na přenosovou infrastrukturu. Celkové potřeby obnovy energetického a těžebního sektoru v příštích deseti letech jsou odhadovány na 90,6 mld. USD, přičemž samotná elektrizační soustava si vyžádá investice ve výši 70,8 mld. USD. Mezinárodní energetická agentura potvrzuje, že během zimního období 2025–2026 čelila Ukrajina výkonovému deficitu až 6 GW v důsledku poškození přibližně dvou třetin výrobních kapacit, a doporučuje urychlený přechod k distribuované výrobě energie. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) na tuto situaci reaguje mimo jiné financováním instalace 250 MW malých plynových zdrojů s cílem zvýšit flexibilitu elektrizační soustavy. (3.) Ukrajinská vláda posiluje podporu distribuované výroby energie a připravuje mechanismus kompenzací nákladů na připojení kogeneračních a mobilních plynových jednotek prostřednictvím rezervního fondu. Současně pokračuje program zvýhodněných úvěrů „5–7–9 %“, který umožňuje místním podnikům financovat pořízení generátorů, kogeneračních systémů, obnovitelných zdrojů energie a bateriových úložišť. Proces decentralizace je dlouhodobě podporován také mezinárodními finančními nástroji. Evropský program Ukraine Facility přímo alokuje prostředky do modernizace sítí a integrace obnovitelných zdrojů energie, čímž vytváří stabilní finanční rámec pro rozvoj flexibilních energetických kapacit. (4.) Energetický sektor vykazuje vysokou investiční aktivitu. Státní společnost Ukrenergo za podpory Evropské unie a EBRD realizuje výstavbu největších průmyslových bateriových úložišť v zemi o celkové kapacitě 197 MW. Společnost DTEK intenzivně obnovuje distribuční infrastrukturu a současně uvedla do provozu první soukromé bateriové úložiště o výkonu 20 MW. Významní průmysloví hráči, včetně skupiny Metinvest, stejně jako logistické a maloobchodní společnosti Nova Pošta, ATB a Silpo, v rámci zajištění kontinuity provozu ve velkém instalují lokální plynové jednotky a fotovoltaické systémy. Příkladem úspěšného zahraničního zapojení je česko-ukrajinský projekt TriCoGen (ENKOM, TEDOM, GENTEC), který předpokládá výstavbu sítě moderních kogeneračních jednotek o souhrnném výkonu přes 100 MW, přičemž první moduly o výkonu 10 MW se aktuálně připravují ke spuštění. (5.) Rozsáhlé škody a postupný přechod k decentralizovanému energetickému modelu vytvářejí mimořádnou poptávku po českých technologiích a řešeních. Za nejperspektivnější segment lze považovat kogenerační jednotky malého a středního výkonu, které jsou vhodné zejména pro města a obce, vodohospodářskou infrastrukturu, nemocnice a další prvky kritické infrastruktury. Na trhu zároveň přetrvává výrazný nedostatek zařízení pro přenos a distribuci elektrické energie. Vysoká poptávka se týká transformátorů všech napěťových úrovní, výkonových vypínačů, rozvoden, reléových ochran a automatizačních systémů. Významný potenciál představují také dodávky modulárních energetických center, mobilních plynových turbín, systémů akumulace energie a technologií smart grid, jejichž širší implementace bude představovat jednu z priorit poválečné stabilizace energetické soustavy.

(1.) Zemědělství a potravinářství na Ukrajině jsou i přes válečné ztráty absolutně klíčovými sektory ekonomiky a jejich transformační význam v posledních letech výrazně roste. Sektor stabilně tvoří více než 20 % HDP (společně se službami navázanými na sektor zemědělství) a za rok 2025 vygeneroval 56,1 % celkových exportních příjmů země v celkové hodnotě 22,53 mld. USD (zpráva asociace UCAB z ledna 2026). Zásadním trendem pro roky 2026 a 2027 je postupný odklon od masivního exportu surových komodit směrem k budování odolných kapacit pro hlubší zpracování, výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou a nezbytnou adaptaci výrobních procesů na standardy EU. (2.) Zcela nová zpráva Světové banky, Evropské komise a ukrajinské vlády (RDNA4) z března 2025 jednoznačně podtrhuje atraktivitu a objem tohoto trhu, když vyčísluje celkové škody a potřeby na obnovu ukrajinského zemědělského sektoru na více než 55 mld. USD. Nejnovější hodnocení Kyjevské školy ekonomie (KSE) publikované v únoru 2026 vyčísluje nepřímé ztráty sektoru z důvodu ušlých příjmů a snížené produkce za období do roku 2026 na obrovských 81,9 mld. USD, což vyvolává enormní tlak na okamžitou technologickou obnovu. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) aktivně reaguje na tento stav, přičemž jen v roce 2025 alokovala pro Ukrajinu rekordních 3,37 mld. USD, ze které významná část směřuje do podpory potravinové bezpečnosti a agrární infrastruktury. Reporty Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) vydané v červenci 2025 upozorňují na kritickou nutnost modernizace, jelikož 30 % pěstitelů (v nejzasaženějších oblastech až 45 %) hlásí úbytek sklizně z důvodu chybějících technologií; FAO proto pro rok 2025 vyčlenilo další prostředky s cílem podpořit více než 406 tisíc farmářů. (3.) Ukrajinská vláda proto aktivně podporuje revitalizaci sektoru prostřednictvím masivních dotačních programů zaměřených na zpracovatelský průmysl. Klíčovým nástrojem je vládní grantový program „eRobota“, který poskytuje nevratné dotace ve výši až 0,18 mil. USD na zakládání sadů, skleníků a zpracovatelských závodů. Stát rovněž garantuje provozní financování farmářů skrze úvěrový program „5-7-9 %“, v jehož rámci byly vyplaceny desítky miliard hřiven, a plně spustil program kompenzace až 80 % nákladů na komerční odminování zemědělské půdy. Tento národní investiční plán je ukotven i v rámci mezinárodního nástroje Ukraine Facility, v jehož rámci je prostřednictvím druhého investičního pilíře (Ukraine Investment Framework) vyčleněno 8,10 mld. USD je primárně na přímou podporu klíčových odvětví, z nichž agrosektor tvoří naprostou prioritu. (4.) Zemědělský sektor na Ukrajině je nadále podporován výraznou přítomností a expanzí silných domácích i nadnárodních hráčů. Na trhu aktivně působí přes 30 000 zemědělských podniků a silné domácí agroholdingy (Kernel, MHP, Astarta), které do své modernizace ročně investují stovky milionů dolarů. Skutečnou investiční aktivitu a silné finanční zdraví trhu dokládají výsledky z konce dubna 2026: holding Astarta ve své výroční zprávě reportoval za rok 2025 masivní provozní čísla s tržbami 173,27 milionů USD v zemědělském segmentu a další desítky milionů hřiven uvolnil na přímé investice do rekonstrukce místní dopravní infrastruktury. Stabilní a důvěryhodné prostředí pro zahraniční partnery se v současnosti formuje také skrze silné mezinárodní iniciativy, například na 2. kongresu zahraničních investic (Second Foreign Investment Congress) konaném v Kyjevě v květnu 2025, kde se globální partneři a firmy přímo propojují se zástupci regionů pro urychlení dalších investic do ukrajinské agro-logistiky a dodavatelských řetězců. (5.) Probíhající transformace a obnova vytvářejí pro podniky dlouhodobé a lukrativní příležitosti v celém dodavatelském řetězci. Primární poptávka směřuje do dodávek technologií pro tepelné zpracování (zpracování masa, mléka, ovocných koncentrátů), obnovy zničených obilných sil o kapacitách milionů tun a moderní balicí techniky. Specifickou a kriticky důležitou příležitost představují stroje a technologie pro odminování a rekultivaci půdy v jižních a východních oblastech. S ohledem na integraci Ukrajiny do trhu EU se očekává také masivní nárůst poptávky po technologiích precizního zemědělství, zavádění digitálních certifikačních systémů pro sledování bezpečnosti potravin a kvalitní genetice. Do budoucna tak ukrajinské zemědělství zůstane strategickým růstovým trhem pro inovativní technologické dodavatele.

(1.) Zdravotnictví patří mezi klíčové sektory obnovy, modernizace a technologické transformace Ukrajiny. Válečné škody výrazně zasáhly nemocniční infrastrukturu, dostupnost zdravotní péče, logistiku, energetickou odolnost zdravotnických zařízení i schopnost systému reagovat na nové zdravotní potřeby. Vedle obnovy poškozených objektů roste poptávka zejména v oblasti traumatologie, rehabilitace, protetiky, duševního zdraví, onkologie, kardiologie, diagnostiky a digitalizace zdravotních dat. Potřeby sektoru ve výši přibližně 19,42 mld. USD a poškození či zničení 1 603 veřejných zdravotnických zařízení ukazují, že nejde pouze o obnovu infrastruktury, ale o komplexní transformaci směrem k moderním, energeticky odolným a evropsky kompatibilním zdravotním službám. (2.) Investiční potřeby se soustřeďují především na obnovu a výstavbu zařízení sekundární péče, rehabilitačních center, center duševního zdraví, digitalizaci, telemedicínu, urgentní medicínu a vybavení pro specializovanou zdravotní péči. Program THRIVE přináší přibližně 453 mil. USD na zvýšení efektivity veřejných výdajů ve zdravotnictví, včetně posílení Programu zdravotních garancí, role Národní zdravotní služby Ukrajiny a efektivnějšího kontraktování poskytovatelů zdravotní péče. Kombinace infrastrukturní obnovy a institucionálních reforem vytváří poptávku nejen po jednorázových dodávkách zdravotnického vybavení, ale i po dlouhodobých technologických, servisních a vzdělávacích partnerstvích. (3.) Vládní rámec podporuje zdravotnictví jako jeden z pilířů obnovy lidského kapitálu. Rozpočet na rok 2026 vyčleňuje přibližně 5,81 mld. USD, z toho 4,3 mld. USD na Program zdravotních garancí, 345 mil. USD na centralizované nákupy léčiv, 226 mil. USD na preventivní zdravotní screening obyvatel starších 40 let a 433 mil. USD na veřejné investiční projekty ve zdravotnictví. Schválené projektové portfolio zahrnuje 24 projektů v celkové orientační hodnotě přibližně 3,6 mld. USD. Tuto částku je však vhodné chápat jako hodnotu projektového portfolia, nikoliv již alokované rozpočtové prostředky. (4.) Rozvoj sektoru je podporován kombinací veřejných investic, mezinárodního financování a postupně rostoucího trhu veřejných i soukromých poskytovatelů zdravotních služeb. Mezi hlavní oblasti patří obnova a modernizace zdravotnické infrastruktury, rozvoj rehabilitační, psychiatrické a psychosociální péče, onkologických služeb, péče o matku a dítě, veřejného zdraví a transplantačních a chirurgických technologií. Strategický rámec zároveň zdůrazňuje princip obnovy „build back better“, rozvoj rehabilitační péče, podpory duševního zdraví, energetické soběstačnosti zdravotnických zařízení a širší využití digitálních řešení včetně telemedicíny. (5.) Pro české exportéry vznikají příležitosti zejména v dodávkách diagnostických přístrojů, laboratorních systémů, operačních a intenzivních technologií, pacientských monitorů, sterilizačních a dezinfekčních zařízení, nemocničních lůžek, vybavení centrálních sterilizací, rehabilitačních technologií, protetických a ortopedických řešení, modulárních zdravotnických objektů, telemedicínských systémů, nemocničních informačních systémů, kybernetické bezpečnosti zdravotnických dat a technologií pro energetickou odolnost nemocnic. Významný potenciál mají rovněž řešení pro kardiologii, onkologii, léčbu těžkých traumat a popálenin, péči o duševní zdraví a komplexní rehabilitaci válečných i civilních pacientů. Vzhledem k postupné harmonizaci s evropskými standardy a důrazu na transparentní investice mohou české firmy vstupovat nejen jako dodavatelé, ale také jako dlouhodobí partneři v oblasti servisu, školení, pilotních projektů a modernizace zdravotnických zařízení.