English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Ukrajina je ve všech ohledech zasažena ruskou vojenskou agresí. V této souvislosti klesla ukrajinská ekonomika o 35,5 % a země čelí nejhlubší recesi od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Výrazným problémem zůstává inflace. Ztráta rozsáhlých průmyslových území, masivní vnitřní a zejména pak vnější migrace a zavírání podniků vedly v roce 2022 k prudkému nárůstu nezaměstnanosti na 29 % práceschopného obyvatelstva. Dvojnásobný nárůst veřejného dluhu na 99,3 % HDP ohrožuje hospodářskou stabilitu země a právě proto bude ukrajinská strana v rámci zajištění finanční stability země nadále spoléhat zejména na vnější financování (MMF, WB, EBRD, EU).
Očekávání ohledně následujícího hospodářského oživení kvůli válce, která představuje zásadní devastující zásah do ekonomiky, jsou spíše opatrná. Ke konci roku 2023 většina mezinárodních bank a ratingových agentur prognózují postupné oživování ukrajinské ekonomiky, které by se mělo v následujících letech zrychlovat na pozadí předpokládaného snižování bezpečnostních rizik (postupná deokupace území, návrat migrantů a tím i růst domácí poptávky, otevření černomořských přístavů, které jsou důležité pro vývoz zemědělské produkce a kovů). Odhaduje se, že průměrný meziroční růst HDP za rok 2023 se bude pohybovat okolo hodnoty 0,7 %. Dle prognózy vývoje HDP v letech 2024 a 2025 by další růst měl vyšplhat na hodnotu 3,9 % a 2,9%.
Dokud válka trvá, bude docházet zejména k dočasné operativní obnově zničených objektů strategické infrastruktury. Válka však dříve či později skončí a Ukrajina bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu, až po bydlení.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 3,4 | -35,5 | 0,7 | 3,9 | 2,9 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 48,9 | 99,3 | 102,2 | 105,4 | 106,3 |
| Míra inflace (%) | 9,4 | 20,2 | 13,7 | 10,4 | 8,4 |
| Populace (mil.) | 41,6 | 36,1 | 36,6 | 37,0 | 37,5 |
| Nezaměstnanost (%) | 9,9 | 19,9 | 16,7 | 15,3 | 13,9 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 14 128,7 | 11 200,0 | 11 550,0 | 12 050,0 | 12 490,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -3,9 | 8,4 | 5,2 | 1,8 | -0,7 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -6,6 | -15,2 | -13,4 | -15,6 | -18,5 |
| Průmyslová produkce (% změna) | 1,9 | -37,2 | -15,6 | 6,2 | 4,1 |
| Exportní riziko OECD | 6/7 | 6/7 | 7/7 | 7/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 15,2 |
| Německo | 8,7 |
| Rusko | 8,4 |
| Polsko | 7 |
| Bělorusko | 6,7 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 70,0 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 5,4 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 4,4 |
| Uhlí, případně mleté, ne však aglomerované | 2,4 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 2,1 |
| Plyn zemní, případně zkapalněný | 2,0 |
| Zdroj: EIU | |
Aktuální informace k oborovým příležitostem
Ukrajinský trh vždy skýtal řadu obchodních a investičních příležitostí. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vzájemný obchod vykazoval v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v roce 2015 činil 15,2 mld. Kč a v roce 2022 už 35,5 mld. Kč). Válka však výrazným způsobem zasáhla většinu sektorů bilaterální spolupráce a ovlivnila aktuální poptávku ukrajinské strany, zejména směrem k dočasné operativní obnově zničených objektů a pomoci se zajištěním základního fungování státu a základních potřeb pro obyvatele.
Ukrajina společně se západními partnery věnuje zvýšenou pozornost opatřením na podporu fungování kritické infrastruktury – dodávky vody a elektřiny, vytápění na zimní sezónu 2023/2024, fungování zemědělsko-potravinových řetězců, aby lidé mohli žít na válkou zasažených územích, aby mohlo docházet k návratu běženců do svých domovů. Na celé řadě míst je nutné zajistit potřebné obydlí vnitřně vysídleným osobám. Již v této etapě mají české firmy šanci na zapojení do procesu obnovy.
Následovat bude kompletní obnova měst a infrastruktury dle evropských standardů trvající několik desetiletí. České firmy se vždy aktivně podílely na procesu modernizace a rozvoje ukrajinské infrastruktury a ekonomiky. Zkušenost ČR s poskytováním materiální, humanitární a rozvojové pomoci Ukrajině, s dodáváním vojenské techniky, zbraní a transformační spolupráce lze vnímat jako komparativní výhodu pro fázi poválečné rekonstrukce země.
Pro obnovu Ukrajina počítá se zdroji financování především z EU, USA a dalších vyspělých zemí a mezinárodních finančních institucí (zárukou transparentního obchodu), se zapojením soukromého sektoru. V říjnu 2022 byl vládou schválen Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025 s vyčleněním finančních prostředků. Součástí programu je také komerční část rekonstrukce Ukrajiny, která směřuje k rozvoji obchodní spolupráce, včetně podpory zapojení podnikatelské sféry do rekonstrukčních a rozvojových projektů všech možných donorů s využitím dostupných proexportních nástrojů. Důležitá bude připravenost komplexních nabídek zapojení českých firem a řešení do procesu rekonstrukce ukrajinské ekonomiky, tedy české schopností, které dokážeme realizovat na Ukrajině.
Perspektivními sektory pro spolupráci do budoucna jsou doprava a infrastruktura, strojírenství a energetika. Stabilními sektory pro další spolupráci se jeví rovněž zdravotnický a zemědělský průmysl.
Energetika
Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá nejen modernizaci generujícího zařízení a sítí. Synchronizace s ENTSO-E také zajistí demonopolizaci trhu s elektřinou na Ukrajině, pomůže zavést efektivní transparentní evropská pravidla/postupy a otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně hospodářské činnosti, což je velmi důležité vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině.
Ukrajinská energetika byla významněji zasažena naposledy začátkem března 2023, což vedlo k blackoutům v zemi. Případné obnovení ostřelování infrastruktury z ruské strany může vést k nárůstu zatížení energetické soustavy a vzniku výrazných komplikací při zabezpečení dodávek elektrické a tepelné energie. Navíc, bude-li terčem útoku distribuční infrastruktura (zejména transformátory a distribuční zařízení napěťových tříd 110-150 kV) – mohou destrukce vést k výpadku proudu v některých lokalitách zejména velkých měst na několik dní i týdnů, což bude záviset na dostupnosti zařízení pro obnovu. V krátkodobém horizontu lze proto spatřovat příležitost pro české podnikatelské subjekty v dodávkách elektrických zařízení (silové transformátory, přístrojové transformátory, vysokonapěťové spínače, odpojovače), mobilních kabelových laboratoří, kabelů a vodičů. S ohledem na lhůty dodání těchto zařízení (mezi 6 měsíci až jedním rokem) lze doporučit zabezpečení dostupnosti dostatečného množství rezervních komponent na skladě.
Ve střednědobém horizontu budou přínosem kroky směrem k decentralizaci energetické soustavy Ukrajiny s cílem zvýšit spolehlivost přenosu elektřiny a dostupný výkon energetické soustavy pro (1)pokrytí vlastní potřeby energie a (2)obnovení komerčního toku elektřiny do zemí Evropské unie. Z praktického hlediska může být přínosem studie proveditelnosti analyzující konkrétní potřeby (včetně otázky modernizace) energetického sektoru země, prioritně ve čtyřech oblastech našeho zájmu: Dnipropetrovská, Charkovská, Lvivská a Zakarpatská. Z ukrajinské strany je zájem o vyspělé decentralizované zdroje energie a tepla s jejich integraci do stávající energetické soustavy (například kogenerační jednotky a bioplynové elektrárny).
Rozvoj biopaliv je jednou z perspektivních oblastí spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou. Ukrajina má významný potenciál většího využití místních biopaliv místo zemního plynu. Za posledních šest let bylo na Ukrajině uvedeno do provozu více než 2,4 GW kapacity biomasy, do jejíž výstavby bylo investováno více než 540 mil. EUR. Mechanismem pro vytvoření trhu s biopalivy na Ukrajině by mělo být využívání jednotné elektronické platformy pro výrobce a spotřebitele. Perspektivním směrem spolupráce je proto výměna zkušeností s implementací burzovních nástrojů a clearingu na energetických trzích.
Do budoucna lze předpokládat větší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie. Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro větrné a vodní elektrárny (například turbíny pro malé vodní elektrárny v Zakarpatské oblasti) a jadernou energetiku (dodávky zařízení pro zvyšování bezpečnosti provozu ukrajinských energetických bloků; pokračování servisních výkonů včetně dodávek náhradních dílů a komponent; součinnost v R&D; projektové a inženýrské výkony). Velkou výzvou může být společný vývoj s následnou výrobou univerzálních mobilních jaderných reaktorů. Poptávka je i po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Zde najdou uplatnění firmy působící v oblasti měření a regulace spotřeby nebo energetického auditu.
Nakonec samotné připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá celkovou modernizaci generujícího zařízení a sítí a s ukončením války otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně-hospodářské činnosti, což je vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině velmi důležité.
Zemědělství a potravinářství
Struktura exportu ukrajinské agroprodukce naznačuje jeho převážně surovinový charakter a potřebu rozvoje směrem k hlubšímu zpracování a výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou.
Rok od začátku války na Ukrajině dosahuji škody hodnoty cca 8,7 mld. USD, přitom největší podíl zaujímají ztráty způsobené zničením a poškozením (1)zemědělské techniky (4,65 mld. USD) a (2)vyrobených produktů (1,87 mld. USD). Značné škody utrpěla také infrastruktura pro skladování produkce. To vše představuje zajímavou příležitost pro české dodavatele. S ukončením války bude třeba směřovat velké úsilí k odminování zemědělských pozemků v Charkovské, Mykolajivské a Chersonské oblasti a stimulovat velké agrární podniky, aby investovaly do rozvoje chovu hospodářských zvířat a zpracování zemědělské produkce. Existují dobré exportní příležitosti u zařízení potravinářského sektoru, u zemědělské techniky a technologií, u energetického zařízení na biomasu (zemědělské odpady) i u levnějších základních potravin. Zajímavou příležitostí mohou být také tendry Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů na projekty realizované v rámci poskytování humanitární pomoci.
Dopravní infrastruktura
Zničená a poškozená civilní a vojenská infrastruktura nabízí jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky, materiálů a technologií ve stavebním segmentu. Odminování území a zneškodňování jiných výbušných zařízení je nutnou podmínkou pro další obnovu infrastruktury (Ministerstvo obrany dříve odhadovalo, že odminování okupovaných území jen na Donbasu bude trvat 15 let a stát 1 mld. USD). Možnosti pro spolupráci jsou i při modernizaci veřejné dopravy, například při celkové rekonstrukci železniční infrastruktury (bezpečnostní, informační a telekomunikační systémy; výroba a oprava kolejových vozidel a lokomotiv; zlepšení komfortu mobility a bezpečný provoz; modulární mosty a menší ocelové mosty) a modernizaci letišť.
Zdravotnictví a farmacie
Značné nároky na zdravotní péči v době války jsou důvodem rostoucích výdajů ve státním rozpočtu. Trvalou výzvou je nedostatek životně důležitých a cenově dostupných léků a zdravotnického materiálu. Od začátku války bylo zcela zničeno 173 a částečně poškozeno 1045 zdravotnických zařízení. Ukrajinský národní plán obnovy a Strategie rozvoje zdravotnictví do roku 2030 (podklad pro poválečný plán obnovy zdravotnického systému Ukrajiny) vidi priority v obnově zdravotnického systému a jeho proměně jako celku v souladu se standardy EU. Bude proto docházet k výstavbě nových nemocnic a rekonstrukci poškozených zdravotnických zařízení. Příležitost pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie) a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích.
