Ukrajina

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Ukrajina je východoevropskou zemí s hlavním městem Kyjev na řece Dněpru. Nezávislost země získala v roce 1991. Ukrajina je unitární polo-prezidentská republika s jednokomorovým parlamentem (Nejvyšší rada Ukrajiny), která se dělí na 24 oblastí. Část Doněcké a Luhanské oblasti a Krym není pod kontrolou ukrajinské vlády. Prezidentem je Volodymyr Zelenskyj.

Od roku 2017 je v platnosti Asociační dohoda EU – Ukrajina a postupně probíhá propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. EU je též nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny. Mezi rostoucí a perspektivní sektory ekonomiky patří zemědělství, IT (včetně digitalizace), energetika, zdravotnictví, dopravní průmysl apod. 

V souvislosti s ruskou vojenskou agresí Ukrajina čelí hluboké recesi. Válka zasáhla všechny sektory ekonomiky. Většina mezinárodních bank, ratingových agentur a analytických center pokles HDP Ukrajiny v roce 2022 odhaduje na 30 %. Příklady z Iráku, Libanonu, Sýrie a Jemenu však ukazují, že pokles ekonomiky, který se nachází pod bezprecedentním tlakem může být nakonec mnohem vyšší – v rozmezí 50-70 %. Přímé (zničení a poškození civilní a vojenské infrastruktury) a nepřímé (pokles HDP, zastavení investic, odliv pracovních sil, dodatečné náklady na obranu a sociální podporu atd.) ztráty ukrajinské ekonomiky v důsledku války se už nyní pohybují kolem bilionu eur.  V současné době je zvyšování cen omezováno administrativními opatřeními jako jsou regulované ceny pohonných hmot, plynu, tepla a elektřiny a také pevný směnný kurz. S postupným uvolňováním restrikcí je velmi pravděpodobný růst inflace. Bude to způsobeno cenami pohonných hmot a energií, rostoucími výrobními náklady, nedostatkem některého zboží včetně potravin dříve vyráběných v jižních oblastech Ukrajiny a také výrazným uvolněním měnové politiky, kterému se dá při současných okolnostech jen těžko vyhnout.

Ukrajina patří mezi 20 nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vzájemný obchod vykazuje v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil a lze předpokládat jeho stabilní růst i v letech následujících. Na Ukrajině působí více jak 200 kanceláří a zastoupení českých společností, nejvíce v Kyjevě a Kyjevské oblasti, Lvovské oblasti, Dněpropetrovské oblasti a Zakarpatské oblasti. Firmy aktivně působí v celé řadě odvětví od tradičního strojírenství, automobilového průmyslu a energetiky až po obranu, biotechnologie a zdravotnické prostředky. Ve většině sektorů firmy dokázaly využít lepší dostupnost financování mj. prostřednictvím mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD apod.) a též s ohledem na navýšení místních rozpočtů v rámci decentralizace. Takové finanční zdroje budou opět uvolněny teprve v souvislosti s obnovou ukrajinské ekonomiky a infrastruktury po skončení bojových akcí.

Při vstupu na ukrajinský trh je potřeba zohlednit velký význam osobního jednání, dále je nutné počítat s tím, že obchodní jednání probíhají zpravidla delší dobu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat volbě důvěryhodných ukrajinských partnerů.

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické procesy na Ukrajině probíhají v rámci poloprezidentského systému, v němž řídí vládu prezident volený přímo na pětileté funkční období; ten ovšem zároveň sdílí některé exekutivní pravomoci s jím navrhovaným a parlamentem schvalovaným premiérem. Vítězem prezidentských voleb se stává kandidát, který dosáhne nadpoloviční většiny v 1.kole, případně ve 2.kole, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Legislativní pravomoci má jednokomorový parlament (Verchovna rada), do něhož je voleno 450 (26 poslanců z jednomandátových obvodů na územích nekontrolovaných vládou voleno není) poslanců na čtyřleté funkční období. Politické strany většinou nejsou ideologicky vyhraněné, spíše spjaty s konkrétními osobami a podnikatelskými zájmy. Vítězem ukrajinských prezidentských voleb se 21. dubna 2019 stal herec a producent V. Zelenskyj, který ve 2. kole porazil dosavadního prezidenta P. Porošenka (73,22 % vs 24,45 %). Hlavním tématem kampaně Zelenského byl boj proti korupci a současnému establishmentu; rovněž slíbil pokračovat v euroatlantickém kurzu. Dne 21. 7. 2019 se na popud nového prezidenta uskutečnily předčasné parlamentní volby. Prezidentova strana Sluha lidu v nich získala 43,7 % hlasů (124 míst). V jednomandátových obvodech pak strana získala dalších 130 míst, čímž dosáhla nadpoloviční většiny poslanců. Do parlamentu se dostaly ještě čtyři další strany, proruská Opoziční platforma – Za život (43 mandátu), Vlast J. Tymošenkové (26), Evropská solidarita bývalého prezident P. Porošenka (25) a Hlas rockera V. Vakarčuka (20). Naopak neuspěly nacionalistické a extrémně pravicové strany. 

Zásadní změnu vnitropolitického vývoje na Ukrajině přinesla ruská invaze, kterou Moskva započala 24. února 2022, které předcházelo uznání tzv. Doněcké a Luhanské republiky ze strany Ruska. Prvotním cílem bylo pravděpodobně svržení legitimní ukrajinské vlády a nastolení loutkové proruské vlády. Prezident Zelenskyj po dobu války zůstává v Kyjevě, odkud vede jednání s řadou zahraničních státníků, aktivně vzdáleně vystupuje před parlamenty různých zemí a na mezinárodních fórech a přijímá návštěvy evropských představitelů. Došlo k mobilizaci společnosti a zákazu proruských politických stran v čele s OPZŽ.

Složení vlády:

1. vicepremiérka a ministryně ekonomiky: Yulia Svyrydenko

Vicepremiérka pro otázky evropské a euroatlantické integrace: Olga Stefanyšyna

Vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných teritorií: Iryna Vereščuk

Vicepremiér a ministr pro digitální transformaci: Mychailo Fedorov

Ministr pro otázky strategických odvětví průmyslu: Pavlo Rjabikin

Ministr spravedlnosti: Denys Maljuska

Ministr financí: Sergej Marčenko

Ministr ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů: Ruslan Strilec

Ministr energetiky: Herman Haluščenko

Ministr infrastruktury: Oleksandr Kubrakov

Ministr rozvoje komunit a teritorií: Oleksij Černyšov

Ministr školství a vědy: Serhij Škarlet

Ministr kultury a informační politiky: Oleksandr Tkačenko

Ministr zdravotnictví: Viktor Ljaško

Ministr mládeže a sportu: Vadym Hutcajt

Ministryně sociální politiky: Maryna Lazebna

Ministr vnitřních věcí: Denys Monastyrskyj

Ministr zahraničních věcí: Dmytro Kuleba

Ministr obrany: Oleksij Reznikov

Ministryně pro veterány: Yulia Laputina

Ministr pro agrární politiku a potravinářství: Mykola Solskyj

Ministr bez portfeje: Oleh Nemčinov

1.2. Zahraniční politika země

Ukrajina vznikla po rozpadu SSSR a dodnes se v oblasti zahraniční politiky potýká se sovětským dědictvím. Země je, co se svého zahraničně politického směřování týče, rozdělena. Část obyvatelstva (převážně na západě země) si přeje silnou orientaci na EU a Západ obecně, zatímco obyvatelstvo ve východní části země, zvláště na Donbase, se politicky i ekonomicky tradičně orientuje na Rusko. Toto pomyslné rozdělení země se projevilo při Oranžové revoluci v roce 2004 a následně při tzv. Majdanu v roce 2014. V obou těchto případech došlo k uchopení moci prozápadními silami.

Silná orientace na EU a Západ obecně je hlavní charakteristikou současné ukrajinské zahraniční politiky. Ambice vstoupit do EU a do NATO jsou zakotveny v ukrajinské ústavě. V důsledku revoluce na Majdanu v roce 2014 byla podepsána již dříve mnoho let dojednavaná Asociační dohoda EU – Ukrajina včetně dohody o volném obchodu DCFTA. Následně byla v roce 2017 zrušena vízová povinnost pro občany Ukrajiny pro turistické cesty do Unie. 

Události Majdanu následovala agresivní reakce Ruska, které na jaře 2014 zabralo Krym a následně rozpoutalo válku na východě Ukrajiny v Doněcké a Luhanské oblasti.  Krym je nyní z pohledu Ruska nedílnou součástí Ruské federace, zatímco Ukrajina odmítá anexi Krymu uznat a podniká veškeré možné kroky na mezinárodní scéně k jeho navrácení. 

Boje na linii dotyku na východě země se separatisty podporovanými Ruskem probíhaly bez přestávky od roku 2014. V letech 2014 – 2015 byly dojednány tzv. Minské dohody, které však nebyly implementovány. Veškerá jednání o řešení konfliktu na východě země selhala a i dojednaná příměří byla neustále porušována. 

Přelomovým datem pro ukrajinskou moderní historii se stal 24. února 2022. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, když podle své propagandy zahájilo tzv. „speciální vojenskou operaci“, jejímž oficiálním cílem dle Moskvy měla být ochrana separatistických útvarů na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost Rusko v osobě prezidenta Putina uznalo tři dny dříve. 

Putin argumentoval „nutností denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny a ochranou místního ruského obyvatelstva. Skutečným cílem Moskvy bylo ovládnutí země prostřednictvím vlastní dosazené loutkové vlády a návrat země do područí Moskvy podobně, jako se jí to podařilo ve vztahu k Bělorusku. 

Invaze nebyla zcela překvapivá, jelikož Moskva shromažďovala jednotky nedaleko rusko‑ukrajinské a rusko-běloruské hranice nejpozději od listopadu 2021. Tvrzení o tom, že jednotky přítomné u hranic se účastní pouze rusko-běloruských vojenských cvičení, se ukázaly být lži. Po celou dobu vojenských příprav Moskva žádala garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance. Neúspěšná (a ze současného pohledu Ruskem předem odsouzená k neúspěchu) jednání mezi Moskvou a řadou západních představitelů probíhala po několik týdnů.

Spoluagresorem se kromě Ruska stalo i Bělorusko, jehož vojáci se sice do bojových operací nezapojili, ale ruské jednotky používaly Bělorusko jako svou operační základnu a z běloruského území rovněž probíhalo ostřelování ukrajinských měst. 

EU i NATO a další spojenci zůstali v postoji vůči ruské agresi jednotní, uvalili na Rusko tvrdé sankce a zároveň posílají Ukrajině masivní finanční, humanitární a zbrojní pomoc.

1.3. Obyvatelstvo

Od roku 1990 je registrováno snižování počtu obyvatelstva na Ukrajině. K 1. říjnu 2021 počet obyvatel Ukrajiny činil 41,32 milionů obyvatel. Cca 70 % obyvatel žije ve městech.

Národnostní složení:

Ukrajinci 77,8 %

Rusové 17,3 %

Bělorusové 0,6 %

Moldavané 0,5 %

Bulhaři 0,4 %

Poláci 0,3 %

Maďaři 0,3 %

Etnické složení:

Na Ukrajině žije více než 100 národností, včetně cca 5 000 etnických Čechů.

Náboženské skupiny:

Převládá pravoslavné náboženství, v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus. Menšinová náboženství, která však mají na Ukrajině dlouhou tradici, jsou judaismus a islám. Dne 15. prosince 2018 byla vyhlášena jednotná Pravoslavná církev Ukrajiny sjednocující ukrajinské církve.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Od roku 2016 (s výjimkou roku 2020, -3,9 % v důsledku pandemie koronaviru) ukrajinský HDP rostl o 2 – 3,3 % ročně. HDP v roce 2021 vyrostl o 3,2 %. Inflace za rok 2021 činila 9,4 %. Podle metodologie Mezinárodní organizace práce faktická míra nezaměstnanosti se v průběhu roku 2021 zvýšila na úroveň 10,3 % práceschopného obyvatelstva a činila 1,79 mil. osob. Objem průmyslové výroby za rok 2021 narostl o 1,1 %. Hlavní „driver“ zrychlení industriálního sektoru byl zpracovatelský průmysl (61,9 %), kde ve zrychleném tempu roste obrábění dřeva a výroba papíru (105,7 %), výroba dopravních prostředků a zařízení (108,0 %) a hutní výroba (+105,5 %). U zemědělské produkce došlo k nárůstu o 14,4 %.Obrat zahraničního obchodu zbožím v roce 2021 činil 125,37 mld. EUR. Významný podíl na celkovém objemu importu: strojírenská produkce (33,6 %); chemická produkce (20,4 %); minerální výrobky (17,0 %); produkce agrárně-průmyslového komplexu (11,6 %); produkce hutního komplexu (5,7 %); výrobky lehkého průmyslu (5,1 %). Na ukrajinském exportu: produkce agrárně-průmyslového komplexu a potravinářství (31,6 %); produkce hutního komplexu (23,5 %); minerální výrobky (15,4 %); strojírenská produkce (10,1 %); chemická produkce (5,5 %). Na konci roku 2021 dosáhly přímé zahraniční investice 5,53 mld. EUR, což poukazuje na rostoucí důvěru globálních investorů v ukrajinskou ekonomiku. K ekonomicky nejrozvinutějším regionům na Ukrajině patří zejména Kyjev a Kyjevská oblast (kam mj. směřovalo nejvíce zahraničních investic v roce 2021), dále Dněpropetrovská oblast, Charkovská oblast, Oděská oblast a Lvovská oblast (sem směřují významné investice od března 2022). 

Ukrajinská ekonomika je orientována více na dodávky surovin, polotovarů a zemědělské produkce s tím, že probíhá proces postupných reforem s orientací na růst podílu hotových výrobků a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Velmi rychle se na Ukrajině rozvíjí zemědělský a potravinářský sektor a IT sektor včetně digitalizace. Z druhé strany pokračuje trend snižování průmyslové výroby, který je součástí dlouhodobého trendu postupné „de-industrializace“ ukrajinské ekonomiky. Významný faktor představuje postupné propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU na základě Asociační dohody EU – Ukrajina a v jejím rámci Dohody o volném obchodu EU – Ukrajina (DCFTA). EU je též nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V plánovaných předválečných rozpočtových výdajích dominovala sociální ochrana, dluhová služba a zdravotnictví. Válka způsobila poloviční pokles exportu a importu – čtvrtinu tvoří železná ruda, zatímco vývoz kovů z Ukrajiny se téměř zastavil. Tradičně největším zdrojem devizových příjmů státního rozpočtu Ukrajiny je export zemědělské produkce, který se snížil téměř čtyřnásobně. Snížení příjmů do rozpočtu způsobuje nedostatek peněz ve státní pokladně. V rozpočtu se výrazně zvýšily výdaje na obranu a veřejný pořádek, mírné zvýšení výdajů na zdravotnictví a sociální ochranu. Došlo rovněž ke snížení zbývajících položek s výjimkou základních výdajů na státní aparát. 

Státní dluh UA stoupl na 72,70 mld. EUR, tj. o 0,96 %. Státní zahraniční dluh UA se ke dni 30.11.2021 stoupl o 1,47 % na 40,01 mld. EUR. Veřejný dluh UA se zvýšil o 4,9 % na 32,69 mld. EUR. Státem garantovaný dluh stoupl o 657 mil. EUR na 9,78 mld. EUR. Národní banka UA očekává snížení veřejného dluhu na 55,8 % HDP v roce 2021 (loni státní dluh vzrostl na 60,8 % HDP). Objem devizových rezerv ke dni 31. 12. 2021 činí 27381,8 mld. EUR.

Výše dluhu ohrožuje hospodářskou stabilitu země a právě proto bude UA strana v rámci zajištění finanční stability země nadále spoléhat zejména na vnější financování (MMF, WB, EBRD, EU). Ačkoliv se zdá, že Národní banka UA dokázala administrativními opatřeními stanovit kurz v přijatelnějším poměru ve prospěch hřivny, pravděpodobnost, že tento kurz udrží v krátkodobé perspektivě bez nových úvěrů, je spíše mizivá. Výsledkem může být další prudký růst inflace, což povede ke značným problémům reálné ekonomiky a hlubší destabilizaci finančního sektoru země.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém na Ukrajině je dvojstupňový, zahrnuje Národní banku Ukrajiny (NBU) a komerční banky s licencí. Po znárodnění Privatbanky v roce 2016 a některých dalších bank (Ukreximbanka, Oščadbanka, Ukrgazbanka) dosáhl podíl státu v bankovním sektoru cca 55 %. V roce 2021 byl ukrajinský bankovní sektor dále konsolidován a vykázal čistý zisk na úrovni 2,4 mld. EUR. Působí zde celkem 69  bank (k 1.4.2022), v cca třetině z nich je zahraniční kapitál. Mezi největší banky na Ukrajině dle ziskovosti se řadí Privatbanka (největší ukrajinská banka se ziskem v roce 2021 na úrovni 1,08 mld. EUR (tj. 45,2 % zisku celého bankovního sektoru), Raiffeisen Bank Aval (rakouská banka, která je nejúspěšnější zahraniční bankou na Ukrajině), Oščadbanka (ukrajinská státní banka s druhými největšími aktivy), PUMB (soukromá ukrajinská banka patřící průmyslově – finanční skupině SKM) a Ukrsibbank (zahraniční banka většinově vlastněná skupinou BNP Paribas).

Ukrajinský bankovní systém od vypuknutí nové ruské agrese v roce 2022 citelně, téměř o 50 % zmenšil. Přestaly fungovat podniky, 10 % Ukrajinců své domovy opustilo a část nebude moci splácet spotřebitelské úvěry a hypotéky. V současné době bankovní systém zůstává likvidní a situace díky manuálnímu řízení a intervenci Národní banky Ukrajiny společně s evropskými partnery vypadá stabilizovaně. S postupným uvolňováním restrikcí klíčovou výzvou sektoru bude platební neschopnost – některé banky trh zcela opustí, systémově významnější budou s největší pravděpodobností znárodněny.

Špatné úvěry z nesolventních bank (non-performing loans) jsou převáděny do Garančního fondu, který je nabízí k odprodeji prostřednictvím elektronického systému PROZORRO.

2.4. Daňový systém

Po dobu války byl na Ukrajině zaveden nový daňový model na podporu ukrajinského podnikání v podmínkách stanného práva, zejména:

• uplatněno zvýhodnění na prodej pohonných hmot, a to snížení sazby DPH na pohonné hmoty z 20 % na 7 % a zrušení spotřební daně;
• sníženy daňové sazby a společnostem byl umožněn přechod na zjednodušený daňový systém (2% daň z obratu namísto DPH a daně z příjmu);
• zavedeny výhody pro vlastníky půdy, kteří jsou osvobozeni od placení pozemkové daně a pronájmu za pozemky nacházející se v oblastech, kde probíhají bojové operace;
• vytvořeny pobídky pro pomoc vojákům a charitu – od DPH a cla byl osvobozen dovoz a dodávky přileb, neprůstřelných vest, léků a dalšího obranného zboží na Ukrajinu aj.

Daňový systém na Ukrajině před válkou by bylo možné charakterizovat jako standardní. Jeho základní principy jsou definovány Daňovým kodexem. Mezi nejdůležitější daně a poplatky lze zařadit:

• daň z přidané hodnoty ve výši 20 % a dále 7 % u farmaceutických výrobků
• daň z příjmu právnických osob ve výši 18 %
• daň u příjmu fyzických osob ve výši 18 % (pro pracující důchodce ve výši 15 % z příjmu přesahujícího 3- násobek minimální mzdy)
• vojenská daň ve výši 1,5 %
• dále ekologická daň, pozemková daň, poplatky za registraci motorových vozidel, zemědělská daň, spotřební daň, místní daně a poplatky aj.
• jednotný sociální vklad 22 % (sociální a zdravotní pojištění)

Daňový kodex upravuje též otázky navazující na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, se kterými se mohou čeští podnikatelé při podnikání na Ukrajině setkat. To se např. týká ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze závislé činnosti.

Aktuální stav v oblasti daní je na stránkách Statní daňové služby Ukrajiny: https://zir.tax.gov.ua/main/index/stavki

V rámci postupného posilování mezinárodní spolupráce Ukrajiny lze v budoucnu očekávat zjednodušování a zkvalitňování daňového systému.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU představuje největšího obchodního partnera Ukrajiny s 39,0 % podílem na celkovém obratu zahraničního obchodu UA. Více jak 15 000 ukrajinských společností exportuje své výrobky a služby do EU.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Díky aktivnímu nástupu českých firem vzájemný obchod vykazuje v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v r. 2015 činil 15,2 mld. Kč a v r. 2021 už 34,8 mld. Kč) a lze předpokládat jeho stabilní růst i v letech následujících. V roce 2021 došlo ke zvýšení obchodní výměny o 26,6 % na 75,3 mld. Kč. ČR vyváží na Ukrajinu především komunikační techniku, osobní vozidla a jejich příslušenství, zemědělské stroje a spotřební zboží apod., z Ukrajiny se do ČR dováží zejména suroviny jako je železná ruda, koncentráty, ethylalkohol, postupně roste podíl potravin a zemědělských výrobků a též vybraného spotřebního zboží. ČR si postupně upevňuje pozici mezi nejvýznamnějšími obchodními partnery Ukrajiny (ČR je 12. největším dovozcem a 10. nejvýznamnějším vývozcem pro Ukrajinu).

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Největším obchodním partnerem Ukrajiny mimo země EU je Čína s podílem 12 % na ukrajinském exportu a 15 % na importu s tím, že ukrajinský export na čínský trh se výrazně zvýšil právě v roce 2021. Významným obchodním partnerem s 5,1 % celkového obratu zahraničního obchodu UA je Rusko. Vývoz na UA narostl o 21,3 %, dovoz narostl o 24,0 %. USA 2,4 % podíl na exportu a 4,6 % podíl na importu; Turecko 5,9 % podíl na exportu a 4,5 % podíl na importu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Makroekonomické ukazatele, zavedení pobídek pro investory, účinná podpora zahraničních investic ze strany ukrajinské vlády, reformy zaměřené na zvýšení transparentnosti daňového systému, podporu podnikání a posílení ochrany investorů – to vše vytvořilo příznivé investiční klima v roce 2021. Příliv přímých zahraničních investic do Ukrajiny v loňském roce dosáhl rekordní za posledních pár let úrovně a činil  5,53 mld. EUR. Z teritoriálního hlediska nejvíce investic připadalo na země EU (4127,8 mil. EUR). Největším investorem je Nizozemí s 1657,1 mil. EUR, následuje Kypr s 844,5 mil. EUR, Švýcarsko s 738,0 mil. EUR a Německo s 718,1 mil. EUR.

Přímé investice z České republiky v roce 2021 činily 29,1 mil. EUR (s výrazným podílem v energetickém a zemědělském sektorech).Nejvíce investic tradičně směřovalo do ekonomicky nejrozvinutějších regionů – Kyjev, Kyjevská a Lvovská oblasti. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od září 2017 je plnohodnotně platná Asociační dohoda EU – Ukrajina s tím, že představuje „návod“ pro realizaci politických a ekonomických reforem na Ukrajině. V rámci integračního úsilí ukrajinská vláda přijala akční plán, dále Komunikační strategii a „Roadmap“ pro přijímání integrační legislativy. Pravidelně se vypracovává Zpráva o implementaci Asociační dohody mezi Ukrajinou a EU (Report on Implementation of the Association Agreement between Ukraine and the EU). Od 1. ledna 2016 je uplatňována Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu (DCFTA), která je součástí Asociační dohody EU – Ukrajina. Dohoda má umožnit propojení vnitřního trhu EU s ukrajinským trhem, přiblížit ukrajinské standardy těm, které platí v EU a podpořit diversifikaci a zvýšení konkurenceschopnosti ukrajinského exportu a ukrajinské ekonomiky jako celku. Dohoda odstranila většinu obchodních bariér mezi EU a Ukrajinou. Podle dohody mají být některá cla a kvóty v několika kategoriích zboží postupně zrušeny. EU nyní navrhuje tato omezení dočasně zrušit. Evropský Parlament dne 19.května 2022 podpořil roční pozastavení dovozních cel EU na průmyslové výrobky, vstupní cla na ovoce a zeleninu, jakož i antidumpingová cla a ochranná opatření na dovoz oceli.

Smlouvy s ČR

Česká a ukrajinská strana rozvíjejí hospodářskou spolupráci na základě Asociační dohody EU – Ukrajina a její DCFTA s tím, že české společnosti budou moci využívat výhody vyplývající z postupného plnohodnotného propojení ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. Z dalších dohod lze uvést Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, Dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, Dohodu o mezinárodní silniční dopravě, Dohodu o letecké přepravě apod. Seznam platných smluv s Ukrajinou je na https://www.mzv.cz/kiev/cz/vzajemne_vztahy/dvoustranne_smlouvy_s_ukrajinou/index.html.

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR realizuje na Ukrajině dlouhodobě jak humanitární pomoc, tak i projekty v rámci rozvojové a transformační spolupráce. Po roce 2014 byly v souvislosti s obnovou a demokratickou transformací Ukrajiny aktivity ČR významně rozšířeny. V rámci rozvojové pomoci je pozornost zaměřena z velké části na oblast školství – podpora rozvoje mechanismů zajišťování kvality vzdělávání, česko-ukrajinská meziuniverzitní spolupráce, zlepšování materiálních podmínek tzv. přesídlených univerzit či projekty B2B (ČRA). Prostřednictvím tzv. malých rozvojových projektů a programu MEDEVAC (MV ČR) ČR pomáhá rozvíjet po materiální i expertní stránce činnost zdravotnických zařízení a univerzit. Kromě toho ČR realizuje na Ukrajině projekty bezpečnostní rozvojové spolupráce (MV ČR), nabízí ukrajinským studentům vládní stipendia (MŠMT ČR) a rovněž se aktivně účastní implementace projektů Mezinárodního Visegrádského fondu.

Po vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014 ČR financovala např. psychorehabilitační tábory pro děti z oblastí zasažených válkou, opravy škol, dodávky zdravotnického vybavení pro instituce sídlící v bezprostřední blízkosti tzv. linie kontaktu a podpořila odminovávací aktivity či rozvoj komunit nacházejících se v konfliktní zóně.

V reakci na ruskou agresi, jež byla zahájena 24. 2. 2022 schválila česká vláda uvolnění 300 mil. Kč na naléhavou humanitární pomoc Ukrajině v gesci MZV a MV (po 150 mil. Kč). Zároveň oba resorty potvrdily vyčlenění dalších prostředků (MZV 23,365 mil. Kč, MV 25 mil. Kč) na již probíhající pomoc. Projekty zahrnují dodávky materiální pomoci z ČR (ČČK), vázané dary na zdravotnické a sanitární vybavení, humanitární dotace pro české NGOs a dary pro ukrajinské NGOs pomáhající na místě. V ČR se podle odhadů nachází více než 330 tisíc UA uprchlíků. Drtivá většina z nich obdržela speciální víza, které jim poskytují přístup ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání a sociální podpoře.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

S pokračující válkou domácí poptávka bude klesat, zatímco spotřeba bude omezena základními potřebami v důsledku přesunu obyvatelstva, přerušení dodávek, ničení infrastruktury a extrémní nejistoty. Dokud válka trvá, bude docházet zejména k dočasné operativní obnově zničených objektů (např. pontony u mostů, skla do oken, náhradní díly v energetickém sektoru a dočasná opatření na podporu infrastruktury) – toť jsou některé příležitosti pro české společnosti.

Válka však dříve či později skončí a Ukrajina bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu až po bydlení (program na podporu obnovy U-24).   

Zvláštní pozornost bude věnována podpoře odvětví, která přímo podporují živobytí občanů a rovněž posilují obranyschopnost státu. Jedná se o zemědělství a potravinářský průmysl, maloobchod, veřejné a energetické produkty a služby, průmyslová odvětví pracující na zakázkách spojených s mobilizací. 

O ukrajinský trh bude opět enormní zájem. Při platnosti všech rizik, která jsou dnes spojena s podnikáním na Ukrajině, by proto české firmy neměly, a to ani v případě další případné eskalace situace, zcela opouštět ukrajinský trh (případný návrat na opuštěné pozice bude velmi ztížený, pokud ne zcela nemožný), ale měly by své obchodní vztahy přizpůsobit jednak aktuální obchodní politice a jednak budoucím očekávaným modifikacím ukrajinské ekonomiky.

Aktuální informace k sektorovým příležitostem budou postupně doplněny v rámci Mapy globálních oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Na Ukrajině je potřebné počítat s tím, že obchodní jednání zpravidla probíhají delší dobu s tím, že ukrajinští partneři se chtějí dobře seznámit se svými českými kolegy dříve než se uzavřou významnější obchodní dohody. To předpokládá pracovní cesty na Ukrajinu a přímé jednání s partnery. Užitečné zázemí pro české podnikatele na Ukrajině představuje zejména Velvyslanectví ČR v Kyjevě, Kancelář CzechTrade v Kyjevě, zemědělský expert při velvyslanectví a též Generální konzulát ČR ve Lvově.

4.2. Oslovení

Na Ukrajině se při oslovení v ústní podobě používá křestní jméno a jméno po otci (ukrajinština, ruština). V písemné podobě se též používá křestní jméno a jméno po otci, v oficiální písemné korespondenci s představiteli velkých podniků a státní správy se používá při oslovení funkce (vážený pane generální řediteli apod.).

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání se dojednávají předem, a to zpravidla telefonicky, e-mailem, v některých případech i dopisem. Schůzky se organizují od 10,00 většinou v kanceláři. Oběd je zpravidla mezi 13,00 – 14,30 (cca 1- 1,5 hod.). Odpolední schůzky jsou organizovány od cca 14,30 do 17,30. V rámci významnějších jednání mohou být čeští partneři pozváni na večeři (zpravidla od 18,00 či 19,00) s tím, že na večeři se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). Během jednání se vyměňují vizitky (často je někteří z účastníků nemají …). U části podnikatelské komunity na Ukrajině je nutné počítat s kulturou přípitků. Dárky se během úvodních schůzek nedávají.

K načasování jednání lze uvést, že pracovní schůzky jsou organizovány celoročně s výjimkou svátků a dní v jejich těsné blízkosti. Jedná se o počátek roku (mezi 1. – 8. 1.), Mezinárodní den žen (8. 3.), doba Velikonoc (termín se každoročně mění), počátek května (1. a 9. 5.) a o další svátky jako je Den ústavy Ukrajiny (28.6.), Den nezávislosti Ukrajiny (24.8.) a Den obránců Ukrajiny (14.10.). Těžší je organizovat pracovní jednání v době prázdnin (červenec a srpen), kdy je celá řada pracovníků včetně vedení společností též na dovolené.

Samotná jednání probíhají podobně jako v ČR. Překvapit může souběžné využívání soukromých e-mailových adres jako je ukr.net či gmail.com. Je též rozšířená komunikace prostřednictvím Viber, méně již přes WhatsApp.

Během první schůzky se chtějí ukrajinští partneři seznámit. Jsou spíše zdrženlivější, v případě znalostí ČR tuto skutečnost sdělí s cílem vytvoření více pozitivnější atmosféry (např. byli v Karlových Varech). Důležitá je pro ně osobní komunikace na všech stádiích jednání o spolupráci, mají často dobré vzdělání a znalosti.

Na Ukrajině se zpravidla toleruje zpoždění se zahájením pracovního setkání o cca 10 – 15 minut (v Kyjevě se lze často setkat při zpoždění příchodu ukrajinských partnerů se zdůvodněním odkazujícím na dopravní zácpy). Samotná jednání probíhají cca 1 – 1,5 hodiny, v rámci technických jednání se může jednat déle.

K otázce teritoriálních rozdílů v obchodních jednáních lze uvést, že jsou definovány větší koncentrací velkých podniků na východě Ukrajiny (více formálnější jednání, dodržování hierarchie) a větším počtem malých a středních podniků v západní části Ukrajiny (větší pružnost a rychlost jednání). Při jednání v menších městech je zahraničním delegacím věnována soustředěnější pozornost zahrnující často i večerní program (pracovní večeři, kulturní program).

Při obchodních jednáních je alkohol nabízen pouze v rámci společenské části jednání (zpravidla pracovní večeře). Zde je nutné být připraven na „kulturu“ přípitků.

Na obchodních jednáních se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). To se týká i oficiálních pracovních večeří. K otázce složení ideálního jednacího týmu lze uvést, že vždy záleží na dané pracovní schůzce a jejím zaměření. Na úvodním jednání by měl být přítomen manažer s rozhodovací pravomocí (u menších společností je to často i vlastník společnosti) a případně dálší odborníci. Na dalších technických jednáních se očekává účast příslušných odborníků a techniků.

Na Ukrajině není zcela obvyklé pozvat obchodního partnera domů. Lze však být např. po jednáních pozván na šašlik či na ryby (zejména při jednáních s menšími a středními společnostmi).

4.4. Komunikace

K jazykové vybavenosti lze uvést, že na úrovni standardních jednání není tlumočník potřeba, zástupci společností mají schopnost komunikovat ukrajinským či ruským jazykem. V rámci oficiálních uzavírání kontraktů se zástupci velkých společností je využití tlumočení možné. Ukrajinští podnikatelé hovoří ukrajinsky a rusky, v některých sektorech (např. IT) je rozšířena angličtina.

Vyjednávání s místními obchodníky je podobné jako v ČR, během obchodních jednání se nedoporučuje projednávat některá citlivá témata jako jsou rusko – ukrajinské vztahy, situace na východě Ukrajiny, náboženské otázky aj.

Komunikovat s partnery na Ukrajině je možné e-mailem, telefonicky apod., důležité je nicméně udržovat osobní kontakt s ukrajinskými partnery, tj. dojíždět osobně na Ukrajinu na jednání a účastnit se i dalších relevantních akcí (např. veletrhů).

4.5. Doporučení

Podnikatelům, kteří se na Ukrajinu chystají, doporučujeme se v první řadě seznámit se se základními dokumenty k teritoriu (Jednotná teritoriální informace, Mapa strategických příležitostí apod.). V další fázi je vhodné kontaktovat velvyslanectví a též kancelář CzechTrade (informace k aktuální situaci v teritoriu, možnost vyhledání partnerů, průzkum trhu apod.). Je nutné si udělat též interní představu ve společnosti k předpokládanému vstupu na ukrajinský trh (včetně finančních nákladů, otázky zřízení zastoupení, účasti na veletrzích, marketingu daného zboží apod.).

4.6. Státní svátky

Státní svátky

1. ledna: Nový rok

7. ledna: Vánoční svátky

8. března: Mezinárodní den žen

1. května: Svátek práce

24. dubna: (termín se každoročně mění): Velikonoce

9. května: Den vítězství

28. června: Den ústavy Ukrajiny

24. srpna: Den nezávislosti Ukrajiny

14. října: Den obránců Ukrajiny 

Ukrajina má rovněž řadu církevních svátků. Pravidlem je, že pokud některý ze svátků připadá na víkend, je volno kompenzováno zpravidla v nejbližších pracovních dnech.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Během prvních týdnů od začátku války byla obchodní a výrobní činnost na Ukrajině ochromena, došlo k náhlému přetrhnutí logistických, výrobních a obchodních řetězců. Od poloviny března se část podniků postupně přizpůsobila k válečné situaci a aspoň částečně obnovila výrobní a obchodní činnost, a to na územích, které nejsou okupována a (nebo) nejsou blízko linie fronty, tj. především centrální a západní regiony Ukrajiny. V současné době firmy, působící na ukrajinském trhu, usilují o zachování prodejních a distribučních kanálů, které existovaly před válkou, a to především na základě osobních kontaktů s obchodními zástupci a dealery, kteří zůstali v zemi, neevakuovali se nebo nenarukovali do armády. Právě místní dealeři a obchodní zástupci se pokouší obnovit prodejní kanály, přemístit sklady se zbožím do bezpečnějšího teritoria, udržovat kontakty s koncovými zákazníky nebo odběrateli. Pro logistiku zboží nabyly nyní mimořádného významu zejména služby soukromé poštovní společnosti Nova Pošta, která má rozsáhlou síť poboček a kurýrského doručování v zemi, doručuje jak balíky, tak i kontejnery. Je nutné poznamenat, že se mezinárodní obchodní činnost omezila především na dodávky produkce pro tři segmenty ukrajinské ekonomiky: obrana, zdravotnictví, zemědělství a zpracovatelský průmysl. Další segmenty trhu se nacházejí v útlumu.

Mezinárodní obchodní výměna s Ukrajinou v době stanného práva je rovněž tak omezena tzv. moratoriem na devizové platby do zahraničí: usnesení Národní banky Ukrajiny č. 18 „O fungování bankovního systému v době stanného práva“. Usnesením Kabinetu ministrů Ukrajiny ze dne 24. února 2022 č. 153 byl však zřízen seznam položek tzv. kritického dovozu, které bylo povoleno dovážet a platit, původně se jednalo výhradně o položky, vztahujících se k bezpečnosti státu a zdravotnické zboží. Ten seznam se ale postupně rozšiřuje o nové komodity, které jsou povoleny k dovozu. Nicméně v něm stále chybí řada položek, které jsou důležité pro české exportéry – např. určité typy strojů, transformátory etc. S aktuálním seznamem položek, které jsou povoleny k dovozu na Ukrajinu, lze seznámit se na odkazu: Kriticky_dovoz . Při uzavření obchodu je nutné zkontrolovat, jestli kód zboží je na uvedeném seznamu a rovněž tak požádat ukrajinského zákazníka (partnera), aby ověřil u své banky, jestli mu povolí nákup deviz a následné provedení platby za to zboží.

Nepoužívanějším způsobem přepravy zboží z ČR do Ukrajiny zůstává kamionová doprava, kde se nyní však pohybují výhradně ukrajinské přepravní společnosti. V době válečného stavu mezinárodní přepravní společnosti nepůsobí na území Ukrajiny, rovněž tak mezinárodní pojišťovny neposkytují pojištění na území země, kde je vyhlášen válečný stav. Tato skutečnost spolu se zdražením pohonných hmot zapříčinila dvoj- až trojnásobné zdražení přepravních služeb.

V březnu schválil ukrajinský parlament Nejvyšší rada zákony, kterými se zavádí zjednodušený způsob celní kontroly, který osvobozuje některé typy podniků od splacení DPH, spotřební daně a dovozního cla, počítá s podáním předběžného celního prohlášení a nevyžaduje celní kontrolu. Všechny změny je nutné ale konzultovat s místními firemními účetními, aby nedošlo k nepředvídatelným komplikacím a zdržením přímo na hranici nebo při proclení. Zároveň ukrajinská vláda zrušila na dobu stanného stanu místní certifikaci pro určité typy komodit (např. osiva) a registraci zemědělské techniky.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Na ukrajinském trhu působilo před válkou více jak 200 zastoupení a kanceláří českých společností s tím, že většina z nich byla vedena ukrajinskými zástupci. Ve většině případů se jedná o společnosti s ručením omezeným se stoprocentním podílem českého kapitálu nebo s ukrajinskou účastí. V době stanného práva většina podniků utlumila svou činnost, a to z různých důvodů: sídlo podniku se nachází na nyní okupovaném území, většina zákazníků nebo odběratelů se nachází na okupovaném území nebo byli zasaženy válečnými událostmi, byly přerušeny distribuční kanály a logistika, na trhu není poptávka po tom druhu komodity a další. 

Dne 3. března 2022 byly schváleny zákony č. 2115-IX „O ochraně zájmů subjektů, které podávají daňové zprávy a jiné dokumenty během stanného práva nebo válečného stavu“ a č. 2118- IX „O změnách daňového zákoníku Ukrajiny a dalších právních aktů Ukrajiny o zvláštnostech zdanění a vykazování během stanného práva“. Dle schválených zákonů je povoleno právnickým a fyzickým osobám podat účetní, finanční, revizní zprávy a jakékoli další doklady, které je nutné předložit v souladu s platnými právními předpisy, do 3 měsíců po ukončení nebo zrušení stanného práva.  Po dobu stanného práva nebo válečného stavu, jakož i do 3 měsíců po jeho skončení, nepodléhají poplatníci správní a/ nebo trestní odpovědnosti za nepodání nebo prodlené podání výše uvedených zpráv a/ nebo dokumentů. Osoby, které nebudou schopny podat ty zprávy do 3 měsíců po ukončení stanného stanu v souvislosti s přímými důsledky jejich účasti na válečných událostech, mají právo podat příslušné zprávy do jednoho měsíce od data vyřešení/likvidace následků, které znemožnily jejich podání. V období stanného práva nebo válečného stavu se neprovádějí žádné kontroly včasnosti a úplnosti předkládání jakýchkoliv zpráv nebo dokladů ohlašovacího charakteru oprávněným orgánům.

Od prvního dne války byl elektronický obchodní rejstřík a další veřejně přístupné databáze dočasně zablokovány ukrajinskou vládou z bezpečnostních důvodů. Dne 24. března byl přístup částečně obnoven přes informační systém OpenDataBot (https://opendatabot.ua/). V době stanného práva je přístup státních registrátorů do různých typu státních rejstříků je omezen, což omezuje a/nebo vede k prodlení všech úkonů, souvisejících s registrací nebo změnou formy podnikání. V případě registrace sídla podniku na území, které je nyní dočasné okupováno, nejsou možné jakékoliv změny.

5.3. Marketing a komunikace

Na ukrajinském marketingovém trhu jsou využívány všechny dostupné formy reklamy (televize, rozhlas, sociální sítě, periodika, bilbordy apod.), dominantní postavení zaujímá televizní reklama, jejíž podíl se však postupně snižuje. Velmi dynamicky se rozvíjí v posledních  letech „digitální reklama“ v médiích a též na sociálních sítích, což je mj. spojeno s rychlým rozvojem digitalizace na Ukrajině. Je rozšířené využívání reklamních agentur, celá řada větších společností má vlastní marketingové oddělení.

Reklama je na ukrajinském trhu využívána celou řadou českých společností, nejviditelnější je společnost ŠKODA Auto (prostřednictvím svého ukrajinského zástupce – společnosti Eurocar), dále někteří výrobci piva z ČR a společnost Hamé (potravinářské výrobky). České společnosti často využívají k propagaci svých výrobků na Ukrajině účast na různých specializovaných mezinárodních a regionálních veletrzích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Systém ochrany duševního vlastnictví se na Ukrajině postupně formuje směrem k mezinárodním standardům, a to i ve vazbě na závazky ukrajinské strany v této oblasti vyplývající z členství Ukrajiny ve Světové obchodní organizaci (od roku 2008) a z Asociační dohody EU – Ukrajina. Ukrajinský institut ochrany intelektuálního vlastnictví (UkrPatent) se zabývá registrací patentů a obchodních značek, Antimonopolní úřad pokrývá ochranu obchodních tajemství. Slabším místem je nadále značně rozšířený prodej importovaného padělaného zboží na trzích na Ukrajině. V posledních cca 2 letech byla v této oblasti přijata celá řada nových zákonů s cílem zkvalitnění ochrany duševního vlastnictví na Ukrajině. Zahraniční společnosti zatím musí počítat s nižší úrovní vymahatelnosti práva v této oblasti na Ukrajině.

5.5. Trh veřejných zakázek

Státní řídící orgány a místní (regionální) rady mají právo zadávat (na soutěžním základě) subjektům zakázky na výrobu, dovoz a vývoz požadovaného zboží. Zahraniční hospodářské subjekty mají v případě výběrového řízení (veřejné soutěže) na zadání státní zakázky – v souladu se zákonem o zahraničně ekonomické činnosti – stejná práva a povinnosti jako domácí subjekty. Ke splnění všech podmínek tendru by měla být daná zahraniční společnost na Ukrajině registrována (např. mít založenou dceřinou společnost).

Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny je zodpovědné za koordinaci vyhlašovaných výběrových řízení. Informace o státních zakázkách lze nalézt například na webových stránkách https://tender.me.gov.ua. Od dubna 2016 je v provozu elektronický portál zadávání veřejných zakázek ProZorro (prozorro.gov.ua), který mají za povinnost využívat všechny státní instituce.

Lze se též účastnit tendrů vyhlašovaných mezinárodními finančními institucemi na Ukrajině jako je EBRD, EIB apod. (se zohledněním tenderových pravidel těchto institucí). Pro projekty v prioritních oblastech jako jsou např. „zelené technologie“ je mezinárodními finančními institucemi poskytováno dostupnější financování.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk probíhá na Ukrajině dle stejných základních standardů jako v zemích EU. Častěji je nicméně využívána možnost platby předem či prostřednictvím akreditivu (zejména u nově navázaných obchodních vztahů). Je též potřebné zohledňovat možnosti výkyvu kurzu národní měny hřivny. Od roku 2019 došlo na Ukrajině k výraznějšímu uvolnění restrikcí s nakládáním se zahraniční měnou (tj. i pro zahraniční společnosti).Dle modelu OECD je Ukrajina k 20.5.2022 v rámci klasifikace zemí podle míry rizika zařazena do stupně 6 (stupeň 7 je nejrizikovější).

Případné spory se na Ukrajině řeší prostřednictvím soudů, další možností je rozhodování obchodních sporů arbitrážním (rozhodčím) soudem při Obchodně – průmyslové komoře Ukrajiny, která se nachází v každém oblastním městě. Obchodní partneři, pocházející z různých států, se mohou dohodnout, že jejich spory bude rozhodovat zahraniční arbitrážní (rozhodčí) soud nebo soud jiného státu. K pomoci při řešení sporů jednotlivých společností se státními institucemi již několik let na ukrajinském trhu slouží Business Ombudsman (poradní instituce vlády Ukrajiny) a v jednotlivých ukrajinských oblastech jsou zřízeny „protiraiderské štáby“.

K řešení sporů českých společností se státními institucemi na ukrajinském trhu může být využit i mechanismus Česko – ukrajinské mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci (MVK). Deváté zasedání MVK se uskutečnílo v říjnu 2021 v Kyjevě.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ukrajina byla dne 24. 2. 2022 napadena Ruskem a v zemi platí válečný stav.

Velvyslanectví České republiky v Kyjevě ani Generální konzulát České republiky ve Lvově až do odvolání nenabírají žádosti o krátkodobá víza, dlouhodobá víza ani pobyty.

Aktuální situaci ve vztahu k doporučení na cesty je možné sledovat na stránkách MZV ČR. Obecně důrazně nedoporučujeme do Ukrajiny cestovat, zejména však do oblastí poblíž aktivních bojových operací a do oblastí, které byly v minulosti zasažené bojovými operacemi. Celé území Ukrajiny je ohroženo leteckými a raketovými útoky. Opatření, zavedená v souvislosti s epidemií COVID-19 byla postupně zrušena, pokud dojde k návratu epidemie, doporučujeme sledovat aktuální informace, i co se týká návratu případných protiepidemiologických opatření.

MZV ČR doporučuje cestovatelům registrovat se před případnou cestou na Ukrajinu v databázi cestovatelů DROZD na webu http://drozd.mzv.cz.

Letecké spojení do Ukrajiny bylo přerušeno. Z dálkových linek je možné využít jak autobusovou, tak vlakovou dopravu. Cestování autem je ztíženo problematickou dostupností PHM.

Pro celé území Ukrajiny platí stav vysoké bdělosti a zvláštní ochrany pro zajištění bezpečnosti strategických objektů. V řadě míst jsou zřízena kontrolní stanoviště, kde je nezbytné předkládat osobní doklady a doložit účel cesty. Je nezbytné mít u sebe neustále osobní doklady a případně doklady od vozidla. V zemi jsou zavedeny noční zákazy vycházení, konkrétní doba těchto zákazů se liší oblast od oblasti. V době zákazu vycházení není možné se nacházet na ulici, ale ani cestovat autem bez zvláštních povolení. Svůj pohyb po Ukrajině a cestovní itinerář je třeba přizpůsobit těmto nařízením.

Ostatní informace jsou dostupné na webu Velvyslanectví ČR v Kyjevě www.mzv.cz/kyjev a Generálního konzulátu ČR ve Lvově www.mzv.cz/lvov .

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V souladu s platnými ukrajinskými zákony (zákon o zaměstnanosti obyvatelstva) musí zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince na Ukrajině, absolvovat stanovenou proceduru registrace a získání odpovídajících povolení. Pracovní povolení k zaměstnávání cizinců vydává Státní centrum zaměstnanosti při Ministerstvu ekonomiky Ukrajiny, pokud tuto otázku jinak neupravují platné mezinárodní dohody. Povolení se vydává na konkrétní termín (většinou na 1 rok nebo na termín platnosti pracovní smlouvy, ne déle než na 3 roky, a to pro zvláštní kategorie cizinců) a na určitou funkci. Po ukončení platnosti povolení v případě potvrzení odůvodnění ho lze dále obnovovat. Platnost může být prodloužena za podmínky, že zaměstnavatel předloží příslušnému orgánu odpovídající žádost před ukončením platnosti původního povolení. Cizinec může pracovat na několika pozicích u jednoho nebo několika zaměstnavatelů za podmínky získání povolení pro každou funkci. Pro vysoce placené odborníky existuje možnost vedlejšího pracovního poměru bez získání zvláštního povolení, jestli platnost pracovní smlouvy na vedlejším povolání nepřekračuje termín platnosti povolení na hlavním pracovišti.

Rozhodnutí o vydání pracovního povolení se přijímá na základě odůvodněné žádosti zaměstnavatele, ke které se kromě dokumentů týkajících se konkrétního zaměstnance/cizince (kopie pasu, osobní údaje, fotografie) přikládá především kopie návrhu pracovní smlouvy a dokument potvrzující zaplacení poplatku za přijetí žádosti. O pracovní povolení není potřeba žádat, pokud má cizinec dlouhodobý (trvalý) pobyt na Ukrajině, získal status uprchlíka dle ukrajinské legislativy, je zástupcem zahraniční mořské nebo říční flotily, je pracovníkem zahraničních sdělovacích prostředků, akreditovaných pro práci na Ukrajině aj.

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance dávky zdravotního a sociálního pojištění ve výši 22% ze stanoveného platu. Minimální mzda je na Ukrajině na úrovni 6500 hřiven. Průměrná mzda na Ukrajině činí 14577 UAH (leden 2022) s tím, že její výše se v různých regionech liší.

5.9. Veletrhy a akce

Plánované významné veletrhy na Ukrajině v roce 2022 (v Kyjevě)

AutoTechServis (servis vozidel): 31.5.-2. 6.2022, www.ats-expo.com.ua

AGRO (technologie pro zemědělství): 7.-10.6.2022, www.agroexpo.in.ua – výstava se odkládá na neurčitou dobu

Ukrainian Food Expo 2022 (potravinářství): 9.- 10.06.2022, https://worldexpo.pro/ukrainian-food-expo 

BEZPEKA/SECURITY (bezpečnostní zařízení a systémy): 20.-22.9.2022, www.bezpeka.ua

AVIASVIT – XXI (letecký průmysl): 27.-30.9.2022, https://www.iec-expo.com.ua/avia-2022.html

ARMS and SECURITY (bezpečnost): 27.-30.9.2022, https://arms-security.com.ua/

UITT (cestovní ruch): 29.- 30.9.2022, https://www.uitt-kiev.com/uk-UA/

UKRAINE INTERNATIONAL TRAVEL MARKET (cestovní ruch): 29.-30.9.2022, www.ukraine-itm.com.ua

PUBLIC HEALTH (zdravotnictví): 5.-7.10.2022, www.publichealth.com.ua

OILGASEXPO (plynárenství): 18.-20.10.2022, https://worldexpo.pro/neftegazekspo

AQUA UKRAINE (vodohospodářství): 18.-20.10.2022, https://www.iec-expo.com.ua/aqua-2022.html

WORLD FOOD UKRAINE (potravinářství): 2.-4.11.2022, www.worldfood.com.ua

INDUSTRIAL FORUM (průmyslová zařízení a technologie): 15.-18.11.2022, https://www.iec-expo.com.ua/ru/pfru-2022.html

Na vybraných veletrzích organizuje český stánek kancelář Czech Trade v Kyjevě.

Vybraní organizátoři výstav a veletrhů:

International Exhibition Centre, www.iec-expo.com.ua

Kyiv International Contract Fair, www.kmkya.kiev.ua

Acco International, http://acco.ua

PremierExpo, www.pe.com.ua EUROINDEX, www.euroindex.ua

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR na Ukrajině

01054 Kyjev, Jaroslaviv Val 34 A

tel.: +380 44 2726800

e-mail: kyiv@embassy.mzv.cz (ekonomický diplomat: commerce_kiev@mzv.cz)

www.mzv.cz/kiev 

Pro dopravu z letiště na Velvyslanectví ČR v Kyjevě lze použit taxík či veřejnou dopravu (tj. autobusem či letištním vlakem z letiště do centra a dále metrem). Nejbližší k velvyslanectví je stanice metra Zlatá vrata (cca 8 minut pěšky k velvyslanectví).\

Konzulární úsek Velvyslanectví ČR na Ukrajině

02000 Kyjev, Bohdana Chmelnického 58

tel: +380 44 2341005 konzulární pohotovost: +38050 3101046

e-mail: consulate_kyiv@mzv.cz

Generální konzulát ČR ve Lvově

79057 Lvov, ul. Antonovyče 130 A

tel.: +380 322 976893; +380 322 976894

e-mail: lvov@embassy.mzv.cz

www.mzv.cz/lvov 

Honorární konzulát ČR v Charkově

61022 Charkov, Náměstí Svobody 8

tel.: + 380 57 760 45 19

e-mail: konzulat.cz@klsp.kharkov.ua

Honorární konzulát ČR v Dnipru

49027 Dnipro, ul. Volodymyra Monomakha 25A-2

tel.: + 380 56 785 35 50

e-mail: dnipropetrovsk@honorary.mzv.cz

Zemědělský expert při Velvyslanectví ČR v Kyjevě

Jehor Rešetnyk

tel.: +380 99 098 33 35

e-mail: yegor.reshetnyk@mze.cz (zabývá se rozvojem bilaterální spolupráce v oblasti zemědělství a potravinářském průmyslu)

Zahraniční kancelář agentury CzechTrade

01030 Kyjev, ul. I. Franko 40, kancelář č. 10

tel.: +380 44 238 61 30

e-mail: kiev@czechtrade.cz

www.czechtrade.kiev.ua

Kancelář Českého centra v Kyjevě

03150 Kyiv, ul. Ivana Fedorova 12

tel. +380 44 230 29 64, mobil: +380 95 68 73 158

e-mail: cckiev@czech.cz

https://kyiv.czechcentres.cz/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňové číslo – 112

Havárie plyn – 104

Policie – 102

Lékařská pohotovost – 103

Požárníci – 101

Informace o tel. číslech – 109, 115

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

www.president.gov.ua – Kancelář prezidenta Ukrajiny

www.kmu.gov.ua – Kabinet ministrů Ukrajiny

www.rada.gov.ua – Nejvyšší rada Ukrajiny

http://zakon.rada.gov.ua – ukrajinská legislativa

https://www.me.gov.ua – Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny

https://minagro.gov.ua – Ministerstvo agrární politiky a potravinářství Ukrajiny

https://thedigital.gov.ua – Ministerstvo digitální transformace Ukrajiny

https://mspu.gov.ua – Ministerstvo pro otázky strategických odvětví průmyslu Ukrajiny

https://minre.gov.ua – Ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných teritorií Ukrajiny

www.minjust.gov.ua – Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny

www.minfin.gov.ua – Ministerstvo financí Ukrajiny

https://mepr.gov.ua – Ministerstvo ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ukrajiny

http://mpe.kmu.gov.ua – Ministerstvo energetiky Ukrajiny

https://mtu.gov.ua/ – Ministerstvo infrastruktury Ukrajiny

www.minregion.gov.ua – Ministerstvo rozvoje komunit a teritorií Ukrajiny

www.mon.gov.ua – Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny

https://mkip.gov.ua – Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny

www.moz.gov.ua – Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny

https://mms.gov.ua/ – Ministerstvo mládeže a sportu Ukrajiny

www.msp.gov.ua – Ministerstvo sociální politiky Ukrajiny

http://mvs.gov.ua – Ministerstvo vnitřních věcí Ukrajiny

www.mfa.gov.ua – Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny

www.mil.gov.ua – Ministerstvo obrany Ukrajiny

https://mva.gov.ua/ua – Ministerstvo pro veterány Ukrajiny

www.bank.gov.ua – Národní banka Ukrajina

www.ucci.org.ua – Obchodně průmyslová komora Ukrajiny

https://ucci.org.ua/rieghional-ni-tpp – regionalní obchodně průmyslové komory

https://dpss.gov.ua/ – Státní služba pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele Ukrajiny

www.ukrstat.gov.ua – Státní služba statistiky Ukrajiny

https://nszu.gov.ua/ – Státní služba zdraví Ukrajiny

https://customs.gov.ua/- Státní celní služba Ukrajiny

https://tax.gov.ua/ – Státní daňová služba Ukrajiny

http://sfs.gov.ua – Státní fiskální služba Ukrajiny

https://dmsu.gov.ua/ – Státní migrační služba Ukrajiny

http://www.drs.gov.ua/ – Státní regulační služba Ukrajiny

Informační agentury a internetové noviny:

www.unian.net

www.interfax.com.ua

www.korrespondent.net

www.pravda.com.ua

www.glavred.info

K podnikání na Ukrajině v češtině: www.peterkapartners.cz, v angličtině a ruštině www.pwc.com.