MZV: Souhrnná teritoriální informace

Ukrajina je východoevropskou zemí s hlavním městem Kyjev na řece Dněpr. Nezávislost země získala v roce 1991. Ukrajina je unitární polo-prezidentská republika s jednokomorovým parlamentem (Nejvyšší rada Ukrajiny), která se dělí na 24 oblastí, autonomní republiku Krym, Kyjev a Sevastopol (města se speciálním statusem). Část Doněcké, Luhanské, Charkovské, Zaporožské a Chersonské oblasti a Krym není pod kontrolou ukrajinské vlády. Prezidentem je Volodymyr Zelenskyj.

Od roku 2017 je v platnosti Asociační dohoda EU – Ukrajina a postupně probíhá propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. EU je též nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny. Mezi rostoucí a perspektivní sektory ekonomiky patří zemědělství, IT (včetně digitalizace), energetika, zdravotnictví, dopravní průmysl apod.

Navzdory válce však její ekonomika v roce 2024 vykázala mírný růst o 2,9 % (srov. pokles o 28,8 % v roce 2022 a růst o 5,5 % v roce 2023) ) a země čelí nejhlubší recesi od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Válka zasáhla všechny sektory ekonomiky. Přímé (zničení a poškození civilní a vojenské infrastruktury) a nepřímé (pokles HDP, zastavení investic, odliv pracovních sil, dodatečné náklady na obranu a sociální podporu atd.) ztráty ukrajinské ekonomiky v důsledku války se pohybují kolem bilionu eur. Ztráta rozsáhlých průmyslových oblastí, masivní vnitřní a zejména vnější migrace a uzavírání podniků vedly k prudkému nárůstu nezaměstnanosti, která v květnu 2022 dosáhla vrcholu na úrovni 30,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Do dubna 2025 však klesla na 12,1 %, což představuje nejnižší hodnotu od začátku války. Výrazný nárůst veřejného dluhu v roce 2024 na 95,7 % HDP a pokračující růst této zátěže v roce 2025 představují závažné riziko pro makroekonomickou stabilitu země. Ukrajinská ekonomika může dosáhnout lepších výsledků pouze za předpokladu snížení intenzity ozbrojeného konfliktu, což by vedlo ke zmírnění bezpečnostních rizik a oživení spotřebitelské i investiční poptávky. Klíčovými faktory dalšího vývoje zůstávají návrat ukrajinských občanů ze zahraničí a obnovení investiční aktivity prostřednictvím projektů zaměřených na poválečnou rekonstrukci. Ke konci května 2025 většina mezinárodních bank a ratingových agentur předpovídá postupné zpomalení růstu ukrajinské ekonomiky, a to především v důsledku aktuálních globálních obchodních sporů. Jedním z potenciálních motorů hospodářského růstu může být rostoucí objem vojenských zakázek pro domácí průmysl.

V současné době je zvyšování cen omezováno administrativními opatřeními jako jsou regulované ceny pohonných hmot, plynu, tepla a elektřiny a také pevný směnný kurz. S postupným uvolňováním restrikcí je velmi pravděpodobný růst inflace. Bude to způsobeno cenami pohonných hmot a energií, rostoucími výrobními náklady, nedostatkem některého zboží včetně potravin dříve vyráběných v jižních oblastech Ukrajiny a také výrazným uvolněním měnové politiky, kterému se dá při současných okolnostech jen těžko vyhnout.

Ukrajina patří mezi 20 nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vzájemný obchod vykazuje v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil a lze předpokládat jeho stabilní růst i v letech následujících. Na Ukrajině působí více jak 200 kanceláří a zastoupení českých společností, nejvíce v Kyjevě a Kyjevské oblasti, Lvovské oblasti, Dněpropetrovské oblasti a Zakarpatské oblasti. Firmy aktivně působí v celé řadě odvětví od tradičního strojírenství, automobilového průmyslu a energetiky až po obranu, zemědělství a zdravotnické prostředky. Ve většině sektorů firmy dokázaly využít lepší dostupnost financování mj. prostřednictvím mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD apod.) a též s ohledem na navýšení místních rozpočtů v rámci decentralizace. Takové finanční zdroje budou opět uvolněny teprve v souvislosti s obnovou ukrajinské ekonomiky a infrastruktury po skončení bojových akcí, kdy bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu, až po bydlení.

Při vstupu na ukrajinský trh je potřeba zohlednit velký význam osobního jednání, dále je nutné počítat s tím, že obchodní jednání probíhají zpravidla delší dobu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat volbě důvěryhodných ukrajinských partnerů.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Ukrajina (383.83 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Ukrajina (MZV) (239B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Politické procesy na Ukrajině probíhají v rámci poloprezidentského systému, v němž řídí vládu prezident volený přímo na pětileté funkční období; ten ovšem zároveň sdílí některé exekutivní pravomoci s jím navrhovaným a parlamentem schvalovaným premiérem. Vítězem prezidentských voleb se stává kandidát, který dosáhne nadpoloviční většiny v 1.kole, případně ve 2.kole, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Legislativní pravomoci má jednokomorový parlament (Verchovna rada), do něhož je voleno 450 (26 poslanců z jednomandátových obvodů na územích nekontrolovaných vládou voleno není) poslanců na čtyřleté funkční období. Politické strany většinou nejsou ideologicky vyhraněné, spíše spjaty s konkrétními osobami a podnikatelskými zájmy. Vítězem ukrajinských prezidentských voleb se 21. dubna 2019 stal herec a producent V. Zelenskyj, který ve 2. kole porazil dosavadního prezidenta P. Porošenka (73,22 % vs 24,45 %). Hlavním tématem kampaně Zelenského byl boj proti korupci a současnému establishmentu; rovněž slíbil pokračovat v euroatlantickém kurzu. Dne 21. 7. 2019 se na popud nového prezidenta uskutečnily předčasné parlamentní volby. Prezidentova strana Sluha lidu v nich získala 43,7 % hlasů (124 míst).

Zásadní změnu vnitropolitického vývoje na Ukrajině přinesla ruská invaze, kterou Moskva započala 24. února 2022, které předcházelo uznání tzv. Doněcké a Luhanské republiky ze strany Ruska. Prvotním cílem bylo pravděpodobně svržení legitimní ukrajinské vlády a nastolení loutkové proruské vlády. Prezident Zelenskyj po dobu války vede aktivní jednání s řadou zahraničních státníků v Kyjevě i během pracovních cest do zahraničí, aktivně vystupuje před parlamenty různých zemí a na mezinárodních fórech a přijímá návštěvy evropských představitelů. Došlo k mobilizaci společnosti a zákazu proruských politických stran v čele s OPZŽ. S ohledem na válečný stav jsou prezidentské volby odložené na neurčito. Legitimita Volodymyra Zelenského na pozici prezidenta Ukrajiny po 21. květnu 2024 zůstává nezpochybnitelná.

Složení vlády:

Vicepremiérka a ministryně ekonomiky: Yulia Svyrydenko

Vicepremiérka pro otázky evropské a euroatlantické integrace a Ministr spravedlnosti: Olga Stefanišyna

Vicepremiér a ministr národní jednoty: Oleksij Černyšov 

Vicepremiér a ministr pro digitální transformaci: Mychailo Fedorov

Vicepremiér pro obnovu Ukrajiny-Ministr pro rozvoj komunit, teritorií a infrastruktury Ukrajiny:  Oleksiy Kuleba

Ministr pro otázky strategických odvětví průmyslu: Herman Smetanin

Ministr energetiky: Herman Haluščenko

Ministr obrany: Rustem Uměrov

Ministr zahraničních věcí:  Andriy Sibiga

Ministr vnitřních věcí: Klymenko Igor 

Ministr zdravotnictví: Viktor Ljaško

Ministr pro agrární politiku a potravinářství:  Vitalij Koval

Ministr školství a vědy: Lisovyj Oksen 

Ministr kultury a informační politiky:  Mykola Tochytskyi

Ministr financí: Sergej Marčenko

Ministr ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů:  Svitlana Grinchuk

Ministr mládeže a sportu: dočasně Matvij Bidnyj

Ministryně sociální politiky: Žolnovyč Oksana 

Ministryně pro veterány:  Natalia Kalmykova

Ministr bez portfeje: Oleh Nemčinov

1.2. Zahraniční politika země

Ukrajina vznikla po rozpadu SSSR a dodnes se v oblasti zahraniční politiky potýká se sovětským dědictvím. Do nedávné doby byla země, co se svého zahraničně politického směřování týče, rozdělena. Část obyvatelstva (převážně na západě země) si přálo silnou orientaci na EU a Západ obecně, zatímco obyvatelstvo ve východní části země, zvláště na Donbase, se politicky i ekonomicky tradičně orientovalo na Rusko. Toto pomyslné rozdělení země se projevilo při Oranžové revoluci v roce 2004 a následně při tzv. Majdanu v roce 2014. RU agrese proti Ukrajině však ukrajinský národ stmelila a nyní v celé zemi převažuje prozápadní směřování.

Silná orientace na EU a Západ obecně je hlavní charakteristikou současné ukrajinské zahraniční politiky. Ambice vstoupit do EU a do NATO jsou zakotveny v ukrajinské ústavě. V důsledku revoluce na Majdanu v roce 2014 byla podepsána již dříve mnoho let dojednavaná Asociační dohoda EU – Ukrajina včetně dohody o volném obchodu DCFTA. Následně byla v roce 2017 zrušena vízová povinnost pro občany Ukrajiny pro turistické cesty do EU.

Události Majdanu následovala agresivní reakce Ruska, které na jaře 2014 zabralo Krym a následně rozpoutalo válku na východě Ukrajiny v Doněcké a Luhanské oblasti.

Boje na linii dotyku na východě země se separatisty podporovanými Ruskem probíhaly bez přestávky od roku 2014. V letech 2014 – 2015 byly dojednány tzv. Minské dohody, které však nevedly k řešení situace. Veškerá jednání o řešení konfliktu na východě země selhala a i dojednaná příměří byla neustále porušována.

Přelomovým datem pro ukrajinskou moderní historii se stal 24. únor 2022. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, když podle své propagandy zahájilo tzv. „speciální vojenskou operaci“, jejímž oficiálním cílem dle Moskvy měla být ochrana separatistických útvarů na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost Rusko v osobě prezidenta Putina uznalo o tři dny dříve.

Putin argumentoval „nutností denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny a ochranou místního ruského obyvatelstva. Skutečným cílem Moskvy bylo ovládnutí země prostřednictvím vlastní dosazené loutkové vlády a návrat země do područí Moskvy podobně, jako se jí to podařilo ve vztahu k Bělorusku.

Invaze nebyla zcela překvapivá, jelikož Moskva shromažďovala jednotky nedaleko rusko‑ukrajinské a bělorusko-ukrajinské hranice od listopadu 2021. Tvrzení o tom, že jednotky přítomné u hranic se účastní pouze rusko-běloruských vojenských cvičení, se ukázaly být lží. Po celou dobu vojenských příprav Moskva žádala garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance. Neúspěšná jednání mezi Moskvou a řadou západních představitelů probíhala do války po dobu několika týdnů.

Spoluagresorem se stalo i Bělorusko, jehož vojáci se sice do bojových operací nezapojili, ale ruské jednotky používaly Bělorusko jako svou operační základnu a z běloruského území rovněž probíhalo ostřelování ukrajinských měst.

Po zahájení rozsáhlé vojenské agrese v roce 2022 zahájila Ukrajina intenzivní a systematickou diplomatickou kampaň s cílem získat podporu nejen tradičních západních partnerů, ale rovněž zemí tzv. globálního Jihu. Prezident Zelenskyj v této souvislosti představil desetibodový mírový plán, který Ukrajina i nadále prezentuje jako základní rámec pro dosažení spravedlivého a udržitelného míru. V rámci posilování své mezinárodní přítomnosti a bilaterálních vazeb Ukrajina na konci roku 2023 a v průběhu roku 2024 otevřela nové zastupitelské úřady v několika afrických státech. V tomto trendu pokračovala i v roce 2025, kdy zahájila kroky ke zřízení diplomatických misí v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii, čímž potvrzuje strategický zájem o navázání nových partnerství mimo euroatlantický prostor. Evropská unie, NATO a další spojenci nadále projevují jednotu ve svém postoji vůči ruské agresi. V průběhu roku 2025 pokračovali ve zpřísňování sankčních režimů vůči Rusku, včetně opatření namířených proti obcházení sankcí třetími zeměmi. Zároveň byla Ukrajině i nadále poskytována rozsáhlá finanční, humanitární a vojenská pomoc, přičemž důraz byl kladen i na dlouhodobou podporu obnovy země, posilování obranyschopnosti a její postupnou integraci do euroatlantických struktur.

1.3. Obyvatelstvo

Od roku 1990 je registrováno snižování počtu obyvatelstva na Ukrajině. K 1. říjnu 2021 počet obyvatel Ukrajiny činil 41,32 milionů obyvatel. Cca 70 % obyvatel žilo ve městech. Počet obyvatel v dubnu  2025 –  32,9 mil.

Národnostní složení: Ukrajinci 77,8 %; Rusové 17,3 %; Bělorusové 0,6 %; Moldavané 0,5 %; Bulhaři 0,4 %; Poláci 0,3 %; Maďaři 0,3 %.  Etnické složení: Na Ukrajině žije více než 100 národností, včetně cca 5 000 etnických Čechů. Náboženské skupiny: Převládá pravoslavné náboženství, v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus. Menšinová náboženství, která však mají na Ukrajině dlouhou tradici, jsou judaismus a islám. Dne 15. prosince 2018 byla vyhlášena jednotná Pravoslavná církev Ukrajiny sjednocující ukrajinské církve.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Od roku 2016 (s výjimkou roku 2020, -3,9 % v důsledku pandemie koronaviru) ukrajinský HDP rostl o 2 – 3,3 % ročně. V souvislosti s válkou na Ukrajině ekonomika země v roce 2022 klesla téměř o 29,08 %. Země čelí nejhlubší recesi od roku 1991. Významným problémem byla inflace (za rok 2024 činila 12,0 %), která se nyní ustálila na 10-12 %, avšak s ohledem na složitou situaci na frontě lze předpokládat její postupný nárůst.  Růst průmyslové výroby zpomalil na 3,6 % v roce 2024. Navzdory stále značnému nedostatku pracovních sil se míra nezaměstnanosti snížila a v roce 2024 činila 14,7 %.

Obrat zahraničního obchodu se zbožím v roce 2024 činil 112,4 mld. USD. UA vývoz činil 41,7 mld. USD (meziroční růst o 4,9 %.), dovoz – 70,7 mld. USD (meziroční růst o 11,2 %). Deficit zahraničního obchodu dosáhl 29,0 mld. USD. Nové investice jsou zmrazené s ohledem na extrémně vysoká rizika  – obavy investorů jít do rizika bez pojištění před ukončením války a nedostatek vlastních zdrojů na ukrajinské straně pro komerční spolupráci.

Očekávání ohledně následujícího hospodářského oživení kvůli válce, která představuje zásadní devastující zásah do ekonomiky, jsou spíše opatrná. Ke konci roku 2025 většina mezinárodních bank a ratingových agentur prognózují mírné oživení ukrajinské ekonomiky, které by se mělo v následujících letech zrychlovat na pozadí předpokládaného snižování bezpečnostních rizik (postupná deokupace území, návrat migrantů a tím i růst domácí poptávky, otevření černomořských přístavů, které jsou důležité pro vývoz zemědělské produkce a kovů).  Světová banka předpovídá růst HDP o 2 % v roce 2025, což je pokles oproti předchozím odhadům. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) snížila svou prognózu růstu HDP pro Ukrajinu v roce 2025 na 3,3 %.

K ekonomicky nejrozvinutějším regionům na Ukrajině patří zejména Kyjev a Kyjevská oblast (kam mj. směřovalo nejvíce zahraničních investic v roce 2021), dále Dněpropetrovská oblast, Charkovská oblast, Oděská oblast a Lvovská oblast (sem směřují významné investice od března 2022).

Ukrajinská ekonomika je orientována více na dodávky surovin, polotovarů a zemědělské produkce s tím, že probíhá proces postupných reforem s orientací na růst podílu hotových výrobků a výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Velmi rychle se na Ukrajině rozvíjí zemědělský a potravinářský sektor a IT sektor včetně digitalizace. Z druhé strany pokračuje trend snižování průmyslové výroby, který je součástí dlouhodobého trendu postupné „de-industrializace“ ukrajinské ekonomiky. Významný faktor představuje postupné propojování ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU na základě Asociační dohody EU – Ukrajina a v jejím rámci Dohody o volném obchodu EU – Ukrajina (DCFTA). EU je též nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V plánovaných předválečných rozpočtových výdajích dominovala sociální ochrana, dluhová služba a zdravotnictví. Válka způsobila poloviční pokles exportu a importu – čtvrtinu tvoří železná ruda, zatímco vývoz kovů z Ukrajiny se téměř zastavil. Tradičně největším zdrojem devizových příjmů státního rozpočtu Ukrajiny je export zemědělské produkce, který se od začátku války snížil téměř čtyřnásobně, ale v důsledku otevření možností vývozu námořní cestou (poté, co Rusko zablokovalo Černomořskou obilnou iniciativu, dokázala Ukrajina vytvořit alternativní exportní koridor) se vývoz z oděských přístavů výrazně zvýšil a podle ministerstva ekonomiky dosáhl rekordních 12 mil. tun.

Snížení příjmů do rozpočtu působí nedostatek peněz ve státní pokladně a v roce 2025 se předpokládá schodek státního rozpočtu ve výši 19,4 % HDP (17,7 % HDP v roce 2024). V letošním roce ukrajinský parlament odhadl potřebu vnějšího financování na 39,3 miliardy USD na pokrytí schodku státního rozpočtu (podle ministra financí Ukrajiny Sergeje Marčenka je zajištěna na 100 %). K dalšímu snížení výdajů dochází zejména ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální ochraně. Země je odkázaná na pomoc zahraničních partnerů a podle zprávy Mezinárodního měnového fondu z dubna 2025 hrozí, že dluh země do konce roku vyšplhá na 110,0 % HDP.

Takový nárůst veřejného dluhu ohrožuje hospodářskou stabilitu země a právě proto bude ukrajinská strana v rámci zajištění finanční stability země nadále spoléhat zejména na vnější financování (MMF, WB, EBRD, EU). K 1. květnu 2025 činily devizové rezervy Ukrajiny 46,68 miliardy USD, což představuje nárůst o 10,2 % oproti předchozímu měsíci.  Tento růst byl způsoben značnými příjmy od mezinárodních partnerů a nejnižším objemem čistého prodeje deviz ze strany NBU od dubna 2024. Od počátku roku 2025 Národní banka Ukrajiny omezuje směnný kurz, aby prostřednictvím silné hřivny snížila inflaci. V květnu a dalších měsících bude inflace vlivem sezónních faktorů dále zpomalovat. To umožní regulátorovi během léta postupně devalvovat hřivnu, aby zvýšil příjmy státního rozpočtu prostřednictvím celních a daňových příjmů v cizí měně, aniž by příliš zvýšil inflaci.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém na Ukrajině je dvojstupňový, zahrnuje Národní banku Ukrajiny (NBU) a komerční banky s licencí. Po znárodnění Privatbanky v roce 2016 a některých dalších bank (Ukreximbanka, Oščadbanka, Ukrgazbanka) dosáhl podíl státu v bankovním sektoru cca 55 %. V roce 2022 byl ukrajinský bankovní sektor dále konsolidován a vykázal 2,5x menší zisk, než v roce 2023 (90 % z Top10 finančních institucí). Působí zde celkem 65  bank (k 1.5.2025), v cca třetině z nich je zahraniční kapitál. Mezi největší banky na Ukrajině dle ziskovosti se řadí Privatbanka (největší ukrajinská banka se ziskem v roce 2024 na úrovni 35,10 mld. EUR (tj. 68,5 % zisku celého bankovního sektoru; 66% podíl v roce 2023), Raiffeisen Bank Aval (rakouská banka, která je nejúspěšnější zahraniční bankou na Ukrajině), Oščadbanka (ukrajinská státní banka s druhými největšími aktivy), PUMB (soukromá ukrajinská banka patřící průmyslově) a Ukrsibbank (zahraniční banka většinově vlastněná skupinou BNP Paribas). 18 bank utrpělo ztrátu 15,6 miliardy UAH.

Špatné úvěry z nesolventních bank jsou převáděny do Garančního fondu, který je nabízí k odprodeji prostřednictvím elektronického systému PROZORRO.

Ukrajinský bankovní systém od vypuknutí nové ruské agrese v roce 2022 téměř o 45 % zmenšil. Přestaly fungovat podniky, 8 % Ukrajinců své domovy opustilo a část nebude moci splácet spotřebitelské úvěry a hypotéky, probíhá výrazná mobilizace mužů ve věku od 25 do 60 let.

Základní scénář NBU pro rok 2025 aktuálně pracuje s hospodářským růstem 2,0%, jednocifernou inflaci 12,6%, kontrolovatelnosti devizového trhu a pokračující atraktivitou hřivnových aktiv. Bankovní systém zůstává likvidní a situace díky manuálnímu řízení a intervenci NBU společně s evropskými partnery vypadá stabilizovaně. S postupným uvolňováním restrikcí klíčovou výzvou sektoru bude platební neschopnost – některé banky trh zcela opustí, systémově významnější budou s největší pravděpodobností znárodněny.

2.4. Daňový systém

Od prosince 2024 byl na Ukrajině zaveden nový daňový model na podporu ukrajinského podnikání v podmínkách stanného práva, ale vzhledem k deficitu státního rozpočtu probíhají diskuse o potřebě zvyšování daňových sazeb a spotřebních daní. Konkrétně se uvažuje o těchto opatřeních:

• zrušení některých osvobození od DPH pro zdravotnické prostředky a léky;
• zvýšení vojenského odvodu z 1,5 % na 5 %;
• zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, alkoholu a tabáku;
• pro bankovní sektor se zvyšuje sazba daně z příjmu z 18 % na 50 % (pro ostatní finanční instituce, kromě pojišťoven, byla sazba zvýšena na 25 %).

Daňový systém na Ukrajině před válkou by bylo možné charakterizovat jako standardní. Jeho základní principy jsou definovány Daňovým kodexem. Existuje rozdělení daní a poplatků na celostátní a místní. Mezi nejdůležitější daně a poplatky lze zařadit:

• daň z přidané hodnoty ve výši 20 % a dále 7 % u farmaceutických výrobků;
• daň z příjmu právnických osob ve výši 18 %;
• daň u příjmu fyzických osob ve výši 18 % (pro pracující důchodce ve výši 15 % z příjmu přesahujícího 3- násobek minimální mzdy);
• vojenská daň byla zvýšena na 5 % pro většinu občanů od 1. prosince 2024. Pro vojenský personál zůstala sazba na 1,5 %;
• dále ekologická daň, pozemková daň, poplatky za registraci motorových vozidel, zemědělská daň, spotřební daň, místní daně a poplatky aj.;
• jednotný sociální vklad 22 % (sociální a zdravotní pojištění).

Daňový kodex upravuje též otázky navazující na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, se kterými se mohou čeští podnikatelé při podnikání na Ukrajině setkat. To se např. týká ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze závislé činnosti.

Aktuální stav v oblasti daní je na stránkách Statní daňové služby Ukrajiny.

V rámci postupného posilování mezinárodní spolupráce Ukrajiny a přijetí Národní strategie příjmů 2030 lze v budoucnu očekávat zjednodušení daňového systému a harmonizaci s celoevropskými přístupy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v r. 2015 činil 15,3 mld. Kč a v r. 2024 už 44,97 mld. Kč).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Více jak 15 000 ukrajinských společností exportuje své výrobky a služby do EU. V roce 2024 směřovalo do EU 68 % ukrajinského exportu ve výši 24,2 mld. EUR  (nejvíce do Polska – téměř 5,0 mld. EUR, do Španělska, Německa a Itálie).

Zdroj: Evropská komise, Eurostat

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Největším obchodním partnerem Ukrajiny mimo země EU je Čína (export z UA v hodnotě 2,8 mld. USD, import – 11,2 mld USD). Turecko je největším exportním trhem pro UA (3,3 mld. USD).

Zdroj: EIU, Eurostat, CES

3.2. Přímé zahraniční investice

Podpora podnikání a posilování ochrany investorů nadále zůstávají prioritami hospodářské politiky Ukrajiny. Ačkoli bezpečnostní rizika nadále významně ovlivňují investiční prostředí, ve druhé polovině roku 2024 a prvních měsících roku 2025 došlo k částečnému oživení investičních aktivit v určitých sektorech.

Podle Ministerstva financí Ukrajiny dosáhl objem přímých zahraničních investic v roce 2024 výše 3,33 mld. USD, přičemž více než 75 % tvořily reinvestice zisků. Na druhé straně však ze země odešel kapitál v hodnotě 34,8 mld. USD, zejména v důsledku intervencí Národní banky Ukrajiny (NBU) zaměřených na stabilizaci měnového kurzu a zajištění likvidity devizového trhu. Za stávajících podmínek pokračujícího ostřelování civilní a průmyslové infrastruktury se investice soustředí především na projekty v západních oblastech země, zejména v blízkosti hranic s EU. Prioritu mají sektory logistiky, exportu potravinářských výrobků, dovozu nezbytného zboží, výstavby záložních energetických zdrojů a obranného průmyslu.

Teritoriální struktura investic zatím není pro dané období statisticky vyhodnocena. Český kapitál je však nadále směřován především do relativně stabilních oblastí, jako jsou Kyjev, Kyjevská a Lvovská oblast, se zaměřením na energetiku, zemědělství a potravinářství.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Od září 2017 je plnohodnotně platná Asociační dohoda EU – Ukrajina s tím, že představuje „návod“ pro realizaci politických a ekonomických reforem na Ukrajině. V rámci integračního úsilí ukrajinská vláda přijala akční plán, dále Komunikační strategii a „Roadmap“ pro přijímání integrační legislativy. Pravidelně se vypracovává Zpráva o implementaci Asociační dohody mezi Ukrajinou a EU (Report on Implementation of the Association Agreement between Ukraine and the EU). Od 1. ledna 2016 je uplatňována Prohloubená a komplexní dohoda o zóně volného obchodu (DCFTA), která je součástí Asociační dohody EU – Ukrajina. Dohoda má umožnit propojení vnitřního trhu EU s ukrajinským trhem, přiblížit ukrajinské standardy těm, které platí v EU a podpořit diversifikaci a zvýšení konkurenceschopnosti ukrajinského exportu a ukrajinské ekonomiky jako celku. Dohoda odstranila většinu obchodních bariér mezi EU a Ukrajinou. Podle dohody mají být cla a kvóty postupně zrušeny.

Smlouvy s ČR

Česká a ukrajinská strana rozvíjejí hospodářskou spolupráci na základě Asociační dohody EU – Ukrajina a její DCFTA s tím, že české společnosti budou moci využívat výhody vyplývající z postupného plnohodnotného propojení ukrajinského trhu s vnitřním trhem EU. Z dalších dohod lze uvést Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, Smlouvu o zamezení dvojího zdanění, Dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, Dohodu o mezinárodní silniční dopravě, Dohodu o letecké přepravě apod. Seznam platných smluv s Ukrajinou je na webu Zastupitelského úřadu ČR v Kyjevě.

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR dlouhodobě realizuje na Ukrajině humanitární pomoc i projekty v rámci rozvojové a transformační spolupráce. Po roce 2014 byly tyto aktivity významně rozšířeny v návaznosti na demokratickou transformaci země. Rozvojová pomoc se soustředí zejména na školství – podporu kvality vzdělávání, meziuniverzitní spolupráci, zlepšení zázemí tzv. přesídlených univerzit a B2B projekty koordinované ČRA.

ČR rovněž prostřednictvím malých rozvojových projektů a programu MEDEVAC posiluje kapacity zdravotnických zařízení a univerzit. Realizovány jsou také projekty bezpečnostní rozvojové spolupráce, poskytována vládní stipendia a podpora projektů Mezinárodního visegrádského fondu. Financovány byly např. psychorehabilitační programy pro děti zasažené válkou, opravy škol, dodávky zdravotnického vybavení pro instituce poblíž linie kontaktu, odminovací aktivity či rozvoj komunit v konfliktních oblastech.

Na naléhavou humanitární pomoc uvolnila vláda ČR 300 mil. Kč. Realizaci zajišťují MZV a MV prostřednictvím materiálních dodávek (např. přes ČČK), vázaných darů zdravotnického vybavení, dotací pro české i ukrajinské NGO působící v terénu.

Ke konci 1. čtvrtletí 2025 tvořili Ukrajinci nejpočetnější skupinu cizinců dlouhodobě pobývajících v ČR (566 151 osob), z nichž většina obdržela speciální víza zajišťující přístup ke zdravotní péči, vzdělání, zaměstnání i sociálním službám.

V říjnu 2022 byl schválen vládní Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině na období 2023–2025. Nyní se očekává rozhodnutí vlády o formě pokračování financování programu pro další období.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Ukrajinský trh vždy skýtal řadu obchodních a investičních příležitostí. Válka však výrazným způsobem zasáhla většinu sektorů bilaterální spolupráce a ovlivnila aktuální poptávku ukrajinské strany, zejména směrem k dočasné operativní obnově zničených objektů a pomoci se zajištěním základního fungování státu a základních potřeb pro obyvatele.

Ukrajina společně se západními partnery věnuje zvýšenou pozornost opatřením na podporu fungování kritické infrastruktury dodávky vody a elektřiny, vytápění na zimní sezónu 2024/2025, fungování zemědělsko-potravinových řetězců, aby lidé mohli žít na válkou zasažených územích, aby mohlo docházet k návratu běženců do svých domovů. Na celé řadě míst je nutné zajistit potřebné obydlí vnitřně vysídleným osobám. Již v této etapě mají české firmy šanci na zapojení do procesu obnovy. Válka však dříve či později skončí a Ukrajina bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu, zdravotnictví, až po bydlení.

Při platnosti všech rizik, která jsou dnes spojena s podnikáním na Ukrajině, by proto české firmy neměly, a to ani v případě další případné eskalace situace, zcela opouštět ukrajinský trh (případný návrat na opuštěné pozice bude velmi ztížený, pokud ne zcela nemožný), ale měly by své obchodní vztahy přizpůsobit jednak aktuální obchodní politice a jednak budoucím očekávaným modifikacím ukrajinské ekonomiky. Aktuální informace k sektorovým příležitostem jsou dostupné v rámci Mapy globálních oborových příležitostí.

▶ Energetika

Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá modernizaci generujícího zařízení a sítí. Příležitost pro české podnikatelské subjekty v dodávkách elektrických zařízení (silové transformátory, přístrojové transformátory, vysokonapěťové spínače, odpojovače), mobilních kabelových laboratoří, kabelů a vodičů. Z ukrajinské strany je zájem o vyspělé decentralizované zdroje energie a tepla s jejich integraci do stávající energetické soustavy. Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro vodní elektrárny. Ukrajina plánuje dokončit dva bloky v Chmelnycké jaderné elektrárně s využitím technologie VVER-1000. Zařízení se plánovalo pořídit z bulharských nedokončených reaktorů, ale vzhledem k politickým rizikům hrozí přerušení dodávek, což otevírá možnost výběru českých výrobců.

▶ Zemědělství a potravinářství

Příležitosti u zařízení potravinářského sektoru, u zemědělské techniky a technologií, u energetického zařízení na biomasu (zemědělské odpady), obnova a modernizace výrobních skladovacích prostorů i u levnějších základních potravin. Zajímavou příležitostí mohou být také tendry Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů na projekty realizované v rámci poskytování humanitární pomoci.

▶ Dopravní infrastruktura

Zničená a poškozená civilní a vojenská infrastruktura nabízí jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky, materiálů a technologií i služeb ve stavebním segmentu. Možnosti pro spolupráci jsou i při modernizaci veřejné dopravy, například při celkové rekonstrukci železniční infrastruktury (bezpečnostní, informační a telekomunikační systémy; výroba a oprava kolejových vozidel a lokomotiv; zlepšení komfortu mobility a bezpečný provoz; modulární mosty a menší ocelové mosty) a modernizaci letišť.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Příležitost pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie, péče o zdravotně postižené) a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích. Spolupracovat lze při vzdělávání a vývoji nejnovějších metod léčby pacientů postižených válkou, výzkumu problematiky antibiotické rezistence a u nových metod léčby psychických poruch.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Na Ukrajině je velké množství výzkumných ústavů, vládní podpora vědy a výzkumu je ale nedostačující. Válka způsobila značné škody vědeckým institucím a vedla k migraci vědců a studentů, což zhoršilo kvalitu vzdělávání a zpomalilo inovace. Českým firmám a institucím se v rámci programu Horizon Europe otevírají možnosti spolupráce zejména v oblasti medicíny, energetiky, vojenského průmyslu, zemědělství, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a vzdělávacích technologií.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Na Ukrajině je potřebné počítat s tím, že obchodní jednání zpravidla probíhají delší dobu s tím, že ukrajinští partneři se chtějí dobře seznámit se svými českými kolegy dříve než se uzavřou významnější obchodní dohody. To předpokládá pracovní cesty na Ukrajinu a přímé jednání s partnery. Užitečné zázemí pro české podnikatele na Ukrajině představuje zejména Velvyslanectví ČR v Kyjevě, Kancelář CzechTrade v Kyjevě a též Generální konzulát ČR ve Lvově.

4.2. Oslovení

Na Ukrajině se při oslovení v ústní podobě používá křestní jméno a jméno po otci (ukrajinština, ruština). V písemné podobě se též používá křestní jméno a jméno po otci, v oficiální písemné korespondenci s představiteli velkých podniků a státní správy se používá při oslovení funkce (vážený pane generální řediteli apod.).

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání se dojednávají předem, a to zpravidla telefonicky, e-mailem, v některých případech i dopisem. Schůzky se organizují od 10,00 většinou v kanceláři. Oběd je zpravidla mezi 13,00 – 14,30 (cca 1- 1,5 hod.). Odpolední schůzky jsou organizovány od cca 14,30 do 17,30. V rámci významnějších jednání mohou být čeští partneři pozváni na večeři (zpravidla od 18,00 či 19,00) s tím, že na večeři se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). Během jednání se vyměňují vizitky (často je někteří z účastníků nemají …). U části podnikatelské komunity na Ukrajině je nutné počítat s kulturou přípitků. Dárky se během úvodních schůzek nedávají.

K načasování jednání lze uvést, že pracovní schůzky jsou organizovány celoročně s výjimkou svátků a dní v jejich těsné blízkosti. Jedná se o počátek roku (mezi 1. – 8. 1.), Mezinárodní den žen (8. 3.), doba Velikonoc (termín se každoročně mění), počátek května (1. a 8.5.) a o další svátky jako je Den ústavy Ukrajiny (28.6.), Den nezávislosti Ukrajiny (24.8.), Den obránců Ukrajiny (14.10.) a konec roku (mezi 24.12 a 31.12). Těžší je organizovat pracovní jednání v době prázdnin (červenec a srpen), kdy je celá řada pracovníků včetně vedení společností též na dovolené.

Samotná jednání probíhají podobně jako v ČR. Překvapit může souběžné využívání soukromých e-mailových adres jako je ukr.net či gmail.com. Je též rozšířená komunikace prostřednictvím Viber, méně již přes WhatsApp.

Během první schůzky se chtějí ukrajinští partneři seznámit. Jsou spíše zdrženlivější, v případě znalostí ČR tuto skutečnost sdělí s cílem vytvoření více pozitivnější atmosféry (např. byli v Karlových Varech). Důležitá je pro ně osobní komunikace na všech stádiích jednání o spolupráci, mají často dobré vzdělání a znalosti.

Na Ukrajině se zpravidla toleruje zpoždění se zahájením pracovního setkání o cca 10 – 15 minut (v Kyjevě se lze často setkat při zpoždění příchodu ukrajinských partnerů se zdůvodněním odkazujícím na dopravní zácpy). Samotná jednání probíhají cca 1 – 1,5 hodiny, v rámci technických jednání se může jednat déle.

K otázce teritoriálních rozdílů v obchodních jednáních lze uvést, že jsou definovány větší koncentrací velkých podniků na východě Ukrajiny (více formálnější jednání, dodržování hierarchie) a větším počtem malých a středních podniků v západní části Ukrajiny (větší pružnost a rychlost jednání). Při jednání v menších městech je zahraničním delegacím věnována soustředěnější pozornost zahrnující často i večerní program (pracovní večeři, kulturní program).

Při obchodních jednáních je alkohol nabízen pouze v rámci společenské části jednání (zpravidla pracovní večeře). Zde je nutné být připraven na „kulturu“ přípitků.

Na obchodních jednáních se předpokládá formální oblečení (oblek, šaty). To se týká i oficiálních pracovních večeří. K otázce složení ideálního jednacího týmu lze uvést, že vždy záleží na dané pracovní schůzce a jejím zaměření. Na úvodním jednání by měl být přítomen manažer s rozhodovací pravomocí (u menších společností je to často i vlastník společnosti) a případně dálší odborníci. Na dalších technických jednáních se očekává účast příslušných odborníků a techniků.

Na Ukrajině není zcela obvyklé pozvat obchodního partnera domů. Lze však být např. po jednáních pozván na šašlik či na ryby (zejména při jednáních s menšími a středními společnostmi).

4.4. Komunikace

K jazykové vybavenosti lze uvést, že při standardních obchodních jednáních zpravidla není tlumočení nezbytné, jelikož zástupci společností obvykle komunikují ukrajinským nebo ruským jazykem. Ukrajinština je státním jazykem a běžně se používá v oficiálním styku, zatímco ruština je v některých regionech, zejména na východě a jihu země, využívána jako pracovní dorozumívací jazyk. V určitých odvětvích, například v informačních technologiích, je rovněž rozšířena angličtina. Při uzavírání smluv se zástupci větších společností může být využito tlumočení dle konkrétních potřeb.

Vyjednávání s místními obchodními partnery probíhá obdobným způsobem jako v České republice. Během obchodních jednání se doporučuje vyhýbat se diskusi o citlivých společensko-politických tématech, jako je například vnitropolitická situace, otázky týkající se mobilizace obyvatelstva, náboženství a další potenciálně kontroverzní oblasti.

Komunikovat s partnery na Ukrajině je možné e-mailem, telefonicky apod., důležité je nicméně udržovat osobní kontakt s ukrajinskými partnery, tj. dojíždět osobně na Ukrajinu na jednání a účastnit se i dalších relevantních akcí (např. veletrhů).

4.5. Doporučení

Podnikatelům, kteří se na Ukrajinu chystají, doporučujeme se v první řadě seznámit se se základními dokumenty k teritoriu (Jednotná teritoriální informace, Mapa strategických příležitostí apod.). V další fázi je vhodné kontaktovat velvyslanectví a též kancelář CzechTrade (informace k aktuální situaci v teritoriu, možnost vyhledání partnerů, průzkum trhu apod.). Je nutné si udělat též interní představu ve společnosti k předpokládanému vstupu na ukrajinský trh (včetně finančních nákladů, otázky zřízení zastoupení, účasti na veletrzích, marketingu daného zboží apod.).

4.6. Státní svátky

Státní svátky:

• 1. ledna: Nový rok
• 8. března: Mezinárodní den žen
• 1. května: Svátek práce
• 5. května: (termín se každoročně mění): Velikonoce
• 8. května: Den památky a vítězství nad nacismem ve druhé světové válce (1939-1945)
• 8. června: Letnice
• 28. června: Den ústavy Ukrajiny
• 24. srpna: Den nezávislosti Ukrajiny
• 1. října: Den obránců Ukrajiny
• 25. prosince: Vánoce

Podrobně na webu zakon.rada.gov.ua.

Pravidlem je, že pokud některý ze svátků připadá na víkend, je volno kompenzováno zpravidla v nejbližších pracovních dnech.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Během prvních týdnů od začátku války byla obchodní a výrobní činnost na Ukrajině ochromena, došlo k náhlému přetrhnutí logistických, výrobních a obchodních řetězců. Část podniků se postupně přizpůsobila k válečné situaci a aspoň částečně obnovila výrobní a obchodní činnost, a to na územích, které nejsou okupována a (nebo) nejsou blízko linie fronty, tj. především centrální a západní regiony Ukrajiny. Firmy usilují o zachování prodejních a distribučních kanálů, které existovaly před válkou, a to především na základě osobních kontaktů s obchodními zástupci a dealery, kteří zůstali v zemi, neevakuovali se nebo nenarukovali do armády. Právě místní dealeři a obchodní zástupci se pokouší obnovit prodejní kanály, přemístit sklady se zbožím do bezpečnějšího teritoria, udržovat kontakty s koncovými zákazníky nebo odběrateli. Pro logistiku zboží nabyly nyní mimořádného významu zejména služby soukromé poštovní společnosti Nova Pošta, která má rozsáhlou síť poboček a kurýrského doručování v zemi, doručuje jak balíky, tak i kontejnery.

Společnost Nova Pošta nadále rozšiřuje svou síť a plánuje do konce roku 2025 otevřít dalších 135 poboček v zahraničí, zároveň investuje do rozvoje logistické infrastruktury uvnitř země. Je nutné poznamenat, že se mezinárodní obchodní činnost omezila především na dodávky produkce pro tři segmenty ukrajinské ekonomiky: obrana, zdravotnictví, zemědělství a zpracovatelský průmysl. Další segmenty trhu se nacházejí v útlumu. V květnu 2024 zrušila vláda Ukrajiny usnesení č. 153, které omezovalo platby za dovoz zboží a služeb, což otevřelo nové možnosti pro ukrajinské podnikatele.

Mezinárodní obchod s Ukrajinou byl během válečného stavu rovněž omezen tzv. moratoriem na devizové platby do zahraničí: usnesením Národní banky Ukrajiny č. 18 ‚O fungování bankovního systému během válečného stavu‘. Usnesení č. 18 nadále platí s úpravami, přičemž jeho poslední znění z 13. ledna 2025 upřesňuje pravidla pro devizové operace.

Nepoužívanějším způsobem přepravy zboží z ČR do Ukrajiny zůstává kamionová doprava, kde se nyní však pohybují výhradně ukrajinské přepravní společnosti. V době válečného stavu mezinárodní přepravní společnosti nepůsobí na území Ukrajiny, rovněž tak mezinárodní pojišťovny neposkytují pojištění na území země, kde je vyhlášen válečný stav. Tato skutečnost spolu se zdražením pohonných hmot zapříčinila dvoj- až trojnásobné zdražení přepravních služeb.

Ukrajinský parlament schválil zákony, kterými se zavádí zjednodušený způsob celní kontroly, který osvobozuje některé typy podniků od splacení DPH, spotřební daně a dovozního cla, počítá s podáním předběžného celního prohlášení a nevyžaduje celní kontrolu. Všechny změny je nutné ale konzultovat s místními firemními účetními, aby nedošlo k nepředvídatelným komplikacím a zdržením přímo na hranici nebo při proclení. Zároveň ukrajinská vláda zrušila na dobu stanného stanu místní certifikaci pro určité typy komodit (např. osiva) a registraci zemědělské techniky. Ukrajina se přiblížila k plnému uplatňování celního práva EU a fakticky dokončuje implementaci hlavní části acquis EU do ukrajinské legislativy, což představuje zjednodušení pro vstup českých firem na trh.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Na ukrajinském trhu působilo před válkou více jak 200 zastoupení a kanceláří českých společností s tím, že většina z nich byla vedena ukrajinskými zástupci. Ve většině případů se jedná o společnosti s ručením omezeným se stoprocentním podílem českého kapitálu nebo s ukrajinskou účastí. Na začátku války většina podniků utlumila svou činnost, ale již od června 2022 začala postupně obnovovat chod podniku s výjimkou případů, kdy sídlo podniku se nachází na dočasně okupovaném území. Z bezpečnostních důvodů část společností přemístila sklady, logistická centra a kanceláře do západních oblastí země (Zakarpatská, Lvovská a Ivanofrankivská oblasti), kde sledujeme nárůst poptávky po různých typech skladovacích prostorů, logistických terminálů, nemovitostí a vznikají nové průmyslové parky. Válečná situace přispěla k navýšení obchodní aktivity v západních regionech na úkor východních a jižních.

Dne 3. března 2022 byly schváleny zákony č. 2115-IX „O ochraně zájmů subjektů, které podávají daňové zprávy a jiné dokumenty během stanného práva nebo válečného stavu“ a č. 2118- IX „O změnách daňového zákoníku Ukrajiny a o zvláštnostech zdanění a vykazování během stanného práva“. Dle schválených zákonů je povoleno právnickým a fyzickým osobám podat účetní, finanční, revizní zprávy a jakékoli další doklady, které je nutné předložit v souladu s platnými právními předpisy, do 3 měsíců po ukončení stanného práva. V období stanného práva nebo válečného stavu se neprovádějí žádné kontroly včasnosti a úplnosti předkládání jakýchkoliv zpráv nebo dokladů ohlašovacího charakteru oprávněným orgánům.

Dne 30. června 2023 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny návrh zákona č. 8401, který vstoupil v platnost 1. srpna 2023. Zákon zrušil řadu daňových úlev zavedených během válečného stavu, včetně 2% sazby jednotné daně, a částečně obnovil kontroly u vybraných druhů činností, jako je obchod s výrobky podléhajícími spotřební dani, hazardní hry a finanční služby.

Na kontrolovatelném Ukrajinou území všechny právní úkony probíhají dle běžné procedury, nicméně může docházet k prodlení termínů v návaznosti na podmínky válečného stavu. V případě registrace sídla podniku na území, které je nyní dočasně okupováno, nejsou možné jakékoliv změny.

Od prvního dne války byl elektronický obchodní rejstřík a další veřejně přístupné databáze dočasně zablokovány ukrajinskou vládou z bezpečnostních důvodů. Dne 27. prosince 2022 byl přístup k různým typům rejstříků obnoven, ale na webovém portálu dochází často k systémovým omylům (ukrajinský obchodní rejstřík). Z toho důvodu doporučujeme pro získání základních informaci o ukrajinském obchodním partnerovi používat informační systém OpenDataBot.

5.3. Marketing a komunikace

Na ukrajinském marketingovém trhu jsou využívány všechny dostupné formy reklamy (televize, rozhlas, sociální sítě, periodika, bilbordy apod.), dominantní postavení zaujímá televizní reklama, jejíž podíl se však postupně snižuje. Velmi dynamicky se rozvíjí v posledních  letech „digitální reklama“ v médiích a též na sociálních sítích, což je mj. spojeno s rychlým rozvojem digitalizace na Ukrajině. Je rozšířené využívání reklamních agentur, celá řada větších společností má vlastní marketingové oddělení.

České společnosti často využívají k propagaci svých výrobků na Ukrajině účast na různých specializovaných mezinárodních a regionálních veletrzích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Systém ochrany duševního vlastnictví se na Ukrajině postupně formuje směrem k mezinárodním standardům, a to i ve vazbě na závazky ukrajinské strany v této oblasti vyplývající z členství Ukrajiny ve Světové obchodní organizaci (od roku 2008) a z Asociační dohody EU – Ukrajina. Ukrajinský institut ochrany intelektuálního vlastnictví (UkrPatent) se zabývá registrací patentů a obchodních značek, Antimonopolní úřad pokrývá ochranu obchodních tajemství. Slabším místem je nadále značně rozšířený prodej importovaného padělaného zboží na trzích na Ukrajině. V posledních letech byla v této oblasti přijata celá řada nových zákonů s cílem zkvalitnění ochrany duševního vlastnictví na Ukrajině. Zahraniční společnosti zatím musí počítat s nižší úrovní vymahatelnosti práva v této oblasti na Ukrajině.

5.5. Trh veřejných zakázek

Státní řídící orgány a místní (regionální) rady mají právo zadávat (na soutěžním základě) subjektům zakázky na výrobu, dovoz a vývoz požadovaného zboží. Zahraniční hospodářské subjekty mají v případě výběrového řízení (veřejné soutěže) na zadání státní zakázky – v souladu se zákonem o zahraničně ekonomické činnosti – stejná práva a povinnosti jako domácí subjekty. Ke splnění všech podmínek tendru by měla být daná zahraniční společnost na Ukrajině registrována (např. mít založenou dceřinou společnost).

Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny je zodpovědné za koordinaci vyhlašovaných výběrových řízení. Informace o státních zakázkách lze nalézt například na webových stránkách tender.me.gov.ua. Od dubna 2016 je v provozu elektronický portál zadávání veřejných zakázek ProZorro (prozorro.gov.ua), který mají za povinnost využívat všechny státní instituce.

Lze se též účastnit tendrů vyhlašovaných mezinárodními finančními institucemi na Ukrajině jako je EBRD, EIB apod. (se zohledněním tenderových pravidel těchto institucí).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební styk probíhá na Ukrajině dle stejných základních standardů jako v zemích EU. Častěji je nicméně využívána možnost platby předem či prostřednictvím akreditivu (zejména u nově navázaných obchodních vztahů). Je též potřebné zohledňovat možnosti výkyvu kurzu národní měny hřivny.Od 10. května 2025 zavedla Národní banka Ukrajiny stimulační politiku liberalizace devizových operací. Cílem NBU je přilákat dodatečný kapitál do ukrajinské ekonomiky prostřednictvím zmírnění devizových omezení. Od roku 2019 došlo na Ukrajině k výraznějšímu uvolnění restrikcí s nakládáním se zahraniční měnou (tj. i pro zahraniční společnosti).Dle modelu OECD je Ukrajina k 19.5.2025 v rámci klasifikace zemí podle míry rizika zařazena do stupně 7 (stupeň 7 je nejrizikovější).

Případné spory se na Ukrajině řeší prostřednictvím soudů, další možností je rozhodování obchodních sporů arbitrážním (rozhodčím) soudem při Obchodně – průmyslové komoře Ukrajiny, která se nachází v každém oblastním městě. Obchodní partneři, pocházející z různých států, se mohou dohodnout, že jejich spory bude rozhodovat zahraniční arbitrážní (rozhodčí) soud nebo soud jiného státu. K pomoci při řešení sporů jednotlivých společností se státními institucemi již několik let na ukrajinském trhu slouží Business Ombudsman (poradní instituce vlády Ukrajiny) a v jednotlivých ukrajinských oblastech jsou zřízeny „protiraiderské štáby“.

K řešení sporů českých společností se státními institucemi na ukrajinském trhu může být využit i mechanismus Česko – ukrajinské mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci (MVK).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ukrajina byla dne 24. 2. 2022 napadena Ruskem a v zemi platí válečný stav.

Velvyslanectví České republiky v Kyjevě ani Generální konzulát České republiky ve Lvově až do odvolání nenabírají žádosti o krátkodobá víza. Žádosti o dlouhodobá víza a pobyty jsou nabírány ve specifických případech daných aktuálním zněním nařízení vlády č. 308/2022 Sb. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generálního konzulátu ČR ve Lvově www.mzv.cz/lvov.

Aktuální situaci ve vztahu k doporučení na cesty je možné sledovat na stránkách MZV ČR. Obecně důrazně nedoporučujeme do Ukrajiny cestovat, zejména však do oblastí poblíž aktivních bojových operací a do oblastí, které byly v minulosti zasažené bojovými operacemi. Celé území Ukrajiny je ohroženo leteckými a raketovými útoky.

MZV ČR doporučuje cestovatelům registrovat se před případnou cestou na Ukrajinu v databázi cestovatelů DROZD.

Letecké spojení do Ukrajiny bylo přerušeno. Z dálkových linek je možné využít jak autobusovou, tak vlakovou dopravu.

Pro celé území Ukrajiny platí stav vysoké bdělosti a zvláštní ochrany pro zajištění bezpečnosti strategických objektů. V řadě míst jsou zřízena kontrolní stanoviště, kde je nezbytné předkládat osobní doklady a doložit účel cesty. Je nezbytné mít u sebe neustále osobní doklady a případně doklady od vozidla. V zemi jsou zavedeny noční zákazy vycházení, konkrétní doba těchto zákazů se liší oblast od oblasti. V době zákazu vycházení není možné se nacházet na ulici, ale ani cestovat autem bez zvláštních povolení. Svůj pohyb po Ukrajině a cestovní itinerář je třeba přizpůsobit těmto nařízením.

Ostatní informace jsou dostupné na webu Velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generálního konzulátu ČR ve Lvově.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V souladu s platnými ukrajinskými zákony (zákon o zaměstnanosti obyvatelstva) musí zaměstnavatel, který chce zaměstnat cizince na Ukrajině, absolvovat stanovenou proceduru registrace a získání odpovídajících povolení. Pracovní povolení k zaměstnávání cizinců vydává Státní centrum zaměstnanosti při Ministerstvu ekonomiky Ukrajiny, pokud tuto otázku jinak neupravují platné mezinárodní dohody. Povolení se vydává na konkrétní termín (většinou na 1 rok nebo na termín platnosti pracovní smlouvy, ne déle než na 3 roky, a to pro zvláštní kategorie cizinců) a na určitou funkci. Po ukončení platnosti povolení v případě potvrzení odůvodnění ho lze dále obnovovat. Platnost může být prodloužena za podmínky, že zaměstnavatel předloží příslušnému orgánu odpovídající žádost před ukončením platnosti původního povolení. Cizinec může pracovat na několika pozicích u jednoho nebo několika zaměstnavatelů za podmínky získání povolení pro každou funkci. Pro vysoce placené odborníky existuje možnost vedlejšího pracovního poměru bez získání zvláštního povolení, jestli platnost pracovní smlouvy na vedlejším povolání nepřekračuje termín platnosti povolení na hlavním pracovišti.

Rozhodnutí o vydání pracovního povolení se přijímá na základě odůvodněné žádosti zaměstnavatele, ke které se kromě dokumentů týkajících se konkrétního zaměstnance/cizince (kopie pasu, osobní údaje, fotografie) přikládá především kopie návrhu pracovní smlouvy a dokument potvrzující zaplacení poplatku za přijetí žádosti. O pracovní povolení není potřeba žádat, pokud má cizinec dlouhodobý (trvalý) pobyt na Ukrajině, získal status uprchlíka dle ukrajinské legislativy, je zástupcem zahraniční mořské nebo říční flotily, je pracovníkem zahraničních sdělovacích prostředků, akreditovaných pro práci na Ukrajině aj.

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance dávky zdravotního a sociálního pojištění ve výši 22% ze stanoveného platu. Minimální mzda je na Ukrajině k 1.5.2024 na úrovni 8000 UAH. Podle údajů Státní statistické služby Ukrajiny činila průměrná mzda ve třetím čtvrtletí roku 2024 celkem 21 946 UAH, což je o 22,2 % více ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

5.9. Veletrhy a akce

V roce 2025 se v Kyjevě konají veletrhy pokrývající klíčové sektory ukrajinské ekonomiky. Patří sem stavebnictví, energetika (včetně obnovitelných zdrojů), potravinářství a balení, zdravotnictví, průmyslové technologie a automatizace. Významné místo zaujímají také oblasti bezpečnosti, dopravy, logistiky, komunálních technologií, zemědělství a digitalizace. Veletrhy nabízejí platformu pro prezentaci inovací a navázání mezinárodní spolupráce. Na vybraných veletrzích organizuje český stánek kancelář Czech Trade v Kyjevě.

Na vybraných veletrzích organizuje český stánek kancelář Czech Trade v Kyjevě.

Vybraní organizátoři výstav a veletrhů:

• International Exhibition Centre
• Kyiv International Contract Fair
• Acco International
• PremierExpo
• EUROINDEX

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR na Ukrajině
01054 Kyjev, Jaroslaviv Val 34 A
tel.: +380 44 2726800
e-mail: kyiv@mzv.gov.cz (ekonomický diplomat: Kyiv.Commerce@mzv.gov.cz)
web: mzv.gov.cz/kyiv

Nejbližší k velvyslanectví je stanice metra Zlatá vrata (cca 8 minut pěšky k velvyslanectví).

Konzulární úsek Velvyslanectví ČR na Ukrajině
02000 Kyjev, Bohdana Chmelnického 58
tel: +380 44 2341005, konzulární pohotovost: +38050 3101046
e-mail: kyiv.consulate@mzv.gov.cz

Generální konzulát ČR ve Lvově
79057 Lvov, ul. Antonovyče 130 A
tel.: +380 322 976893; +380 322 976894
e-mail: lvov@mzv.gov.cz
web: www.mzv.gov.cz/lvov

Zahraniční kancelář agentury CzechTrade
01030 Kyjev, ul. I. Franko 40, kancelář č. 10
tel.: +380 44 238 61 30
e-mail: kiev@czechtrade.cz
web: www.czechtrade.kiev.ua

Kancelář Českého centra v Kyjevě
03150 Kyiv, ul. Ivana Fedorova 12
tel. +380 44 230 29 64
mobil: +380 95 68 73 158
e-mail: cckiev@czech.cz
web: kyiv.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňová linka – 112;  Pohotovostní linka pro plyn – 104;  Policie – 102;  Lékařská pohotovost – 103;   Hasičský záchranný sbor – 101;  Informace o tel. číslech – 109, 115

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Kancelář prezidenta Ukrajiny
• Kabinet ministrů Ukrajiny
• Nejvyšší rada Ukrajiny
• ukrajinská legislativa
• Ministerstvo ekonomiky Ukrajiny
• Ministerstvo agrární politiky a potravinářství Ukrajiny
• Ministerstvo digitální transformace Ukrajiny
• Ministerstvo pro otázky strategických odvětví průmyslu Ukrajiny
• Ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných teritorií Ukrajiny
• Ministerstvo spravedlnosti Ukrajiny
• Ministerstvo financí Ukrajiny
• Ministerstvo ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ukrajiny
• Ministerstvo energetiky Ukrajiny
• Ministerstvo infrastruktury Ukrajiny
• Ministerstvo školství a vědy Ukrajiny
• Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny
• Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny
• Ministerstvo mládeže a sportu Ukrajiny
• Ministerstvo sociální politiky Ukrajiny
• Ministerstvo vnitra Ukrajiny
• Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny
• Ministerstvo obrany Ukrajiny
• Ministerstvo pro veterány Ukrajiny
• Národní banka Ukrajina
• Obchodně průmyslová komora Ukrajiny
• regionalní obchodně průmyslové komory
• Státní služba pro bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele Ukrajiny
• Státní služba statistiky Ukrajiny
• Státní služba zdraví Ukrajiny
• Státní celní služba Ukrajiny
• Státní daňová služba Ukrajiny
• Státní migrační služba Ukrajiny
• Státní regulační služba Ukrajiny

Informační agentury a internetové noviny:

• www.unian.net
• www.interfax.com.ua
• www.korrespondent.net
• www.pravda.com.ua
• www.glavred.info

K podnikání na Ukrajině v češtině: www.peterkapartners.cz; v angličtině a ukrajinštině www.pwc.com/ua/en.html.