Ukrajina

Rozcestník informací o Ukrajině:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Šíření koronaviru začalo ukrajinskou ekonomiku ovlivňovat počátkem března 2020. S tím byl spojený útlum v celé společnosti, odložení veletrhů, zrušení regionálních fór, utlumení dopravy, omezení celé řady výrob apod. Větší množství Ukrajinců se začalo vracet ze zahraničí, a to i z oblastí silně zasažených pandemií koronaviru. V 1. čtvrtletí 2020 poklesl HDP na Ukrajině o 1,5 % v porovnání se stejným obdobím roku 2019. Dle odhadu Národní banky Ukrajiny by se HDP na Ukrajině měl v roce 2020 snížit o 5 % s tím, že v roce 2021 se očekává hospodářský růst.

V rámci reakce na pandemii koronaviru přijala Nejvyšší rada Ukrajiny již v polovině března 2020 „protikrizové zákony“ zahrnující opatření na podporu domácích podnikatelů a obyvatel (moratorium na daňové audity, výjimky z placení pokut, osvobození od platby nájmu při nemožnosti využití nemovitosti apod.). Dále byl přijat program „Dostupné úvěry 5–7–9 %“ k podpoře malých a středních podniků, zjednodušeny procedury veřejných zakázek (tj. bez elektronických aukcí) a procedury pro registraci léků (pokud jsou registrovány v některé zemi EU).

Národní banka Ukrajiny zavedla program na refinancování bank až na 5 let. V polovině dubna 2020 byl v Nejvyšší radě schválen „protikrizový rozpočet“, kde se oproti původnímu rozpočtu na rok 2020 (schválený v prosinci 2019) příjmy snížily o 119,7 mld. hřiven (o 11 %) na celkových 975,8 mld. hřiven a výdaje se zvýšily o 82,4 mld. hřiven (o 7 %) na celkových 1 266,4 mld. hřiven.

Byl posílen „rezervní fond“ vlády. Nejvíce byly zvýšeny výdaje na penze a na státní program „zdravotnických garancí“. Na konci května 2020 ukrajinská vláda schválila státní program na podporu ekonomiky zahrnující „krátkodobé iniciativy“ (bezpečné fungování ekonomiky, ochrana domácí výroby před importy), „opatření v jednotlivých sektorech“ (podpora průmyslu, energetiky, dopravy apod.) a „podporu jednotlivých segmentů ekonomiky“ (podpora malých a středních podniků, investic, inovací apod.).

V době pandemie se Ukrajině ztížil přístup na mezinárodní finanční trhy, nicméně ukrajinská vláda je makroekonomicky podporována mj. Mezinárodním měnovým fondem a EU. Ve druhé polovině května 2020 dosáhla Ukrajina s MMF dohodu o novém programu SBA (Stand-By Arrangement) na 18 měsíců ve výši 5 mld. USD. V květnu 2020 EU potvrdila připravenost poskytnout Ukrajině druhou tranši ve výši 500 mil. EUR z již dříve schválené makroekonomické pomoci a Evropská rada schválila poskytnutí makroekonomické pomoci Ukrajině v rámci sousedské politiky ve výši 1,2 mld. EUR. Další podpora je poskytována Světovou bankou, EBRD a dalšími donory.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

EU předpokládá realizaci několika desítek projektů k integraci ukrajinské silniční a železniční infrastruktury do dopravního systému EU za cca 4,5 mld. EUR. To vytváří možnosti pro účast českých společností v těchto projektech především na úrovni subdodavatele. Další možnosti jsou v rámci předpokládané transformace státní železnice Ukrzaliznicja (dodávky komponentů, modernizace lokomotiv apod.) a též při zajištění osobní železniční dopravy mezi západní Ukrajinou a ČR.

Energetický průmysl

Energetika představuje důležitý strategický sektor, který prochází celou řadou reformních kroků. Od července 2019 byla na Ukrajině zahájena liberalizace trhu s elektřinou. Tento krok vyvolává poptávku po systémových řešeních (elektronické systémy řízení obchodu s elektřinou, vedení statistiky obchodu s elektřinou apod.). Velmi perspektivní je na Ukrajině oblast energetické efektivity a rozvoj segmentu obnovitelných zdrojů energie. Zajímavá je též modernizace energetické infrastruktury včetně jaderných elektráren. V tomto sektoru lze u některých projektů získat financování od mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD apod.). Aktuální je v současné době na Ukrajině odborná diskuse o snížení úrovně „zeleného tarifu“, investice do zelených technologií zůstávají nadále atraktivní z investičního hlediska.

Obranný průmysl

Během posledních několika let probíhá konsolidace tohoto odvětví. Ukrajina má zájem především o spolupráci v oblasti pasivních sledovacích systémů, dále o spolupráci v oblasti obrněných/obranných dodávek, oprav a modernizace pozemní obrněné techniky, dodávek komunikačních prostředků a základního vybavení vojáka (uniformy, obuv, balistické ochranné prostředky, výstrojní součásti aj.). Země v loňském roce projevila zájem také o logistické informační systémy a systémy C2. Během návštěvy premiéra ČR v Kyjevě v listopadu 2019 byl z ukrajinské strany zmíněn také zájem o modernizaci leteckých výcvikových kapacit včetně nových letounů. Předpokládá se česká účast na veletrhu Arms and Security v říjnu 2020 v Kyjevě.

Vodohospodářství a odpadní průmysl

Pozornost je na Ukrajině věnována výstavbě moderních skládek, závodů na třídění a zpracování odpadů a čističek odpadních vod ve vybraných městech. České společnosti se mohou prosadit spíše jako subdodavatelé technologií pro ukrajinské generální dodavatele. Aktuálně roste poptávka po zařízeních k automatizaci výroby. V tomto sektoru je též lepší dostupnost financování prostřednictvím mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD apod.).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie covidu-19 obrátila větší pozornost na sektor zdravotnictví a na potřebu jeho dalšího rozvoje. S tím je spojené budování nových částí nemocnic a jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi a též poptávka po zdravotnickém materiálu. Soukromé nemocnice nemusejí zadávat zakázky prostřednictvím elektronického systému ProZorro a často nakupují přímo od výrobců. Zde existují možnosti pro české společnosti. Nicméně ty musí mít na Ukrajině svého zástupce, který se účastní jednání se zástupci nemocnic k nákupům zařízení a materiálů.

Zemědělství a potravinářský průmysl

V Nejvyšší radě (parlamentu) byl v březnu 2020 schválen zákon ke zrušení moratoria na prodej zemědělské půdy (cca 42 mil. ha půdy). Moratorium bude zrušeno od poloviny roku 2021.

Otázka prodeje půdy cizincům bude dořešena formou referenda (s tím, že již platí zákaz prodeje půdy cizincům v oblastech blíže než 50 km od státní hranice Ukrajiny). Zrušení moratoria povede k nasměrování investic do nákupu zemědělské půdy a ke zpomalení investic do dalších segmentů v zemědělství. Z druhé strany pandemie koronaviru zasáhla sektor zemědělství na Ukrajině minimálně. Nadále tak existují dobré exportní příležitosti u zařízení potravinářského sektoru, u zemědělské techniky a technologií, u energetického zařízení na biomasu (zemědělské odpady), u potravin v oblasti zdravé výživy a různých delikates (sušené maso, sýry).

Velvyslanectví ČR v Kyjevě
e-mail: commerce_kiev@mzv.cz
www.mzv.cz/kiev

Pravidelné novinky e-mailem