Ukrajina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kyjevě (Ukrajina)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Ukrajina (od 24. 8. 1991)

Složení vlády:

  • Prezident: Petro Porošenko
  • Premiér: Volodymyr Hrojsman
  • První vicepremiér a ministr ekonomického rozvoje a obchodu: Stepan Kubiv
  • Vicepremiérka pro otázky evropské a euroatlantické integrace: Ivanna Klympuš-Cyncadze
  • Vicepremiér a ministr regionálního rozvoje, stavebnictví, bytové politiky a komunálních služeb: Hennadij Zubko
  • Vicepremiér: Volodymyr Kistion
  • Vicepremiér: Vjačeslav Kyrylenko
  • Vicepremiér: Pavlo Rozenko
  • Ministr kultury: Jevhen Nyščuk
  • Ministr zemědělské politiky a potravinářství: Taras Kutovyj
  • Ministr vnitřních věcí: Arsen Avakov
  • Ministr ekologie a přírodních zdrojů: Ostap Semerak
  • Ministr energetiky a uhelného průmyslu: Igor Nasalyk
  • Ministr zahraničních věcí: Pavlo Klimkin
  • Ministr informační politiky: Jurij Stec
  • Ministr infrastruktury: Volodymyr Omeljan
  • Ministr mládeže a sportu: Igor Ždanov
  • Ministr obrany: Stepan Poltorak
  • Ministryně školství a vědy: Lilija Hrynevyč
  • Ministr zdravotnictví: Viktor Šafranskyj (dočasně vykonávající funkci)
  • Ministr sociální politiky: Andrij Reva
  • Ministr financí: Oleksandr Danyljuk
  • Ministr spravedlnosti: Pavlo Petrenko
  • Ministr pro otázky dočasně okupovaných teritorií a vnitřně přemístěných osob: Vadym Černyš
  • Ministr kabinetu ministrů (bez portfeje): Oleksandr Sajenko

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Od roku 1990 je registrováno konstantní přirozené i migrační snižování počtu obyvatelstva. K 1. dubnu 2016 měla Ukrajina 42,76 milionů obyvatel (údaj nezahrnuje dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a Sevastopolu). V průběhu roku 2015 došlo k přirozenému úbytku obyvatelstva o 183 000. 69,4 % obyvatel žije ve městech.

Národnostní složení:

Ukrajinci 77,8 %, Rusové 17,3 %, Bělorusové 0,6 %, Moldavané 0,5 %, Bulhaři 0,4 %, Poláci 0,3 %, Maďaři 0,3 %

Podle reálného odhadu žije na Ukrajině cca 5 000 etnických Čechů. Celkem zde žije více než 130 národností.

Náboženské skupiny:

Převládá pravoslavné náboženství (Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, Ukrajinská pravoslavná církev Ukrajinského patriarchátu (bez autokefality), Autokefální pravoslavná církev), v západních oblastech řeckokatolické a římskokatolické, z protestantských nejvýraznější baptismus, na jihu země, zejména na Krymu, islám.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP, růst/pokles(%)

5,5

 0,2

   0,0

 -6,8

-9,9

HDP/ob. ($)

3621,0

3870,4

4007,1

 3049,4

2108,9

Inflace (index sotřebitelských cen), roční růst (%)

4,6

-0,2

0,5

 24,9

43,3

Nezaměstnanost (%)

8,7

8,2

 7,8

 9,7

9,1

Struktura HDP   

Průmysl (%)

24,2

22,0

22,6

22,7

23,6

Stavebnictví (%)

3,1

2,7

2,8

2,6

2,7

Zemědělství (%)

8,3

7,9

15,4

11,8

14,0

Jiné (%)

64,4

67,4

59,2

62,9

59,7

 

Ukazatel nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí roku 2015 by se v souladu s metodikou ILO pohyboval na úrovni cca 8,6 %.

Očekává se, že v roce 2016 se ukrajinská odrazí ode dna nebo minimálně zastaví pokles, jehož jsme byli svědky v letech 2014 a 2015. Jeho hlavními příčinami byl zejména pokles průmyslové výroby (mj. i v důsledku anexe Krymu a zničených kapacit v Doněcké a Luhanské oblasti, jejíž části jsou i nadále okupovány), odliv investic a rostoucí inflace, která byla ovlivněna nejen růstem spotřebitelských cen, ale i skokovým zdražením energií pro domácnosti. Expertní odhady předpovídají ukrajinské ekonomice pro rok 2016 růst na úrovni kolem 1 %. Skutečný výsledek však bude záviset na pokroku v oblasti liberalizace podnikatelského a regulatorního prostředí a nastolení vlády práva, které mohou pomoct vytvořit podmínky, které budou atraktivní pro investory a zahraniční kapitál. Vysoká úroková míra centrální banky brzdí rozvoj domácího podnikání, oproti roku 2015 se však výrazně snížila z 30 na 18 %. Stále však zůstávají v platnosti omezení na obchodování se zahraniční měnou, což stále nutí podnikatele i investory využívat pro běžný platební styk offshorové účty. Vláda rovněž počítá s rozsáhlou privatizací státních podniků. Zároveň jsou zaznamenávány první významnější investice. Jedná se však převážně o modernizaci logistických kapacit spojených s přepravou zemědělských komodit (především obilí) na světové trhy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011

2012

 2013

2014

2015

Příjmy (mil. UAH)

  314,6

 346,1

 339,2

357,1

534,6

Výdaje (mil. UAH)

  333,5

 395,7

 403,5

430,2

576,8

Půjčky (mil. UAH)

4,7

3,8

0,5

4,9

3,0

Bilance* (mil. UAH)

 -23,6

  -53,4

 -64,7

-78,1

-45,2

Uvedený ukazatel státního rozpočtu nezahrnuje  místní rozpočty.

* Ukazatel deficitu státního rozpočtu a jeho úroveň včetně podílu na HDP (je poněkud zkreslen, a to především z důvodu zadluženosti společnosti Naftogaz, rekapitalizace bankovního sektoru,  zadluženosti v oblasti DPH a s tím spojené emise obligací aj.  

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011 

2012

2013

2014

2015

Běžný účet (mil. USD)

-10 233

-14 335

-16 518

-4 596

-176

Finanční účet (mil. USD)

- 7 692

- 10 120

- 18 601

9 111

-569

Kapitálový účet (mil. USD)

101

40

-60

400

456

Devizové rezervy (mld. $)

31,8

24,5

20,4

7,5

13,3

Veřejný dluh vůči HDP (%)

35,9

36,6

40,1

70,2

79,4

Zahraniční zadluženost (mld. USD)

126,2

134,6

142,1

126,3

118,7

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém lze charakterizovat jako dvouúrovňový. Zahrnuje Národní banku Ukrajiny (NBU) a 109 (ke dni 01.05.2016) registrovaných  bank s licencí. Státem jsou vlastněny dvě velké banky, a to Oščadnyjbank (Státní spořitelna) a Děržavnyj export–import bank (Ukreximbank). V současné době je 45,9 % bankovního systému vlastněna zahraničním kapitálem. Od roku 2014 tak trh opustilo na 70 bankovních ústavů, přitom 11 z nich pouze za 1-5/2015.

Pročištění přispělo spolu s dalšími faktory k poklesu úrokové míry centrální banky (30 % v roce 2015, 18 % v roce 2016). Vzhledem k ještě stále vysoké nedůvěře v bankovní systém a stále vysokému počtu bankovních domů se ale dá předpokládat, že očišťování bankovního trhu bude pokračovat i v následujících letech. Přispět k tomu má i plán centrální banky na povinné navyšování základního kapitálu, což vzhledem k problémům s nedostatkem tuzemské měny povede k dalšímu zavírání bank. Ozdravení systému, včetně rozkrývání vlastnické struktury, však ve střednědobém horizontu přispěje k posílení bankovní sestavy, kterou v minulosti opustila řada zahraničních bank (Commerzbank, VolksBank, Credit Europe, Erste Bank, Societe Generale, Universal Bank, SEB). Další banky údajně o odchodu uvažují. Dalším rysem je také diferenciace bankovních ústavů podle jejich orientace na příslušnou klientelu (korporativní sektor, retail apod.)

Souhrnná hodnota aktiv bankovního sektoru se v roce 2015 dosáhla celkové výše 1,6 bilionu UAH. Základní kapitál ukrajinských bank v roce 2015 dosáhl cca 103,7 miliard UAH.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nejdůležitější daně a poplatky:

  • daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, 8% (farmaceutické výrobky), 0 % (export, čl. 196 Zákoníku)
  • daň z příjmu právnických osob ve výši 18 %
  • daň z příjmu fyzických osob 18% (pro pracující důchodce - 15 % z příjmu přesahujícího 3násobek minimální mzdy)
  • Ekologická daň
  • Pozemková daň
  • Poplatky za registraci motorových vozidel
  • Zemědělská daň
  • Spotřební daň
  • Místní daně a poplatky, atd.
  • Jednotný sociální vklad 22 % (sociální a zdravotní pojištění)

Na rok 2016 byly zavedený přechodné podmínky týkající se uplatnění speciálního režimu zdanění pro výrobce zemědělské produkce. Počínaje zúčtovacím lednem 2016 bude částka DPH rozdělena takto:

  • při dodání obilnin a technických plodin: 85 %  - do státního rozpočtu, 15 % - na speciální účet
  • při dodání živočišných produktů: 20 %  - do státního rozpočtu, 80 % - na speciální účet.
  • při dodání jiného zemědělského zboží a služeb: 50 %  - do státního rozpočtu, 50 % - na speciální účet.

 Speciální režim bude zrušen 1. ledna 2017.

Obnovuje se nárok na vracení DPH pro všechny exportéry obilnin a technických plodin. Zavadí se oficiální publikace dvou rejstříků vracení DPH, které budou obsahovat údaje o plátcích daně, požadavcích úhrady daně z rozpočtu a stavu jejich vracení.     

Vzhledem k rychle se měnící legislativě doporučujeme ověřit aktuální stav daní na stránkách Státní fiskální služby.

Daňový kodex upravuje i otázky navazující na smlouvy o zamezení dvojího zdanění, s nimiž se mohou čeští podnikatelé při podnikání na Ukrajině setkat. To se týká například ustanovení o tzv. stálé provozovně, dividend, úroků, licenčních poplatků a příjmů ze závislé činnosti.

Podrobnější informace jsou k dispozici na www.sfs.gov.ua. Základní informace o formách  podnikání na Ukrajině v češtině také www.peterkapartners.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: