Velká Británie: Zahraniční obchod a investice

10. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Pro Spojené království, ostrovní zemi, je příznačné, že zahraniční obchod je důležitým činitelem pro fungování ekonomiky. Obchodní bilance za rok 2017 potvrzuje dlouhodobý trend - britský zahraniční obchod se zbožím je již mnoho let ve schodku a obchod se službami, zejména finančními je naopak dlouhodobě v přebytku. Schodek obchodní bilance se však v roce 2017 snížil na 28,7 miliard (ze 37 miliard GBP v předchozím roce) a to především v důsledku nárůstu vývozu zboží, který byl způsoben slabým kurzem libry.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

leden-březen

Vývoz zboží a služeb (mil. GBP)

517 642 511 654

517 446

547 590

622 063

158 039 

Dovoz zboží a služeb (mil. GBP)

556 880 547 877 547 234 584 616

650 683

164 929

Saldo (mil. GBP)

-39 238 -36 223 -29 788 -37 026

-28 620

-6 890 

Zdroj: Office for National Statistics, údaje v milionech GBP

Zboží

Z hlediska objemu exportu byla Británie i v roce 2017 nadále 9. největší národní exportní ekonomikou světa, ačkoliv má dlouhodobý deficit obchodní bilance. V prvním čtvrtletí roku 2018 dosáhl obchodní schodek Velké Británie výše 6,89 mld. GBP a to především hlavně díky oslabujícímu dovozu zboží ze zemí mimo EU. Deficit obchodu se zbožím se třetími zeměmi v 1. čtvrtletí roku 2018 se snížil o 1,5 miliardy liber se zeměmi EU a vzrostl o 0,4 miliardy liber se zeměmi mimo eurozónu. Zhoršující se deficit zboží se zeměmi mimo EU byl způsoben zejména poklesem dovozu strojů a dopravních prostředků (zejména lodí a letadel) a různých výrobků (zejména oděvů a uměleckých děl) ve výši 1,3 miliardy liber a 0,5 miliardy v prvním kvartálu roku 2018. Zvyšování deficitu obchodní bilance i v období slabého kurzu libry může signalizovat zpomalení ekonomiky. Vliv kurzu libry na zahraniční obchod Británie je však komplexnější, neboť vysoký podíl britských importů je obchodován v zahraničních měnách, zatímco významná část britských vývozů je obchodována v librách.

Služby

Sektor služeb má dlouhodobě kladný obchodní schodek, za celý rok 2017 dosáhl úrovně 97 mld. GBP, nedokázal však vyvážit schodek britského obchodu se zbožím ve výši 134 mld. GBP.  Na začátku roku 2018 sektor služeb, který tvoří 80 % britské ekonomiky, po době slabého růstu v roce 2018 posílil, na čemž měla hlavní zásluhu dohoda o prodloužení přechodného období po brexitu (do konce roku 2020). 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá 49% celkového britského zahraničního obchodu (o něco méně než polovina exportu a o něco více než polovina importu britského zboží). V roce 2017 směřovalo do zemí EU 44% celkového britského vývozu zboží a služeb, zatímco ze zemí EU pochází 55% britských dovozů. Největším národním exportním trhem pro britské zboží jsou USA (v roce 2017 14, 2% exportu zboží – poměrně vyvážená bilance obchodu), dále pak Německo (10,9% – UK má ve vzájemném obchodě výrazný deficit bilance, DE je největším dovozcem do UK), Francie (7,5%), Nizozemsko (6,3%), Irsko (5,7%) a Čína (5,4%).

 

Zdroj: ONS

 

Britské exportní trhy (export zboží) 

Země

2016 (mld. GBP)

2017 (mld. GBP)

USA

47,423

48,569

Německo

32,790

37,252

Francie

19,438

25,604

Nizozemsko

18,615

21,458

Irsko

17,101

19,678

Čína

13,487 18,531

Belgie a Lucembursko

11,971

14,102

Itálie

9,965

10,767

Španělsko 

9,778

10,464

Hong Kong 

6,380

7,640

Spojené arabské emiráty

6,753

7,292

Švýcarsko

9,199

6,868

Jižní Korea

4,596

6,457

Japonsko  5,040 6,124

Turecko

4,481 5,806

 

 

Zdroj: ONS

Britské importní trhy (import zboží)

Země

2016 (mld. GBP)

2017 (mld. GBP)

Německo

64,507

69,505

Čína

40,588

43,140

Nizozemsko 34,903 40,879

USA 

36,669

38,915

Francie 

25,096

27,300

Belgie a Lucembursko 

24,313

25,832

Norsko

13,671

19,793

Itálie 

17,456 18,993

Španělsko

15,875 15,680

Irsko

13,487

14,993

Polsko

9,179

10,747

Japonsko

8,245

9,587

Turecko

7,462

8,148

Švýcarsko

10,160

8,005

Hong Kong

6,699

7,830

Zdroj: ONS

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Patnáct nejvýznamnějších vývozních komodit Velké Británie v roce 2017

Poř.

Produkty

2017 (mil. GBP) 

% z celkového exportu 

1

Strojní zařízení

40 519

14,2

2

Automobily

32 744

9,6

3

Elektronická zařízení

27 702

8,1

4

Lékařské a farmaceutické   produkty

26 341

 

7,7

5

Surová ropa

19 978

5,8

6

Letadla

6 396

4,8

7

Ostatní výrobky

5 778

4,6

8

Vědecké a fotografické komodity

12 869

3,8

9

Rafinovaná ropa 10 899  3,2

10

Neupřesněné výrobky

10 365

3,0

11

Silniční vozidla jiná než osobní auta 7 786 2,3

12

Nápoje

7 437 2,2

13

Neželezné kovy kromě stříbra  7 199 2,1

14

Organické chemikálie

7 105 2,1

15

Oděvy 6 730 2,0

 

 

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

 

Patnáct nejvýznamnějších dovozních komodit do Velké Británie v roce 2017

Poř.

Produkty 

2017 (mil. GBP) 

% z celkového importu 

1

Elektronická zařízení

 61 433 12,9

2

Strojní zařízení

46 371

9,7

3

Automobily

34 434

7,2

4

Ostatní výrobky

30 210

6,3

5

Lékařské a farmaceutické produkty

29 179

6,1

6

Silniční vozidla jiná než osobní auta

21 563

4,5

7

Oblečení

19 667

4,1

8

Rafinovaná ropa

18 241 3,8
9

Surová ropa

15 846 3,3

10

Vědecké a fotografické komodity

13 246 2,8

11

Letadla

11 625

2,4

12

Neupřesněné výrobky

10 947 2,3

13

Jiná než ropná paliva

10 593

2,2

14

Různé kovové výrobky

9 897

2,1

15

Zelenina a ovoce

9 338

2,0

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodné zóny volného obchodu (tzv. "free zones") jsou vymezenými oblastmi na britském území, jež nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimo unijních zemí, které se zde případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj ani nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží na britském území uvedeno do volného oběhu nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce je povinen zaplatit evropské dovozní clo, britskou DPH, případně i spotřební daň a poplatky.

Ve Velké Británii je v současné době v provozu pět svobodných zón  – letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. Platí, že v těchto zónách smí být umístěno zboží mimo britského i unijního charakteru. Zmiňované zóny především slouží k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, poskytují širokou nabídku netarifních výhod:

  • zjednodušené celní řízení
  • cash flow výhody za účelem neplacení dovozního cla (do doby, než je zboží exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu)
  • vysoká bezpečnost uskladněného zboží
  • potenciál pro lepší marketing a prezentaci
  • větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám

V UK jsou v provozu také celní sklady, jež jsou určeny pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Tyto sklady jsou používány pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice v UK (mld. GBP)

Zahraniční investice v UK

2011

2012

2013

2014 

2015

2016

Přímé investice zahraničních firem v UK

16,66

29,77

35,88

36,44

29,7

199,4

Přímé investice britských firem v zahraničí)

50

-7,7

28,66

-70,5

-39,3

37

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

 

 

Pozn.: k datu publikování STI nebyly oficiální informace od Office of National Statistics za rok 2017 k dispozici, nejnovější souhrnná statistika z roku 2018 pokrývá jen období do roku 2016

 

Pokud jde o trend vývoje přímých zahraničních investic do Británie v roce 2016 a 2017, na jednu stranu se nepotvrdily obavy z rychlého odlivu zahraničních investic ze země v případě rozhodnutí voličů o odchodu z EU. Přímé zahraniční investice směřující do UK v roce 2016 dokonce dosáhly desetinásobku úrovně z roku 2015 a nového britského rekordu od roku 2005, a UK získalo druhý největší objem investic na světě (po USA, před Čínou) ve výši 197 mld. GB (neboli 254 mld. USD); ve skutečnosti se však do statistik takto promítlo zejména několik největších fúzí a akvizic a fůzí, z nichž některé byly oznámeny ještě před referendem (ABInBev převzal za 79 mld. GBP SAB Miller, Shell za 34 mld. převzal BG Group – proběhlo již v roce 2015, ale dokončeno až 2016, japonská Softbank za 24 mld. převzala výrobce čipů ARM Holdings, atd.). K největším investorům patří firmy z Blízkého východu (zejména z Kataru, který avizuje investice v UK ve výši 5 mld. GBP v příštích 5 letech) a z jihovýchodní Asie. Pokračuje také investiční apetit globálních technologických firem, zejm. Apple, Google, Facebook, IBM, Amazon, které všechny oznámily ve druhé polovině 2016 nové investice v UK čítající vytvoření tisíců nových pracovních míst. Rovněž firma Tata Steel oznámila další investici ve výši 1 mld. USD. Na druhou stranu zahraniční investice zpomalují v sektorech, u kterých panuje nejistota ohledně dopadů výsledné podoby brexitu, především tedy v automobilovém průmyslu, kde se za rok 2016 snížily oznámené investice o 1/3 na 1,6 miliardy liber. Naproti tomu významnou investici potvrdila na podzim 2016 automobilka Nissan: produkci svých tří nových modelů Qashqai, X-Trail a Juke pro evropský trh umístí dle plánu do UK a zásadně k tomu rozšíří svoji stávající továrnu v britském Sunderlandu.

Pokud jde o investice britských firem v zahraničí, v roce 2016 došlo k obnovení růstu těchto investic, po propadu v letech 2014-2015. Teritoriálně rostly britské investice především v severní (zejm. USA) a jižní Americe a v Asii. Pokud jde o Evropu, v roce 2016 pokračoval odliv britského kapitálu, přičemž nejvíce britského kapitálu odteklo z Nizozemí; naopak Lucembursko zaznamenalo příliv britského kapitálu. Celkově tak růst hodnoty zahraničních přímých investic v UK přesáhl v roce 2016 hodnotu britských zahraničních investic. To vedlo k poklesu čistých zahraničních investic UKUK z 50,8 mld. liber v roce 2015 na 12,5 miliardy GBP v roce 2016, což je nejnižší hodnota od počátku srovnatelných záznamů v roce 1997.

Zdroj

 

Britská vláda se snaží podpořit investice a rozvoj ekonomiky mj. i prostřednictvím návrhu nové Průmyslové strategie, která počítá s deseti pilíři, v čele s podporou investic do vědy, výzkumu a inovací, zaměřuje se na vyspělé technologie a navrhuje vytvoření „sektorových dohod“ pro globálně nejkonkurenceschopnější sektory britského průmyslu (např. sektory zdravotních technologií, ultra nízkoemisních vozidel, průmyslové digitalizace a jaderného průmyslu). V roce 2017 byla zahájena činnost Fondu pro řešení výzev průmyslové strategie ve výši 4,7 mld. GBP. Financovat bude projekty v 6 oblastech: zdravotnictví a medicína; robotika a umělá inteligence; baterie; samořídící auta; výroba a materiály budoucnosti; satelity a vesmírné technologie. Na formulaci projektu se podílely firmy a university.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

UK je jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (FDI) na světě. Země je pro investory atraktivní z těchto důvodů:

  • vysoce kvalifikovaná, flexibilní a kreativní pracovní síla
  • konkurenceschopné náklady na pracovní sílu
  • největší výzkumná a vývojová základna v Evropě (64 univerzitních technologických parků s 1.400 firmami)
  • vysoké výdaje na vědu a výzkum, vynikající výsledky univerzit v mezinárodním srovnání
  • silná vazba mezi firmami a univerzitami
  • příznivé podnikatelské prostředí
  • nízké celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (23,8% z hrubé mzdy)
  • konkurenceschopný daňový systém, kontinuální snižování sazby korporátní daně v posledních letech
  • mírná regulace pracovního trhu
  • výborná dopravní infrastruktura, snadné silniční a železniční spojení s Evropou přes Eurotunel

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou liberální a není uplatňován žádný schvalovací mechanismus. Zahraniční firmy mohou v UK svobodně založit nebo koupit firmu, vlastnit pozemky či budovy. Investice do energetiky musí být schváleny vládním úřadem UK Environment Agency. Přímé zahraniční investice (FDI) v UK přímo regulují dva zákony: Industry Act of 1975 a Foreign Trade Act of 1973. Britská vláda má oprávnění zabránit převzetí firem ve strategických oborech (např. obrana, letectví), a to kvůli národním zájmům.

 

Nepřímé formy regulace FDI v UK:

  • minimální vlastnický podíl vlády (zlatá akcie) a maximální zahraniční vlastnický podíl (29,5 %) ve strategických firmách British Aerospace (zbrojovka) a Rolls Royce (výroba leteckých motorů)
  • firmy ovládané zahraničním kapitálem nemohou získat kontrakty v obranném průmyslu
  • požadavek na britské občanství zaměstnanců u určitých firem, které pracují s tajnými informacemi
  • právo veta při prodeji aktiv určitým firmám
  • omezení FDI v určitých sektorech (letecká doprava, vysílání, námořní doprava)

Základní investiční pobídkou v UK jsou granty ze strukturálních fondů EU, jejichž výše v letech 2014–2020 činí 10,8 mld. Euro. Mezi strukturální fondy EU patří:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
  • Evropský sociální fond (ESF)

K podpoře přímých zahraničních investic v zemi slouží daňová úleva za výdaje na výzkum a vývoj (R&D tax credit). K dalším nabízeným pobídkám patří např. daňová úleva pro producenty filmů (Film tax relief).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: