Velká Británie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Britániie)

Pro Spojené království, ostrovní zemi, je příznačné, že zahraniční obchod je rozhodujícím činitelem pro fungování ekonomiky. Obchodní bilance za dosavadní část roku 2015 potvrzuje dlouhodobý trend, obchod se zbožím je již mnoho let ve schodku a obchod se službami je naopak dlouhodobě v přebytku.

Schodek obchodní bilance se v roce 2015 zvýšil na 33,7 miliard GBP (ze 29,9 miliard GBP v předchozím roce), a to především v důsledku poklesu vývozu zboží, který nebyl dorovnán ani zvýšením vývozu služeb.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 leden-únor

Vývoz zboží a služeb (mil. GBP)

492 884

492 810

501 367

507 723

511 547

41 314

Dovoz zboží a služeb (mil. GBP)

516 144

526 711

531 220

541 465 

548 220

44 173

Saldo (mil. GBP)

-23 260

-33 901

-29 853

-33 742

-36 673

-2 859

Vývoz zboží (mil. GBP) 

298 421

299 457 

304 278 

292 867

304 909

23 161

Dovoz zboží (mil. GBP)

398 513

407 350

412 608

412 472

410 925

33 501

Saldo (mil. GBP) 

-100 092 

-107 893

-108 330

-119 605

- 106 016

-10 340

Vývoz služeb (mil. GBP) 

194 463

193 353

197 089

214 856

206 638

 

18 153

Dovoz služeb (mil. GBP)

117 631 

119 361 

118 612

128 993

137 295

10 672

Saldo (mil. GBP)

76 832

73 992

78 477

85 863

69 343

7 481

Zdroj: Office for National Statistics, údaje v milionech GBP

Zboží

V prvním čtvrtletí roku 2016 dosáhl obchodní schodek Velké Británie výše 13,3 mld. GBP, což je nejvíce od krize v roce 2008. Přestože sektor služeb má obchodní schodek kladný, jeho hodnota nebyla dostatečně vysoká, aby vyvážila záporný obchodní schodek výrobního sektoru. Slabý export už vedl řadu k ekonomů k úpravám předpovědí vývoje ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Jedinou pozitivní zprávou pro britskou ekonomiku byl fakt, že schodek v březnu byl nižší než očekávaných 3,8 mld GBP. Exportu se nedařilo i přes značné oslabení libry, důvodem je hlavně slabší poptávka na důležitých světových trzích. Současný vývoj vede mnoho expertů k pochybám, že se vládě podaří naplnit její cíl zvýšit hodnotu britského exportu do roku 2020 na jeden bilion liber.

Služby

Přebytek obchodu se službami byl odhadnut na cca 7,5 mld. liber v únoru 2016;  zmenšení o 0,2 miliardy liber oproti předchozímu měsíci. Mírný pokles přebytku odráží pokles vývozu o 0,1 mld. GBP a nárůst dovozu téměř stejnou částku.

Sektor služeb má dlouhodobě kladný obchodní schodek a většinou vyvažuje slabé výkony britského výrobního sektoru.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá o něco méně než polovina exportu a importu britského zboží. Zhruba 2/3 britského exportu směřují kumulativně do zemí eurozóny a USA. K největším obchodním partnerům patří USA, Německo, Nizozemsko, Francie, Irsko a Belgie.

Britské exportní trhy

Země

2014 (mld. GBP)

2015 (mld. GBP) 

USA

37,332

45,276 

Německo

30,998

30,352

Nizozemsko

23,417

17,338

Francie

18,833

17,830

Irsko

18,629 

16,665

Belgie a Lucembursko

12,715

11,576 

Čína

14,073 

18,071 

Španělsko 

9,012

8,855 

Itálie

8,873

8,403 

Švýcarsko

21,394 

22,245

Švédsko

5,546 

4,386

Hong Kong 

6,355 

6,628

Jižní Korea 

5,625

4,719

Japonsko 

4,265 

4,310

Zdroj: ONS

Britské importní trhy

Země

2014 (mld. GBP)

2015 (mld. GBP)

Německo

61,447

60,679

Nizozemsko

32,178

30,890

Čína

36,112 

36,103

USA 

28,166

35,259 

Francie 

24,931

23,999 

Belgie a Lucembursko 

21,634

20,470 

Itálie 

16,985

15,764

Irsko

12,116

12,509

Španělsko

13,433

13,964 

Švýcarsko

7,866

8,895

Japonsko

7,255 

7,028

Švédsko

7,859

 6,815

Hong Kong

7,443

6,573 

Kanada

7,196

9,523

Zdroj: ONS

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dvacet nejvýznamnějších vývozních komodit Velké Británie v roce 2015

Poř.

Produkty

2015 (mil. GBP) 

% z celkového exportu 

1

Strojní zařízení

42 159

13,8

2

Vzácné kovy

35 903

11,8

3

Automobilová vozidla

33 205

10,9 

4

Lékařské a farmaceutické   produkty

23 531

 

7,7

5

Ropa a její produkty

21 476

7,0

6

Elektronická zařízení

19 082

6,3 

7

Letadla

12 437

4,1

8

Vědecké a fotografické   komodity

12 080

4,0

9

Organické chemikálie

9 126

3,0

10

Plasty a jejich produkty

7 760

2,5

11

Nápoje

6 504

2,1

12

Umělecká díla

6 064 

2,0 

13

Různé chemické produkty

4 792

1,6

14

Železo a ocel

4 761

1,6 

15 

Výrobky z železa a oceli

3 994

1,3 

16

Nespecifikované zboží

3 962

1,3

17 

Toaletní a čistící potřeby

3 603

1,2

18

Oblečení

3 089 

1,0 

19

Knihy, noviny a další papírnické   produkty

2 694

0,9 

20

Nábytek

2 365

0,8

Zdroj: Office for National Statistics

 

Dvacet nejvýznamnějších dovozních komodit do Velké Británie v roce 2015

Poř.

Produkty 

2015 (mil. GBP) 

% z celkového importu 

1

Automobilová vozidla

51 109

12,4

2

Strojní zařízení

50 761

12,3

3

Elektronická zařízení

39 483

9,6

4

Ropa a její produkty

33 312 

8,1

5

Lékařské a farmaceutické produkty

22 063

5,4

6

Vzácné kovy

20 889

5,1

7

Oblečení

17 332

4,2

8

Vědecké a fotografické komodity

12 024

2,9

9

Plasty a jejich produkty

11 729

2,8 

10

Letadla

10 430

2,5

11

Nábytek

7 490

1,8

12

Organické chemikálie

6 414

1,6

13

Výrobky z železa a oceli

5 951

1,4

14

Nápoje

5 488

1,3

15

Papír a lepicí pásky

5 384

1.3

16

Obuv

4 781

1,2

17

Dřevo a výrobky z něj

4 528

1,1

18

Ovoce a zelenina

4 264

1,0

19 

Toaletní a čistící prostředky

4 213

1,0

20

Hračky a sportovní potřeby

4 155

1,0

Zdroj: Office for National Statistics

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu jsou vymezenými oblastmi na britském území, jež nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimo unijních zemí, které se zde případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj ani nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží na britském území uvedeno do volného oběhu nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce je povinen zaplatit evropské dovozní clo, britskou DPH, případně i spotřební daň a poplatky.

Ve Velké Británii je v současné době v provozu pět zón volného obchodu – letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. Platí, že v těchto zónách smí být umístěno zboží mimo unijního, britského i unijního charakteru. Zmiňované zóny především slouží k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, poskytují širokou nabídku netarifních výhod:

  • zjednodušené celní řízení
  • cash flow výhody za účelem neplacení dovozního cla (do doby, než je zboží exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu)
  • vysoká bezpečnost uskladněného zboží
  • potenciál pro lepší marketing a prezentaci
  • větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám

V UK jsou v provozu také celní sklady, jež jsou určeny pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Tyto sklady jsou používány pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice v UK (mld. GBP)

Zahraniční investice v UK

2011

2012

2013

2014 

2015

Přímé investice

31,9

39,4

33,0

27,8

Portfoliové investice 

-19,9

-92,5

25,7

126,5

Ostatní investice

186,2

26,2

-195,5

15,3

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

Pozn.: k datu publikování STI nebyly ucelené informace za rok 2015 k dispozici.

Britské investice v zahraničí (mld. GBP)

UK investice v zahraničí  

2011 

2012 

2013 

2014 

2015

Přímé investice  

66,6

48,2

28,4

-79,9

Portfoliové investice  

7,3

118,8

-5,7

24,1

Ostatní investice  

105,1

-223,1

-208,4

112,1

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

Pozn.: k datu publikování STI nebyly ucelené informace za rok 2015 k dispozici.

Mezi největší příjemce britských přímých zahraničních investic patří Španělsko, Nizozemsko, USA, Austrálie, Lucembursko, Francie a  Rusko. Údaje o přímých zahraničních investicích vyhlašuje Národní statistický úřad. Za rok 2015 nebyly údaje k termínu zpracování STI k dispozici.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

UK je jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (FDI) na světě. Země je pro investory atraktivní z těchto důvodů:

  • vysoce kvalifikovaná, flexibilní a kreativní pracovní síla
  • konkurenceschopné náklady na pracovní sílu
  • největší výzkumná a vývojová základna v Evropě (64 univerzitních technologických parků s 1.400 firmami)
  • vysoké výdaje na vědu a výzkum
  • silná vazba mezi firmami a univerzitami
  • příznivé podnikatelské prostředí
  • nízké celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (23,8% z hrubé mzdy)
  • konkurenceschopný daňový systém
  • mírná regulace pracovního trhu
  • výborná dopravní infrastruktura, snadné silniční a železniční spojení s Evropou přes Eurotunel

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou liberální a není uplatňován žádný schvalovací mechanismus. Zahraniční firmy mohou v UK svobodně založit nebo koupit firmu, vlastnit pozemky či budovy. Investice do energetiky musí být schváleny vládním úřadem UK Environment Agency. Přímé zahraniční investice (FDI) v UK přímo regulují dva zákony: Industry Act of 1975 a Foreign Trade Act of 1973. Britská vláda má oprávnění zabránit převzetí firem ve strategických oborech (např. obrana, letectví), a to kvůli národním zájmům.

Nepřímé formy regulace FDI v UK:

  • minimální vlastnický podíl vlády (zlatá akcie) a maximální zahraniční vlastnický podíl (29,5 %) ve strategických firmách British Aerospace (zbrojovka) a Rolls Royce (výroba leteckých motorů)
  • firmy ovládané zahraničním kapitálem nemohou získat kontrakty v obranném průmyslu
  • požadavek na britské občanství zaměstnanců u určitých firem, které pracují s tajnými informacemi
  • právo veta při prodeji aktiv určitým firmám
  • omezení FDI v určitých sektorech (letecká doprava, vysílání, námořní doprava)

Základní investiční pobídkou v UK jsou granty ze strukturálních fondů EU, jejichž výše v letech 2014–2020 činí 10,8 mld. Euro. Mezi strukturální fondy EU patří:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
  • Evropský sociální fond (ESF)

K podpoře přímých zahraničních investic v zemi slouží daňová úleva za výdaje na výzkum a vývoj (R&D tax credit). K dalším nabízeným pobídkám patří např. daňová úleva pro producenty filmů (Film tax relief).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: