Velká Británie: Zahraniční obchod a investice

20. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Londýně (Velká Británie)

Pro Spojené království, ostrovní zemi, je příznačné, že zahraniční obchod je důležitým činitelem pro fungování ekonomiky. Obchodní bilance za rok 2016 potvrzuje dlouhodobý trend - britský obchod se zbožím je již mnoho let ve schodku a obchod se službami, zejména finančními je naopak dlouhodobě v přebytku.

Schodek obchodní bilance se v roce 2016 zvýšil na 33,7 miliard GBP (ze 29,9 miliard GBP v předchozím roce), a to především v důsledku poklesu vývozu zboží, který nebyl dorovnán ani zvýšením vývozu služeb.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

leden-březen

Vývoz zboží a služeb (mil. GBP)

499 141

517 642 511 654

517 446

547 590

146 216

Dovoz zboží a služeb (mil. GBP)

536 475

556 880 547 877 547 234 584 616

158 106

Saldo (mil. GBP)

-37 334

-39 238 -36 223 -29 788 -37 026

-11 890

Zdroj: Office for National Statistics, údaje v milionech GBP

Zboží

Z hlediska objemu exportu je Británie i v roce 2017 nadále 9. největší národní exportní ekonomikou světa, ačkoliv má dlouhodobý deficit obchodní bilance. V prvním čtvrtletí roku 2017 dosáhl obchodní schodek Velké Británie výše 11,890 mld. GBP. Přestože sektor služeb má obchodní schodek kladný (26,335 mld. GBP), jeho hodnota nebyla dostatečně vysoká, aby vyvážila záporný obchodní schodek v sektoru zboží (-36,875 mld. GBP).  Schodek obchodní bilance UK se tak proti stejnému čtvrtletí roku 2016 zvýšil o 10%, především díky nárůstu deficitu v obchodě se zbožím (zejména import strojů a dopravní techniky včetně aut, ropy a chemikálií), který nedokázala vyvážit ani kladná obchodní bilance UK v obchodě se službami. Zvyšování deficitu obchodní bilance i v období slabého kurzu libry může signalizovat zpomalení ekonomiky. Vliv kurzu libry na zahraniční obchod Británie je však komplexnější, neboť vysoký podíl britských importů je obchodován v zahraničních měnách, zatímco významná část britských vývozů je obchodována v librách.

Služby

Přebytek obchodu se službami byl odhadnut na cca 26,335 mld. liber za 1. čtvrtletí 2017.

Sektor služeb má dlouhodobě kladný obchodní schodek, za celý rok 2016 dosáhl úrovně 97 mld. GBP, nedokázal však vyvážit schodek britského obchodu se zbožím ve výši 134 mld. GBP.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá o něco méně než polovina exportu a o něco více než polovina importu britského zboží. V roce 2016 směřovalo do zemí EU 48% britského exportu, zatímco ze zemí EU pochází 53% britských dovozů. Největším národním exportním trhem pro britské zboží jsou USA (v roce 2016 15,7% exportu zboží – poměrně vyvážená bilance obchodu), dále pak Německo (10,9% - UK má ve vzájemném obchodě výrazný deficit bilance, DE je největším dovozcem do UK), Nizozemsko (6,4%), Francie (6,4%), Irsko a Belgie.

Britské exportní trhy (export zboží) 

Země

2015 (mld. GBP) 

2016 (mld. GBP)

USA

45,276 

47,423

Německo

30,352

32,790

Nizozemsko

17,338

18,615

Francie

17,830

19,438

Irsko

16,665

17,101

Čína

18,071

13,487

Belgie a Lucembursko

11,576

11,971

Itálie

8,403 

9,965

Španělsko 

8,855 

9,778

Švýcarsko

22,245

9,199

Spojené arabské emiráty

6,209

6,753

Hong Kong 

6,628

6,380

Japonsko 

4,310

5,040

Kanada

4,007

4,830

Singapur

3,922

4,711

Zdroj: ONS

Britské importní trhy (import zboží)

Země

2015 (mld. GBP)

2016 (mld. GBP)

Německo

60,679

64,507

Čína

36,103 

40,588

USA  35,259  36,669

Nizozemsko

30,890

34,903

Francie 

23,999 

25,096

Belgie a Lucembursko 

20,470 

24,313

Itálie 

15,764

17,456

Španělsko

13,964 

15,875

Norsko

13,263

13,671

Irsko

12,509

13,487

Švýcarsko

8,895

10,160

Polsko

8,251

9,179

Japonsko

7,028

8,245

Turecko

7,047

7,462

Hong Kong

6,573 

6,699

Zdroj: ONS

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 

Patnáct nejvýznamnějších vývozních komodit Velké Británie v roce 2016

Poř.

Produkty

2016 (mil. GBP) 

% z celkového exportu 

1

Strojní zařízení

40 563

13,5

2

Automobily

30 361

10,1

3

Lékařské a farmaceutické   produkty

25 017 

8,3

4

Letadla

15 507

5,1

5

Ostatní výrobky

14 041

4,7

6

Vědecké a fotografické   komodity

11976

4,0

7

Ropa a její produkty

11 742

3,9

8

Neupřesněné výrobky

10 244

3,9

9

Rafinovaná ropa 8 777  2,9

10

Nápoje

6 863

2,3

11

Silniční vozidla jiná než osobní auta 6 827 2,3

12

Organické chemikálie 6 742 2,2

13

Oděvy 6 267 2,1

14

Plasty a jejich produkty 5 790 1,9

15

Neželezné kovy kromě stříbra 5 672 1,9

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

 

Patnáct nejvýznamnějších dovozních komodit do Velké Británie v roce 2016

Poř.

Produkty 

2016 (mil. GBP) 

% z celkového importu 

1

Elektronická zařízení

 56663  13,0

2

Strojní zařízení

40788

9,4

3

Automobily

33938

7,8

4

Ostatní výrobky

27781

6,4

5

Lékařské a farmaceutické produkty

27494

6,3

6

Silniční vozidla jiná než osobní auta

20415

4,7

7

Oblečení

18874

4,3

8

Rafinovaná ropa

15896 3,7
9

Letadla

14092 3,2

10

Vědecké a fotografické komodity

12400

2,8

11

Ropa

10329

2,4

12

Neupřesněné výrobky

9773 2,2

13

Různé kovové výrobky

9135

2,1

14

Zelenina a ovoce

8600

2,0

15

Plastické hmoty

8352

1,8

Zdroj a seznam dalších komodit: Office for National Statistics

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodné zóny volného obchodu (tzv. "free zones") jsou vymezenými oblastmi na britském území, jež nejsou součástí celního prostoru EU. Zboží z mimo unijních zemí, které se zde případně nachází, nepodléhá celnímu řízení a tudíž se na něj ani nevztahují dovozní cla EU. Pokud je však zboží na britském území uvedeno do volného oběhu nebo použito/spotřebováno uvnitř zóny, dovozce je povinen zaplatit evropské dovozní clo, britskou DPH, případně i spotřební daň a poplatky.

Ve Velké Británii je v současné době v provozu pět svobodných zón  – letiště Prestwick a přístavy Liverpool, Southampton, Sheerness a Tilbury. Platí, že v těchto zónách smí být umístěno zboží mimo britského i unijního charakteru. Zmiňované zóny především slouží k uskladnění, manipulaci, popř. zpracování zboží určeného pro reexport. Přestože britské zóny volného obchodu nenabízejí žádné dodatečné tarifní výhody, poskytují širokou nabídku netarifních výhod:

  • zjednodušené celní řízení
  • cash flow výhody za účelem neplacení dovozního cla (do doby, než je zboží exportováno nebo vpuštěno do volného oběhu)
  • vysoká bezpečnost uskladněného zboží
  • potenciál pro lepší marketing a prezentaci
  • větší pružnost při určení cílové destinace pro zboží podléhající celním kvótám

V UK jsou v provozu také celní sklady, jež jsou určeny pro skladování zboží podléhajícího spotřební dani. Tyto sklady jsou používány pro skladování exportního, reexportovaného i importního zboží.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice v UK (mld. GBP)

Zahraniční investice v UK

2011

2012

2013

2014 

Přímé investice

31,9

39,4

33,0

27,8

Portfoliové investice 

-19,9

-92,5

25,7

126,5

Ostatní investice

186,2

26,2

-195,5

15,3

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

Pozn.: k datu publikování STI nebyly oficiální informace od Office of National Statistics za roky 2015 a 2016 k dispozici, nejnovější souhrnná statistika z roku 2016 pokrývá jen období do roku 2014. Představu však dávají čísla OECD uvedená níže.

Pokud o trend vývoje přímých zahraničních investic do Británie v roce 2016 a 2017, na jednu stranu se nepotvrdily obavy z rychlého odlivu zahraničních investic ze země v případě rozhodnutí voličů o odchodu z EU. Dle OECD zahraniční investice směřující do UK v roce 2016 dokonce dosáhly nového britského rekordu od roku 2005, a UK získalo druhý největší objem investic na světě (po USA, před Čínou) ve výši 197 mld. GB (neboli 254 mld. USD), a to zejména díky několik největším akvizicím, z nichž některé ale byly oznámeny ještě před referendem (ABInBev převzal za 79 mld. GBP SAB Miller, Shell za 34 mld. převzal BG Group – proběhlo již v roce 2015, ale dokončeno až 2016, japonská Softbank za 24 mld. převzala výrobce čipů ARM Holdings, atd.). K největším investorům patří firmy z Blízkého východu (zejména z Kataru, který avizuje investice v UK ve výši 5mld. GBP v příštích 5 letech) a z jihovýchodní Asie.  Pokračuje také investiční apetit globálních technologických firem, zejm. Apple, Google, Facebook, IBM, Amazon, které všechny oznámily ve druhé polovině 2016 nové investice v UK čítající vytvoření tisíců nových pracovních míst. Rovněž firma Tata Steel oznámila další investici ve výši 1 mld. USD. Na druhou stranu zahraniční investice zpomalují v sektorech, u kterých panuje nejistota ohledně dopadů výsledné podoby brexitu, především tedy v automobilovém průmyslu, kde se za rok 2016 snížily oznámené investice o 1/3 na 1,66 miliardy liber. Naproti tomu významnou investici potvrdila na podzim 2016 automobilka Nissan: produkci svých tří nových modelů Qashqai, X-Trail a Juke pro evropský trh umístí dle plánu do UK a zásadně k tomu rozšíří svoji stávající továrnu v britském Sunderlandu.

 Britská vláda se snaží podpořit investice a rozvoj ekonomiky mj. i prostřednictvím návrhu nové Průmyslové strategie, která počítá s deseti pilíři, v čele s podporou investic do vědy, výzkumu a inovací, zaměřuje se na vyspělé technologie a navrhuje vytvoření „sektorových dohod“ pro globálně nejkonkurenceschopnější sektory britského průmyslu (např. sektory zdravotních technologií, ultra nízkoemisních vozidel, průmyslové digitalizace a jaderného průmyslu). V roce 2017 byla zahájena činnost Fondu pro řešení výzev průmyslové strategie ve výši 4,7 mld. GBP. Financovat bude projekty v 6 oblastech: zdravotnictví a medicína; robotika a umělá inteligence; baterie; samořídící auta; výroba a materiály budoucnosti; satelity a vesmírné technologie. Na formulaci projektu se podílely firmy a university.

 

 Britské investice v zahraničí (v mil. GBP)

UK investice v zahraničí  

2011 

2012 

2013 

2014 

Přímé investice  

66,6

48,2

28,4

-79,9

Portfoliové investice  

7,3

118,8

-5,7

24,1

Ostatní investice  

105,1

-223,1

-208,4

112,1

Zdroj dat: Statistical Bulletin, Office for National Statistics (Summary of international investment position)

Pozn.: k datu publikování STI nebyly ucelené informace za roky 2015 a 2016 k dispozici, nejnovější souhrnná statistika z roku 2016 pokrývá období do roku 2014.

Mezi největší příjemce britských přímých zahraničních investic patří Španělsko, Nizozemsko, USA, Austrálie, Lucembursko, Francie a  Rusko. Údaje o přímých zahraničních investicích vyhlašuje Národní statistický úřad. Za léta 2015 a 2016 nebyly údaje k termínu zpracování STI k dispozici.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

UK je jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic (FDI) na světě. Země je pro investory atraktivní z těchto důvodů:

  • vysoce kvalifikovaná, flexibilní a kreativní pracovní síla
  • konkurenceschopné náklady na pracovní sílu
  • největší výzkumná a vývojová základna v Evropě (64 univerzitních technologických parků s 1.400 firmami)
  • vysoké výdaje na vědu a výzkum, vynikající výsledky univerzit v mezinárodním srovnání
  • silná vazba mezi firmami a univerzitami
  • příznivé podnikatelské prostředí
  • nízké celkové odvody na sociální a zdravotní pojištění (23,8% z hrubé mzdy)
  • konkurenceschopný daňový systém, kontinuální snižování sazby korporátní daně v posledních letech
  • mírná regulace pracovního trhu
  • výborná dopravní infrastruktura, snadné silniční a železniční spojení s Evropou přes Eurotunel

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou liberální a není uplatňován žádný schvalovací mechanismus. Zahraniční firmy mohou v UK svobodně založit nebo koupit firmu, vlastnit pozemky či budovy. Investice do energetiky musí být schváleny vládním úřadem UK Environment Agency. Přímé zahraniční investice (FDI) v UK přímo regulují dva zákony: Industry Act of 1975 a Foreign Trade Act of 1973. Britská vláda má oprávnění zabránit převzetí firem ve strategických oborech (např. obrana, letectví), a to kvůli národním zájmům.

Nepřímé formy regulace FDI v UK:

  • minimální vlastnický podíl vlády (zlatá akcie) a maximální zahraniční vlastnický podíl (29,5 %) ve strategických firmách British Aerospace (zbrojovka) a Rolls Royce (výroba leteckých motorů)
  • firmy ovládané zahraničním kapitálem nemohou získat kontrakty v obranném průmyslu
  • požadavek na britské občanství zaměstnanců u určitých firem, které pracují s tajnými informacemi
  • právo veta při prodeji aktiv určitým firmám
  • omezení FDI v určitých sektorech (letecká doprava, vysílání, námořní doprava)

Základní investiční pobídkou v UK jsou granty ze strukturálních fondů EU, jejichž výše v letech 2014–2020 činí 10,8 mld. Euro. Mezi strukturální fondy EU patří:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
  • Evropský sociální fond (ESF)

K podpoře přímých zahraničních investic v zemi slouží daňová úleva za výdaje na výzkum a vývoj (R&D tax credit). K dalším nabízeným pobídkám patří např. daňová úleva pro producenty filmů (Film tax relief).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: