Vymahatelnost pohledávek

20. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument pojednává o možnostech oprávněné osoby domoci se toho, co jí bylo přiznáno soudem nebo jiným orgánem (tzv. exekučním titulem) a co povinný dobrovolně neplní. Na návrh věřitele se na základě exekučního titulu provádí soudní exekuce, respektive může být exekucí pověřen samostatný exekutor (tzv. mimosoudní exekuce). Při splnění zákonných podmínek se oprávněný může domáhat svého plnění i bez exekučního titulu a to prostřednictvím insolvenčního řízení a veřejné dražby.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 20. března 2016, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

Základní přehled

  Soudní exekuce Exekutor Nedobrovolná dražba Konkurs
Předpoklady
  • Návrh soudu
  • Exekuční titul
  • Návrh soudu či exekutora
  • Exekuční titul
  • Návrh dražebního věřitele
  • Exekuční titul nebo zástavní právo vložené do 1. 5. 2000 + čestné prohlášení navrhovatele
  • Listiny o zajištění pohledávky
  • Písemné upozornění dlužníka a zástavce
  • Návrh soudu
  • Více věřitelů
  • Úpadek, tj. insolvence či předlužení
Zástavy
  • Zásadně zanikají dnem právní moci rozvrhového usnesení
  • Zanikají mladší zástavní práva
  • Nezanikají starší zástavní práva
  • Zástavy zanikají
Věcná břemena
  • Zanikají, vyjma chráněných a převzatých
  • Zůstávají nedotčena
  • Zpeněžením zanikají
Nájmy
  • Zanikají, vyjma chráněných a převzatých
  • Zůstávají nedotčena
  • Pokud správce nevypoví, tak přecházejí
Výtěžek
  • Pohledávky nákladu řízení
  • Pohledávky oprávněného, zástavy, věcná břemena, nájmy
  • Nedoplatky výživného
  • Daně a poplatky
  • Ostatní

Náklady soudního výkonu či exekuce sice prvotně nese (resp. platí zálohu atd.) oprávněný věřitel, nicméně má nárok na jejich následnou úhradu vůči povinnému dlužníkovi).

  • Pohledávky zajištěné zástavním právem
  • Daně, poplatky
  • Ostatní
  • Odděleně pohledávky
  • Pohledávky za podstatou
  • Zaměstnanci
  • Ostatní

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Exekuční titul

Jde o způsobilý právní titul, svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele.

  • Exekuční titul je materiální podmínkou výkonu rozhodnutí a rozumí se jím listina, vydaná oprávněným orgánem, která má zákonem předepsanou formu a ve které se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době plnit.
  • Formální náležitostí exekučního titulu je vykonatelnost. Rozhodnutí je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabylo právní moci, ledaže se jedná o předběžně vykonatelná rozhodnutí.
  • Materiální náležitosti exekučního titulu závisí na tom, že práva a povinnosti a další náležitosti rozhodnutí byly určeny přesným a nepochybným způsobem (musí obsahovat předmět, rozsah, způsob plnění a lhůtu ke splnění).

Exekučním řízením lze vedle rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (rozsudků, usnesení, platebních rozkazů), ukládajících povinnost k plnění, přiznávající právo nebo postihující majetek, vykonat také rozhodnutí vydaná v jiném řízení:

  • vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení
  • vykonatelné rozhodnutí soudu o schválení dohody o vině a trestu
  • vykonatelné rozhodčí nálezy a smíry
  • notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
  • rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy, včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků
  • vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení
  • jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny

Pokud exekuční titul neobsahuje určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů, to neplatí u vyklizení bytu, kde lhůta k plnění činí 15 dní od právní moci rozhodnutí. Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku. Na návrh může soud předběžnou vykonatelnost vyslovit, jestliže by jinak účastníkům hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.

Má-li povinnost splnit více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnost, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni rovným dílem. Jestliže je však to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit.

Vymáhání s exekučním titulem

Soudní výkon rozhodnutí

Předpoklady pro nařízení exekuce

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.

Je-li k soudu podán návrh na výkon rozhodnutí, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení, soud je povinen takový návrh odmítnout.

Návrh na zahájení řízení:

  • řízení o výkonu rozhodnutí je zahajováno zásadně na návrh oprávněného (výjimku představují řízení o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, kdy k výkonu lze přistoupit bez návrhu)
  • musí mít všechny obecné náležitosti podání, z takového návrhu musí být patrno:
    • kterému soudu je určeno
    • kdo je činí
    • které věci se týká a co sleduje
    • podpis oprávněného a datum
  • kromě obecných náležitostí musí také návrh obsahovat náležitosti:
    • jméno, firmu, povolání, místo trvalého pobytu účastníků řízení (oprávněný a povinný) a popřípadě také jejich rodná čísla nebo data narození
    • vylíčení rozhodujících skutečností
    • označení důkazů, na které se oprávněný odvolává
    • IČO právnické osoby
  • čeho se navrhovatel domáhá, tj. přesné, jasné a určité označení povinnosti, která má být vynucena. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí peněžitého charakteru, musí návrh obsahovat také způsob, jakým má být výkon rozhodnutí proveden – nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně, přičemž je možné uvést pouze jediný způsob. Navrhovatel musí dále v návrhu uvést údaje, jež soud potřebuje k provedení výkonu rozhodnutí, např. označením plátce mzdy, banky, dlužníka, movitých a nemovitých věcí. Výše uvedené platí, jak již bylo řečeno, pouze pro výkon rozhodnutí peněžitého plnění. Povinnosti nepeněžitého charakteru soud vykoná podle povahy příslušné povinnosti, aniž by navrhovatel musel způsob výkonu sám specifikovat.

Návrh oprávněný podává k obecnému soudu povinného. Není-li obecný soud v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Pokud se jedná o nemovitou věc či obchodní závod, je příslušný ten soud, v jehož obvodu se nemovitá věc nebo obchodní závod nachází.

Jestliže má oprávněný přiznanou peněžitou pohledávku a pokud to navrhne soudu, může soud předvolat povinného a vyzvat ho k prohlášení o majetku. Jeho účelem je získat potřebný přehled o majetkových hodnotách dlužníka bez vynaložení nákladů a časových ztrát, jakož i případné bezvýslednosti námahy vynaložené v tomto ohledu věřitelem. Jde o to, aby každá položka spadající do dlužníkova majetku byla náležitě individualizována tak, aby provedení výkonu mohlo proběhnout bez obtíží. Jedná se v podstatě o zvláštní donucovací prostředek.

Nařízení výkonu rozhodnutí

Výkon rozhodnutí soudem lze nařídit jen na návrh oprávněného – ten je však povinen v návrhu týkající se peněžité částky uvést, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden (na rozdíl od exekuce). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). To může být pro navrhovatele v některých případech sotva splnitelné, proto mu může na žádost pomoci soud, který se toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, dotáže. Dotázaný je pak povinen do jednoho týdne soudu odpovědět.

V případě přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí oprávněný peněžní ústav a číslo účtu. I v tomto případě je možná pomoc soudu. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník), a uvede důvod pohledávky. Pokud má výkon postihnout nemovité věci, má navrhovatel na vybranou mezi zpeněžením nemovité věci jejím prodejem, anebo způsobem zřízení soudcovského zástavního práva.

V obou případech se od navrhovatele očekává, že předmětnou nemovitou věc přesně označí. Ani tento požadavek by nemusel být bez pomoci soudu splnitelný, proto může oprávněný před podáním návrhu na výkon rozhodnutí požádat soud, aby přiměl povinného k prohlášení o majetku.

K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti – to opatří soud, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení – volba oprávněného je konečná a závazná. Pokud je však navrhován výkon způsobem, který je zřejmě nevhodný (vzhledem k nepoměru výše pohledávky a ceny předmětu), může soud nařídit, avšak po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným způsobem.

Způsob výkonu rozhodnutí

Rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky lze provést:

  • srážkami ze mzdy
  • přikázáním pohledávky
  • příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu
  • prodejem movitých a nemovitých věcí
  • postižením obchodního závodu
  • zřízením soudcovského práva k nemovitostem
  • správou nemovitých věcí
  • postižením jiných majetkových práv, jako např. účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti

Rozhodnutí ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést:

  • vyklizením věci
  • odebráním věci
  • rozdělením společné věci
  • provedením prací a výkonů

Uspokojení ze zástavy lze provést:

  • prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo prostor sloužících podnikání, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv.

O provedení se stará soud, konkrétně jeho zaměstnanec – tzv. vykonavatel.

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí ty věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly, tedy zejména běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny, zdravotnické potřeby, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima, zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného pak může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven.

Nově je také umožněn výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Zastavení výkonu rozhodnutí

Vyjdou-li po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě po jeho provádění najevo skutečnosti, pro které nelze ve výkonu pokračovat nebo pro které se pokračování v něm stane nepřípustným, je to důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí. Je tím sledována ochrana povinného. Zastavení výkonu rozhodnutí je výlučně zásahem do probíhajícího řízení, nikoli však do existence či platnosti exekučního titulu.

Jedním z důvodů zastavení je, že výkon rozhodnutí byl nařízen, aniž se rozhodnutí stalo vykonatelným. Dalším důvodem je, že po nařízení rozhodnutí byl exekuční titul zrušen nebo se stal neúčinným. Jako příklad lze uvést soudem schválený smír, který byl později shledán neplatným. Dále zastavení výkonu rozhodnutí může navrhnout ten, kdo navrhl jeho nařízení – tedy oprávněný. Stejně tak dojde k zastavení výkonu rozhodnutí, pokud postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny.

Jsou však případy, v nichž se přes veškeré úsilí, které je věci ze strany soudu věnováno, nepodaří vynutit plnění nezbytné k uspokojení pohledávky oprávněného. Výkon rozhodnutí se ukáže bezvýsledným. Je tomu tak např. tehdy, nenajde-li se při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí předmět, z jehož ceny při dražebním prodeji by mohl být oprávněný uspokojen, nebo jde-li o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Soud za takového stavu řízení také zastaví.

Dalším důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí je, a to v případě výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, pokud již zaniklo zástavní právo.

Ohledně nákladů řízení rozhoduje soud v usnesení nařizujícím výkon rozhodnutí tak, že uloží povinnému náhradu nákladů účelně vynaložených oprávněným a určí mu i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí. Náklady provedení výkonu rozhodnutí hradí stát.

Exekuce prováděná exekutorem

Exekuce je nejvyužívanějším způsobem vymáhání vykonatelných pohledávek. V probíhající exekuci na majetek povinného bude soudní exekutor po povinném jednak vymáhat dlužnou pohledávku včetně příslušenství (tj. úroky z prodlení) a dále náklady oprávněného přiznané ve vykonatelném rozhodnutí a v exekučním řízení (dle advokátního tarifu) a náklady exekuce, tj. zejména odměna exekutora a náhrada hotových výdajů.

Pokud však dojde k zastavení exekuce na základě podnětu oprávněného, hradí náklady exekuce a náklady dalších účastníků právě oprávněný. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi taktéž oprávněný. Pro tento případ si oprávněný s exekutorem může sjednat předem výši účelně vynaložených výdajů.

Navíc, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

Exekutor

Exekutorem je fyzická osoba splňující zákonem stanovené předpoklady, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Svou činnost vykonává nezávisle, avšak za úplatu. Exekutor má postavení veřejného činitele při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu. Může zaměstnávat zaměstnance, kteří na základě jeho písemného zmocnění vykonávají jednotlivé úkony.

Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora ČR, která spolu s Ministerstvem spravedlnosti vykonává státní dohled nad exekuční činností. Působnost soudního exekutora není místně omezena (pouze územím ČR), resp. výběr exekutora závisí na volbě věřitele (oprávněného) s tím, že soudní exekutor nemusí mít své sídlo v místě bydliště dlužníka nebo tam, kde se nachází dlužníkův majetek.  

Exekutorem může být jen občan ČR, který je plně svéprávný, získal úplné vysokoškolské právnické vzdělání, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku. Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za způsobenou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Podmínkou pro výkon činnosti exekutora je také složení slibu do rukou ministra spravedlnosti.

Provedení exekuce

Exekuci provede exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v seznamu soudních exekutorů vedeným Exekutorskou komorou ČR. Soud pak exekutora pověří exekucí. Úkony exekutora se přitom považují za úkony exekučního soudu. Jestliže je tu důvod pochybovat o nepodjatosti exekutora ohledně jeho poměru k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům, může být z provedení exekuce vyloučen. Důvodem k vyloučení exekutora přitom nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v exekučním řízení o projednávané věci.

Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora, o čemž musí být exekutorem poučeni. Účastník je pak oprávněn podat námitku podjatosti, kterou však může uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce. Nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl.

Námitku je pak nutné podat k exekutorovi, proti kterému směřuje, když ten jí následně předloží příslušnému soudu. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek. Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.

Podstatné, zejména pro dlužníky, je pak skutečnost, že exekutor v řízení může do doby vyřízení námitky podjatosti činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Proti rozhodnutí soudu o vyloučení exekutora není přípustný opravný prostředek. Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory jen ze závažných důvodů.

Exekuční řízení

Exekuci lze nařídit jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul a není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti, ve věcech domácího násilí, nebo pokud se jedná o cizí rozhodnutí. To však neplatí, pokud se rozhodnutí cizích orgánů týká nároku na výživné na nezletilé dítě.

Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy mu soud vydal pověření k exekuci. Zahájení exekučního řízení podle má pro běh lhůt pro promlčení a zánik práv stejné účinky, jako podání návrhu na soudní výkon rozhodnutí. V praxi se tedy promlčení práva na plnění staví i v případě, kdy návrh na nařízení exekuce dojde zvolenému exekutorovi.

Exekuční návrh musí obsahovat:

  • Označení exekutora s uvedením jeho sídla, který má být pověřen provedením exekuce.
  • Obecné náležitost podání – musí být patrné, kdo návrh činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
  • Kromě obecných náležitostí musí také obsahovat:
    • jméno, příjmení a místo trvalého pobytu účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby)
    • přesné označení exekučního titulu
    • uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena
    • údaj o tom, zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil
    • popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává

K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Pokud návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný či neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor nebo soud, kterému byl doručen exekuční návrh, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Exekutor, kterému došel exekuční návrh, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů exekučnímu soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud pak přezkoumá podklady, především, zda navrhujícímu věřiteli svědčí exekuční titul, nařídí exekuci a pověří exekutora do 15 dnů.

Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření k provedení exekuce zašle exekutor oprávněnému  vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, které mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a tzv. výzvu k dobrovolnému splnění (výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného).

Zároveň exekutor povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce ve snížené sazbě 50 %.

Jakmile je doručeno vyrozumění o zahájení exekuce povinnému, nesmí povinný nakládat se svým majetkem – převést jej na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, včetně nemovitých věcí a majetku patřícího do společného jmění manželů, kromě běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým by povinný tuto povinnost porušil, je neplatné.

Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést i pro dluh vzniklý za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Zároveň je možné exekucí postihnout i majetek, který by do společného majetku manželů jinak patřil, avšak byl z režimu společného jmění manželů vyjmut rozhodnutím soudu nebo smlouvou.

Exekuce vedené proti jednomu dlužníkovi pro pohledávku totožného věřitele se musí spojovat, a to i když jsou návrhy na zahájení exekuce podány k různým exekutorským úřadům. Dlužník se tak vyhne vysokým poplatkům za dílčí exekuce.

Exekuční příkaz

Exekutor poté, co mu bylo doručeno pověření o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen – na rozdíl od návrhu na soudní výkon rozhodnutí nemusí věřitel (oprávněný) specifikovat způsob provedení výkonu rozhodnutí, výběr je ponechán na exekutorovi. Oprávněný samozřejmě může s ohledem na hospodárnost řízení soudního exekutora upozornit na hodnotný majetek.

Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze zákonných způsobů. Ty jsou téměř shodné se způsoby soudního výkonu rozhodnutí, oproti soudnímu vykonavateli je soudnímu exekutorovi dána možnost provést exekuci pozastavením řidičského oprávnění, a to pokud je vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Exekuce tímto způsobem však není možná, prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

Vedle vymáhání pohledávek na základě exekučního příkazu vykonává exekutor i další činnost:

  • poskytuje právní pomoc v souvislosti s exekuční činností
  • sepisuje listiny, zejména exekutorské zápisy osvědčující děje a stav věci (veřejné listiny), avšak oproti notářům nejsou tyto zápisy s přímou vykonatelností a nestávají se tedy exekučním titulem
  • přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha to umožňuje
  • doručuje písemnosti soudu
  • provádí dražby věcí movitých a nemovitých na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí
  • spravuje majetek na základě pověření soudu v trestním řízení

Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech

Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na zvláštní návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný. Exekutor o podání tohoto exekučního návrhu vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva se povinnému nezasílá výzva k dobrovolnému splnění.

Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.

Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.

Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.

Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.

Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.

Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.

Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno (a tedy i na jeho náklady).

Odměna exekutora

Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi:

  • odměna
  • náhrada hotových výdajů
  • náhrada za ztrátu času při provádění exekuce
  • náhrada za doručení písemností
  • je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty
  • nebo smluvní odměna za provedení exekuce, kterou si může exekutor a oprávněný sjednat v písemné smlouvě o provedení exekuce (tato odměna není nákladem exekuce). Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času
  • avšak exekutor může požadovat i přiměřenou zálohu na náklady exekuce, a to v případě, že nejde o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte

Bližší informace stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb.:

  • Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky:

Základem pro určení odměny za provedení této exekuce je výše základu vymáhané částky, tj. jistiny. Odměna činí:

  • do 3 mil. Kč základu 15 %,
  • z přebývající částky až do 40 mil. Kč základu 10 %,
  • z přebývající částky až do 50 mil. Kč základu 5 %,
  • z přebývající částky až do 250 mil. Kč základu 1 %,
  • částka nad 250 mil. Kč se do základu nezapočítává.

Nejméně však odměna činí 3 000 Kč.

  • Odměna za provedení exekuce vyklizením:

Odměna exekutora činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost.

  • Odměna za provedení exekuce odebráním věci:

Odměna exekutora činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z jejich hodnoty, nejméně však 2000 Kč.

  • Odměna za provedení exekuce provedením prací a výkonů:

Odměna exekutora činí 6000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů.

  • Odměna za výkon exekuční činnosti:

I exekutorovi, který upustil od provedení exekuce z důvodu, že povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok splní a uhradí i zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží odměna a to ve výši 50 % odměny, pokud jde o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky, a ve výši 30 % odměny při exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.

  • Náhrada hotových výdajů:

V souvislosti s výkonem exekuční činnosti náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, opisy aj. Překročí-li však výše hotových výdajů částku 3500 Kč, náleží mu náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je však exekutor již povinen prokázat. Splní-li však povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok, nepřevyšuje-li vymožené plnění 10 000 Kč, a uhradí-li povinný zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 1750 Kč.

Exekutorovi také náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů na znalecké posudky a překlady, které je exekutor povinen prokázat.

  • Náhrada za ztrátu času:

Jestliže exekutor vykonává svou činnost v místě, které není sídlem jeho úřadu, náleží mu náhrada za promeškaný čas, tedy za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu a za jednu cestu činí nejvýše celkem 500 Kč.

  • Náhrada za doručení písemností:

Tato náhrada exekutorovi náleží, pokud doručuje písemnost v exekučním řízení sám. Sestává se z náhrady hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti a z paušální částky ve výši 50 Kč za doručení jedné písemnosti. Doručuje-li se téže osobě více písemností zároveň, paušální částka se nezvyšuje.

Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí povinný. Dojde-li k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby sám nahradil náklady exekuce. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.

Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu, který o námitkách rozhodne do 15 dnů.

  • Právní pomoc

Za poskytování právní pomoci je exekutor odměňován stejně jako advokáti.

Náklady oprávněného v exekučním řízení a u soudního výkonu rozhodnutí

Náklady oprávněného jsou podobně jako v civilním, správním či trestním řízení stanoveny na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v znění pozdějších předpisů.

Oprávněnému, je-li zastoupen advokátem, náleží za úkony právní služby (např. převzetí právního zastoupení v exekučním řízení či přípravu návrhu na výkon rozhodnutí či exekučního návrhu) mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.

Modelový příklad:

1) Výše vykonatelné pohledávky (bez úroků z prodlení a náklady právního zastoupení v předcházejícím řízení) činí 100 000 Kč

Počet úkonů právní služby – převzetí právního zastoupení, sepis exekučního návrhu: 2
Výpočet jednotlivých nákladů právního zastoupení
Položka Sazba úkon Výsledek DPH Celkem
Úkon právní služby 2 550,00 5 100,00 1 071,00 6 171,00
Hotové náklady 300,00 600,00 126,00 726,00
Celkem:   5 700,00 1 197,00 6 897,00

2) Výše vykonatelné pohledávky (bez úroků z prodlení a náklady právního zastoupení v předcházejícím řízení) činí 40 000 Kč

Počet úkonů právní služby – převzetí právního zastoupení, sepis exekučního návrhu: 2
Výpočet jednotlivých nákladů právního zastoupení
Položka Sazba úkon Výsledek DPH Celkem
Úkon právní služby 100,00 200,00 42,00 242,00
Hotové náklady 100,00 200,00 42,00 242,00
Celkem:   400,00 84,00 484,00

Je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za převzetí právního zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Sazba za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v exekučním řízení se již stanovený standardním způsobem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Vymáhání bez exekučního titulu

Insolvence – konkurs

Na úvod této kapitoly patří poznamenat, že o konkursu bude náležitě pojednáno v článku o platební neschopnosti, kde je konkurs jedním z dílčích důsledků platební neschopnosti, proto zde bude zmíněn spíše okrajově.

Tento článek pojednává o konkursu, tak jak je upraven v insolvenčním zákoně s účinností k 20. 3. 2016.

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu, který byl získán zpeněžením majetkové podstaty dlužníka s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.

Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku. Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa. Prohlášení konkursu nemá však vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost.

Insolvenční správce

Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi a souvisí s majetkovou podstatou – vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova obchodního závodu, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

Tímto okamžikem také zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury. Neplatné jsou také právní úkony, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce.

Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí však v případě nebezpečí z prodlení pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto úkony týkají, a to až do doby, než se jich ujme insolvenční správce. To však neplatí, pokud by právní úkon zmocněnce odporoval tomu, co nařídil dlužník.

Správce je po prohlášení konkursu oprávněn např. vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou. Výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce.

Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení

V zásadě se prohlášením konkursu přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. Prohlášením konkursu se také přerušuje likvidace právnické osoby.

Je možné pokračovat jen v těch řízeních, v nichž byl dlužník žalobcem nebo navrhovatelem, a to na návrh správce, který se stává účastníkem řízení místo dlužníka. Pokud správce návrh nepodá ve lhůtě určené mu soudem, může návrh na pokračování v řízení podat dlužník nebo ostatní účastníci řízení.

V případě řízení, v nichž byl dlužník naopak žalovaným, lze pokračovat jen v těch přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty. V takovém případě lze pokračovat na návrh těchto věřitelů nebo insolvenčního správce.

Dnem, kdy soudu, rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu, u kterého je řízení vedeno, došel návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka.

V řízeních o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, lze po prohlášení konkursu pokračovat, jen rozhodl-li o tom na návrh osoby, která takové nároky uplatňuje nebo na návrh insolvenčního správce insolvenční soud.

Určitá řízení se však prohlášením konkursu nepřerušují, např.:

  • trestní řízení
  • dědické řízení a řízení o pozůstalosti
  • řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela
  • řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná,
  • řízení ve věcech ochrany osobnosti
  • řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo je-li požadováno peněžité plnění
  • řízení ve věcech veřejných rejstříků
  • řízení ve věcech kapitálového trhu
  • řízení o výkon o rozhodnutí nebo exekuce
  • řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem

Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. V případě, že byl vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů.

Smlouvy mezi manželi, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem, a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se stávají prohlášením konkursu neplatnými, jde-li např. o smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů, nebo dohody o vypořádání společného jmění manželů včetně soudem schváleného smíru.

Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu

Neprodleně poté, co nabude účinnosti prohlášení konkursu, zajistí insolvenční správce provedení procesních úkonů a dalších činností, které z prohlášení konkursu vyplývají.

Dále pak správce ke dni prohlášení konkursu sestavuje zprávu o hospodářské situaci dlužníka. V této zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova obchodního závodu. Jedná se o jeden z nových institutů, který má klíčový význam pro jednání první schůze věřitelů stanovené po prohlášení konkursu. Zprávu pak správce předloží insolvenčnímu soudu nejméně 10 dní přede dnem konání schůze věřitelů.

Povinnosti, které zákon ukládá dlužníkovi, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v souvislosti s prohlášením konkursu, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek.

Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, výjimku mohou tvořit věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením. Další výjimky může povolit insolvenční soud.

Majetkovou podstatu lze zpeněžit:

  • veřejnou dražbou
  • prodejem movitých a nemovitých věci
  • prodejem majetku mimo dražbu

Zpeněžení veřejnou dražbou provede dražebník na návrh insolvenčního správce. Zpeněžení prodejem movitých a nemovitých věcí provádí okresní soud. Návrh na tento prodej podává opět insolvenční správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení. Prodej mimo dražbu může správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Souhlas však není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova obchodního závodu.

Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení. Je-li však zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí.

Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji. V takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání.

Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou. Navíc nesmí být tento majetek na ně ani převeden a to 3 roky od skončení konkursu. Omezení se vztahuje také např. na vedoucí zaměstnance dlužníka, jejichž pracovní poměr byl založen volbou nebo jmenováním, na společníky dlužníka (netýká se akciové společnosti) nebo prokuristy dlužníka.

Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení. Jestliže nestačí výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů, lze použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení.

Zpeněžením majetkové podstaty nepřecházejí na nabyvatele závazky váznoucí na věci.

Uspokojení pohledávek jednotlivých věřitelů

Správce je vázán pokyny zajištěného věřitele, jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky. Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku.

Konečná zpráva a rozvrh

V závěru zpeněžení majetkové podstaty správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. V ní podává celkový přehled jeho činnosti s vyčíslením finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména:

  • přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá
  • přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty
  • přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo
  • uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo
  • výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo
  • přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu
  • přehled jednání a právních úkonů, které byly významné pro průběh insolvenčního řízení.

Ke dni sestavení konečné zprávy sestaví insolvenční správce účetní závěrku.

Insolvenční soud tuto zprávu přezkoumá a po slyšení insolvenčního správce odstraní případné chyby či nejasnosti. Účastníci proti ní mohou do 15 dní od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku podat námitky.

Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení a uvede v něm, kolik má být podle jeho názoru vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Hotové rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká. Tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání.

Insolvenční soud však může i bez návrhu konkurs zrušit. Důvodem může být zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek, nebo že není přihlášen žádný věřitel, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující atd.

Veřejná dražba

Dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu dražebního navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

Jednání při organizování a v průběhu dražeb se konají vždy v českém jazyce. Písemnosti musí být vyhotoveny v českém jazyce, jinak se k nim nepřihlíží. Je možné předložit písemnost v jiném než českém jazyce, ale pouze s úředním překladem písemnosti do českého jazyka.

Účastník dražby může činit podání v průběhu dražby i v cizím jazyce, které bude tlumočeno do českého jazyka tlumočníkem, kterého si obstará na své náklady. Tuto skutečnost ale musí oznámit dražebníkovi nejpozději při zápisu do seznamu účastníků dražby.

Účastníci dražby

Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdy jiná osoba byla z dražby vyloučena.

Účastníky dražby nesmějí být osoby:

  • které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby, osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs
  • u nichž by mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby; ani nikdo nesmí dražit za ně
  • které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, ani nikdo nesmí dražit za ně
  • dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor nebo nucený správce, jsou-li navrhovateli této dražby; ani nikdo nesmí dražit za ně
  • osoby, které jsou pověřeny kontrolou předmětné dražby, např. zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu nebo zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj
  • která je ve vztahu k některé z osob uvedené v předcházejícím odstavci osobou blízkou (tzn. příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, registrovaný partner, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném), společníkem, osobou ovládanou (např. vztah mateřské a dceřiné společnosti) nebo osobou, která s ní tvoří koncern, ani nikdo nesmí dražit za ně

Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou je čestné prohlášení všech společných účastníků dražby týkající se podílů na vydraženém předmětu dražby, zmocnění osoby k zastupování, spolu s úředně ověřenými podpisy. V dražbě je možné se dát zastupovat zástupcem na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem. Za účastníka dražby může také jednat prokurista.

Zvláštní podmínky k provozování živnosti dražebníka

Dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, obchodní společnost nebo družstvo, která splňuje stanovené podmínky a bylo jí uděleno příslušné oprávnění k provozování živnosti. K vydání koncese k provádění dražeb si příslušný živnostenský úřad vyžádá stanovisko ministerstva.

Dražebníkem provádějícím na území České republiky dobrovolné dražby může být i osoba, která prokáže, že je osobou usazenou na území členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a Švýcarské konfederace, a která prokáže, že je podle právních předpisů členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti dražebníka. Dražebník musí do 30 dnů od vydání koncese uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností.

Dražebník provádějící nedobrovolné dražby musí vedle požadavků uvedených výše splňovat dále tyto podmínky:

  • je-li právnickou osobou, musí jeho základní kapitál činit alespoň 5 mil. Kč a musí být v plném rozsahu splacen.
  • povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, musí být splněna tak, aby výše pojistného plnění činila alespoň 35 mil. Kč.
  • je povinen mít svou účetní závěrku ověřenu auditorem.

Licitátor

Licitátorem může být pouze fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Zahajuje dražbu, vyzývá účastníky, aby činili podání, uděluje příklep a provádí též losování ohledně udělení příklepu.

Další podmínky pro postup při dražbách

Místo, datum a čas zahájení dražby musí být určeny tak, aby nebyla omezena možnost účasti při dražbě. Dále je třeba stanovit způsob úhrady ceny, podmínky předání předmětu dražby vydražiteli a minimální příhoz, a to s ohledem na zvláštnosti a hodnotu předmětu dražby, přičemž nesmí být stanoveny za účelem omezení zájmu o účast na dražbě. Informace týkající se dražeb nemovitých věcí se zveřejňují na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jejichž obvodu se nemovitá věc nachází. Dražbě může být přítomna každá osoba, která zaplatila vstupné, které činí maximálně 100 Kč na osobu a den. Vybrané vstupné je součástí výtěžku dražby.

Podmínkou je i zajištění odhadu ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé, který nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitou věc, obchodní závod, jeho pobočku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Osoba disponující předmětem dražby musí po předchozí výzvě a v určené době umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Dražebník je oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty, a to v penězích nebo ve formě bankovní záruky, ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce.

Pro složení dražební jistoty musí být účastníkovi dražby poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. Dražební jistota nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč.

Před zahájením dražby musí být umožněna účastníkům dražby prohlídka předmětu dražby. Jestliže vlastník nebo osoba, která má předmět v držení nebo nájmu, neumožní řádnou prohlídku, bude prohlídka provedena v rámci možností. Neznamená to neplatnost dražby.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Dražba dobrovolná

Dobrovolná dražba je dražba prováděná na návrh vlastníka. Co se týče movitých věcí, lze dobrovolné dražby provádět na základě vydaného živnostenského oprávnění, zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka se na provádění dobrovolných dražeb movitých věcí nevztahují.

Co může být předmětem dražby?

Předmětem dražby může být věc, obchodní závod, jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo prostor sloužící podnikání ve vlastnictví a převoditelné majetkové právo. Stejné postavení jako vlastník má při dražbě nejen osoba oprávněna s předmětem dražby hospodařit, která je vlastníkem zmocněna předmět zcizit, ale i likvidátor a insolvenční správce.

Věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu, předkupní právo spoluvlastníků a byty a prostory sloužící podnikání, kde je nakládání s nimi omezeno právem nájemců na přednostní nabytí vlastnictví nebo zákonným předkupním právem nájemců, lze dražit, pouze vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas, a to formou písemného prohlášení spolu s úředně ověřeným podpisem. Tento souhlas však může být podmíněn tím, že nejnižší podání nebude nižší než cena v souhlasu uvedená. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh insolvenčního správce.

Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy lze dražit, pouze jsou-li opatřeny osvědčením k trvalému vývozu.

Výjimku tvoří byty v budovách ve vlastnictví, případně spoluvlastnictví družstev, při jejichž výstavbě byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc pokud vznikla družstvu povinnost uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou členem družstva; tyto byty nelze dražit.

Dražit v dražbě dobrovolné nelze:

  • nemovité věci, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitých věci,
  • a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí.

Dražbu lze provést za předpokladu, že každá z oprávněných osob vysloví s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného úředně ověřeným podpisem. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh insolvenčního správce. I zde se v kterémkoli souhlase může objevit podmínka nestanovit nejnižší podání pod cenu v souhlase uvedenou.

Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo.

Dobrovolnou dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu.

Smlouva musí obsahovat:

  • označení, že jde o dražbu dobrovolnou,
  • označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,
  • nejnižší podání,
  • lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč,
  • výši odměny nebo způsob jejího určení (případně ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně).

Je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být ve smlouvě o provedení dražby obsaženo i ujednání, o jakou částku lze nejnižší podání snížit.

Jde-li o dražbu nemovitých věcí, obchodního závodu nebo jeho pobočky, musí být podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby úředně ověřeny.

Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná.

Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v níž uvede:

  • že jde o dražbu dobrovolnou,
  • označení dražebníka,
  • místo, datum a čas zahájení dražby,
  • označení a popis předmětu dražby, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu,
  • nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit,
  • požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení,
  • datum a čas konání prohlídky předmětu dražby,
  • výši odměny vybírané od vydražitele nebo způsob jejího určení.

Dražební vyhlášku uveřejní dražebník nejméně 15 dnů před zahájením dražby. Je-li předmětem dražby nemovitá věc, obchodní závod nebo jeho pobočka, nebo pokud nejnižší podání přesáhne 100 000 Kč, uveřejní dražebník dražební vyhlášku nejméně 30 dnů před zahájením dražby.

Průběh dražby

Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby, zaměstnancům příslušného živnostenského úřadu a zaměstnancům ministerstva pověřeným kontrolou provádění dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby.

Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby.

Veřejnosti musí být umožněn přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, alespoň 10 minut před zahájením dražby. Každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit. Licitátor je povinen učinit prohlášení, že zahajuje dražbu a bezprostředně poté je povinen učinit vyvolání a prohlášení o předmětu dražby.

Draží se, pokud účastníci dražby činí vyšší podání. Udělením příklepu je dražba skončena. Nebylo-li učiněno nejnižší podání, sníží licitátor nejnižší podání o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby. Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání nebo nebylo-li učiněno nejnižší podání ani po jeho snížení, licitátor dražbu ukončí. Po ukončení dražby vyhotoví dražebník bez zbytečného odkladu protokol o provedené dražbě. Protokol o provedené dražbě podepíší dražebník, licitátor a vydražitel.

Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby. Nebude-li předmět dražby vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby dostatečně velký, uhradí náklady navrhovatel.

Uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu. Jde-li o obchodní závod, přecházejí na vydražitele všechna práva a závazky s obchodním závodem související. Dražebník vydá vydražiteli bez zbytečného odkladu písemné potvrzení o nabytí vlastnictví.

Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit. Dražební jistota a její příslušenství se započítává vydražiteli na cenu dosaženou vydražením. Zbývající část ceny dosažené vydražením je vydražitel povinen do 10 dnů od skončení dražby uhradit dražebníkovi, není-li stanovena jiná lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením. Není-li cena dosažená vydražením vyšší než 200 000 Kč, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ihned po skončení dražby. Cenu dosaženou vydražením nelze uhradit započtením. Nepřípustná je i platba směnkou.

Výtěžek dražby předá dražebník po vypořádání nákladů dražby bez zbytečného odkladu po uhrazení ceny dosažené vydražením navrhovateli, není-li mezi dražebníkem a navrhovatelem sjednáno něco jiného.

Nedobrovolná dražba

Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, doložena vykonatelným notářským zápisem nebo vykonatelným rozhodnutím jiného orgánu, jehož soudní výkon připouští zákon, tedy v zásadě dražební věřitel disponuje exekučním titulem. Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou, s výjimkou předmětu kulturní hodnoty z oboru archeologie a věci kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, které nejsou opatřeny osvědčením k trvalému vývozu.

Účastníky dražby nesmějí být:

  • dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník, ani nikdo nesmí dražit za ně,
  • je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, ani nikdo nesmí dražit za ně.

I v tomto případě je třeba uzavřít písemnou smlouvu o provedení dražby mající obdobné náležitosti jako smlouva u dražby dobrovolné (viz výše), kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem. Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení dražby písemné oznámení o konání dražby zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a dražebním věřitelům. Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise. Podpis dražebních věřitelů na přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen.

Vlastník předmětu dražby, jakož i ten, kdo má jakékoli právo k předmětu dražby, má povinnost bez zbytečného odkladu sdělit dražebníkovi na jeho žádost veškeré informace, jež jsou mu známy o stavu předmětu dražby, jakož i o právech a závazcích na předmětu dražby váznoucích.

Vlastní průběh nedobrovolné dražby je obdobný průběhu dražby dobrovolné. Pokud však nejnižší podání u nedobrovolné dražby přesahuje 1 mil. Kč, je třeba osvědčit průběh dražby notářským zápisem. Náklady dražby se hradí z výtěžku dražby, a pokud předmět dražby není vydražen, hradí náklady navrhovatel.

V případě, že bylo uzavřeno několik smluv o provedení nedobrovolných dražeb téhož předmětu dražby, provede se dražba na základě nejdříve účinné smlouvy. Jsou-li uzavřeny smlouvy o provedení dražby nedobrovolné i dražby dobrovolné téhož předmětu dražby, bude provedena dražba nedobrovolná, avšak pouze za předpokladu, že oznámení o dražbě bylo vlastníkovi předmětu dražby, zástavci a dlužníkovi doručeno před zahájením dražby dobrovolné. Není-li možno zjistit, která ze smluv o provedení dražby nedobrovolné byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě navrhovatelů, nelze dražbu vůbec provést.

Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu, číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese.

Výše odměny dražebníka bez daně z přidané hodnoty nesmí překročit 10 % z ceny dosažené vydražením; nejméně však činí 1 000 Kč a nejvýše 1 000 000 Kč zvýšených o 1 % z ceny dosažené vydražením přesahující 10 000 000 Kč.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 20. března 2016, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek