Vymahatelnost pohledávek

Vymáhání s exekučním titulem

Soudní výkon rozhodnutí

Předpoklady pro nařízení exekuce

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.

Je-li k soudu podán návrh na výkon rozhodnutí, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení, soud je povinen takový návrh odmítnout.

Návrh na zahájení řízení:

  • řízení o výkonu rozhodnutí je zahajováno zásadně na návrh oprávněného (výjimku představují řízení o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi, kdy k výkonu lze přistoupit bez návrhu)
  • musí mít všechny obecné náležitosti podání, z takového návrhu musí být patrno:
    • kterému soudu je určeno
    • kdo je činí
    • které věci se týká a co sleduje
    • podpis oprávněného a datum
  • kromě obecných náležitostí musí také návrh obsahovat náležitosti:
    • jméno, firmu, povolání, místo trvalého pobytu účastníků řízení (oprávněný a povinný) a popřípadě také jejich rodná čísla nebo data narození
    • vylíčení rozhodujících skutečností
    • označení důkazů, na které se oprávněný odvolává
    • IČO právnické osoby
  • čeho se navrhovatel domáhá, tj. přesné, jasné a určité označení povinnosti, která má být vynucena. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí peněžitého charakteru, musí návrh obsahovat také způsob, jakým má být výkon rozhodnutí proveden – nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v zákoně, přičemž je možné uvést pouze jediný způsob. Navrhovatel musí dále v návrhu uvést údaje, jež soud potřebuje k provedení výkonu rozhodnutí, např. označením plátce mzdy, banky, dlužníka, movitých a nemovitých věcí. Výše uvedené platí, jak již bylo řečeno, pouze pro výkon rozhodnutí peněžitého plnění. Povinnosti nepeněžitého charakteru soud vykoná podle povahy příslušné povinnosti, aniž by navrhovatel musel způsob výkonu sám specifikovat.

Návrh oprávněný podává k obecnému soudu povinného. Není-li obecný soud v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Pokud se jedná o nemovitou věc či obchodní závod, je příslušný ten soud, v jehož obvodu se nemovitá věc nebo obchodní závod nachází.

Jestliže má oprávněný přiznanou peněžitou pohledávku a pokud to navrhne soudu, může soud předvolat povinného a vyzvat ho k prohlášení o majetku. Jeho účelem je získat potřebný přehled o majetkových hodnotách dlužníka bez vynaložení nákladů a časových ztrát, jakož i případné bezvýslednosti námahy vynaložené v tomto ohledu věřitelem. Jde o to, aby každá položka spadající do dlužníkova majetku byla náležitě individualizována tak, aby provedení výkonu mohlo proběhnout bez obtíží. Jedná se v podstatě o zvláštní donucovací prostředek.

Nařízení výkonu rozhodnutí

Výkon rozhodnutí soudem lze nařídit jen na návrh oprávněného – ten je však povinen v návrhu týkající se peněžité částky uvést, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden (na rozdíl od exekuce). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). To může být pro navrhovatele v některých případech sotva splnitelné, proto mu může na žádost pomoci soud, který se toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, dotáže. Dotázaný je pak povinen do jednoho týdne soudu odpovědět.

V případě přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí oprávněný peněžní ústav a číslo účtu. I v tomto případě je možná pomoc soudu. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník), a uvede důvod pohledávky. Pokud má výkon postihnout nemovité věci, má navrhovatel na vybranou mezi zpeněžením nemovité věci jejím prodejem, anebo způsobem zřízení soudcovského zástavního práva.

V obou případech se od navrhovatele očekává, že předmětnou nemovitou věc přesně označí. Ani tento požadavek by nemusel být bez pomoci soudu splnitelný, proto může oprávněný před podáním návrhu na výkon rozhodnutí požádat soud, aby přiměl povinného k prohlášení o majetku.

K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti – to opatří soud, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení – volba oprávněného je konečná a závazná. Pokud je však navrhován výkon způsobem, který je zřejmě nevhodný (vzhledem k nepoměru výše pohledávky a ceny předmětu), může soud nařídit, avšak po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným způsobem.

Způsob výkonu rozhodnutí

Rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky lze provést:

  • srážkami ze mzdy
  • přikázáním pohledávky
  • příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu
  • prodejem movitých a nemovitých věcí
  • postižením obchodního závodu
  • zřízením soudcovského práva k nemovitostem
  • správou nemovitých věcí
  • postižením jiných majetkových práv, jako např. účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti

Rozhodnutí ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést:

  • vyklizením věci
  • odebráním věci
  • rozdělením společné věci
  • provedením prací a výkonů

Uspokojení ze zástavy lze provést:

  • prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných, souborů věcí a bytů nebo prostor sloužících podnikání, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv.

O provedení výkonu rozhodnutí se stará soud, konkrétně jeho zaměstnanec – tzv. vykonavatel.

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí ty věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly, tedy zejména běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsteny, zdravotnické potřeby, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima, zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. I bez návrhu povinného pak může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven.

Dále je také umožněn výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Zastavení výkonu rozhodnutí

Vyjdou-li po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě po jeho provádění najevo skutečnosti, pro které nelze ve výkonu pokračovat nebo pro které se pokračování v něm stane nepřípustným, je to důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí. Je tím sledována ochrana povinného. Zastavení výkonu rozhodnutí je výlučně zásahem do probíhajícího řízení, nikoli však do existence či platnosti exekučního titulu.

Jedním z důvodů zastavení je, že výkon rozhodnutí byl nařízen, aniž se rozhodnutí stalo vykonatelným. Dalším důvodem je, že po nařízení rozhodnutí byl exekuční titul zrušen nebo se stal neúčinným. Jako příklad lze uvést soudem schválený smír, který byl později shledán neplatným. Dále zastavení výkonu rozhodnutí může navrhnout ten, kdo navrhl jeho nařízení – tedy oprávněný. Stejně tak dojde k zastavení výkonu rozhodnutí, pokud postihuje věci, které jsou z něho vyloučeny.

Jsou však případy, v nichž se přes veškeré úsilí, které je věci ze strany soudu věnováno, nepodaří vynutit plnění nezbytné k uspokojení pohledávky oprávněného. Výkon rozhodnutí se ukáže bezvýsledným. Je tomu tak např. tehdy, nenajde-li se při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí předmět, z jehož ceny při dražebním prodeji by mohl být oprávněný uspokojen, nebo jde-li o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Soud za takového stavu řízení také zastaví.

Dalším důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí je, a to v případě výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, pokud již zaniklo zástavní právo.

Ohledně nákladů řízení rozhoduje soud v usnesení nařizujícím výkon rozhodnutí tak, že uloží povinnému náhradu nákladů účelně vynaložených oprávněným a určí mu i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí. Náklady provedení výkonu rozhodnutí hradí stát.

Zpět na začátek

Exekuce prováděná exekutorem

Exekuce je nejvyužívanějším způsobem vymáhání vykonatelných pohledávek. V probíhající exekuci na majetek povinného bude soudní exekutor po povinném jednak vymáhat dlužnou pohledávku včetně příslušenství (tj. úroky z prodlení) a dále náklady oprávněného přiznané ve vykonatelném rozhodnutí a v exekučním řízení (dle advokátního tarifu) a náklady exekuce, tj. zejména odměna exekutora a náhrada hotových výdajů.

Pokud však dojde k zastavení exekuce na základě podnětu oprávněného, hradí náklady exekuce a náklady dalších účastníků právě oprávněný. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi taktéž oprávněný. Pro tento případ si oprávněný s exekutorem může sjednat předem výši účelně vynaložených výdajů.

Navíc, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce.

Exekutor

Exekutorem je fyzická osoba splňující zákonem stanovené předpoklady, kterou stát pověřil exekutorským úřadem. Svou činnost vykonává nezávisle, avšak za úplatu. Exekutor má postavení veřejného činitele při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu. Může zaměstnávat zaměstnance, kteří na základě jeho písemného zmocnění vykonávají jednotlivé úkony.

Orgánem samosprávy exekutorů je Exekutorská komora ČR, která spolu s Ministerstvem spravedlnosti ČR vykonává státní dohled nad exekuční činností. Působnost soudního exekutora není místně omezena (pouze územím ČR), resp. výběr exekutora závisí na volbě věřitele (oprávněného) s tím, že soudní exekutor nemusí mít své sídlo v místě bydliště dlužníka nebo tam, kde se nachází dlužníkův majetek.  

Exekutorem může být jen občan ČR, který je plně svéprávný, získal úplné vysokoškolské právnické vzdělání, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku. Exekutor je povinen uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za způsobenou újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti. Podmínkou pro výkon činnosti exekutora je také složení slibu do rukou ministra spravedlnosti.

Provedení exekuce

Exekuci provede exekutor, kterého v exekučním návrhu označí (tedy vybere) oprávněný a který je zapsán v seznamu soudních exekutorů vedeným Exekutorskou komorou ČR. Soud pak exekutora pověří exekucí. Úkony exekutora se přitom považují za úkony exekučního soudu.

Jestliže je tu důvod pochybovat o nepodjatosti exekutora ohledně jeho poměru k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům, může být z provedení exekuce vyloučen. Důvodem k vyloučení exekutora přitom nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v exekučním řízení o projednávané věci.

Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora, o čemž musí být exekutorem poučeni. Účastník je pak oprávněn podat námitku podjatosti, kterou však může uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce. Nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl.

Námitku je pak nutné podat k exekutorovi, proti kterému směřuje, když ten jí následně předloží příslušnému soudu. Námitky povinného k osobě exekutora nemají odkladný účinek. Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.

Podstatnou, zejména pro dlužníky, je pak skutečnost, že exekutor v řízení může do doby vyřízení námitky podjatosti činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Proti rozhodnutí soudu o vyloučení exekutora není přípustný opravný prostředek.

Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory jen ze závažných důvodů.

Exekuční řízení

Exekuci lze nařídit jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul a není-li exekučním titulem rozhodnutí o péči o nezletilé děti, ve věcech domácího násilí, nebo pokud se jedná o cizí rozhodnutí. To však neplatí, pokud se rozhodnutí cizích orgánů týká nároku na výživné na nezletilé dítě.

Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi. Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy mu soud vydal pověření k exekuci. Zahájení exekučního řízení má pro běh lhůt pro promlčení a zánik práv stejné účinky, jako podání návrhu na soudní výkon rozhodnutí. V praxi se tedy promlčení práva na plnění staví i v případě, kdy návrh na nařízení exekuce dojde zvolenému exekutorovi.

Exekuční návrh musí obsahovat:

  • Označení exekutora s uvedením jeho sídla, který má být pověřen provedením exekuce.
  • Obecné náležitost podání – musí být patrné, kdo návrh činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
  • Kromě obecných náležitostí musí také obsahovat:
    • jméno, příjmení a místo trvalého pobytu účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby),
    • přesné označení exekučního titulu,
    • uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena,
    • údaj o tom, zda a v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil,
    • popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.

K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

Pokud návrh neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný či neurčitý, vyzve nejpozději do 15 dnů exekutor nebo soud, kterému byl doručen exekuční návrh, oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Exekutor, kterému došel exekuční návrh, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů exekučnímu soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud pak přezkoumá podklady, především, zda navrhujícímu věřiteli svědčí exekuční titul, nařídí exekuci a pověří exekutora do 15 dnů.

Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření k provedení exekuce zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce. Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, které mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh, kopii exekučního titulu a tzv. výzvu k dobrovolnému splnění (výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného).

Zároveň exekutor povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce ve snížené sazbě 50 %.

Jakmile je doručeno vyrozumění o zahájení exekuce povinnému, nesmí povinný nakládat se svým majetkem – převést jej na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, včetně nemovitých věcí a majetku patřícího do společného jmění manželů, kromě běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým by povinný tuto povinnost porušil, je neplatné.

Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést i pro dluh vzniklý za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Zároveň je možné exekucí postihnout i majetek, který by do společného majetku manželů jinak patřil, avšak byl z režimu společného jmění manželů vyjmut rozhodnutím soudu nebo smlouvou.

Exekuce vedené proti jednomu dlužníkovi pro pohledávku totožného věřitele se musí spojovat, a to i když jsou návrhy na zahájení exekuce podány k různým exekutorským úřadům. Dlužník se tak vyhne vysokým poplatkům za dílčí exekuce.

Exekuční příkaz

Exekutor poté, co mu bylo doručeno pověření o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen – na rozdíl od návrhu na soudní výkon rozhodnutí nemusí věřitel (oprávněný) specifikovat způsob provedení výkonu rozhodnutí, výběr je ponechán na exekutorovi. Oprávněný samozřejmě může s ohledem na hospodárnost řízení soudního exekutora upozornit na hodnotný majetek.

Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze zákonných způsobů. Ty jsou téměř shodné se způsoby soudního výkonu rozhodnutí, oproti soudnímu vykonavateli je soudnímu exekutorovi dána možnost provést exekuci pozastavením řidičského oprávnění, a to, pokud je vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání. Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů. Exekuce tímto způsobem však není možná, prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

Vedle vymáhání pohledávek na základě exekučního příkazu vykonává exekutor i další činnost:

  • poskytuje právní pomoc v souvislosti s exekuční činností
  • sepisuje listiny, zejména exekutorské zápisy osvědčující děje a stav věci (veřejné listiny), avšak oproti notářům nejsou tyto zápisy s přímou vykonatelností a nestávají se tedy exekučním titulem
  • přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci, jejichž povaha to umožňuje
  • doručuje písemnosti soudu
  • provádí dražby věcí movitých a nemovitých na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí
  • spravuje majetek na základě pověření soudu v trestním řízení

Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech

Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na zvláštní návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný. Exekutor o podání tohoto exekučního návrhu vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva se povinnému nezasílá výzva k dobrovolnému splnění.

Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.

Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.

Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.

Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.

Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.

Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.

Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno (a tedy i na jeho náklady).

Odměna exekutora

Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi:

  • odměna
  • náhrada hotových výdajů
  • náhrada za ztrátu času při provádění exekuce
  • náhrada za doručení písemností
  • je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty
  • nebo smluvní odměna za provedení exekuce, kterou si může exekutor a oprávněný sjednat v písemné smlouvě o provedení exekuce (tato odměna není nákladem exekuce). Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času
  • avšak exekutor může požadovat i přiměřenou zálohu na náklady exekuce, a to v případě, že nejde o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte

Bližší informace stanoví vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem:

  • Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky:

Základem pro určení odměny za provedení této exekuce je výše základu vymáhané částky, tj. jistiny. Odměna činí:

  • do 3 mil. Kč základu 15 %,
  • z přebývající částky až do 40 mil. Kč základu 10 %,
  • z přebývající částky až do 50 mil. Kč základu 5 %,
  • z přebývající částky až do 250 mil. Kč základu 1 %,
  • částka nad 250 mil. Kč se do základu nezapočítává.

Nejméně však odměna exekutora činí 2 000 Kč.

  • Odměna za provedení exekuce vyklizením:

Odměna exekutora činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost.

  • Odměna za provedení exekuce odebráním věci:

Odměna exekutora činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z jejich hodnoty, nejméně však 2 000 Kč.

  • Odměna za provedení exekuce provedením prací a výkonů:

Odměna exekutora činí 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů.

  • Odměna za výkon exekuční činnosti:

I exekutorovi, který upustil od provedení exekuce z důvodu, že povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok splní a uhradí i zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží odměna, a to ve výši 50 % odměny, pokud jde o exekuci ukládající zaplacení peněžité částky, a ve výši 30 % odměny při exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.

  • Náhrada hotových výdajů:

V souvislosti s výkonem exekuční činnosti náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, odborná vyjádření, opisy aj. Překročí-li však výše hotových výdajů částku 3 500 Kč, náleží mu náhrada hotových výdajů v plné výši. Tyto náklady je však exekutor již povinen prokázat. Splní-li však povinný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok, a uhradí-li povinný zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 1 750 Kč.

Exekutorovi také náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů na znalecké posudky a překlady, které je exekutor povinen prokázat.

  • Náhrada za ztrátu času:

Jestliže exekutor vykonává svou činnost v místě, které není sídlem jeho úřadu, náleží mu náhrada za promeškaný čas, tedy za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Náhrada činí 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu a za jednu cestu činí nejvýše celkem 500 Kč.

  • Náhrada za doručení písemností:

Tato náhrada exekutorovi náleží, pokud doručuje písemnost v exekučním řízení sám. Sestává se z náhrady hotových výdajů účelně vynaložených na doručení písemnosti a z paušální částky ve výši 50 Kč za doručení jedné písemnosti. Doručuje-li se téže osobě více písemností zároveň, paušální částka se nezvyšuje.

Náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Náklady exekuce hradí exekutorovi povinný. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku. Náklady oprávněného hradí povinný.

Dojde-li k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby sám nahradil náklady exekuce. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.

Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu, který o námitkách rozhodne do 15 dnů.

  • Právní pomoc

Za poskytování právní pomoci je exekutor odměňován stejně jako advokáti, tj. na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů.

Náklady oprávněného v exekučním řízení a u soudního výkonu rozhodnutí

Náklady oprávněného jsou podobně jako v civilním, správním či trestním řízení stanoveny rovněž na základě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v znění pozdějších předpisů.

Oprávněnému, je-li zastoupen advokátem, náleží za úkony právní služby (např. převzetí právního zastoupení v exekučním řízení či přípravu návrhu na výkon rozhodnutí či exekučního návrhu) mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.

Modelový příklad:

Výše vykonatelné pohledávky (bez úroků z prodlení a náklady právního zastoupení v předcházejícím řízení) činí 100 000 Kč

Počet úkonů právní služby – převzetí právního zastoupení, sepis exekučního návrhu:2
Výpočet jednotlivých nákladů právního zastoupení
PoložkaSazba úkonVýsledekDPHCelkem
Úkon právní služby2 550,005 100,001 071,006 171,00
Hotové náklady300,00600,00126,00726,00
Celkem: 5 700,001 197,006 897,00
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika