Vývozci se perou s novými výzvami: Pomůže jim aktualizovaná exportní strategie?

28. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Většina českých exportérů vyváží do zemí Evropské unie. Zástupci firem ovšem chtějí objevovat nové trhy a budoucnost vidí v diverzifikaci vývozu. Také stát upravil stávající exportní strategii.

Největším odbytištěm pro české zboží zůstává Německo, podíl českých vývozů do zemí osmadvacítky se pohybuje mezi 83 a 84 %.

Podobně to zůstane i v budoucnu, tuzemský export nicméně neovlivňují jen zájmy samotných podnikatelů, ale i měnící se zahraničně-politická situace a politické turbulence ve světě.

Také to je jeden z důvodů, proč vláda aktualizovala Exportní strategii České republiky do roku 2020.

Tempora mutantur

„Aktualizace reflektuje změny, ke kterým od přijetí původní Exportní strategie došlo jak ve vnitropolitické, tak zahraničně politické oblasti a reaguje také na názory a stanoviska zástupců podnikatelských organizací, kteří shodně doporučili zjednodušit a zprůhlednit proces implementace, využít oborový přístup k určování klíčových trhů a více se zabývat vazbou na inovační strategii,“ shrnuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. To je dvanáct zemí, které jsou v původní exportní strategii definovány jako prioritní.

Ne na všechny zmíněné trhy se v posledních letech daří vyvážet více českých produktů – situaci ovlivnily například zhoršené vztahy Ruska se Západem a následné sankce. Ani export do Číny neroste závratným tempem – zejména kvůli přetrvávajícím ochranářským opatřením v zemi draka.

Zmíněná teritoria jsou přesto nadále vnímána jako klíčová. Nejen vláda, ale především podnikatelé spatřují ve významných trzích mimo EU velký potenciál k růstu.

Co je „oborový přístup“?

„Určení tzv. teritoriálních priorit bylo obsaženo jak v Exportní strategii pro léta 2006 až 2010, tak i v současné Exportní strategii na léta 2012 až 2020. Oborový přístup však nabízí nový, flexibilnější pohled na vyhledávání exportních příležitostí,“ říká Bärtl.

Také mapa globálních oborových příležitostí zpracovaná ministerstvem zahraničí ve spolupráci s dalšími institucemi pro letošní rok nabízí podnikatelům především informace o tom, jaké oblasti jsou v dané zemi nejperspektivnější – tedy po jakém zboží či technologiích je na jednotlivých trzích největší poptávka. „Identifikované oborové příležitosti by měly vést k nastavování proexportních aktivit státu a rovněž pomáhat při samotném rozhodování firem o výběru vývozního teritoria,“ dodává náměstek. 

Export je hlavním tahounem růstu tuzemského hospodářství. Daří-li se vývozcům, nadechuje se i ekonomika. A pro malou a otevřenou ekonomiku jako je ČR to platí dvojnásob.

Také proto je hlavním cílem aktualizované Exportní strategie do roku 2020 zvýšení počtu vývozců, zejména z řad inovativních firem a také „zajištění udržitelnosti jejich exportních aktivit“. Za důležité považuje vláda i zvýšení objemu českého exportu a nárůst počtu pracovních míst.

Tři pilíře aktualizované Exportní strategie

1.         Finanční nástroje
1.1.      Pojišťování a financování se státní podporou
1.2.      Rozvojová spolupráce

2.         Informace a rozvoj služeb exportérům
2.1.      Informace
2.2.      Asistenční a konzultační služby
2.3.      Rozvoj služeb v regionech
2.4.      Vzdělávání pro export

3.         Rozvoj obchodních příležitostí
3.1.      Propagace a rozšiřování poptávky po českém exportu
3.2.      Obchodní politika
3.3.      Vnitřní trh
3.4.      Projekty ekonomické migrace
3.5.      Investice pro export

 

Jakým způsobem může přispět stát k tomu, aby řady vývozců posílily malé a střední inovativní firmy?

„Pro zvýšení počtu vývozců z perspektivních oborů s inovačním potenciálem, jejichž výrobky či služby mají vysokou přidanou hodnotu, budou firmám nabízeny služby, které jim pomohou k následnému komerčnímu využití formou exportu. Bude se jednat zejména o firmy zapojené do projektů podpory vědy, výzkumu a inovací, spolupracující např. s TA ČR, Agenturou pro podnikání a inovace (API) či CzechInvestem. Aktivní nabídka služeb agenturou CzechTrade bude znamenat pro tyto firmy důležitý impuls pro jejich rozhodování o směřování na zahraniční trhy,“ shrnuje Vladimír Bärtl.

Výzvou nikoli jen pro podnikatelskou sféru, ale pro celou společnost je v poslední době digitalizace ekonomiky včetně Průmyslu 4.0. Řada českých vývozců má velký inovační potenciál a nabízí světu unikátní řešení. Proto by měly mít při vhodně zvolené strategii – i s podporou státu – příležitost dobýt světové trhy.

Základní cíle se nemění

Zvýšení počtu vývozců o 15 procent a objemu vývozu o 25 procent v letech 2012 až 2020 bylo už jedním ze záměrů původní strategie, schválené před pěti lety. „Tyto priority jsou sledovány i nadále. Do roku 2016 došlo ke zvýšení vývozu o 22 % (v národním pojetí), čili cíl do roku 2020 už je téměř naplněn, počet vývozců se zvýšil o cca 11 procent,“ připomíná Bärtl.

Štíhlejší implementace

V prvních letech probíhala koordinace přijímaných opatření exportní strategie formou projektových týmů, které měly zajistit lepší komunikaci mezi resorty a dalšími partnery z oblasti firemních reprezentací. Jedenáct projektových týmů zajišťovalo zmíněnou komunikaci, avšak vedlo to k nepřehlednosti a nepřesnostem v samotné implementaci a synergický a dlouhodobě koncepční efekt se vytrácel. Stávajících 11 projektových týmů bude zrušeno a budou vytvořeny 3 nové pracovní skupiny.


(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Zdroj: MPO

 

Pro Česko, které je členem evropské rodiny, je důležitá výměna zkušeností s nejbližšími zeměmi – tedy především největším obchodním partnerem ČR Německem, sousedním Rakouskem či státy Visegrádské čtyřky. To potvrzuje i Vladimír Bärtl.

„Do Německa a států V4 směřuje 54 % našeho celkového exportu, proto je úzká spolupráce velmi důležitá. S těmito zeměmi jsme provázáni prostřednictvím výrobních kooperací, Německo či Rakousko patří k největším investorským zemím, s Německem jsme zahájili spolupráci i v problematice Průmyslu  4.0. Výměna informací a zkušeností přispívá k vytváření dobrých podmínek spolupráce v různých oblastech. Významná je též přeshraniční spolupráce, zejména kooperace regionálních hospodářských komor s partnerskými komorami v sousedních státech,“ říká.

Úkoly pro CzechTrade

S rostoucí chutí tuzemských exportérů dobývat zahraniční trhy roste i význam institucí, které se snaží vývozcům umetat cestu.

Klíčovou je státní agentura pro podporu exportu CzechTrade. Už téměř tři roky funguje Klientské centrum pro export, které je jednotným kontaktním místem MPO, MZV a agentury CzechTrade pro české podnikatele, již mají zájem expandovat na zahraniční trhy.

„Na otázky firem odpovídají specialisté se znalostí problematiky zahraničního obchodu i mezinárodních vztahů. V úvodní konzultaci zpravidla zjišťují exportní a investiční záměry firmy v zahraničí, návazně na ni vytipovávají pro firmu optimální specializované služby Jednotné zahraniční sítě (zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade), případně MPO, MZV a dalších subjektů.  Za dobu své existence od října 2014 využilo služby KCE více než 1000 podnikatelů,“ připomíná Vladimír Bärtl.

Zájem je zejména mezi malými středními podnikateli, kteří potřebují poradit s expanzí na zahraniční trhy a především se zorientovat v nabídce služeb, jež jim poskytuje stát.

„Více než 80 % služeb bylo poskytnuto zdarma. Nejvíce požadovaná je příprava na obchodní jednání v konkrétním teritoriu (více než 50 %), dále identifikace obchodních příležitostí (cca 20 %). U placených služeb je zájem o detailní cílený průzkum trhu (cca 16 %), vyhledání obchodního partnera a ověření jeho zájmu o výrobek/službu,“ doplňuje ještě náměstek.

Firmy, které se na klientské centrum obracejí, navíc poskytují státu cennou zpětnou vazbu. Vláda má lepší přehled o tom, o jaké trhy je v poslední době zájem, či kde je vhodné posílit účast zahraničních kanceláří (Nigérie, Írán či USA).

Také zahraniční kanceláře CzechTrade musejí na aktualizaci exportní strategie reagovat.

„Zahraniční kanceláře musí flexibilně reagovat při vyhledávání exportních příležitostí, kterých existuje ve světě celá řada. Je nutné, aby přístup k oborovým příležitostem byl více adresný tj. nejen dodat a zveřejnit informaci o této příležitosti, ale konkrétně vyhodnotit a pokud je takováto příležitost opravdu „žhavá“, snažit se zorganizovat ve spolupráci se ZÚ a centrálou CT oborovou misi českých firem do příslušného teritoria nebo naopak zorganizovat incomingovou misi zahraničních společností do ČR,“ zdůrazňuje Bärtl.

„Pokud jde o posílení přítomnosti v některých teritoriích, došlo v minulých letech k otevření zahraničních kanceláří v řadě mimoevropských lokalit: v Teheránu, Singapuru, Nigérii, Indii – Bengalúru, Peru, či Guangzhou v Číně. Dále byla posílena ZK CT v USA, tzn. vše v zemích mimo EU. Pro další změny, posílení či optimalizaci sítě zahraničních kanceláří je třeba především vycházet ze zájmu našich firem a příležitostí, které se na některých zatím poněkud „neklidných“ trzích mohou objevit,“ dodává náměstek.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek