Dokument seznamuje s platnou právní úpravou týkající zrušení obchodních společností a družstev. Popsány jsou případy dobrovolného a nuceného rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti, případy zrušení společností bez likvidace (v případě fúze, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti) a zrušení společností s likvidací. Vše pro jednotlivé typy společností: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a rovněž pro družstvo.
Obsah dokumentu:
Zrušení obchodních společností
Nejprve je třeba rozlišit dva základní pojmy – zrušení a zánik. Obchodní společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, každému takovému zániku ale předchází proces zrušení, skládající se z několika dílčích fází záležejících na tom, zda se společnost zrušuje s likvidací nebo bez likvidace. Pod pojmem zrušení společnosti bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na jejího právního nástupce, naproti tomu likvidací rozumíme takové aktivity společnosti, které následují po rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti.
Obecné důvody pro rozhodnutí o zrušení společnosti, ať už dobrovolné či nucené, jsou upraveny v § 68 odst. 3 obchodního zákoníku, uvádíme ty nejznámější:
Dobrovolné rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti
- uplynutí doby, na kterou byla společnost založena
- dosažení účelu, pro který byla společnost založena
- rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o jejím zrušení
- rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu společnosti či družstva.
Příslušný orgán může své rozhodnutí o zrušení společnosti zrušit do doby, než bylo započato rozdělování likvidačního zůstatku, v takovém případě je také potřeba sestavit mezitímní účetní závěrku.
Nucené rozhodnutí o ukončení činnosti společnosti – rozhoduje soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem
- v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost.
- společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti (všech)
- zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti, anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky (např. základní kapitál společnosti s ručením omezeným poklesne pod 200 000 Kč)
- společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond
- společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 Obch. Z. (tj. jestliže činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby a je zapsána jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, není zákonem stanoveným způsobem vykonávána)
- zrušení konkurzu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu
- zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku
Před rozhodnutím o zrušení společnosti stanoví soud lhůtu, ve které má společnost možnost odstranit důvod, pro který bylo zrušení navrženo (je-li jeho odstranění možné).
Zrušení společností bez likvidace
Zrušením obchodní společnosti bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na právního nástupce – tak je tomu v případě fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti, a v případech, kdy je zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Problematika přeměn společností (fúze, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti a též změny právní formy) je s účinností od 1. 7. 2008 upravena v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon je blíže rozebrán v samostatném článku. Při změně právní formy společnost nezaniká, její existence coby právnické osoby stále pokračuje. Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti, za předpokladu, že příslušný orgán své rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zruší, mezitímní účetní závěrka se nevyžaduje.
Fúze (§ 60–242 zákona o přeměnách společností)
- může se uskutečnit formou sloučení nebo splynutí
- sloučení = zánik společnosti nebo více společností, jemuž předchází její zrušení bez likvidace, jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou (nástupnickou) společnost, společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti
- splynutí = zánik dvou nebo více společností, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace, jmění zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost, společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti
- právní účinky sloučení čí splynutí nastávají ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku.
- je třeba nechat ocenit své jmění posudkem znalce
- v některých případech vyžaduje souhlas určitého státního orgánu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ČNB)
- přípustná i v případě, že společnost je v úpadku, byl na její majetek prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání (stejně tak u převodu jmění na společníka)
- zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak
Rozdělení (§ 243–336 zákona o přeměnách společností)
- může se uskutečnit formou rozdělení se vznikem nových společností, rozdělení sloučením, rozdělení odštěpením se vznikem nových společností, rozdělení odštěpením sloučením nebo kombinací prvních dvou forem či třetí a čtvrté formy
- zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu
Převod jmění na společníka (§ 337–359 zákona o přeměnách společností)
- Za podmínek stanovených u jednotlivých forem společností mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v ČR.
- Právní účinky převodu jmění na společníka nastávají ke dni zápisu do obchodního rejstříku.
- Forma spojování podniků, při které na jednoho ze společníků přechází celé obchodní jmění zrušené společnosti
- Je-li ve společnosti více společníků než jeden, je důsledkem převodu obchodního jmění na jednoho společníka zánik účasti ostatních společníků ve společnosti ve prospěch jednoho společníka, a proto je nutné poskytnout jim přiměřené vyrovnání.
Zrušení společností s likvidací (§ 70–75b obchodního zákoníku)
Postup
- Rozhodnutí o zrušení společnosti
- Zahájení likvidace
- Zjištění, zda není společnost předlužená
- Vypořádání pohledávek a závazků společnosti, zpeněžení majetku (nebyl-li tento bod součástí konkurzu)
- Ukončení likvidace
- Výmaz společnosti z obchodního rejstříku – zápis výmazu = zánik společnosti
Důsledky vstupu do likvidace
- Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, její vstup do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku, po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci“.
- Likvidátora – většinou fyzickou osobu – jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak, není-li likvidátor jmenován bez zbytečného dokladu, jmenuje ho soud.
- Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem funkci likvidátora vykonávat.
- Na likvidátora přechází působnost statutárního orgánu – jednat jménem společnosti, je-li jmenováno více likvidátorů a není stanoveno něco jiného, má tuto působnost každý likvidátor samostatně.
- Likvidátor jedná jménem společnosti pouze ve smyslu úkonů, které směřují k likvidaci společnosti: plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků, vykonává práva společnosti.
- Nové smlouvy může likvidátor uzavírat pouze v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování majetku společnosti, jedná ve věci zápisu do obchodního rejstříku
- Na návrh osoby, která má právní zájem, může soud likvidátora odvolat, v případě, že porušuje své povinnosti a nahradit ho jinou osobou.
- Odměnu likvidátora určuje ten, kdo ho jmenoval
- Zjistí-li likvidátor předlužení společnosti, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkurzu
- Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům (zejména vůči věřitelům, jejichž pohledávky jsou vedeny v účetnictví podnikatele), je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce – v Obchodním věstníku dle § 769 Obch. Z.
- V uvedené lhůtě nemůže být likvidace ukončena, a pohledávku lze uplatnit kdykoliv do zániku společnosti. Pokud věřitel takto pohledávku neuplatnil a likvidace skončí, aniž byl na takovou pohledávku brán zřetel, zůstává věřiteli právo domáhat se pohledávky na společnících z titulu ručení dle § 56 odst. 6.
- Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení majetkového zůstatku (tzv. likvidační) a předloží ji příslušnému orgánu ke schválení.
- Každý společník, který by s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasil, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na tomto zůstatku, který má obdržet, toto práva musí společník uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy byl likvidační zůstatek projednán.
- Společníkům je jejich podíl na likvidačním zůstatku vyplácen teprve po té, co jsou uspokojeni všichni věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky.
- Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku, likvidátor taktéž sestaví seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku.
- Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.
- Likvidaci je možné obnovit rozhodnutím soudu v případě, že se objeví nový majetek společnosti či potřeba jiných nezbytných opatření.
Zrušení veřejné obchodní společnosti
S likvidací (§ 70–75b a § 88–92 Obch. Z.)
Všechny případy zrušení v.o.s. vyplývají ze zvláštního postavení společníků osobních společností, spočívajícího na osobní účasti ve společnosti. Pokud účast některého společníka ve společnosti zanikne (společník zemře), nebo pokud se některý ze společníků nemůže nadále podílet na činnosti nebo přestane být důvěryhodným, jeho osobní ručení ztratí smysl, porušuje podstatným způsobem společenskou smlouvu, je to důvod pro zánik společnosti.
V některých případech se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká, není-li tato dohoda o změně společenské smlouvy uzavřena do tří měsíců od zrušení společnosti, společnost vstoupí do likvidace.
Existují-li důležité důvody, pro které lze společnost zrušit, zejména porušuje-li jeden ze společníků závažným způsobem své povinnosti, soud na návrh společníka společnost zruší. Společnost se může u soudu domáhat vyloučení společníka, který porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění písemně vyzván a upozorněn na možnost vyloučení. S podáním tohoto návrhu k soudu musí souhlasit společníci, kteří mají alespoň poloviční podíl ve společnosti.
Společníci mají právo na podíl na likvidačním zůstatku, který se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů, zbytek se pak rozdělí mezi společníky rovným dílem.Společenská smlouva může upravit toto rozdělování jinak.
Bez likvidace
Uplatňují se zde obecné formy zrušení společnosti bez likvidace, o kterých hovoříme výše; právní úprava je obsažena v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.
Fúze
Projekt přeměny (fúze) musí být schválen všemi společníky, a to ve formě notářského zápisu. Projekt přeměny musí být spolu s účetními doklady doručen každému společníku nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má společník fúzi schválit. Návrh na zápis nástupnické společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni budoucí společníci. Společnost, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku, odpovídá každé společnosti, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku odstoupení od smlouvy vznikla. Případná neplatnost smlouvy o fúzi musí být prohlášena soudem.
Převod jmění na jediného společníka
V případě, kdy ve v.o.s. zůstává pouze jediný společník, je možné, aby společník, který ve společnosti zůstal jako jediný, převzal celé obchodní jmění a tím ušetřil náklady spojené s likvidací společnosti a mohl při tom zajistit pokračování v podnikatelské činnosti společnosti.
Rozdělení
Projekt přeměny (rozdělení) musí být schválena všemi společníky, mít formu notářského zápisu a musí obsahovat projev vůle zrušit společnost bez likvidace. Rozdělením mohou vznikat jak v.o.s. tak k.s.
Zrušení komanditní společnosti
S likvidací (§ 70–75b a § 102–104 Obch. Z.)
U k.s. není komanditista oprávněn vystoupit ze společnosti, společnost se nezrušuje ani zánikem právnické osoby, která je komanditistou. Smrtí komanditisty se společnost neruší a jeho podíl na společnost se dědí.
Při zrušení společnosti s likvidací mají společníci právo na podíl na likvidačním zůstatku, přičemž každý ze společníků má právo na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. Pokud likvidační zůstatek nestačí k tomuto vrácení, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstane po vrácení částky ve výši vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk.
Bez likvidace
Uplatňují se zde obecné formy zrušení společnosti bez likvidace, o kterých hovoříme výše; právní úprava je obsažena v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev.
Fúze
Projekt přeměny (fúze) musí být schválen všemi společníky komanditní společnosti (tj. všemi komanditisty i všemi komplementáři), a to ve formě notářského zápisu. Projekt přeměny musí obsahovat určení, kteří společníci zanikající společnosti budou mít postavení komanditistů a kteří postavení komplementářů. U každého komanditisty musí být uvedena výše jeho vkladu v nástupnické společnosti. Každému společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má schválit fúzi, doručen projekt fúze a příslušné účetní závěrky.
S komanditní společností se může sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti tak, že se všichni společníci veřejné obchodní společnosti stanou komplementáři komanditní společnosti. Rovněž je možná fúze veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti do nástupnické veřejné obchodní společnosti tak, že se všichni společníci komanditní společnosti stanou neomezeně ručícími společníky.
Převod obchodního jmění na komplementáře
Zanikne-li ve společnosti účast všech společníků s výjimkou jednoho komplementáře, může komplementář rozhodnout, že převezme bez likvidace společnosti její jmění. Rozhodnutí musí společník učinit do tří měsíců ode dne, kdy nastal důvod pro zrušení společnosti, toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. K návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku se přikládají: stejnopis notářského zápisu, jehož přílohou je projekt převzetí jmění, souhlas příslušných státních orgánů (je-li vyžadován), konečná účetní závěrka zanikající společnosti.
Rozdělení
Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev umožňuje, aby rozdělením komanditní společnosti vznikla veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. K rozdělení komanditní společnosti se vznikem nových právnických osob se vyžaduje projekt rozdělení schválený všemi společníky ve formě notářského zápisu.
Zrušení společnosti s ručením omezeným
S likvidací (§ 70–75b a § 151–153 Obch. Z.)
Kromě z obecných důvodů uvedených výše v tomto článku se může společnost zrušit z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě. Připouští-li společenská smlouva, aby o zrušení společnosti s likvidací rozhodovala valná hromada, je k přijetí takového rozhodnutí nutný souhlas dvoutřetinové většiny.
Pro s.r.o. není narozdíl od v.o.s. zákonem stanovena možnost domáhat se u soudu zrušení společnosti, jestliže některý ze společníků podstatným způsobem poruší společenskou smlouvu. Takovou možnost však může stanovit společenská smlouva. Společníci se také mohou u soudu domáhat zrušení společnosti z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě. K řízení o tomto způsobu zrušení společnosti je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo. Řízení lze zahájit pouze na návrh společníka, není-li třeba provádět dokazování, soud jednání nenařídí a rozhodne usnesením.
Při zrušení s.r.o. s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku, který se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného.
Bez likvidace
Fúze
Projekt fúze s.r.o. musí obsahovat alespoň:
- obchodní firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných společností,
- určení, v jaké struktuře nástupnická společnost nebo družstvo přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem,
- rozhodný den fúze,
- práva, jež nástupnická společnost poskytne vlastníkům dluhopisů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována,
- den, od kterého vzniká právo na podíl na zisku společníkům společnosti s ručením omezeným z vyměněných podílů, jakož i zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, pokud existují,
- všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností poskytuje statutárnímu orgánu nebo členům dozorčí rady, pokud se zřizuje, a znalci přezkoumávajícímu projekt fúze; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,
- při fúzi sloučením změny společenské smlouvy nebo stanov nástupnické společnosti; jestliže nejsou v projektu fúze sloučením žádné změny společenské smlouvy uvedeny, platí, že se společenská smlouva nástupnické společnosti nemění,
- při fúzi splynutím:
- společenskou smlouvu nástupnické společnosti,
- projev vůle založit nástupnickou společnost,
- jména a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, pokud se zřizuje.
- výši vkladu a výši obchodního podílu každého společníka v zúčastněné společnosti před zápisem fúze do obchodního rejstříku a v nástupnické společnosti po zápisu fúze do obchodního rejstříku, s tím, že výše doplatku nesmí překročit 10 % výše nových vkladů do základního kapitálu nástupnické společnosti,
- výši případného doplatku společníkům zanikající společnosti nebo zanikajících společností, s pravidly pro jeho výplatu.
Projekt fůze přezkoumá na žádost společníka některé ze zúčastněných společností znalec pro fúzi jmenovaný soudem. Znalcem pro fúzi může být jmenována i osoba, která provádí ocenění obchodního jmění. Znalec pro fúzi zpracuje po přezkoumání smlouvy písemnou znaleckou zprávu, tu předá znalec jednatelům, popřípadě též dozorčím radám zúčastněných společností a musí být k nahlédnutí účastníkům valné hromady, jež bude rozhodovat o fúzi.
Se společností s ručením omezeným může být sloučena nebo splynout akciová společnost do nástupnické společnosti s ručením omezeným, jestliže budou akcionářům a.s. vyměněny akcie za obchodní podíly na nástupnické společnosti. Akcionáři, kteří s fúzí s s.r.o. nesouhlasili, mají právo na vypořádání v penězích.
Převod jmění na společníka
Zrušení společnosti s převodem jmění na společníka je možné pouze v případě, že obchodní podíl tohoto společníka představuje nejméně 90 %.
Rozdělení společnosti
Při rozdělení s.r.o je opět nezbytné vypracovat projekt rozdělení, který podléhá schválení alespoň tří čtvrtin hlasů společníků přítomných na valné hromadě.
Každý, jehož právní zájmy jsou rozdělením dotčeny, má právo požadovat od každé nástupnické společnosti i zanikající společnosti informace o tom, jaký majetek a jaké závazky přecházejí na jednotlivé nástupnické společnosti. Pokud nebude informace poskytnuta, může se jí domáhat u soudu.
Zrušení akciové společnosti
S likvidací (§ 70–75b a § 218–220 Obch. Z.)
O zrušení a.s. rozhoduje valná hromada usnesením – k jeho přijetí je nutný souhlas dvoutřetinové většiny a je třeba o něm pořídit notářský zápis. Společnost se zrušuje dnem uvedeným v usnesení valné hromady nebo dnem, kdy valná hromada přijala toto usnesení.
Likvidátora jmenuje taktéž valná hromada bez zbytečného odkladu po té, co rozhodla o zrušení společnosti, jinak tak učiní soud. Zákon neurčuje, že o jmenování likvidátora musí rozhodnout tatáž valná hromada, co rozhodla o zrušení společnosti, v praxi to však je obvyklé, neboť valná hromada poté, co rozhodla o zrušení společnosti s likvidací, musí bez zbytečného odkladu jmenovat likvidátora. Návrh na zápis likvidace do obchodního rejstříku nelze podat dříve, než je jmenován likvidátor.
Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy byl schválen návrh rozdělení likvidačního zůstatku. Pokud likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se likvidační zůstatek na část připadající vlastníkům prioritních akcií a ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami společnosti. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. Likvidátor veřejně vyzve akcionáře způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby vrátili akcie nebo zatímní listy v přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí s upozorněním, že pokud tak neučiní, budou akcie prohlášeny za neplatné. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku má akcionář po vrácení listinných akcií společnosti likvidátorovi, ten je zničí. V praxi může mít zničení akcií podobu protokolu o provedení likvidace akcií či čestného prohlášení likvidátora, z hlediska přesvědčivosti důkazu je praktické, když si likvidátor při provádění likvidace akcií pozve další osoby – svědky. V případě zaknihovaných akcií má akcionář nárok na vyplacení podílu ke dni, kdy byly akcie společnosti zrušeny v evidenci zaknihovaných cenných papírů.
Rejstříkový soud pak provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku, jen pokud bude prokázáno, že byly všechny akcie společnosti zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny.
K rozdělení likvidačního zůstatku mezi akcionáře může dojít až poté, co společnost uspokojila všechny své věřitele. Pokud se stane, že se některý z věřitelů přihlásí až po ukončení likvidace a rozdělení likvidačního zůstatku, použije se ustanovení § 56 odst. 6 Obch. Z., dle kterého ručí společníci do výše podílu na likvidačním zůstatku.
Bez likvidace
Má-li dojít ke zrušení společnosti s právním nástupcem, musí být ve společnosti především rozhodnuto, že se přistoupí k jeho přípravě, přípravné kroky nutné k uskutečnění těchto změn jsou časově i finančně náročné. Nejdůležitějším podkladem pro definitivní rozhodnutí o přeměně společnosti je její projekt. Prvním krokem při přípravě projektu je ocenění majetku a závazků obchodního jmění.
Fúze
Ke sloučení se vyžaduje schválení projektu fúze všemi zúčastněnými společnostmi, ke schválení je třeba souhlasu akcionářů, kteří disponují třemi čtvrtinami hlasů z akcionářů přítomných na valné hromadě; zakladatelská smlouva může stanovit vyšší kvórum. V některých případech musí být návrh smlouvy taktéž schválen státním orgánem. Projekt vnitrostátní fúze musí obsahovat alespoň nálžitosti uvedené v § 70 a 100 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev.
Představenstvo každé ze zúčastněných společností je povinno zpracovat podrobnou písemnou zprávu o fúzi, ve které zhodnotí především ekonomické a právní důsledky fúze a zprávu o přezkoumání fúze. Tyto zprávy se nemusejí zpracovávat, pokud to odsouhlasí všichni akcionáři nebo pokud se společnost slučuje se svým jediným akcionářem.
Projekt fúze přezkoumává za každou zúčastněnou společnost nebo za všechna zúčastněné společnosti znalec jmenovaný soudem. Znalec pro fúzi má právo vyžadovat všechny informace a písemnosti, jež jsou potřebné ke zpracování znalecké zprávy o fúzi.
Představenstvo každé ze zúčastněných společností je povinno alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, zpřístupnit v sídle společnosti projekt fúze, příslušné účetní závěrky, znaleckou zprávu o fúzi.
Převod jmění na akcionáře
Valná hromada může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že se jmění zaniklé společnosti převede na jednoho akcionáře, který je vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu. Ten je pak povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích. Rovněž v tomto případě je třeba vypracovat projekt převzetí.
Rozdělení
K rozdělení společnosti se vyžaduje schválení projektu rozdělení valnou hromadou. Nástupnickou společností mohou být pouze a.s. a s.r.o. V některých případech se vyžaduje souhlas státního orgánu podle zvláštního právního předpisu.
Představenstvo zanikající společnosti musí zpracovat podrobnou písemnou zprávu o rozdělení.
Zrušení družstva (§ 254–260 Obch. Z.)
Družstvo, stejně jako obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
Tomu předchází jeho zrušení:
- usnesením členské schůze
- rozhodnutím soudu
- uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno
- dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno
Bez likvidace
Členská schůze družstva může rozhodnout o sloučení, splynutí, nebo rozdělení družstva formou usnesení, které musí obsahovat určení právního nástupce, a vymezení jmění, které na něj přechází.
Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit do 30 dnů ode dne, kdy členská schůze schválila fúzi nebo rozdělení za podmínky, že se členské schůze nezúčastnil, nebo že nehlasoval pro přeměnu. Vypořádací podíl uhradí členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něj přešlo jmění družstva.
Členská schůze nemůže o rozdělení družstva rozhodovat zcela libovolně, například tak, že by svým rozhodnutím zasáhla do obsahu členského vztahu jednotlivých svých členů. Například, když člen bytového družstva je uživatelem družstevního bytu a současně i uživatelem družstevní garáže, nelze provést rozdělení tak, že do jednoho družstva půjde člen s bytem, zatímco garáž připadne do jiného družstva.
S likvidací
V období mezi zrušením a jeho zánikem bez právního nástupce dochází k likvidaci družstva. Vstup družstva do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku a po celou dobu likvidace užívá družstvo své obchodní jméno s dovětkem „v likvidaci“.
Po dobu likvidace družstva orgány družstva nevykonávají své funkce s výjimkou členské schůze. Ta také je oprávněna likvidátora odvolat, jestliže svou funkci vykonává v rozporu se zákonem nebo se zájmy družstva.
Likvidátor je jmenován způsobem uvedeným ve stanovách družstva, jinak ho jmenuje členská schůze. Likvidátor vypořádá majetková práva a závazky družstva a vypracuje před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává členská schůze.
Likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy způsobem určeným ve stanovách, vyplácí se splacená část členského vkladu. Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi členy, jejichž členství v družstvu trvalo alespoň jeden rok.
Na konci likvidace členská schůze družstva schválí účetní závěrku, závěrečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku.
Nucené rozhodnutí o zrušení družstva
Soud může o zrušení družstva rozhodnout v těchto případech:
- počet členů družstva klesne pod 5
- souhrn členských vkladů klesne pod 50 000 Kč
- uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva, a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost
- družstvo porušuje povinnost vytvářet nedělitelný fond
- družstvo porušuje ustanovení § 56 odst. 3 Obch. Z.(tj. jestliže činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby a je zapsána jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, není zákonem stanoveným způsobem vykonávána)
- založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon
Závěrečná fáze: výmaz osoby zapsané v obchodním rejstříku
Na závěr uvedeme proces výmazu osoby zapsané v obchodním rejstříku, jakožto závěrečné fáze zániku společnosti. K zániku společnosti dochází v důsledku právní moci rozhodnutí o výmazu.
a) Výmaz právnické osoby bez likvidace
- jmění zanikající společnosti přechází na právního nástupce v důsledku fúze, převodu jmění, rozdělení.
- návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba, jejím jménem tak činí její statutární orgán (jeho zmocněnec)
- podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen
- správní poplatek 3 000 Kč
b) Výmaz právnické osoby po likvidaci
- právnické osobě nezbyl žádný majetek
- návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba, jejím jménem likvidátor
- jako doklady slouží listiny z průběhu likvidace, hlavně zpráva o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, schválení dokladů předkládaných společníkům, obchodní věstník se zveřejněním vstupu společnosti do likvidace
- podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen
- správní poplatek 3 000 Kč
Související zákony
- Občanský soudní řád
- Obchodní zákoník
- Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev
- Zákon o soudních poplatcích
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.
K tématu Obchodních společností dále doporučujeme:
