Právo ochrany spotřebitele 

Právo ochrany spotřebitele upravuje společenské vztahy související s uzavíráním tzv. spotřebitelských smluv. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně pak jiné smlouvy, a to v případech, kdy smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Právo ochrany spotřebitele sleduje cíl zabezpečit zvýšenou ochranu spotřebitele jako slabší strany závazkového právního vztahu.

Právo upravuje soukromoprávní i veřejnoprávní aspekty ochrany spotřebitele. Soukromoprávní ochrana spotřebitele je ochranou následnou. Orgánem ochrany spotřebitele je v soukromoprávní úpravě soud. Pro realizaci této ochrany je proto nutné, aby se subjekt sám domáhal prostřednictvím podání žaloby nápravy. Veřejnoprávní úprava umožňuje sankcionovat porušení práv a povinností bez konkrétního potřebného jednání spotřebitele, nastupuje tedy obvykle z vůle státního orgánu, prostřednictvím správního řízení. Veřejnoprávní ochrana kombinuje jak ochranu následnou (udílení pokut), tak i ochranu preventivní (např. pozastavení živnostenského oprávnění, zákaz prodeje). Oproti soudnímu řízení je řízení před správními orgány nesporně rychlejší a pružnější.

Tento právní rozbor se zaměřuje jen na základní otázky týkající se problematiky práva ochrany spotřebitele. Ochrana spotřebitele totiž není dosud v českém právním řádu komplexně zpracována, upravuje ji obrovské množství právních norem téměř všech právních odvětví. S ohledem na tuto skutečnost rozhodně tedy tímto právním rozborem není úprava ochrany spotřebitele plně vyčerpána.

Obsah dokumentu:

Soukromoprávní ochrana spotřebitele

Soukromoprávní oblast ochrany spotřebitele představuje především úpravu spotřebitelských smluv, jejíž legislativní základ je u nás obsažen v občanském zákoníku § 52 a následující.

Spotřebitelské smlouvy

Spotřebitelské smlouvy jako smlouvy, kde jsou smluvními stranami na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel, nejsou zvláštním typem smluv. Spotřebitelské smlouvy mají povahu zvláštních ustanovení vůči těm částem občanského zákoníku, které upravují jednotlivé smluvní typy. Bohužel ani po několikeré novelizaci veřejnoprávního zákona o ochraně spotřebitele, viz níže, zatím nedošlo v českém právním řádu ke sjednocení pojmů spotřebitel a dodavatel. Tyto pojmy mají svou zvláštní definici a nelze pro ně použít definice podle zákona o ochraně spotřebitele. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

Forma spotřebitelské smlouvy může být ústní i písemná. Výjimku budou tvořit pouze případy, kdy pro určitý typ smlouvy je vyžadována určitá forma, ať již zákonem nebo dohodou stran.

Nepřípustná smluvní ujednání

Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která:

• vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví,
• vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu,
• stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele,
• dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí,
• opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli,
• opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby,
• zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy,
• dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě,
• stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k podstatnému zvýšení ceny zboží či služeb v době jejich splnění oproti ceně sjednané v době uzavření smlouvy, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena,
• přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly,
• dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

V případě, že by spotřebitelská smlouva některé z výše uvedených ustanovení obsahovala, zůstávají tyto v platnosti, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě. Pokud se však spotřebitel neplatnosti smluvních ujednání dovolá, vztahuje se neplatnost pouze k danému smluvnímu ujednání a uzavřená smlouva zůstává v platnosti.

zpět na začátek

Smlouvy sjednané na dálku (distanční smlouvy)

Smlouvy sjednané na dálku jsou spotřebitelskými smlouvami, které mohou být uzavřeny prostředky komunikace na dálku, to znamená, že strany nejsou při uzavírání smlouvy fyzicky přítomny. Prostředky komunikace na dálku se rozumí internet, rozhlas, katalog, teleshopping, apod. Pro možnost použít prostředky komunikace na dálku, které umožňují individuální jednání, je třeba, aby jejich použití pro uzavření smlouvy spotřebitel neodmítl. Pouze s předchozím souhlasem spotřebitele mohou být použity k uzavření smlouvy prostřednictvím automatického telefonního systému bez lidské obsluhy, faxu, automatického rozesílání elektronické pošty. Použitím těchto prostředků nesmí spotřebiteli vzniknout žádné náklady.

Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení. Pokud je ale objednávka uzavírána výlučně výměnou elektronické pošty (textová, hlasová, zvuková nebo obrazová zpráva poslaná prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, která může být uložena v síti nebo v koncovém zařízení uživatele, dokud ji uživatel nevyzvedne), není její obdržení dodavatelem nutné potvrzovat.

Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou v žádném případě odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. To znamená, že ve prospěch spotřebitele a v neprospěch dodavatele se smluvní ujednání spotřebitelských smluv odchýlit mohou.

Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje (např. právo na zákonnou záruku), nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

Zákon poskytuje ochranu spotřebiteli jako slabší straně také v tom, že v případě pochybností o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

Informační povinnost dodavatele

Dodavatel musí spotřebiteli při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku poskytnout s dostatečným předstihem některé informace o něm, jako jsou např. obchodní jméno, IČ dodavatele, způsob platby, cena. Spotřebiteli však musí být nejpozději před plněním poskytnuty, a to písemně, následující informace:

• Obchodní jméno a identifikační číslo dodavatele, pokud je dodavatel právnická osoba, sídlo této právnické osoby, pokud je dodavatel fyzická osoba, bydliště této fyzické osoby
• Informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy
• Informace o službách po prodeji a o zárukách
• Podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok

Při použití elektronických prostředků (zejména síť elektronických komunikací, elektronická komunikační zařízení, koncová telekomunikační zařízení a elektronická pošta), musí být součástí návrhu na uzavření smlouvy (objednávky) kromě výše uvedených informací rovněž informace o tom, zda je smlouva po svém uzavření dodavatelem archivována a zda je přístupná, dále informace:

• o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy,
• o jazycích, v nichž lze smlouvu uzavřít
• o možnosti zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky
• o kodexech chování, které jsou pro něj závazné a které dobrovolně dodržuje, a o jejich přístupnosti při použití elektronických prostředků.

Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje obsažené v objednávce, které spotřebitel do objednávky vložil. Toto není nutné, pokud probíhá jednání výlučně výměnou elektronické pošty, v takovém případě nemusí dodavatel poskytnout ani výše uvedené informace jako při použití elektronických prostředků.

Odstoupení od smlouvy sjednané na dálku

Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy, byla-li smlouva uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, je 14 dní od dne převzetí plnění bez udání důvodu a bez sankcí. Při porušení informačních povinností na straně dodavatele, který nepředal spotřebiteli potřebné informace, může spotřebitel od smlouvy odstoupit ve lhůtě 3 měsíců od převzetí plnění. Jestliže jsou informace řádně předány v průběhu této lhůty, dochází k ukončení této tříměsíční lhůty a počíná běžet od tohoto okamžiku lhůta nová čtrnáctidenní.

Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy ve výše uvedených lhůtách, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení.

Tato práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy se však kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nevztahují na smlouvy:

• na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo se souhlasem spotřebitele započato před uplynutím lhůty 14 dní od převzetí plnění
• na dodávku zboží nebo služeb, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli dodavatele
• na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze (např. potraviny), opotřebení nebo zastarání
• na dodávku audio nebo video nahrávek a počítačových programů, poruší-li spotřebitel jejich originální obal
• na dodávku novin, periodik a časopisů
• spočívající ve hře nebo loterii.

Důležité je také to, že spotřebitel je chráněn před poskytováním plnění dodavatelem, které si neobjednal (tzv. setrvačný prodej). V tomto případě není spotřebitel povinen dodavateli jím poskytnuté plnění vrátit a ani jej o tom vyrozumět.

Výjimky ze smluv sjednaných na dálku

Některé smlouvy mohou být sice uzavřeny za použití prostředků komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, ale ostatní ustanovení (informační povinnost, odstoupení od spotřebitelské smlouvy), která se vztahují k distančním spotřebitelským smlouvám, na ně uplatnit nelze.

Jedná se o smlouvy:

• některé o finančních službách
• uzavírané prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných obchodních provozoven
• uzavírané provozovateli prostředků komunikace na dálku prostřednictvím veřejných telefonů
• uzavírané na výstavbu nebo prodej nemovitosti nebo týkající se jiných práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu
• uzavírané na základě dražeb
• na dodávku potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele
• o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.

zpět na začátek

Smlouvy uzavřené mimo provozní prostory

Dalším druhem spotřebitelských smluv jsou spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné místo k podnikání. Smlouvy sjednané mimo provozní prostory zahrnují např. podomní obchody, nákupy od dealerů na různých předváděcích akcích, prodejních zájezdech, nezahrnují se sem však nákupy u prodejních stánků. Pod smlouvy sjednané mimo provozní prostory spadá i kategorie spotřebitelských smluv, k jejichž sjednání dochází během cesty dodavatele mimo jeho provozovnu nebo během návštěvy v bytě nebo na pracovišti spotřebitele. Dodavatel v těchto případech využívá momentu překvapení, psychologie nátlaku na spotřebitele i spotřebitelovu neznalost, zejména pak to, že spotřebitel nemůže porovnat takto učiněnou nabídku s ostatními nabídkami na trhu. Proto zákon poskytuje spotřebiteli ochranu ve formě práva od smlouvy odstoupit, viz níže.

Výjimky ze smluv uzavřených mimo provozní prostory

Z režimu smluv sjednaných mimo provozní prostory jsou vyjmuty určité typy smluv:

• smlouvy, jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení do ní začleněných
• smlouvy na dodávku potravin nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do jiného jím určeného místa
• smlouvy na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogu dodavatele, s nímž spotřebitel měl možnost se seznámit v nepřítomnosti dodavatele, za předpokladu, že mezi spotřebitelem a dodavatelem má pokračovat spojení při plnění uzavřené nebo jiné smlouvy, a dále za předpokladu, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je s tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě
• smlouvy pojistné a smlouvy o cenných papírech

Odstoupení od smlouvy sjednané mimo provozní prostory

Spotřebitel může od spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo provozní prostory písemně odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce do 14 dnů od jejího uzavření. Přitom nejpozději při uzavření smlouvy je dodavatel povinen spotřebitele písemně upozornit na toto právo odstoupit od smlouvy společně s uvedením osoby a její adresy, u které lze právo na odstoupení od smlouvy uplatnit.

Delší lhůty pro odstoupení od smlouvy jsou poskytnuty v případě, že dodavatel ještě nezačal s plněním smlouvy, s dodávkou zboží či služeb. V tomto případě má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do jednoho měsíce. Toto neplatí, pokud si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky. Při odstoupení od smlouvy z důvodu jejího neplnění dodavatelem, je dodavatel povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy.

V případě, že zaměstnavatel poruší povinnost informovat spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy a neoznačí osobu, u které lze toto právo uplatnit, spotřebitel může odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.

Nejčastěji používané typy spotřebitelských smluv

Nejčastěji používané typy spotřebitelských smluv jsou jednotlivé typové smlouvy, jejichž charakteristické rysy jsou upraveny převážně v občanském zákoníku. Jedná se o smlouvy, které běžně uzavírá spotřebitel jako konečný článek obchodního řetězce.

Ze spotřebitelského hlediska jsou důležité tyto smlouvy dle občanského zákoníku:

• Kupní smlouva
• Smlouva o dílo
• Smlouva o úschově
• Smlouva o ubytování
• Smlouva o přepravě osob
• Smlouva o přepravě nákladu
• Smlouva o obstarání prodeje věci
• Smlouva o nájmu
• Smlouva o vkladu
• Cestovní smlouva

Pro spotřebitele relevantní smlouvy podle obchodního zákoníku:

• Smlouva o úvěru
• Smlouva o inkasu
• Smlouva o bankovním uložení věci
• Smlouva o běžném účtu
• Smlouva o vkladovém účtu

Kupní smlouva a odpovědnost za vady

Na základě kupní smlouvy vzniká prodávajícímu (dodavateli) povinnost předmět koupě kupujícímu (spotřebiteli) odevzdat a kupujícímu vzniká povinnost předmět koupě převzít a zaplatit prodávajícímu dohodnutou cenu.

Má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen na ně kupujícího při sjednávání smlouvy upozornit. Jestliže prodávající tuto svou informační povinnost porušil, má pak kupující právo na přiměřenou slevu z ceny, případně právo na odstoupení od smlouvy, jedná-li se o vadu, která činí věc neupotřebitelnou. Právo odstoupit má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.

Vady převzaté věci musí kupující uplatnit v zákonné lhůtě šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, pak ve lhůtě 3 týdnů, a jde-li o vady zvířat, pak ve lhůtě 6 týdnů po převzetí.

Odpovědnost za vady prodané věci v obchodě

Určité odchylky od úpravy odpovědnosti za vady koupené věci platí při jejím prodeji v obchodě, tj. při prodeji zboží podnikatelem spotřebiteli. Pokud z této zvláštní úpravy nevyplývá něco jiného, platí i pro tento prodej obecná úprava odpovědnosti za prodanou věc. Úprava odpovědnosti za prodanou věc je upravena v širší míře pro ochranu spotřebitele. Kromě úpravy obsažené v občanském zákoníku platí pro tuto odpovědnost i zvláštní zákon, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Zákonná odpovědnost prodávajícího za vady převzaté věci při jejím převzetí je upravena jako odpovědnost za rozpor se smlouvou. Kupující má právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci nebo její opravou. Není-li takový postup možný, může kupující odstoupit od smlouvy s výjimkou případu, kdy kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor sám způsobil. Je stanoveno, že prodávající odpovídá kupujícímu za shodu předmětu koupě se smlouvou, v případě, že kupující po uzavření smlouvy a v době do 6 měsíců, zjistí, že věc není v souladu s kupní smlouvou.

Prodávající dále odpovídá za vady věci, které se vyskytly po převzetí v zákonné záruční době, která začíná běžet od převzetí věci kupujícím a činí u spotřebního zboží 24 měsíců, u potravinářského zboží 8 dní, u prodeje krmiv 3 týdny a u prodeje zvířat 6 týdnů. Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. V případě, že je na prodané věci, jejím obalu nebo návodu k ní připojeném vyznačena lhůta k použití věci, skončí záruční doba uplynutím této lhůty.

Rozsah zákonné záruky může prodávající rozšířit prohlášením v záručním listě, ve kterém určí rozsah prodloužené záruky. Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého byla věc koupena. V případě, že je v záručním listě uveden jiný podnikatel určený k opravě, který je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u podnikatele určeného k provedení záruční opravy.

Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci , nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu této součásti. Není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.

Jedná-li se o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Stejná práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, ale kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat. Jde-li o jiné neodstranitelné vady a kupující nepožaduje výměnu věci, má pak práv na přiměřenou slevu z ceny nebo může od smlouvy odstoupit.

V souladu s ustanoveními zákona o ochraně spotřebitele má prodávající povinnost vyřídit reklamaci včetně odstranění vady bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud by se se spotřebitelem nedohodl na delší lhůtě.

Pokud reklamace nebude vyřízena v této lhůtě, má spotřebitel stejná práva, jako by se namísto odstranitelné vady jednalo o vadu neodstranitelnou. Měl by pak tedy právo na výměnu věci a právo odstoupit od smlouvy, jedná-li se o vadu bránící řádnému užívání věci. V případě, že by vada nebránila řádnému užívání věci podle smlouvy, měl by kupující právo na poskytnutí přiměřené slevu nebo může od smlouvy odstoupit.

Práva z odpovědnosti za vady věci, pro která platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

zpět na začátek

Veřejnoprávní ochrana spotřebitele

Veřejnoprávní ochranu spotřebitele zajišťuje zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, který upravuje řadu podmínek podnikání významných z hlediska ochrany spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů a činnost spotřebitelských sdružení. Ustanovení tohoto zákona se vztahují na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.

Zákon o ochraně spotřebitele vymezuje některé základní pojmy týkající se subjektů, předmětu a obsahu spotřebitelských vztahů:

Spotřebitelem je fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem trhu, tedy nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami. Spotřebitelem je tak pouze subjekt, který je konečným uživatelem výrobku nebo služby, které jsou určeny pro jeho osobní (konečnou) spotřebu.

Výrobkem je věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu.

Službou je jakákoli podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony (např. zákon č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky), kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy. Služby se nejčastěji člení na služby věcné a služby osobní. Věcné služby souvisí s konkrétními movitými či nemovitými věcmi (opravy, údržba, služby čistíren), osobní služby se pak týkají člověka bezprostředně (kadeřnictví, restaurace).

Dále zákon definuje textilní výrobek, textilní vlákno, výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou, obuv, hlavní část obuvi, výrobek nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví.

Prodávajícím je podnikatel, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby.

Výrobcem je podnikatel, který zhotovil výrobek anebo jeho součást nebo poskytl služby. Výrobcem je i podnikatel, který vytěžil prvotní surovinu nebo ji dále zpracoval. Výrobcem je konečně i podnikatel, který se za výrobce označil.

Dovozcem je podnikatel, který uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie.

Dodavatelem je každý podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal výrobky prodávajícímu. Osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

Povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb

Poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb

Prodávající je povinen:

• prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství a umožnit spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů,
• prodávat výrobky a poskytovat služby v předepsané nebo schválené jakosti, pokud je závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné; není-li jakost předepsána, schválena nebo uváděna, v jakosti obvyklé,
• prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny při prodeji výrobků nebo poskytování služeb správně účtovat; při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu.

Informační povinnost

Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o:

• vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb
• způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby
• riziku souvisejícím s poskytovanou službou.

Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto výše uvedené informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

Povinností výše uvedených se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.

Označení výrobků prodávaných prodávajícím

Prodávající musí zajistit, aby výrobky, které prodává, byly označeny přímo a viditelně:

• názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele
• údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití,
• údaji o složení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají,
• údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.

Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.

Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji výše uvedenými jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.

V případě, že jsou informace o výrobcích poskytovány písemně, uvádějí se v českém jazyce. Dalším možností, jak označit výrobky, je použít k tomuto účelu symboly (piktogramy), které musejí být srozumitelné, čitelné a úplné. Prodávají je pak povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.

Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.

Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.

Další povinnosti při prodeji výrobků a poskytování služeb

Umožňuje-li to povaha výrobku, je prodávající povinen jej na žádost spotřebitele předvést.

Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo, sídlo (jde-li o právnickou osobu) nebo místo podnikání (jde-li o fyzickou osobu).

Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad obsahovat místo určení a datum dodávky.

V případě služby, která není poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení musí obsahovat označení předmětu služby, její rozsah, jakost, cenu za provedení služby a termín jejího plnění.

Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.

Na žádost orgánů dozoru nebo Policie v mezích jejích oprávnění je prodávající povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu o nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování nebo nákupu či přijetí do zástavy, předložit identifikační údaje podle zvláštního právního předpisu.

Reklamace

Prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb včetně uplatnění rozporu s kupní smlouvou.

Prodávající je povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. K vyřízení reklamace může být pověřena i jiná osoba. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

V provozovně prodávajícího musí být po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizovat reklamace.

Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit.

Při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím o uplatnění odpovědnosti za vady písemnou formou poskytnout zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde může spotřebitel i po ukončení takového prodeje nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.

Související zákony

zpět na začátek

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech