Lotyšsko

V roce 2023 by měl být dokončen největší projekt silniční dopravy, a to výstavba obchvatu města Ķekava (začal v roce 2021). Toto město leží na hlavní trase z Rigy na jih, na lotyšsko-litevské hranici. S projektem souvisí i plán na modernizaci silničního obchvatu hlavního města Rigy tak, aby byla zajištěna plynulá tranzitní doprava směrem na sever do Estonska. Lotyšsko také v roce 2023 počítá s mírně zpožděnou dodávkou (kvůli válce na Ukrajině) nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy, nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.

Kromě toho čeká Lotyšsko v roce 2023 ještě mimo jiné legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů. Jejím cílem je přeměna největších nákladních přístavů Riga a Ventspils na kapitálové společnosti a návrat přístavů na mapu důležitých uzlů  kontejnerové přepravy v Evropě. K tomu by mělo vést vypsání tendrů za účelem revitalizace a modernizace přístavů. Tyto zakázky by mohly být zajímavé pro české firmy zabývající se logistickými řešeními a podobně.

V rámci zvýšení ekologičnosti dopravy chce Ministerstvo dopravy pokračovat ve vývoji a zavádění infrastruktury mikromobility. V roce 2023 tedy plánuje zefektivnit síť cyklostezek i pěších tras.

Digitální výzvy pro Lotyšsko zahrnují zlepšení základních digitálních dovedností, zvýšení zavádění digitálních řešení ze strany podniků a také zmírnění nedostatku specialistů na informační a komunikační technologie, což má v současnosti dopad na dostupnost pracovní síly, konkurenceschopnost, odolnost, využívání vládních elektronických služeb a podobně.

Lotyšský NPO podporuje digitální tranzici díky investicím do digitalizace veřejné správy a veřejných služeb (129 mil. EUR) a digitální transformaci malých a středních podniků a související inovace ve výši 125 mil. EUR. Plán zahrnuje opatření na zavedení vysokorychlostního širokopásmového připojení, které by mělo pomoci dále zlepšit digitální infrastrukturu (12,5 mil. EUR) a reformy ve prospěch digitálního zvyšování kvalifikace, jako je zlepšení základních a pokročilých digitálních dovedností občanů, podniků a veřejné správy (95 mil. EUR).

Jedním z příkladů pravděpodobných projektů bude tzv. počítačová knihovna. Investice bude spočívat v nákupu vybavení (informační a komunikační technologie) pro všeobecné vzdělávací instituce s cílem překonat digitální propast pro sociálně zranitelné studenty a obecně i všechny stupně vzdělávacích institucí. Cílem projektu je zajistit lepší přístup k učebnímu obsahu a umožnit hladký průběh procesu dálkového učení pro žáky a učitele vytvořením „počítačových knihoven“ ve školách. To například umožní žákům a učitelům, kteří potřebují počítač k učení a výuce, zapůjčit si jej na dobu studia. Veškeré vybavení by mělo být naprogramováno uživatelsky přívětivými aplikacemi a programy, které budou jako nezbytné součásti výběrových řízení poptány u budoucích dodavatelů.

V roce 2022 došlo „díky“ válce na Ukrajině ke zrychlení realizace projektu, zapojení významné části modernizovaného úseku lotyšské energetické sítě a zařazení do lotyšské přenosové soustavy. Jedná se o důležitou součást procesu vedoucího ke zvýšení kapacity elektrické sítě a bezpečnosti dodávek energie v pobaltském regionu. Finálním cílem je nejpozději do roku 2025 – ale snaha je i o dřívější termín – synchronizovat přenosové sítě pobaltských států s kontinentální Evropou a odpojit se od zastaralého systému BRELL (Rusko, Bělorusko, Pobaltí).

V roce 2023 a 2024 Lotyšsko plánuje investice do rekonstrukce dalších dvou stávajících elektrických vedení (Valmiera-Tartu a Valmiera-Tsirgulin) a do pořízení a instalace tří synchronních kompenzátorů. Celkově se bude jednat o dvě investice ve výši 76 mil. EUR a 99,5 mil. EUR, z nichž každá bude čerpat 75 % spolufinancování z EU.

V návaznosti na projekt synchronizace plánuje společnost AST, lotyšský provozovatel elektrické přenosové soustavy, až do roku 2030 revitalizovat lotyšskou energetickou síť s cílem zajistit stabilitu přenosové soustavy a nepřerušovanou dodávku energie koncovým uživatelům v požadovaném objemu. V roce 2023 by mohlo dojít k vypsání tendrů v tomto významném energetickém projektu v Pobaltí. 

Dalšími projekty, které by mohly být zajímavé pro české firmy, by mohly být projekty související se zvyšováním energetické účinnosti. V roce 2022 byly vypsány první tendry na řešení energetické účinnosti obytných budov. V roce 2023 vláda plánuje investovat do zvyšování energetické účinnosti veřejných budov. Toto nabídne řadu příležitostí českým subjektům, které se v této oblasti pohybují.

V roce 2022 se Lotyšsko začalo zaměřovat na rozvoj obnovitelných zdrojů elektrické energie. Prvním velkým projektem bylo vládní posvěcení projektu společnosti Latvenergo a Státních lesů na výstavbu zatím největší větrné farmy v zemi. V roce 2023 by se měly realizovat další návrhy na stavbu větrných parků v různých lokacích ve vnitrozemí a také by se mělo postoupit v plánech na stavbu off-shore farem, které jsou připravovány ve spolupráci se sousedním Estonskem. Vzhledem k tomu, že se jedná o novinku v lotyšském energetickém sektoru, jedná se o velké příležitosti pro české firmy, které s realizací obnovitelných zdrojů elektrické energie již mají solidní zkušenosti. Ve východním regionu Lotyšska, v Latgalsku, se v roce 2023 začne realizovat projekt solárních panelů o výkonu 400 megawatt, což je srovnatelný výkon s rižskou vodní elektrárnou.

České firmy již v minulosti uspěly ve výběrových řízeních na dodávky pro jak lotyšské ozbrojené síly, tak pro NATO, a lze předpokládat, že by na ně mohly navázat další. Bezpečnost je kvůli vývoji v regionu prioritou číslo jedna a Ministerstvo obrany dostalo v rozpočtu na rok 2023 největší balík nadstavbových finančních prostředků. Počítá se s investicemi do systémů protivzdušné obrany a dále do nákupu hasičské techniky či rozvoje infrastruktury podél východní hranice s Ruskem a Běloruskem.

Lotyšsko mívá specifické nároky na vojenskou, případně hasičskou či záchrannou techniku vzhledem k terénu svého území, které se z velké části rozkládá na měkkém písečném podloží. V Lotyšsku se navíc nachází velké plochy lesů, které jsou v letních měsících i přes severské přímořské klima náchylné na lesní požáry. Charakteristické pro tuto pobaltskou zemi jsou i méně dostupné odlehlé vesnice, ke kterým nezřídka vedou jen prašné cesty.

V Lotyšsku působí již bezmála šest let jednotky Armády ČR v rámci alianční předsunuté přítomnosti (eFP NATO). Jednotky Armády ČR tedy přímo používají českou výzbroj na území Lotyšska a tím mohou partnerům ukázat nejnovější trendy a vybavení.

V neposlední řadě Lotyšsko čelí v současné době i hybridním či kybernetickým útokům. V této oblasti má Česká republika co nabídnout a mnohé české firmy si zde budují silné renomé. Vzhledem ke geopolitickému vývoji situace v regionu bude zcela jistě i nadále sílit poptávka po řešení v oblasti electronic warfare či odhalování fake news.

Farmaceutický průmysl má v Lotyšsku velký potenciál růstu, přestože zde působí řada mezinárodních, ale i lotyšských firem, které ovládají většinu trhu. Existuje stále poptávka po speciálních zdravotnických prostředcích a ve velkých státních nemocnicích i soukromých zdravotnických zařízeních je poptávka po novém vybavení, například speciálních lůžkách a podobně.

Lotyšská vláda stanovila sektor zdravotnictví jako jednu ze svých pěti prioritních oblastí v roce 2023. Největšími investicemi bude obnova nemocnic i menších zdravotnických zařízení, která budou poptávat nejen stavební úpravy, ale zejména vybavení – a to jak zdravotnické, tak IT techniku. Důležitou investicí budou platy zdravotníků a jejich další vzdělávání. I zde by se mohly otevřít příležitosti pro české subjekty, které nabízejí například softwarová řešení specializovaných e-learningů, případně i služeb. Vláda se chce věnovat též oblasti rozvoje a inovací v některých konkrétních oblastech. Podle Ministerstva zdravotnictví se chce soustředit zejména na posílení výzkumu v oblasti onkologie, rozšíření diagnostických možností, zlepšení dostupnosti a kvality péče, ale i poskytování specializované stravy a vývoj nových léků.

Mnohá zdravotnická zařízení nebyla až do koronavirové krize i desítky let modernizována, takže se počítá s investicemi do modernějšího zázemí, které bude v souladu se současnými ekologickými trendy např. nakládání s odpady, zvyšování energetické účinnosti a podobně. V mnoha případech půjde o komplexní přestavbu velkých nemocnic, na které vláda plánuje čerpat prostředky z fondů EU. Tyto plány mají dlouhodobý charakter, ale koronavirová krize uspíšila jejich přípravu a snad i realizaci. Lotyšsko se bude v dlouhodobějším horizontu muset zaměřit též na obnovu zdravotnické infrastruktury a dosažitelnosti lékařské péče ve všech regionech, která utrpěla nejen kvůli koronavirové situaci, ale také kvůli dlouhodobému úbytku obyvatel země.

V oblasti železniční dopravy byla v minulých letech nejdůležitější modernizace příměstské trati v severní části širší Rigy, která byla revitalizována a připravena na stavbu druhé koleje, což by mělo v dohledné době umožnit intenzivnější vlakovou dopravu v této oblasti. Pokračují práce i na mezinárodním projektu vysokorychlostní železnice Rail Baltica, který loni vstoupil do realizační fáze. V loňském roce začala v rámci projektu stavba železniční infrastruktury k propojení hlavního nádraží v Rize a tamního mezinárodního letiště. Probíhá taktéž projektování hlavní trasy železnice o délce 200 kilometrů a sedmnácti regionálních stanic. V rámci „Rail Baltica main line construction in Latvia“ práce zahrnují přípravu terénu, výstavbu náspů, železničních mostů, silnic, nadjezdů a kolejí a přeložení sítí. Další tendry, díky nimž se jistě otevřou i příležitosti pro české subjekty působící v sektoru železniční dopravy, jsou očekávány v roce 2023.

Lotyšsko také v roce 2023 počítá s dodávkou nových elektrických příměstských vlaků, s čímž souvisí i plány na pokračující modernizaci nástupišť a posílení některých příměstských tratí. To bude znamenat příležitosti pro firmy, které dodávají signalizační systémy nebo se zabývají modernizací stávajících tratí a infrastruktury. Vzhledem k tomu, že se díky nasazení nových vlaků očekává nárůst počtu uživatelů veřejné dopravy, je v plánu i spuštění společného systému prodeje jízdenek na vlakovou a autobusovou dopravu. Zde by se mohly uplatnit IT firmy nabízející mobilní aplikace nebo zabezpečení platebních procesů.

Lotyšsko stále počítá s realizací projektů vyjmenovaných v Národním plánu obnovy (NPO), které podporují ekologický přechod investicemi do modernizace dopravy a dopravní infrastruktury v metropolitní oblasti Rigy (až 295 mil.  EUR). Projekty obnovy budou zaměřeny na snížení emisí skleníkových plynů (GHG) souvisejících se sektorem dopravy a budou realizovány v metropolitní oblasti Rigy, kde sídlí asi 65 % lotyšského obyvatelstva. Jejich konkrétním cílem bude konsolidace a racionalizace současného roztříštěného dopravního systému vytvořením multimodální sítě veřejné dopravy a pobídky k využívání veřejné dopravy zlepšením dopravní infrastruktury, včetně železnic, tramvají, elektrobusů a cyklostezek.

Hlavními oblastmi, které by mohly být zajímavé pro české firmy, by mohly být projekty související se zvyšováním energetické účinnosti. V roce 2022 byly vypsány první tendry na řešení energetické účinnosti obytných budov. V roce 2023 vláda plánuje investovat do zvyšování energetické účinnosti veřejných budov. Toto nabídne řadu příležitostí českým subjektům, které se v této oblasti pohybují.

V roce 2022 se Lotyšsko začalo zaměřovat na rozvoj obnovitelných zdrojů elektrické energie. Prvním velkým projektem bylo vládní posvěcení projektu společnosti Latvenergo a Státních lesů na výstavbu zatím největší větrné farmy v zemi. V roce 2023 by se měly realizovat další návrhy na stavbu větrných parků v různých lokacích ve vnitrozemí a také by se mělo postoupit v plánech na stavbu off-shore farem, které jsou připravovány ve spolupráci se sousedním Estonskem. Vzhledem k tomu, že se jedná o novinku v lotyšském energetickém sektoru, jedná se o velké příležitosti pro české firmy, které s obnovitelnými zdroji elektrické energie již mají solidní zkušenosti. Ve východním regionu Lotyšska, v Latgalsku, se v roce 2023 začne realizovat projekt solárních panelů o výkonu 400 megawatt, což je srovnatelný výkon s rižskou vodní elektrárnou.

V oblasti zdravotnictví se vláda chce věnovat též oblasti rozvoje a inovací v některých konkrétních oblastech. Podle Ministerstva zdravotnictví se chce soustředit zejména na posílení výzkumu v oblasti onkologie, rozšíření diagnostických možností, zlepšení dostupnosti a kvality péče, ale i poskytování specializované stravy a vývoj nových léků. Velmi žádaná je expertíza v oblasti bio-medicíny, výzkumu v oblasti farmacie a poptávka je i po chytrých materiálech využitelných ve zdravotnictví. Jedná se o materiály pro implantáty, bio materiály, kompozity a polymery.