Lotyšsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoRiga
Počet obyvatel1,9 mil
Jazyklotyština (úřední), ruština
Náboženstvíluteránské (24%), římsko-katolické (18%), ortodoxní-pravoslavné (15%)
Státní zřízenídemokratická parlamentní republika v čele s prezidentem voleným parlamentem
Hlava státuEgils Levits
Hlava vládyArturs Krišjānis Kariņš
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posun+1 hodina oproti ČR
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Jana Hynková
Ekonomický úsekMgr. Marta Hušková
Konzulární úsekMgr. Marta Hušková
CzechTradeIng. Věra Všetičková
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 46
Hospodářský růst (%) 1,8
Inflace (%) 3,3
Nezaměstnanost (%) 7,7

Lotyšsko obnovilo svou nezávislost na SSSR 21. srpna 1991. Je členem OSN (1991), Evropské unie (2004), NATO (2004) či OECD (2016). V roce 2007 se stalo součástí Schengenského prostoru a v roce 2014 přijalo jednotnou evropskou měnu euro. V rámci své zahraniční politiky je velmi aktivní v regionu – vyvíjí velmi úzkou spolupráci s ostatními baltskými zeměmi a severskými státy, v organizacích regionální spolupráce jako jsou Rada států Baltského moře či Seversko-baltská osmička, tzv. NB8.

Po vypuknutí globální ekonomické krize v roce 2008 zaznamenala do té doby relativně stabilní ekonomika dramatický propad, který ovlivňoval vývoj země skoro po celé následující desetiletí. V roce 2009 byl zaznamenán dokonce záporný růst HDP ve výši -14,35 %, od roku 2010 se pak lotyšská ekonomika postupně zotavovala. V roce 2019 bylo tempo růstu HDP 2,2% a na rok 2020 se očekával další růst HDP až 2,6 %. Jenže do optimistických předpokladů zasáhla COVIDová krize a ekonomika citelně zpomalila a v roce 2021 tak HDP vzrostl jen o 1,8%.

Z hlediska růstu cenových hladin se průměrná roční míra inflace od roku 2010 pohybovala ve výši 1,85 %. Nejstabilnějším obdobím pro Lotyšsko byla léta 2012-2013, ve kterých byl nárůst cenových hladin nulový. Až do roku 2019 rostly ceny průměrným tempem 2,2 % ročně, avšak už v roce 2021 překonala inflace psychologickou hranici 3 %.

Do roku 2022 vstoupilo Lotyšsko oslabené po bezmála dvou letech pandemie s nadějí na rychlé zotavení, nicméně po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022 došlo k druhotným dopadům sankcí i přetrhání obchodních řetězců a ekonomický růst bohužel zaznamenal další zpomalení. K tomu se přidalo rekordní navýšení inflace, meziročně až na 13% v dubnu 2022. Jakkoli se ekonomika otřásla v základech již podruhé ve velmi krátké době, ve druhé polovině roku by se podle ekonomů Lotyšské národní banky měla situace poněkud stabilizovat. 

I přes růstové naděje může být Lotyšsko označeno za jednu z nejchudších zemí v Evropě (podle OECD – viz zpráva OECD z března 2022). Je to způsobeno zejména vysokým procentem lidí ohrožených chudobou a jejich neustálým přibýváním a také dlouhodobým úbytkem populace. Zejm. lidé v produktivním věku odcházejí za prací a lepšími životními podmínkami do západní Evropy, případně do USA či Kanady. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Lotyšsko (366.29kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Lotyšsko (MZV) (56.48kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko

Lotyšsky: Latvijas Republika, zkráceně Latvija

Anglicky: Republic of Latvia, zkráceně Latvia

Kód země: LV

Politický systém: demokratická parlamentní republika v čele s prezidentem voleným parlamentem

Lotyšsko se skládá ze čtyř kulturně-historických regionů a hlavního města Riga: Kurzeme (Kurónsko), Latgale (Latgalsko), Zemgale (Zemgalsko) a Vidzeme (Vidzemsko)

Prezident: Egils Levits (zvolen 25.5.2019, ve funkci od 8. 7. 2019)

Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)

Složení vlády

Lotyšská vláda premiéra Krišjánise Karinše (funkční období od 23. 1. 2019)

Předseda vlády Arturs Krišjánis Kariņš /Nová jednota/

ministři:

obrany Artis Pabriks (místopředseda vlády) /Rozvoji / ANO!/

spravedlnosti Jānis Bordāns (místopředseda vlády) /Nová konzervativní strana/

financí Jānis Reirs /Nová jednota/

zahraničních věcí Edgars Rinkēvičs /Nová jednota/

školství a vědy Anita Muižniece /Nová konzervativní strana/

dopravy Tālis Linkaits /Nová konzervativní strana/

zdravotnictví Daniels Pavluts /Rozvoji / ANO!/

životního prostředí  a regionálního rozvoje Arturs Toms Plešs /Rozvoji / ANO!/

vnitra Marija Golubeva /Rozvoji / ANO!/

sociálních věcí Gatis Eglítis /Nová konzervativní strana/

zemědělství Kaspars Gerhards /Národní Aliance/

hospodářství Janis Vitenbergs /Národní Aliance/

kultury Nauris Puntulis /Národní aliance/

Složení vlády a životopisy ministrů jsou na stránce Úřadu vlády LR: www.mk.gov.lv

1.2. Zahraniční politika země

Lotyšsko je od roku 2004 respektovaným členem EU (členem eurozóny je od roku 2014) a NATO a jeho zájmem je tuto pozici dále posilovat. Velmi citlivě vnímá své geopolitické umístění na severovýchodě Evropy a vytrvale usiluje o co největší pozornost především ze strany NATO, resp. USA, Kanady a Velké Británie o dění v tomto regionu. Za nejdůležitější Lotyšsko považuje stálou přítomnost jednotek NATO na svém území. Základna v Adaži nedaleko Rigy je domovem pro mnohonárodní jednotku předsunuté přítomnosti eFP NATO, včetně českého kontingentu. 

Důležitou součástí zahraniční politiky Lotyšska je regionální spolupráce, zejména v rámci baltského a severského regionu. Vyvíjí velmi úzkou spolupráci s ostatními baltskými zeměmi a severskými státy, v organizacích regionální spolupráce jako jsou Rada států Baltského moře či Seversko-baltská osmička, tzv. NB8. Dalšími důležitými partery jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, kde má početnou diasporu. Z politického, bezpečnostního ale i ekonomického hlediska jsou pro Lotyšsko nejdůležitějšími mimoevropskými partnery USA a Kanada.

Lotyšsko je aktivním členem Iniciativy Trojmoří. V červnu 2022 se v Rize uskuteční 7. summit Iniciativy na nejvyšší úrovni.  

Velmi citlivé jsou pro Lotyšsko vztahy s Ruskem – ruskou zahraniční politiku dlouhodobě otevřeně označuje za hrozbu a v lotyšsko-ruských vztazích zůstává nadále otevřena celá řada otázek, mj. energetika, záležitosti společné hranice, ruská menšina (tvoří až 30 % obyvatel Lotyšska) apod.. Ruské kroky vůči Ukrajině vnímá Lotyšsko rozhodně odmítavě. 

Lotyšsko podalo svou kandidaturu na nestálého člena Rady Bezpečnosti OSN na roky 2026-27.

1.3. Obyvatelstvo

K 1. 1. 2022 žilo na území Lotyšska 1.848.113 obyvatel.

Lotyšsko dlouhodobě trpí úbytkem populace, což je zapříčiněno zejména dvěma souběžnými jevy – poklesem přirozeného přírůstku a poměrně masivní emigrací. V roce 2014 populační křivka Lotyšska prolomila psychologickou hranici dvou miliónů obyvatel a v posledních letech se počet obyvatel snižuje průměrně o 15 tis ročně. Velký odliv populace zaznamenala čtyři velká města: Riga, Liepája, Daugavpils a Rézekne, nicméně mezi lety 2005 a 2020 se doslova vylidnil lotyšský venkov.  Podle šetření Národního pozemkového úřadu lze bezmála 500 lotyšských vesnic považovat fakticky za vymřelé – nikdo v nich nežije a nezbyly v nich žádné obyvatelné domy.

Hlavní etnické skupiny a jejich podíl na celkovém počtu obyvatel:

62,2 % Lotyši

25,2 % Rusové

3,2 % Bělorusové

2,2 % Ukrajinci

2,1 % Poláci

1,2% Litevci

0,43 % Židé

3,9 % jiné národnosti

Náboženské vyznání

Od doby reformačního hnutí v 16. století v Lotyšsku převládá náboženství luteránské (24 %). Náboženství římsko-katolické (18 %) je rozšířeno převážně ve východní části země v regionu Latgale, ortodoxní pravoslavné (15 %) pak ve velkých městech. Ostatní náboženství tvoří cca 8 %, 35 % obyvatel je bez náboženského vyznání.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Lotyšsko je malou ekonomikou, do značné míry závislou na fungující obchodní výměně. Přestože po dvouletém zpomalení kvůli pandemii COVID-19 vstoupilo Lotyšsko do roku 2022 s téměř vyčerpanými zdroji na podporu své ekonomiky, experti mu předpovídali rychlé zotavení. Koncem února však začal válečný konflikt na Ukrajině, což Lotyšsko zasáhlo hned v několika rovinách. Na jeho ekonomiku začaly dopadat důsledky protiruských sankcí, a tak se výhled růstu HDP pro rok 2022 musel revidovat směrem dolů z původně předpokládaných 4,6% na hodnoty pod 2%. Nicméně jakmile se podaří lotyšským výrobcům napojit chybějící články dodavatelských řetězců, což by mohlo být příležitostí i pro české dodavatele, čeká se opět růstové období a nastartování investic. Přestože je v roce 2022 nutno řešit vysoké ceny energií a inflace dosahuje meziročně až 13% (údaje z dubna 2022), závěrem roku 2022 by se podle ekonomů Lotyšské národní banky měla situace stabilizovat a v roce 2023 Lotyšsko počítá s mírou inflace do 4%. Nezaměstnanost by se měla pohybovat kolem 8%.

Jedním z klíčových sektorů pro fungování lotyšské ekonomiky je oblast zemědělství a na něj navázaný potravinářský průmysl, a dále dřevozpracující průmysl. Lotyšsko vzhledem k dlouhodobému vývoji politické a bezpečnostní situace schválilo postupné navyšování rozpočtu na obranu do roku 2025 až na 2,5% HDP. V letech 2022-23 plánuje investice do obnovy energetické rozvodné sítě, rozvoje dopravní infrastruktury, stavebních projektů i zdravotnictví a sociální oblasti a školství.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 2,1-3,64,11,83,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 22 931,6022 671,624 470,0026 650,0028 510,0
Inflace (%) 2,80,23,39,53,7
Nezaměstnanost (%) 6,38,17,88,17,1
Export zboží (mld. USD) 14,513,618,418,619,4
Import zboží (mld. USD) 17,215,822,823,224,4
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3-1,7-3,9-4-4,5
Průmyslová produkce (% změna) 0,7-1,84,133
Populace (mil.) 1,91,91,91,91,9
Konkurenceschopnost 40/6341/63N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Latvijas Banka

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP)-7,3
Veřejný dluh (% HDP) 49,7
Bilance běžného účtu (mld. USD) 14,74
Daně 2022
PO 15 % (mikropodniky 9%)
FO progresivní daň 20 – 31,4%
DPH 5% / 12% / 21% podle druhu zboží

Po překonání globální krize v letech 2007-2008 se lotyšská ekonomika vyznačovala relativně vysokým deficitem běžného účtu platební bilance, který se pro ni stal spolu s vysokou inflací jedním z hlavních rizik hospodářského vývoje. Největší vliv na růst negativního salda platební bilance mělo rostoucí pasivum v zahraničním obchodu zbožím (zejména nevýrazný lotyšský export na jedné straně a rostoucí poptávka uspokojovaná převážně importem, rovněž rostoucím, na straně druhé). V případě Lotyšska to znamenalo, že před další hlubokou krizí, tentokrát spojenou s pandemií COVID-19, byla většina zahraničních půjček použita především na financování domácích investic a podporu domácí spotřeby (výstavba nových nákupních center apod.)

Z makroekonomického hlediska byl vysoký deficit běžného účtu platební bilance způsoben několika faktory:

  • rychle rostoucí zadlužeností
  • zahraniční kapitál nebyl použit na investice do výroby, ale byl směřován zejména na trh nemovitostí
  • zboží na export bylo většinou zboží s nízkou přidanou hodnotou
  • lotyšský průmysl závisel a dosud závisí na importu velkého objemu polotovarů

Veřejný dluh Lotyšska se v roce 2010 pohyboval na úrovni 44,7 % HDP a v dalších letech se postupně snižoval. Lotyšské instituce trend dlouho držely – v roce 2017 byl veřejný dluh na úrovni 39%, v následujících letech se snížil na 36%, resp. na 34% v roce 2019. V roce 2020 ale přišla krize spojená s pandemií COVID-19 a stát se musel oproti předchozím rokům radikálně zadlužit až na současných 49,7% (celkové údaje za rok 2021, na který se před vypuknutím pandemie počítalo s dluhem kolem 35%). 

Státní rozpočet na rok 2022, který byl připraven v prosinci 2021, byl postaven na 5% růstu HDP a průměrné inflaci 2,4%. Rok 2022 však začal radikálním zvýšením cen energií a zejm. válečným konfliktem na Ukrajině, což bude znamenat podstatné zpomalení ekonomiky a nutné přehodnocení státních financí. Situace s sebou přinese pravděpodobně další zadlužení země (již v původním rozpočtu na rok 2022 bylo předpokládané celkové zadlužení 50%).

2.3. Bankovní systém

V současné době působí v Lotyšsku celkem 13 bank.  

Přibližně dvě třetiny bankovního kapitálu v Lotyšsku připadají na zahraniční vlastníky, vedou mezi nimi severské bankovní domy. Centrální národní bankou je „Latvijas Banka“ (Bank of Latvia), nezávislá finanční instituce. Uplatňuje konzervativní monetární politiku k zajištění stabilního a předvídatelného prostředí v zemi. Její manévrovací prostor je ovšem limitován známými skutečnostmi, zejména zapojením Lotyšska do EMU.

Kontakt: Latvijas Banka K. Valdemára iela 2a, Ríga LV-1050, Latvija/Latvia Tel. 00371-7-022300, fax 7-022420 Web: http://www.bank.lv

V roce 2020 vykázaly banky zisk (neoficiálně) 198 mil EUR. Zisk se ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 snížil o 34 milionů EUR (-15%). Celková aktiva bankovního sektoru dosáhla 23 miliard EUR, což znamená, že hodnota aktiv se během roku 2020 stabilizovala. Je třeba poznamenat, že od roku 2016 se hodnota hrubých aktiv bank postupně snižovala. Důvodem znehodnocení aktiv jsou změny v bankovních strategiích a obchodních modelech, optimalizace kapitálových nákladů a zrušení licencí. Snahou lotyšského státu je stále snížení podílu zahraničních nerezidentních vkladů v lotyšských bankách po kolapsu jedné z největších bank v zemi, banky ABLV (začátkem roku 2018 banka již nebyla schopna odolávat obviněním z toho, že kryje praní špinavých peněz, a čelila podezření na zapojení do korupce a provádění nezákonných finančních transakcí týkajících se zejm. Ruska, Ukrajiny i Severní Koreje). Lotyšská republika přijala zákon o předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu s cílem omezit rizikové finanční operace v lotyšském finančním sektoru.  Podrobnější informace je možné získat na níže uvedených kontaktech Asociace lotyšských komerčních bank nebo Komise pro finanční a kapitálový trh (FKTK)

Asociace lotyšských komerčních bank 

Komise pro finanční a kapitálový trh

2.4. Daňový systém

Základní principy a pravidla daňové politiky v Lotyšsku jsou uvedeny v „Zákonu o daních a poplatcích“, který vstoupil v platnost v únoru 1995. Po vstupu Lotyšska do EU odpovídá daňový systém standardům EU a doporučením mezinárodních finančních organizací. Zákon o daních a poplatcích z roku 1995 se průběžně novelizuje; správou daní se zabývají Státní finanční úřad a Státní fond sociálního pojištění a městské samosprávy.

Vzhledem k častým změnám a poměrně složitému daňovému systému v Lotyšsku se doporučuje v případě potřeby vyhledat aktuální informace na webových stránkách lotyšského ministerstva financí (rubrika Taxes). Formuláře pro DPH jsou k dispozici na webových stránkách Státní daňové služby.

K daním odváděným centrálně patří (uvedeny jsou pouze základní sazby):

  • Daň z příjmu fyzických osob – progresivní daň podle výše ročního příjmu (sazba 20-40%)
  • Daň z mikropodniků – 25%
  • Daň z příjmu společností – 15% (pro mikropodniky 9%)
  • Daň z nemovitostí – 15% (pro mikropodniky 9%)
  • Daň z přidané hodnoty – 5-21% podle druhu zboží
  • Spotřební daň – procentuálně z hodnoty zboží nebo sazby za jednotku – přehled sazeb za jednotlivé produkty lze najít na stránce Státní daňové služby
  • Clo – jednotné clo EU
  • Daň z přírodních zdrojů
  • Daň z loterií a hazardních her – 10% z prodeje lístků (loterie) a podle druhu hazardních her
  • Sociální daň – 35,09% (z nich 24,09% odvádí zaměstnavatel, 11% zaměstnanec)
  • Provozní daň z vozidla – podle typu vozidla a jeho technických parametrů
  • Daň z firemních vozidel – sazba stanovena podle objemu motoru
  • Daň z elektřiny
  • Solidární daň – 25,5% (pouze u osob, jejichž roční příjem přesahuje maximální výši povinných příspěvků na státní sociální pojištění 62.800 EUR.
  • Daň z dotované elektřiny – 10-15%

– podrobně k jednotlivým daním zde

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery v rámci EU jsou pro Lotyšsko Litva, Polsko, Německo (dovoz do LV souhrnně až 75%) a Velká Británie (zejm. lotyšský export). Z mimoevropských zemí jsou nejdůležitějšími partnery USA, Kanada a Rusko (nicméně po vypuknutí konfliktu na Ukrajině a zavedením mezinárodních sankcí byl radikálně omezen i vzájemný obchod).


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 7 725,38 412,58 714,48 821,5N/A
Import do EU (mil. EUR) 16 577,5017 730,1018 074,0016 465,20N/A
Saldo s EU (mil. EUR) 3 678,23 623,33 982,63 434,2N/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemný česko-lotyšský obchod se zbožím tvoří množství položek napříč prakticky všemi sektory našich  ekonomik, do obchodu je na obou stranách zapojena řada firem. Po desítky let představují v Lotyšsku „vlajkové“ výrobky z ČR dopravní prostředky a kolejová vozidla – osobní vozy z mladoboleslavské Škodovky, trolejbusy a tramvaje z plzeňských závodů Škoda Electric a Škoda Transportation, modernizované posunovací lokomotivy aj. V roce 2019 byl podepsán důležitý kontrakt na dodávku příměstských vlaků, které pro Lotyšsko vyrobí další firma ze skupiny Škoda Transportation Group, Škoda Vagonka. Dodávky vlaků by se měly začít realizovat koncem roku 2022 a celý kontrakt by měl být naplněn do konce roku 2023. Kromě této komoditní stálice lze ale hlavně v posledních letech pozorovat značné proměny ve zbožové náplni vývozu i dovozu; v obchodu se stále výrazněji prosazují tzv. nové obory, inovativní technologie a výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 3,26,66,87,2N/A
Import do ČR (mld. CZK) 6,42,82,82,3N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 3,2-3,7-4-4,8N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Z mimoevropských zemí jsou pro Lotyšsko nejdůležitějšími partnery (jedná se z velké většiny případů o import do LV) USA, Kanada a Rusko, se kterým byly ale v prvním čtvrtletí 2022 obchodní vztahy kvůli rozpoutání válečného konfliktu a následnému zavedení mezinárodních sankcí radikálně omezeny.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 3 490,45 290,705 320,305 444,606 371,90
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Intenzita přímých zahraničních investic (PZI) je v Lotyšsku spíše mírná. Omezení v souvislosti s pandemií Covid-19 a také nestabilita v globální ekonomice byly po roce 2020 hlavní překážkou přeshraničních investičních toků. V roce 2021 se nicméně objem transakcí PZI výrazně zvýšil a dosáhl 4,5 mld. eur. Důvodem byly především velké investice švédské společnosti Swedbank AB do společností registrovaných v Lotyšsku ve 4. čtvrtletí roku 2021. Mnozí ze zahraničních investorů, kteří již v minulosti v Lotyšsku působili, se v roce 2021 vrátili a jejich investice téměř 3x překonaly úroveň předchozího roku. Celkově byl čistý příliv PZI v roce 2021 téměř 5x vyšší než v předchozím roce a představoval 13,7 % HDP (v roce 2020 to bylo 6,6% HDP).

Největším investorem do lotyšské ekonomiky je Švédsko. Kumulované investice švédských podnikatelů se od roku 2020 zdvojnásobily a na konci roku 2021 tvořily 28,8 % z celkových PZI. Rozsáhlé jsou také investice podnikatelů z Estonska, Litvy, Německa, Nizozemska, Dánska a Lucemburska (ČR je na 20. místě tohoto žebříčku se spíše dílčími investicemi do partnerských firem českých subjektů) a do vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině to byly také investice subjektů z Ruska. Na konci roku 2021 představovaly investice těchto zemí do lotyšské ekonomiky 83 % z celkových akumulovaných přímých zahraničních investic v Lotyšsku. Struktura sektorů PZI se v roce 2021 oproti předchozímu období proměnila. Díky rozsáhlým investicím v sektoru odborných, vědeckých a technických služeb se jeho podíl na celkovém objemu kumulovaných PZI na konci roku 2021 zvýšil na 21,6 %. Významné investice směřovaly do finančního zprostředkování (15,2 % všech PZI), obchodu (14,1 %), nemovitostí (14,2 %) a zpracovatelského průmyslu (11 %).

3.3. FTA a smlouvy

Lotyšsko je od roku 2004 členem EU.

Smlouvy s ČR

Bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Lotyšskou republikou jsou velmi dobré, mezi oběma zeměmi neexistují otevřené problémy. Naopak mají mnoho společných zájmů, které prosazují v rámci členství v EU a NATO.

  • Dohoda o ochraně a podpoře investic – 25. 10. 1994 (a navazující dohody) – stále platná
  • Smlouva mezi ČR a LR o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (25.10.1999, Riga)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou LR o mezinárodní silniční dopravě – 29. 5. 1996;
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou LR o letecké dopravě – 11. 5. 1999
  • Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany LR o výměně informací a spolupráci v oblasti obranného výzkumu a vývoje (Praha 31. 3. 1999)
  • Dohoda MO ČR a LR o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (Riga 21. 6. 2000)
  • Dohoda mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem pro ochranu životního prostředí a místní rozvoj LR o spolupráci v oblasti turistiky (Riga, 11. 5. 2001)
  • Ujednání mezi MŠMT ČR a Ministerstvem vzdělávání a vědy LR na období 2012-2015 o vzájemné spolupráci (Riga, 31. 1. 2012) – pozn.: dohoda trvá; na další období by měl být uzavřen nový prováděcí protokol
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou LR o spolupráci v boji proti terorismu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému zločinu – 14.11.2000
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou LR o vzájemné ochraně utajovaných skutečností -16.10.2000
  • Dohoda mezi MZe ČR a Ministerstvem zemědělství LR o spolupráci v oblasti zemědělství – 1.11.1999
  • Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany LR o spolupráci v oblasti obrany a vojenských vztahů – 23.10.2009
  • Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany LR o spolupráci v oblasti vojenské geografie – 7.12.2006
  • Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany LR o ochraně utajovaných vojenských skutečností – 10.5.1999
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou LR o spolupráci v oblasti kultury – 10.5.1999

3.4. Rozvojová spolupráce

Česká republika a Lotyšsko jako členské země EU si až na výjimky navzájem neposkytují rozvojovou či humanitární pomoc. Zmiňované výjimky vznikají pouze při mimořádných událostech. V roce 2021 se jednalo např. humanitární pomoc v podobě jednorázového daru v době pandemie COVID-19, kdy česká vláda darovala Lotyšsku plicní ventilátory a další nemocniční vybavení ke zvládání krize ve zdravotnictví spojené s vysokým výskytem onemocnění COVID-19.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Vláda se zkušeností z koronavirové krize přehodnotila své finanční vklady do dopravní infrastruktury a v návrhu rozpočtu na rok 2022 vyčlenila na její obnovu 728 mil eur, což je o bezmála 300 mil eur více než v předchozím roce. S dalšími financemi počítá z příspěvků z fondů EU, včetně projektů podporovaných v rámci Národního plánu obnovy (NPO). Železniční síť pochází ještě ze sovětských dob, takže je mnohde nevyhovující, co se týče vybavení a techniky. Největším projektem je v současnosti výstavba Rail Baltica, tj. vysokorychlostní železnice a návazné infrastruktury. Revitalizace bude čekat i přístavy, kde by se mohly objevit velmi zajímavé příležitosti pro české firmy, které se zabývají logistickými řešeními.

▶ Elektrotechnika

S nástupem digitalizace lze očekávat nárůst poptávky po moderních přístrojích i elektrotechnických součástkách. V době covidu přešla na elektronickou formu komunikace řada institucí, firem i školských/vzdělávacích zařízení. V blízké budoucnosti se očekává zvýšená poptávka po softwarových a mobilních aplikacích, které budou usnadňovat komunikační procesy. Projekty v rámci Národního plánu obnovy (NPO) počítají s investicemi do digitální tranzice ve výši 21%. V praxi to bude znamenat např. pokračující digitalizaci veřejné správy (129 mil eur) nebo podporu digitální transformace malých a středních podniků a související inovace ve výši 125 mil eur.

▶ Energetický průmysl

V Lotyšsku se nyní intenzivně pracuje na projektu obnovy elektrické přenosové soustavy a její synchronizace s kontinentální Evropou, tedy odpojení od dosavadního systému BRELL a zvýšení kapacity elektrické sítě a bezpečnosti dodávek energie. Do roku 2025 se plánují dvě velké investice do rekonstrukce stávajícího elektrického vedení, z nichž každá bude čerpat 75 % spolufinancování z EU. V návaznosti na projekt synchronizace plánuje Lotyšsko až do roku 2030 postupně revitalizovat celou lotyšskou energetickou síť s cílem zajistit stabilitu přenosové soustavy a nepřerušovanou dodávku energie koncovým uživatelům. Nadto se v souladu s NPO plánují projekty na zvýšení energetické účinnosti.

▶ Obranný průmysl

Lotyšsko jako členská země NATO přijala od roku 2018 závazek přidělit v rozpočtu částku odpovídající 2 % HDP na obranu, v rozpočtu na rok 2022 se počítá dokonce s navýšením, které by mělo do roku 2025 dosáhnout 2,5%. Vzhledem ke své geografické poloze i závazkům v rámci NATO bude oblast obrany i nadále klíčovou pro fungování státu. Součástí strategického rozvoje armády je modernizace komunikačních a informačních systémů řízení boje, včetně electronic warfare.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Koronavirová krize ukázala nízkou systémovou robustnost sektoru zdravotnictví, na kterou musí lotyšská vláda reagovat. Posílení sektoru zdravotnictví je tedy prioritou vládního návrhu rozpočtu na rok 2022, který počítá s investicemi ve výši až 1.594 mil eur, což je o více než 235 mil eur více než v roce 2021. Bude se jednat o posílení celé zdravotnické infrastruktury, dále o obnovu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení a s prostředky se počítá i na modernizaci vybavení. V návaznosti na NPO by se projekty měly týkat i adaptačních opatření souvisejících s dopady na životní prostředí (nakládání s odpadem, zvyšování energetické účinnosti budov apod.)

▶ Železniční a kolejová doprava

Tento sektor je v Lotyšsku potenciálně velmi perspektivní zejména díky „projektu století“ Rail Baltica, který má přesně daný scénář a musí tedy pokračovat bez ohledu na koronavirovou krizi. Ministerstvo dopravy též plánuje obnovu některých částí stávající železniční infrastruktury, na což budou postupně vyhlášeny tendry v dílčích projektech. V roce 2022 bude pravděpodobně v návaznosti na NPO zahájen projekt ekologizace dopravy, jehož cílem je snížit emise z dopravy v oblasti hlavního města Rigy a jejího okolí.

MOP

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Lotyšsko je zemí EU, nepříliš vzdálenou od ČR. Obchodní zvyky jsou tedy velmi podobné těm v ČR, nicméně v jednání lze najít kulturní rozdíly.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

V Lotyšsku se oslovuje v písemné formě „Vážený pane/ vážená paní“ (s uvedením příjmení nebo funkce osoby – „vážený pane řediteli“). Akademické tituly se používají spíše zřídka. V ústní formě se oslovuje pane Nováku, paní Nováková, nicméně nebuďte překvapeni, pokud vás místní partner začne od počátku oslovovat křestním jménem (s vykáním), případně vám i tykat. Přizpůsobte se mu.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzka se domlouvá většinou předem telefonicky či emailem, s několikadenním  předstihem. Schůzky probíhají v kanceláři nebo v restauraci. Sjednávají se v časovém rozmezí 10: 00 – 11:30 pro ranní schůzku, pracovní setkání v restauraci na oběd bývá většinou na 13:00. Odpolední schůzka bývá většinou v rozmezí 14:00 – 17:00. Večerní schůzky nejsou moc obvyklé. Témata ke schůzkám jsou většinou předem daná, alespoň rámcově. Při prvním setkání si partneři většinou vymění vizitky, předávání dárků není běžné. Pokud je schůzka formální a probíhá v kanceláři, nabízí se obvykle voda, káva nebo čaj, bez dalšího občerstvení. V případě méně formálních schůzek je možné, že bude nabízeno i menší občerstvení. Pozor – neochutnat vůbec nic z nabízeného bude urážkou pro hostitele.  

Schůzky probíhají většinou celoročně, „hluché“ bývá období kolem Velikonoc (týden před a týden po), období květnových svátků (1. – 8. 5. – pozn.: 4.5. je v Lotyšsku státní svátek) a žádná obchodní jednání si neplánujte též na poslední červnový týden, kdy se slaví svátky letního slunovratu (23. 6. Līgo a 24. 6. Jānis). V období letních prázdnin je režim také volnější. Lotyšsko slaví 18.11. svůj hlavní státní svátek, který je oslavou vzniku Lotyšska a konají se různé kulturní akce i vojenské přehlídky. Během adventu a Vánoc je také volněji – až do 7. 1., kdy se slaví pravoslavné Vánoce.  

Lotyšští obchodníci jsou poměrně pragmatičtí, zpravidla neztrácejí čas s obchodní nabídkou, která pro ně není příliš zajímavá. Na druhé straně „obchodní námluvy“ s potenciálním obchodním partnerem budou trvat déle než v ČR – je třeba vytvořit osobní vazbu. Partneři z Pobaltí mohou však být při prvním kontaktu uzavřenější (platí zejm. pro Lotyše – na druhou stranu příslušníci ruské menšiny mohou působit vřeleji).

Na schůzku přijdou připravení, mají znalosti o teritoriu (Lotyši mají obvykle větší znalost o ČR než Češi o Lotyšsku) a mají většinou připravené návrhy na jednotlivé možnosti řešení. Očekávají interakci a stejný přístup od české strany.  

Očekává se dochvilnost, přijít včas je samozřejmostí. Schůzka většinou trvá cca hodinu, během pracovního oběda se počítá s rozmezím do 1,5 hodiny.  

Emoce obvykle nehrají téměř žádnou roli, Čechům se mohou lotyšští partneři zdát při prvním setkání uzavření. Výraznější projev bude patrnější při jednání s rusky mluvícími partnery.  

V rámci Lotyšska nejsou velké regionální rozdíly. Lotyši jsou obecně hrdí na svůj původ, a to i v rámci lotyšských regionů (viz kulturně-historické regiony v kapitole 1.1). V obchodním jednání je tedy „plusovým bodem“ znát alespoň obecnou charakteristiku regionů. Ve východních regionech je pravděpodobnější, že jednací jazyk bude ruština.  

Alkohol není nabízen téměř nikdy při prvním setkání (na druhém či dalším jednání už alkohol vyloučen není). Lotyši jsou velmi hrdí na Riga Balzams, místní likér, který se může i při obchodním jednání objevit jako ukázka místní kultury. Při pracovních obědech je možné, že Vám hostitel nabídne skleničku vína nebo piva k jídlu.  

Lotyšští obchodníci se na jednání oblékají podobně jako v ČR. Očekává se oblek či kostým. Lotyšští obchodníci a ostatní partneři dbají na pečlivost v oblékání a celkové úpravě.  

V případě větších firem a firem s rusky mluvícím managementem je doporučeno, aby se jednání účastnil výše postavený manažer z české firmy (obchodní ředitel, regionální ředitel apod.). Určitá část obyvatelstva je stále hodně statusově orientovaná, přičemž vyšší status obvykle přichází s věkem.

Hlavním místem pracovních jednání jsou kanceláře, případně restaurace.

4.4. Komunikace

Jazyková vybavenost a komunikační strategie

Zpočátku se často komunikuje e-mailem a telefonicky, nejlépe ale získáte důvěru partnera i důležité informace při osobním jednání. Reakce na e-mail se očekává do 2-3 hodin, nejpozději hned příští den. Lotyši bývají překvapení tím, jak pomalu Češi reagují na e-maily.

Buďte připraveni na to, kdo bude vaším partnerem. Pokud to bude etnický Lotyš, často si vystačíte s angličtinou, ale může se stát, že starší generace bude mít s angličtinou problém a v tom případě se lze domluvit na ruštině. Pokud schůzku povede představitel ruskojazyčné menšiny, jednání proběhne pravděpodobně v ruštině. Mít tlumočníka není zcela běžné – může být vnímán jako „třetí osoba“. Pokud je jeho přítomnost opravdu nezbytná, je nutné se na ní domluvit předem.  

Společnost je spíše uzavřená a konzervativní, nedoporučuje se mluvit o tématech, spojených s penězi, náboženstvím, sexuální orientaci, politice, situaci kolem COVID-19 (jen něco opravdu neutrálního jako „dnešní složitá situace“), neočekávají se ani otázky o rodině. Pokud bude partner chtít o něčem z výše uvedeného sám hovořit, lze konverzaci podpořit a rozvíjet.  „Ice-breaker“ tématy jsou naopak lotyšské přírodní krásy nebo třeba lotyšské „národní zájmy“: houbaření, rybaření, zahrádkaření, společným tématem Čechů a Lotyšů může být téma lední hokej, který je v Lotyšsku stejně populárním sportem jako v ČR.

4.5. Doporučení

Pro navázání dlouhodobého obchodního partnerství je nutné osobní (i opakované) setkání se zástupci firem. V Lotyšsku děláte business s osobou, ne s firmou. Na jednání přijeďte důkladně připraveni, získáte tak důvěru hned na první schůzce. Očekává se precizní prezentace (v „severském“, tj. moderním stylu). Buďte připraveni na to, že co se během jednání dohodne, s tím se počítá – pozor na plané sliby, mohly by pokazit výsledek obchodu. Velkou výhodou je nalezení obchodního partnera, který zná místní prostředí. Je třeba počítat s přetrvávajícími byrokratickými omezeními a návyky.

4.6. Státní svátky

  • 1. ledna Nový rok
  • březen – duben Velikonoce
  • 1. května Svátek práce
  • 4. května Deklarace nezávislosti Lotyšska – státní svátek
  • 23. – 24. června svátky letního slunovratu
  • 18. listopadu Den nezávislosti Lotyšska – hlavní státní svátek
  • 24. -26. prosince Vánoce
  • 31. prosince Silvestr

– pozn.: v Lotyšsku jsou uvedené svátky dny pracovního volna. Pokud vyjde svátek na víkend, je dnem pracovního volna následující pondělí. Pokud je svátek ve všední den, může být vyhlášeno tzv. „přemostění“ (aby vznikl dlouhý víkend) a náhradním pracovním dnem je následující sobota.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

V Lotyšsku platí obchodní právo, které odpovídá předpisům EU.

Hlavním kanálem pro prodej jsou velkoobchodní firmy, prodejní řetězce a obchodní domy, kterých v poslední době rychle přibývá zejména v Rize i jiných větších městech. Využití místních zástupců je jednou z nejefektivnějších cest k úspěchu, což potvrzují i zkušenosti českých firem působících na lotyšském trhu. Místní zástupce, na rozdíl od zahraničního podnikatele, zná dobře zdejší prostředí. Mnohdy navíc disponuje kontakty na země regionu, což může být výhodou vzhledem k tomu, že Lotyšsko je relativně malým trhem a napojení na další regionální spotřební řetězce je logické. Při vybírání místního zástupce je ovšem třeba postupovat obezřetně a neukvapovat se s udělováním exkluzivního zastupování před důkladným prozkoumáním místního trhu. Je také třeba se zástupcem udržovat aktivní kontakt a sledovat jeho obchodní výsledky.

Celní a devizové předpisy

Lotyšsko je součástí schengenského prostoru a nejsou tedy zavedeny kontroly na hranicích. V hraničním pásmu však operuje pohraniční policie, která může provést kontrolu kteréhokoliv projíždějícího vozidla. Probíhá spolupráce policejních orgánů a je umožněno působení národní policie i v teritoriu jiné země Schengenu.

Vzhledem k členství ČR a Lotyšska v EU je dovoz veškerého zboží neomezený, pohraniční policie si pouze vyhrazuje právo kontrolovat kohokoliv při vstupu do země při důvodném podezření na pašování zbraní, drog či nebezpečného materiálu. V platnosti zůstávají omezení týkající se vývozu alkoholu a cigaret. Přes hranice se nesmí vozit hotovost v objemu vyšším než 10 000 EUR. Při převozu zvířat z jiné členské země EU je nutné mít pro každé zvíře evropský pas zvířete v zájmovém chovu. Do Lotyšska se nesmí bez povolení dovážet zbraně, munice, výbušniny a chemikálie, narkotika a psychotropní látky, pornografické materiály a čistý líh.

Podrobněji viz: MZV ČR – Informace na cesty

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Založit novou společnost z právního hlediska není problém. Tento úkon lze zadat specializovaným advokátním kancelářím či je možno využít služeb a informací Hospodářské komory a Lotyšské rozvojové agentury LIAA.

Každá firma (pobočka i zastoupení) podnikající v Lotyšsku musí být registrovaná v Registru firem, činnost nezaregistrovaných firem je zakázána. Pro zahájení registrace je nutno složit registrační poplatek. Teprve po zaregistrování má firma plnou právní moc a statut. Oficiálně musí být odpověď na žádost o registraci poskytnuta do 30 dnů od podání žádosti, v praxi je však běžná lhůta vyřízení 14 dní. Jestliže do 30 dnů firma neobdrží zamítavou odpověď, může se považovat za zaregistrovanou. V případě odmítnutí je možno se odvolat k soudu.

Nejběžnějším typem společnosti je společnost s ručením omezeným. Druhou nejčastěji přihlášenou formou podnikání je živnostenské oprávnění.

Vzhledem k velmi jednoduchému daňovému právu v Lotyšsku odpadá mnoho byrokratických překážek a též investice s relativně nízkou kapitalizací mohou být profitující. Pro založení firmy v Lotyšsku musí být splněny následující primární předpoklady: adresa firmy v Lotyšsku; vedoucí kanceláře – občan EU, musí mít však adresu pobytu v Lotyšsku; na daňovém úřadě musí být přiděleno mezinárodní daňové číslo. Firma může mít i 100% podíl zahraničního kapitálu.

Pro zaregistrování společnosti s ručením omezeným je nutno předkládat řadu dokumentů – doporučujeme spolupracovat s místním právním zástupcem. Pozn.: Všechny zahraniční dokumenty musí být notářsky ověřeny a legalizovány apostilou, kterou uděluje MZV ČR (nikoliv ZÚ). Dokumenty musí být v lotyšském jazyce či s ověřeným překladem.

Další formy registrovaných společností:

  • stálé zastoupení sloužící ke komerčním účelům;
  • stálé zastoupení k nekomerčním účelům.

5.3. Marketing a komunikace

Osvědčenou formou propagace jsou reklamy v televizi a rozhlase, inzerce v denním a odborném tisku, na internetu, i využívání billboardů a reklamních ploch. Vhodnou formou propagace je účast na místních veletrzích a výstavách (např. největší veletrhy Riga Food, Tech-Industry, workshopy a konference, případně semináře pořádané ZÚ nebo ZK CzechTrade). Je možné i výhodné vstupovat na trh společně v rámci skupiny firem předkládajících komplexní nabídku – v rámci tzv. aliancí. Při pronikání na trh se doporučuje využívat zkušeností na trhu již působících firem a komplexních služeb reklamních a propagačních agentur, kterých je na lotyšském reklamním trhu již dostatek.

Stejně tak lze využít placených služeb ZK CzechTrade. 

Po dohodě se ZÚ je možné rovněž zprostředkovat reklamu během akcí prezentujících českou kulturu.  Základní propagaci může sloužit i využití oficiálních periodik Lotyšské investiční a rozvojové agentury (LIAA) a Lotyšské obchodní a průmyslové komory a periodika některých dalších institucí.

Některé společnosti, zvláště start-upy nebo firmy mířící na mladé generace, se úspěšně prezentují na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Instagram a další). Tyto platformy, zvláště pokud jsou aktivní, mohou být i jistými referencemi s velkých dosahem.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Tato oblast je regulována celou řadou zákonů. Legislativa po vstupu Lotyšska do EU převzala pro oblast ochrany duševního vlastnictví evropské standardy. Základem je Zákon o autorských právech, který byl schválen v lotyšském parlamentu v dubnu 2000 a vstoupil v platnost v květnu 2000.

Dalšími legislativními akty v této oblasti jsou Zákon o ochranných známkách a Zákon o průmyslových patentech. Kromě toho v Lotyšsku existují tzv. vedlejší práva – práva interpretů, producentů zvukových záznamů (fonogramů) a filmů a práva rozhlasových organizací.

Od roku 2006 funguje Rada pro intelektuální (duševní) vlastnictví, jejímž úkolem je vytváření strategie a politiky v oblasti duševního vlastnictví v Lotyšsku, vypracování plánů, doporučení a ochrana práv duševního vlastnictví.  Zasedání Rady řídí předseda vlády; členy Rady jsou dále ministři spravedlnosti, kultury, zemědělství, ekonomiky, školství a vědy, vnitra, financí; dále generální prokurátor a zástupce vysokého školství. Schůze Rady se konají minimálně 2x ročně. Pro zajištění průběžné agendy byl zřízen sekretariát Rady a vytvořena skupina stálých expertů složená ze zástupců státních institucí a nevládních organizací, úkolem skupiny je projednávat problémy spojené s oblastí duševního vlastnictví. Případy porušování práv duševního vlastnictví řeší na základě meziinstitucionálních smluv.

Ačkoliv je legislativně ochrana práv zajištěna, v praxi existuje celá řada problémů. Poměrně často dochází k překračování právních mezí v této oblasti (např. kopírování CD, filmů, textilií, hraček aj.). Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je tranzitní zemí, dostávají se do země falzifikáty z Číny, Ruska a jiných zemí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek je v Lotyšsku upraven Zákonem o veřejných zakázkách. Zadávání veřejných zakázek zastřešuje Úřad veřejných zakázek (Iepirkumu Uzraudzíbas Birojs)

O zakázkách informuje především denní tisk, pravidelně jsou zveřejňovány v oficiálním lotyšském věstníku Latvijas Véstnesis a otiskována v Official journal of the European Union (oficiální periodikum EU).

Všechna výběrová řízení jsou rovněž zveřejňována na internetu na adresách:

  • Procurement Agency – http://www.iub.gov.lv/
  • Elektronisko Iepirkumu Sistēma – https://www.eis.gov.lv/ – přehled a podmínky veřejných zakázek
  • International Journal of EU – http://ted.europa.eu/
  • Ministry of the Environment – http://www.vidm.gov.lv/ 

Na financování vypsaných tendrů se často podílejí mezinárodní banky (IBRD, EBRD), IMF či je využíváno podpůrných programů EU (Kohezní fond aj. ).

Dosavadní zkušenosti českých podnikatelských subjektů ukazují, že je možno vyhrát tendr i samostatně (Škoda Electric, Škoda Vagonka), jindy je výhodnější účast prostřednictvím zastoupení (firma CBR); doporučuje se však i spojit se s lotyšským partnerem, který má výhodu při přípravě tendru – má lepší a „správné“ kontakty a zná lépe místní podmínky a zvyky (tendry v oblasti životního prostředí, ekologické autobusy) a zejména má výhodu jazykové vybavenosti vzhledem k tomu, že většina zakázek je vypisována v lotyštině.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Základními podnikatelskými normami v Lotyšsku jsou kromě Ústavy (Satversme) především Obchodní zákoník, Občanský zákoník a normy EU.

Od dubna 2021 je v Lotyšsku zřízen speciální Soud pro hospodářské záležitosti, který se zabývá kauzami týkajícími se obchodních sporů i trestnými činy s ekonomickým přesahem. Spory je také možno řešit u rozhodčího soudu při Lotyšské obchodní a průmyslové komoře, případně se obrátit na specializovanou advokátní kancelář. Jednání s úřady a vyřizování příslušných záležitostí bývá někdy zdlouhavé. Nejsou-li do sporu zapojeny subjekty z třetích zemí, je možné pokusit se v první fázi o mimosoudní urovnání v rámci unijního systému SOLVIT.

Podmínky na místním trhu v podstatě plně odpovídají právnímu prostředí EU, slabými stránkami je pracovní právo a korupce, která je spolu s „šedou“ (stínovou) ekonomikou jedním z negativních doprovodných jevů lotyšského podnikatelského prostředí. Konkrétní případy v Lotyšsku prověřuje Úřad pro boj s korupcí – KNAB. 

Obecně jsou podmínky v Lotyšsku podobné jako v ČR. Problémy vyplývají především ze skutečnosti, že Lotyšsko je relativně mladou transformující se tržní ekonomikou. Projevují se zde mj. nedostatečné finanční zdroje, zvýšená potřeba investic, ne vždy přehledná situace vzhledem k rychlému vývoji a změnám v legislativě, projevy byrokracie atd. Lotyšská vláda vyvíjí úsilí na odstraňování těchto jevů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

K cestám do Lotyšska je pro občany ČR nezbytný platný doklad totožnosti – pas (cestovní, služební, diplomatický) nebo platný občanský průkaz. Dítě mladší 15 let musí mít vždy svůj vlastní doklad. Při cestě motorovým vozidlem je nutné mít malý technický průkaz vozidla, řidičský průkaz (nemusí být mezinárodní, platný je i český řidičský průkaz) a doklad o zaplacení povinného ručení. Při cestě služebním vozidlem je nezbytné mít ověřené potvrzení, že firma souhlasí s tím, aby dané vozidlo bylo použito uvedenou osobou k cestě do Lotyšska. Obdobné potvrzení je nutné i v případě, že vozidlo patří jinému majiteli, než který ho k cestě do Lotyšska využije. Mezinárodní očkovací průkaz není k cestám do Lotyšska nezbytný.

Aktuální podmínky cestování do Lotyšska (zejm. s ohledem na COVID-19 či specifické úpravy překračování vnějších hranic do Ruska a Běloruska) lze najít na webu ZÚ Riga

Občan členské země EU může do Lotyšska přicestovat podle platných pravidel volného pohybu osob v rámci EU. Občan ČR má právo požádat o povolení k přechodnému pobytu občana EU, které uděluje Imigrační úřad (výjimky se vztahují na pracovníky na sezónních pracích, zaměstnance v Lotyšsku, kteří žijí v jiné zemi EU, a dále na zájemce o pracovní poměr v Lotyšsku, kteří jej bez povolení k přechodnému pobytu mohou hledat po dobu 6 měsíců). Vyřízení povolení k přechodnému pobytu by mělo být formální záležitostí, tento proces by měl trvat maximálně 1 měsíc. Pro vydání povolení k přechodnému pobytu by měl mít občan potvrzení o registrované nové adrese pobytu u příslušného úřadu, platné dlouhodobé zdravotní pojištění (povinné ze zákona, anebo komerční pojištění do zahraničí) a doklad o příjmech.

Bezpečnostní situace obecně je do jisté míry podobná té v ČR. V Rize jsou kromě vykrádání bytů registrovány případy loupežných přepadení; míra kriminality je všeobecně vyšší než v ČR. Zvláště cizinci se stávají vyhledávanými oběťmi pro neznalost místních poměrů a jazykovou bariéru při případné komunikaci s místními úřady. Více informací najdete na stránce MZV ČR – Lotyšsko – cestování

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané členských zemí EU nemají téměř žádná omezení pro vstup, pobyt a práci v Lotyšsku.

Občané členských zemí EU, kteří chtějí pobývat v Lotyšsku nepřetržitě déle než tři měsíce, se mají zaregistrovat na Úřadu pro občanství a migraci a požádat o registrační osvědčení; tato registrace není nutná po dobu 6 měsíců, pokud občan členské země EU pobývá v Lotyšsku s cílem najít si zaměstnání.  Podrobnější informace o podmínkách zaměstnávání pro občany členských zemí EU v angličtině lze získat na stránkách Úřadu pro občanstvía migraci – Ārvalstnieku nodarbināšanas juridisko procedūru apraksts 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Obecně platí, že první pomoc je poskytována bezplatně jak občanům Lotyšska, tak i cizincům zdarma, ostatní zdravotní péče je za úhradu. I přes existenci Evropské karty zdravotního pojištění se doporučuje mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí s tím, že čeští občané částku za ošetření zaplatí v Lotyšsku hotově a zpětně ji vyúčtují své zdravotní pojišťovně v ČR. Dlouhodobě usazeným občanům ČR se v Lotyšsku doporučuje zaregistrovat se v systému zdravotní péče pomocí formuláře S1 (informace poskytne příslušná zdravotní pojišťovna v ČR). Cizinec zaměstnaný v Lotyšsku (tj. nikoli turista) se může zaregistrovat u místního praktického (rodinného) lékaře. Předtím se doporučuje zjistit, zda lékař je napojený na síť zdravotního pojištění či zda je nutná přímá úhrada za poskytnuté služby. 

V případě delších pobytů v přírodě (případně při agroturistice) se doporučuje očkování proti klíšťové encefalitidě – výskyt infikovaných klíšťat v Lotyšsku patří mezi nejvyšší v Evropě.

Léky a jiné zdravotnické pomůcky lze zakoupit v lékárnách (Aptieka), omezený sortiment nabízí také supermarkety a drogerie.

MZV ČR – cestování do Lotyšska

5.9. Veletrhy a akce

Svou prestiž a důvěryhodnost firmy zvýší účastí na místních oborových výstavách a veletrzích, kde nejlépe představí svou značku na trhu. Největšími veletrhy jsou např. Riga Food, Tech-Industry nebo Furniture & Design Isle, dále pak prezentace pořádané Velvyslanectvím ČR nebo ZK CzechTrade.

Velvyslanectví ČR se snaží české firmy podpořit osobní účastí na veletrzích a na prezentačních a dalších akcích pořádaných v rámci projektů ekonomické diplomacie PROPED. Podpora velvyslanectví může být v Lotyšsku důležitým prvkem, zejména pokud se jednání české firmy s lotyšskými partnery týká významné zakázky. Při jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky je případně možná přítomnost velvyslance nebo ekonomického diplomata.

Řada akcí je též organizována Zahraniční kanceláří CzechTrade Pobaltí, která má v budově velvyslanectví v Rize svou kancelář.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

  • Velvyslanectví České republiky

Elizabetes iela 29a, LV-1010 Riga, Lotyšsko/Latvia

Telefon: ústředna (hlasový strom) +371 6733  8179, recepce +371 6733 8181

Stálá konzulární služba: +371 2946 3947 (pouze pro české občany v nouzi)

E-mail: riga@embassy.mzv.cz

Ekonomický úsek: Commerce_Riga@mzv.cz

Web: www.mzv.cz/riga

Vedoucí úřadu: Mgr. Jana Hynková

Diplomatická působnost: diplomatická a konzulární pro Lotyšskou republiku

Provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek 08:45–17:15

  • Zahraniční kancelář CzechTrade Riga

Vedoucí zahraniční kanceláře Ing. Věra Všetičková

tel.: +371 6728 7306

mob.: +371 2662 8156

email: vera.vsetickova@czechtrade.cz

web: www.czechtrade.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Mezinárodní telefonní předčíslí Lotyšska: +371

První /zdravotnická/ pomoc: 113 (z pevné linky zdarma)

nebo lze volat na číslo integrovaného záchranného systému (i z mobilního telefonu): 112

Policie: 110 nebo 112 (z pevné linky zdarma)

Hasiči: 112 (z pevné linky zdarma)

Informace o tel. číslech: 1188  (v lotyštině, ruštině, angličtině)

Užitečné informace o situaci ohledně COVID-19 v Lotyšsku – oficiální web vlády LR k problematice COVID-19

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Internetová doména: .lv

  • Instituce

Prezidentská kancelář www.president.lv

Vláda (s odkazy na ministerstva) www.gov.lv

Parlament www.saeima.lv

Ministerstvo zahraničních věcí www.mfa.gov.lv

Ministerstvo hospodářství www.em.gov.lv

Ministerstvo financí www.fm.gov.lv

Ministerstvo pro regionální rozvoj a životní prostředí www.varam.gov.lv

Ministerstvo školství a vědy www.izm.gov.lv

Ministerstvo kultury www.km.gov.lv

Ministerstvo sociálních věcí www.lm.gov.lv

Ministerstvo obrany www.mod.gov.lv

Ministerstvo dopravy a spojů www.sam.gov.lv

Ministerstvo životního prostředí www.vidm.gov.lv

Ministerstvo zemědělství www.zm.gov.lv

Ministerstvo zdravotnictví www.vm.gov.lv

Ministerstvo spravedlnosti www.tm.gov.lv

Komise finančního a kapitálového trhu www.fktk.lv

Lotyšská národní banka www.bank.lv

Statistický úřad www.csb.gov.lv

Rižská burza www.rfb.lv

Lotyšská investiční a rozvojová agentura www.liaa.lv

Lotyšská privatizační agentura www.lpa.bkc.lv

Obchodní a průmyslová komora www.chamber.lv

Obchodní rejstřík www.lursoft.lv

World Trade Center Riga (Světové obchodní centrum) www.wtcr.bkc.lv

Státní pozemkový úřad www.zemesgramata.lv

Centrum ochrany práv spotřebitelů www.ptac.lv

Sociální politika www.politika.lv

Lotyšská akademie věd www.lza.lv

Policie www.vp.gov.lv

Celní správa www.rs.gov.lv

Cizinecký a migrační úřad www.pmlp.gov.lv

Požární a záchranářský sbor www.vugd.gov.lv/

  • Ostatní

Informační portál vlády k problematice COVID-19 https://covid19.gov.lv/en

Info web www.1188.lv

MHD spoje v Rize www.rigassatiksme.lv

Mezinárodní letiště Riga (RIX) www.riga-airport.com

Lotyšsko-anglický slovník http://dictionary.site.lv/dictionaryLotyšský jazyk http://ai1.mii.lu.lv




• Teritorium: Evropa | Lotyšsko | Zahraničí