Strategický rámec tvoří zejména lotyšský plán pro Digitální dekádu 2030, Cybersecurity Strategy 2023–2026 a nový právní rámec pro centrum umělé inteligence. Evropská komise u Lotyšska výslovně uvádí pokračující digitalizaci veřejné správy, podporu digitální transformace SME a důraz na kyberbezpečnost vzhledem ke geopolitické poloze země. 

Atraktivita sektoru je v roce 2026 jednoznačně rostoucí. Tento závěr plyne z kombinace vládní poptávky po digitalizaci, zvýšeného významu kyberbezpečnosti a rychlého rozvoje AI aplikací ve veřejném i soukromém sektoru. Roste také poptávka po privátních 5G sítích a průmyslové digitalizaci. LMT například nasadilo první privátní 5G síť v Pobaltí v Baltic Container Terminal. Současně se rozšiřuje komerční 5G pokrytí, které je podle LMT dostupné na více než 300 tis. adres v Lotyšsku. 

Z hlediska aktérů je důležitá přítomnost jak domácích firem, tak mezinárodních hráčů. K domácím patří MikroTik, LMT, Tet, SAF Tehnika a HansaMatrix, ze zahraničních zejména Tietoevry a Accenture. Tietoevry v Lotyšsku uvádí více než 800 specialistů a funguje zde i jeho globální finanční centrum; HansaMatrix a SAF Tehnika představují významnou domácí základnu v elektronice, telekomunikacích a průmyslových systémech. 

Příležitosti pro české firmy jsou zejména v e-government řešeních, kyberbezpečnosti, SOC/SIEM nástrojích, identity managementu, cloudových a datových platformách, AI pro veřejnou správu a zdravotnictví, průmyslové automatizaci, embedded elektronice a private-5G aplikacích pro logistiku, energetiku a obranu. Zvlášť perspektivní je propojení ICT s obranou, zdravotnictvím a energetikou, kde lotyšská vláda i trh hledají řešení s vyšší přidanou hodnotou. 

Z hlediska výzkumu a inovací je klíčovým rámcem RIS3, tedy lotyšská strategie inteligentní specializace, společně řízená Ministerstvem školství a vědy a Ministerstvem hospodářství. Strategie směřuje veřejné investice do výzkumu a inovací do prioritních oblastí s vyšší přidanou hodnotou. Na ni navazuje program applied research s veřejným financováním 50,2 mil. EUR plus 6,6 mil. EUR flexibility funding do roku 2029; paralelně běží švýcarský program „Partnership in Applied Research“ s rozpočtem cca 12,3 mil. EUR. 

Z hlediska mezinárodního srovnání zůstává Lotyšsko zemí s ne zcela využitým potenciálem. European Innovation Scoreboard 2025 jej řadí mezi Emerging Innovators, na 25. místo v EU, s výkonem 56,7 % průměru EU. To současně znamená, že jde o sektor s prostorem pro rychlé dohánění a pro vstup partnerů schopných přinést aplikovaný výzkum, komercializaci a spolupráci mezi univerzitami a firmami. 

Atraktivita sektoru je středně až výrazně rostoucí. Vláda sice kvůli fiskálním omezením nemůže navyšovat podporu plošně, ale kombinace rozpočtové priority vzdělávání, evropských fondů, applied research programů a důrazu na národní bezpečnost a dual-use výzkum zvyšuje atraktivitu pro kvalitní technologické partnery. Významnými aktéry jsou University of Latvia, Riga Technical University, Latvian Biomedical Research and Study Centre a Latvian Institute of Organic Synthesis; například v nově schválených projektech roku 2025 měla nejvyšší zastoupení právě University of Latvia a RTU. 

Příležitosti pro české subjekty spočívají v univerzitní a aplikované spolupráci, společných projektech Horizon Europe, transferu technologií, vybavení laboratoří, vědeckých přístrojích, AI a datové infrastruktuře, biomedicíně, smart energy, materiálovém výzkumu a dual-use inovacích. Perspektivní je zejména model propojení českých firem a univerzit s lotyšskými výzkumnými institucemi v RIS3 oblastech.

Rozvoj sektoru stojí na několika strategických dokumentech: Defence Industry and Innovation Strategy 2025–2036 a NAF Development Plan 2025–2036. Tyto dokumenty definují dlouhodobé posilování schopností, investice do výzkumu a vývoje, budování výrobních kapacit i výraznější zapojení domácího průmyslu. Ministerstvo obrany přitom uvádí, že 1,5 % všech obranných prostředků má směřovat do strategických inovací a výzkumu. 

Další důležitou veličinou je infrastruktura. Invest in Latvia uvádí plánované investice do vojenské infrastruktury ve výši 1,174 mld. EUR na období 2025–2036, z toho 414 mil. EUR na roky 2025–2028. Současně Lotyšsko pokračuje ve vedení mezinárodní Drone Coalition a v roce 2026 vyčlení 0,25 % HDP, tedy 110 mil. EUR, na podporu Ukrajiny. 

Atraktivita sektoru je velmi silně rostoucí. Není to jen důsledek vysokého rozpočtu, ale i jasného záměru vlády budovat domácí obrannou výrobu a dual-use inovace. V zemi již působí jak domácí, tak zahraniční aktéři – například Edge Autonomy Systems, Brasa Defence a další podniky uváděné v investičních materiálech země; zároveň se rozvíjí i exportní platformy pro dual-use sektor. 

Příležitosti pro české firmy se týkají pozemní techniky, muničních a pyrotechnických technologií, balistické ochrany, senzoriky, ISR, dronů a antidronových systémů, vojenské mobility, ženijní techniky, výcvikových a simulačních systémů, C2/C4ISR a kyberobrany. Zvláštní potenciál mají i společné projekty v oblasti dual-use a testování technologií.