Lotyšsko

Rozcestník informací o Lotyšsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Lotyšsko vstoupilo do roku 2021 zasaženo druhou vlnou pandemie covidu-19, která jej po ekonomické stránce postihla hlouběji než první vlna v jarních měsících 2020. V posledním čtvrtletí roku 2020 však i přes nepříznivé podmínky vzrostl export lotyšského zboží. Růst byl podpořen nejen dobrou úrodou zemědělských produktů, ale také do poslední chvíle hrozícím brexitem bez dohody, což vedlo k předzásobení britských klientů lotyšským dřevem a výrobky z něj.

Druhá vlna pandemie razantně zpomalila lotyšskou ekonomiku a situace přinutila ekonomy přehodnotit prognózu vývoje HDP v nastávajícím období. Podle revidované předpovědi tempo růstu HDP klesne v prvním pololetí 2021 na 2,6 % oproti původně předpokládaným 4,8 %. Nicméně již ve druhém pololetí, kdy se předpokládá zvládnutí epidemiologické situace, je očekáváno restartování investic a dalších projektů, včetně těch financovaných z EU fondů.

Pro rok 2022 tedy experti předpovídají strmější růst, a to až na optimistických 5 %. V roce 2021 by se cenová deflace z počátku roku měla posunout k obvyklé míře inflace 1,1–1,3 % a nezaměstnanost by se měla pohybovat kolem 8 %, oproti předcovidovým 6,5 %.

Vláda Lotyšské republiky na pokrytí výdajů spojených s covidem-19 a nastartování ekonomiky použila v roce 2020 600 mil. EUR, což odpovídá 2,1 % HDP. V roce 2021 kabinet plánuje vyčlenit do fondu pro nepředvídatelné události dalších 1,32 mld. EUR (přibližně 4,5 % HDP) s tím, že již ve státním rozpočtu na rok 2021 je počítáno s dalším postcovidovým posílením pro jednotlivé sektory. Jedním z klíčových sektorů pro fungování lotyšské ekonomiky je oblast zemědělství a na něj navázaný potravinářský průmysl, které jsou dotovány prioritně.

Lotyšsko též vyčlenilo část krizového rozpočtu na podporu municipalit a jejich investiční projekty. Lotyšská vláda vypracovala na základě dohody v rámci EU Národní plán obnovy (NPO), který předkládá dlouhodobou postcovidovou transformaci systému s cílem dosažení fungující zelené a digitální ekonomiky. V praxi to bude znamenat velké investice do digitalizace, dopravních a stavebních projektů i zdravotnictví, sociální oblasti a školství, což jsou prioritní oblasti vyjmenované v NPO.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Lotyšsko má sice dostatečné silniční a železniční propojení, ale kvalita silnic i železnic je často velmi nízká a vyžaduje rekonstrukci a obnovu. Vláda v rámci koronavirové krize přehodnotila své finanční vklady do dopravní infrastruktury a vyčlenila další prostředky na její obnovu. S dalšími financemi počítá z příspěvků z fondů EU, včetně projektů podporovaných v rámci Národního plánu obnovy. Železniční síť pochází ještě ze sovětských dob, takže je mnohde nevyhovující, co se týče vybavení a techniky.

Největším projektem je v současnosti výstavba Rail Baltica, tj. vysokorychlostní železnice a návazné infrastruktury. V rámci projektu jsou i v době složité pandemické situace průběžně vypisovány tendry na jednotlivé části.

Elektrotechnika

S nástupem digitalizace lze očekávat nárůst poptávky po moderních přístrojích i elektrotechnických součástkách. V době mimořádného stavu, který v Lotyšsku trval bezmála půl roku, přešla na elektronickou formu komunikace řada institucí, firem i školských/vzdělávacích zařízení. V blízké budoucnosti se očekává zvýšená poptávka po softwarových a mobilních aplikacích, které budou usnadňovat komunikační procesy.

Tradičně, již po mnoho let, jsou jednou z nejsilnějších položek českého exportu do Lotyšska přístroje k záznamu a reprodukci zvuku a komponenty televizních přístrojů. Lotyšský trh v tomto ohledu není ještě zdaleka nasycen.

Energetický průmysl

Lotyšsko se spolu se sousedními baltskými státy dohodlo na projektu obnovy elektrické přenosové soustavy a její synchronizace s kontinentální Evropou. Finálním cílem je do roku 2025 odpojit se od dosavadního systému BRELL a zvýšení kapacity elektrické sítě a bezpečnosti dodávek energie. Do roku 2025 se tedy plánují dvě velké investice do rekonstrukce stávajícího elektrického vedení ve výši 76 mil. EUR, resp. 99,5 mil. EUR, z nichž každá bude čerpat 75 % spolufinancování z EU.

V návaznosti na projekt synchronizace plánuje Lotyšsko až do roku 2030 postupně revitalizovat celou lotyšskou energetickou síť s cílem zajistit stabilitu přenosové soustavy a nepřerušovanou dodávku energie koncovým uživatelům. V roce 2021 se očekávají první tendry v tomto významném energetickém projektu v Pobaltí.

Obranný průmysl

Lotyšsko jako členská země NATO přijala od roku 2018 závazek přidělit v rozpočtu částku odpovídající 2 % HDP na obranu. Vzhledem ke své geografické poloze i závazkům v rámci NATO bude oblast obrany i nadále klíčovou pro fungování státu. Součástí strategického rozvoje armády je modernizace komunikačních a informačních systémů řízení boje.

České firmy již v minulosti uspěly ve výběrových řízeních na dodávky pro lotyšské ozbrojené síly i NATO a lze předpokládat, že by na ně mohly navázat další. Podle plánů Ministerstva obrany Lotyšska lze v roce 2021 i v letech následujících očekávat poptávku po těžké technice i po dalších technologiích.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Koronavirová krize odhalila v oblasti zdravotnictví velké trhliny, na které byla lotyšská vláda nucena reagovat. Sektor zdravotnictví byl v roce 2020 jedním z nejvíce dotovaných a i v roce 2021 se počítá s velkými investicemi. Bude se jednat o obnovu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení a s prostředky se počítá i na modernizaci vybavení. V návaznosti na Národní plán obnovy by se projekty měly týkat i adaptačních opatření souvisejících s dopady na životní prostředí (nakládání s odpadem apod.)

Farmaceutický průmysl má v Lotyšsku velký potenciál růstu, přestože na místním trhu působí řada mezinárodních firem. Existuje stále poptávka po speciálních zdravotnických prostředcích a ve velkých státních nemocnicích i soukromých zdravotnických zařízeních je poptávka po novém vybavení, například speciálních lůžkách apod.

Železniční a kolejová doprava

Tento sektor je v Lotyšsku potenciálně velmi perspektivní zejména díky „projektu století“ Rail Baltica, výstavbě nové vysokorychlostní železniční trati propojující Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko za velké podpory financování z fondů EU. Projekt Rail Baltica má přesně daný scénář, takže musí pokračovat bez ohledu na koronavirovou krizi. Ministerstvo dopravy též plánuje obnovu některých částí stávající železniční infrastruktury, na což budou postupně vyhlášeny tendry v dílčích projektech.

V roce 2021–22 by mohl být zahájen projekt tzv. „Velká Riga“, jehož obrysy byly nastíněny v návrhu NPO a jehož cílem je snížit emise z dopravy v oblasti hlavního města a jeho okolí. Dopravní podnik hlavního města Rigy rovněž plánuje v souladu s Národním plánem obnovy modernizovat infrastrukturu veřejné dopravy a nadále rozšiřovat stávající počet tramvají a trolejbusů s cílem ekologizace dopravy.

Tento sektor je v Lotyšsku potenciálně velmi perspektivní zejména díky „projektu století“ Rail Baltica, výstavbě nové vysokorychlostní železniční trati propojující Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko za velké podpory financování z fondů EU. Projekt Rail Baltica má přesně daný scénář, takže musí pokračovat bez ohledu na koronavirovou krizi. Ministerstvo dopravy též plánuje obnovu některých částí stávající železniční infrastruktury, na což budou postupně vyhlášeny tendry v dílčích projektech.

V roce 2021–22 by mohl být zahájen projekt tzv. „Velká Riga“, jehož obrysy byly nastíněny v návrhu NPO a jehož cílem je snížit emise z dopravy v oblasti hlavního města a jeho okolí. Dopravní podnik hlavního města Rigy rovněž plánuje v souladu s Národním plánem obnovy modernizovat infrastrukturu veřejné dopravy a nadále rozšiřovat stávající počet tramvají a trolejbusů s cílem ekologizace dopravy.

Velvyslanectví ČR v Rize
e-mail: commerce_Riga@mzv.cz
www.mzv.cz/riga




• Teritorium: Evropa | Lotyšsko | Zahraničí