Z celkových finančních prostředků pro silniční odvětví bylo vyčleněno na rok 2025 354,7 mil. EUR. Finanční prostředky jsou plánovány na výstavbu, rekonstrukci a údržbu dálnic, výstavbu cyklostezek, zavádění řešení pro bezpečnost silničního provozu, účelové dotace obcím na rekonstrukci a výstavbu ulic a údržbu sítě pro nabíjení elektřiny v celé zemi. Ministerstvo dopravy definovalo několik klíčových veřejných projektů. Projekty silniční infrastruktury pro zlepšení mobility a spojení, včetně výstavby mostu přes řeku Salaca v Salacgrivě, financované z programu Military Mobility. Opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, jako je instalace dalších radarů na měření průměrné rychlosti a výstavba cyklistických pruhů.

V zájmu směřování k ekologickému kurzu bude sektor i nadále rozvíjet dostupnou, kvalitní a moderní veřejnou dopravu, na kterou je pro 2025 rok vyčleněno 162 mil. EUR. Lotyšsko si je velmi dobře vědomo, že atraktivitu veřejné dopravy je potřeba zvýšit. Investiční program pro obce, již schválený na národní úrovni, Stacija 2.0, umožní zlepšit infrastrukturu nádraží, a tím zvýšit dostupnost a atraktivitu veřejné dopravy a posílit železnici jako páteř veřejné dopravy.

Rozpočet také počítá s dotacemi ve výši 93,8 mil. EUR na regionální veřejnou dopravu. V provozu bude všech 32 nových elektrických vlaků společnosti Škoda. Ministerstvo musí dohlížet také na realizaci rozvojových projektů – výstavba opravárenského centra vlaků, modernizaci železniční infrastruktury (projekt modernizace nástupišť) apod. s cílem dále rozvíjet infrastrukturu veřejné dopravy vysoké kvality.

V roce 2025 se plánuje pilotní projekt – jednotné jízdenky pro jízdy na městských a regionálních železničních linkách v Rize v zóně A s přestupem na jiný autobus nebo vlak a veřejnou dopravu společnosti Rīgas satiksme (Rižská doprava). Tato možnost bude pro občany další pobídkou k přechodu z individuální automobilové dopravy na integrovanou veřejnou dopravu. Rovněž bude pokračovat vývoj jednotného systému prodeje jízdenek na veřejnou dopravu, který má zajistit další pohodlí pro občany.

V Lotyšsku roste popularita elektromobilů. Elektromobily zažívají rychlý růst v celé Evropě, včetně Lotyšska. V roce 2024 bylo u CSDD (Ředitelství pro bezpečnost silničního provozu) registrováno přibližně 3 000 elektromobilů, čímž se celkový počet elektromobilů v Lotyšsku přiblíží 10 000. Pokud to porovnáme s celkovým počtem automobilů v Lotyšsku, je to něco přes 1%, před dvěma lety to bylo jen 0,5%. Podle statistik je v Lotyšsku v současné době 345 dobíjecích míst, která nabíjejí 789 automobilů. Plánuje se, že každý rok by mohlo být vybudováno přibližně 50 dobíjecích stanic pro elektromobily.

Také realizace projektu Rail Baltica  je v Lotyšsku stálou prioritou Ministerstva dopravy. Rail Baltica je projekt, který má zásadní význam jak pro propojení pobaltských států, tak pro integraci do jednotného evropského železničního systému a koridoru hospodářského rozvoje. Ze shromážděných informací vyplývá, že dosavadní investice Rail Baltica v Lotyšsku – do výstavby mezinárodního nádraží v centru Rigy a na rižském letišti – přispívají k rozvoji lotyšského národního hospodářství ještě před dokončením a zprovozněním železnice. Projekt vytváří velké množství nových pracovních míst, většinou zaměstnává místní odborníky, zajišťuje zapojení lotyšských dodavatelů a také bezprostředně přispívá lotyšské ekonomice. V loňském roce došlo ve všech pobaltských zemích k významnému stavebnímu pokroku. V Lotyšsku byla podepsána rámcová smlouva na výstavbu hlavní trati v délce 228 kilometrů, přičemž se začalo stavět na 40kilometrovém úseku na litevské hranici.

V oblasti námořní dopravy stále probíhá legislativní dokončení reformy správy námořních přístavů. Ministerstvo dopravy předložilo k interinstitucionální dohodě informační zprávu o pokroku reformy a možnostech jejího zlepšení. Hlavními přínosy reformy jsou depolitizace přístavů, profesionální řízení, zapojení místních orgánů do rozhodování, oddělení majetku a možnost vlastníků rozvíjet průmyslové objekty v blízkosti přístavů. Stát musí také účinně využívat socioekonomický potenciál lotyšských přístavů přilákáním tranzitního nákladu z nových destinací.

Jeden z důležitých odvětví pro Lotyšsko je umělá inteligence, a proto parlament schválil zákon o centru umělé inteligence (MIC). Ten vytváří právní základ pro další rozvoj MIC, který poskytuje právní základ pro zřízení a fungování centra. Účelem zřízení a fungování MIC je spojit síly na podporu přenosu inovací, rozvoje a implementace schopností umělé inteligence ve strategických oblastech, které jsou v národním zájmu a zvýší konkurenceschopnost země – mimo jiné ve zdravotnictví, vzdělávání, bezpečnosti a obraně a také ve veřejné správě. Na zřízení bylo v roce 2025 vyčleněno 370 000 EUR ze státního rozpočtu a v následujících letech se počítá s dalším financováním na plnění zákonných úkolů veřejné správy.

V roce 2025 bylo na posílení kybernetické bezpečnosti v Lotyšsku z fondů EU vyčleněno 5 mil. EUR. Finanční prostředky jsou určeny na modernizaci komunikačního vybavení, hardwaru a na nákup a vývoj nových technologií. Zlepšit se má i správa informačních a komunikačních technologií. Investice do kybernetické bezpečnosti nejsou jen ekonomickou otázkou, ale také otázkou národní bezpečnosti.

Lotyšsko, Estonsko a Litva úspěšně synchronizovaly své elektrické soustavy s kontinentální Evropou 9. února 2025 ve 14.05 hodin. Jedná se o významný historický krok pro pobaltské státy i celou Evropu, který posílil energetickou odolnost a nezávislost regionu. Energetická bezpečnost je rovněž otázkou národní bezpečnosti. Projekt byl realizován z důvodu snížení rizik a závislosti pobaltských energetických systémů na východních sousedech. Celkové investice do baltsko-polského energetického systému dosahují téměř 2 miliard EUR.

Lotyšský energetický sektor plánuje svůj rozvoj až do roku 2050. Byla představena Lotyšská energetická strategie 2025-2050, která má zajistit, aby Lotyšsko bylo v roce 2050 regionálním lídrem v oblasti cen energií, bylo vysoce energeticky soběstačné a infrastruktura byla využívána efektivně a udržitelně. Strategie předpokládá, že v roce 2050 bude Lotyšsko vyrábět 25 terawatt hodin (TWh) elektřiny a spotřebovávat 19 TWh elektřiny (pro srovnání, v roce 2024 Lotyšsko vyrobilo 6,6 TWh a spotřebovalo 7,2 TWh elektřiny). Očekává se, že v roce 2050 bude z obnovitelných zdrojů energie vyrobeno 7 500 megawattů (MW) elektřiny. To zahrnuje 1000 MW z větrných elektráren na moři, 2000 MW ze solárních elektráren a 4500 MW z větrných elektráren na pevnině.

K dosažení cílů lotyšské energetické strategie 2025-2050 potřebuje odvětví veřejné a soukromé investice v celkové výši 34,4 miliardy EUR. Z celkových plánovaných investic by 34% mělo připadnout na ekologizaci dopravy, 29% na nové výrobní kapacity, 13% na technologie a energetickou účinnost budov, 9% na rozvoj energeticky náročných průmyslových odvětví, 7% na elektrifikaci tepelné energie a rozvoj zbytkového tepla a po 4% na transformaci energie a rozvoj bioplynu.

Na rozvoj infrastruktury je vyčleněno téměř 100 mil. EUR. Největším stavebním projektem pro NBS je vojenské cvičiště „Selija“, jehož první fáze bude dokončena v roce 2025. Také Lotyšsko bude Ukrajině i nadále poskytovat neochvějnou podporu – v 2025 roce bude vyčleněno 0,25 % HDP na dodávky vojenského vybavení, výcvik vojáků ukrajinské armády a další rozvoj mezinárodní koalice bezpilotních dronů.

Mezinárodní Koalice dronů pokračuje ve své práci na podporu Ukrajiny. Od založení Koalice dronů 14. února 2024 již její členské státy poskytly Ukrajině významnou podporu prostřednictvím dodávek dronů, a celková podpora všech členských států pro ukrajinské schopnosti dosáhla v roce 2024 výše 1,8 miliardy EUR. Na začátku letošního roku zahájila koalice třetí mezinárodní výběrové řízení na taktické průzkumné drony. V roce 2025 členské státy přispějí ze společného fondu částkou 20 mil. EUR na nákup několika stovek taktických průzkumných dronů pro ukrajinské ozbrojené síly v rámci výjimečného zrychleného řízení.

Na začátku roku 2024 byla zřízená Baltská obranná linie, která má posílit východní hranici pobaltských států a NATO. Baltská obranná linie je důležitým nástrojem obrany východního křídla NATO. První opatření proti mobilitě již byla provedena a plánuje se další rozvoj, a zároveň je také potřeba využít finanční podporu EU ke společnému zlepšení regionální bezpečnosti. Plán na posílení vojenských sil na východní hranici a boj proti mobilitě je součástí Baltské obranné linie, v jejímž rámci bude během pěti let investováno 303 mil. EUR na posílení hranic (v loňském roce bylo vyčleněno 25 mil. EUR). Během několika příštích let budou zřízena obranná stanoviště se zesílenými konstrukcemi a opevněním, překážkové linie a senzory, jakož i muniční a minové sklady. NBS pokračují v realizaci plánu vojenského posílení a boje proti mobilitě na východní hranici, na který bylo pro 2025 rok vyčleněno 45 mil. EUR: nákup protipohybových zábran, senzorů, dělostřeleckých systémů, zařízení pro nalezení min a bude poskytnuta podpora Národní pohraniční stráži. Ve východním Vidzeme budou také vybudovány sklady ženijních prostředků. 

Podle strategii podpory obranného průmyslu a inovací na období 2025-2036 státní podnik vojenského průmyslu „Státní obranná korporace“ zřídí do roku 2036 nejméně dva nové výrobní závody na vojenské výrobky. Jako první vojenský průmyslový objekt zřizuje společnost za spolufinancování Evropské komise modulární závod na montáž prachových projektilů pro dělostřeleckou munici, kterou kriticky potřebují NBS.

Koncem roku 2024 byla přijata vládou „Strategie rozvoje pracovních sil ve zdravotnictví 2025-2029“, která stanoví další postup rozvoje lidských zdrojů ve zdravotnictví se zaměřením na potřeby, pohodu, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem lékařů. Směry a cíle jsou v souladu s mezinárodní praxí, včetně doporučení Světové zdravotnické organizace.

Farmaceutický sektor v Lotyšsku má jeden z největších potenciálů pro rozvoj hospodářství země jako odvětví s vysokou přidanou hodnotou a vysokým exportním potenciálem. V exportu farmaceutických výrobků se Lotyšsko řadí mezi významné světové země a zaujímá 38. místo (v roce 2023). Lotyšsko je jedinou pobaltskou zemí, která má již více než půl století vlastní národní farmaceutický průmysl. Toto odvětví odolalo všem změnám a prokázalo svou životaschopnost a význam. Ani rok 2024 nebyl jednoduchý. Přinesl nové příležitosti i významné výzvy. Na jedné straně přední farmaceutické společnosti investovaly téměř reaktivním tempem a investovaly desítky milionů eur do modernizace infrastruktury, vývoje nových produktů a rozšiřování exportních trhů. Farmaceutická výroba je jedním ze základních kamenů, na nichž stojí lotyšská exportní ekonomika. Za prvních devět měsíců roku 2024 dosáhl vývoz farmaceutických výrobků 466,98 mil. EUR. Farmaceutický průmysl vyváží 92% své produkce a díky investicím do nových výrobků a trhů se očekává, že objem vývozu v budoucnu výrazně vzroste, což vytvoří pozitivní tah i v souvisejících odvětvích.

V roce 2025 plánuje lotyšská Rada pro vědu vyhlásit výběrová řízení na programy a projekty pokrývající širokou škálu vědeckých a technologických oblastí – od udržitelné zdravotní péče a lesnictví po digitální humanitní vědy a národní obranu. Tyto soutěže podpoří integraci lotyšských vědců do mezinárodní výzkumné komunity a budou se zabývat společenskými výzvami, jako jsou dopady změny klimatu, stárnutí společnosti a etické využívání technologií. Lotyšská univerzita se v letech 2025-2027 zaměří na rozvoj lidského kapitálu, budování zdravé a znalostní společnosti, udržitelnost státu, lotyšského jazyka a národní identity, posílení historického výzkumu a občanského vzdělávání, technologický a digitální rozvoj státu, posílení globální konkurenceschopnosti, zvýšení inovační kapacity, rozvoj státního finančního systému a kapitálových trhů, posilování vnější a vnitřní bezpečnosti, udržitelnost životního prostředí a zmírňování klimatických změn.

Z Evropského srovnávacího přehledu inovací za rok 2024 vyplývá, že Lotyšsko je na 25. místě mezi 27 zeměmi EU a je klasifikováno jako „vznikající inovátor“ (Emerging Innovator), což znamená, že jeho inovační výkonnost je nižší než 70% průměru EU. V této kategorii se Lotyšsko řadí po bok zemí jako je Chorvatsko, Polsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko. Tento žebříček poukazuje na výzvy i příležitosti pro cílenou podporu inovačního prostředí v Lotyšsku.