Korejská republika

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Korejská republika je 13. největší ekonomika na světě a 4. největší v Asii. Její rating ze strany mezinárodní agentury Moody’s je Aa2.

Tempo hospodářského růstu od roku 2021 nadále klesá (4,3 %) a v roce 2023 dosáhlo 1,3 %, což je pokles o 1,2 procenta oproti předchozímu roku.

Obchodní deficit dosáhl v roce 2022 rekordní výše 47,8 miliardy USD a v roce 2023 dosáhl úrovně 10,3 miliardy USD. Podle korejského Ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky se vývoz v roce 2023 navzdory obtížným vnějším podmínkám, jako jsou globální vysoké úrokové sazby a pomalé ekonomické oživení v Číně, postupně zlepšoval díky pokračujícímu silnému exportu automobilů, strojírenství a loďařství a rovněž postupnému oživení v oblasti polovodičů. V důsledku toho se obchodní deficit v roce 2023 ve srovnání s předchozím rokem výrazně snížil.

V roce 2023 vzrostl export u 4 z 9 hlavních exportních korejských trhů (USA, EU, Střední východ a Společenství nezávislých států). Zejména vývoz do USA zaznamenal historicky nejvyšší objem (115,7 mld. USD) a silný byl také vývoz do EU především díky kladnému exportnímu trendu automobilů a strojní techniky. Pokles, zejména v oblasti polotovarů, zaznamenal vývoz do Číny (-19,9 %) a rovněž, zejména v oblasti IT komponentů včetně polovodičů, i do zemí ASEAN (-12,5 %).

Oproti výraznému nárůstu inflace v roce 2022 vzrostla její hodnota v roce 2023 o 3,6 % . Zvýšila se hodnota 11 z 12 hlavních spotřebních položek, přičemž u sedmi z jejich kategorií narostla o minimálně 3 % (např. potraviny a nealkoholické nápoje; oděvy a obuv; bydlení voda, elektřina a palivo; domácí potřeby a služby pro domácnost či stravování a ubytování). Dle korejských statistik se oproti roku 2022 tempo růstu inflace, s výjimkou elektřiny, plynu a vody, výrazně zpomalilo a za hlavní faktor lze považovat pokles cen ropy.

Propad korejské ekonomiky se zmírňuje s tím, jak dochází k oživení vývozu. V domácí ekonomice se však drží trend vysokých úrokových sazeb, takže soukromá spotřeba zůstává na nízkém tempu růstu a klesají jak investice do zařízení, tak investice do stavebnictví. Domácí poptávka je tedy pomalá, což se odráží na postupném zpomalování růstu spotřebitelských cen.

Zahraniční obchod je stále omezený, nicméně naděje budí oživení v polovodičovém průmyslu, který je tahounem korejské ekonomiky. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v roce 2024, a proto by se míra inflace měla do jeho konce přiblížit hodnotě 2 %. Mezi možná rizika pro tento ekonomický výhled patří rostoucí ceny ropy, narušení dopravy, rostoucí výrobní náklady v důsledku konfliktů na Blízkém východě a čínský hospodářský pokles.

Mapa globálních oborových příležitostí – Korejská republika (MZV) (63.79 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Korejská republika (405.62 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Složení vlády (2024)

Prezident: Yoon Suk Yeol
Předseda vlády: Han Duck-soo
Místopředseda vlády a ministr ekonomiky a financí: Choi Sang-mok
Místopředseda vlády a ministr školství a sociálních věcí: Lee Ju-Ho
Ministr vědy a ICT: Lee Jong Ho
Ministr zahraničních věcí: Cho Tae-yul
Ministr sjednocení Kim YungHo
Ministr spravedlnosti: Park Sung Jae
Ministr národní obrany: Shin Wonsik
Ministr vnitra a bezpečnosti: Lee Sang-min
Ministr pro záležitoti patriotů a veteránů : Kang Jung-ai
Ministr kultury, sportu a turistiky: Yu In Chon
Ministr zemědělství, potravinářství a záležitostí venkova: Song Miryung
Ministr obchodu, průmyslu a energetiky: Ahn Dukgeun
Ministr zdravotnictví a blahobytu: Cho Kyoo-hong
Ministryně životního prostředí: Han Wha-jin
Ministr práce: Lee Jung Sik
Ministryně pro rovnost pohlaví a rodinu: Kim Hyun- sook
Ministr půdy, infrastruktury a dopravu: Park Sangwoo
Ministr námořních záležitostí a rybolovu: Kang Do-Hyung
Ministryně pro malé, střední a začínající podniky: Oh Youngju

Korejská republika je demokratický stát a prezidentskou republikou, v jejímž čele stojí přímo volený prezident, který jmenuje předsedu vlády. Výkonnou moc má vláda, zákonodárnou pak parlament nazvaný Národní shromáždění (300 mandátů).

Dvě hlavní politické strany v Jižní Koreji jsou liberální Demokratická strana Koreje (pozn. zkr. DPK) a konzervativní People Power Party (pozn. zkr. PPP). Oba tábory jsou v současnosti dominantními silami jihokorejské politiky.

Jižní Korea čelí početným výzvám jako klesající porodnost a stárnutí populace či nutnost udržet svůj technologický náskok a ekonomický růst v době zhoršujícího se mezinárodního bezpečnostního a ekonomického prostředí. Administrativa prezidenta Yoona reagovala na tyto naléhavé problémy prostřednictvím významných reforem zaměřených na národní penzijní systém, vzdělání a pracovní podmínky. V parlamentních volbách, které se konaly 10. dubna 2024, vyhrála opoziční DPK ziskem 175 mandátů oproti 108 mandátům prezidentovy PPP. Prezident Yoon již pro rok 2024 vymezil ambiciózní domácí politiky, které se zaměřují na posílení nabídky bydlení, uvolnění omezení výstavby v zelených zónách a spuštění rozsáhlých infrastrukturních projektů, které mají zemi posunout vpřed.

Zapomínat nelze ani na bezpečnostní situaci na Korejském poloostrově. Se svým severním sousedem je i po více než 70 letech Korejská republika stále technicky ve válce, což se nejčastěji projevuje pravidelnými eskalacemi, například v podobě vojenských manévrů či raketových testů.

1.2. Zahraniční politika země

Jižní Korea je prozápadní, demokraticky orientovaná země, čemuž odpovídá i složení jejích nejbližších zahraničních partnerů. Vzhledem historickému vývoji země je nejdůležitějším zahraničním partnerem a rovněž garantem její bezpečnosti USA.

Pro rok 2024 si administrativa prezidenta Yoona vytyčila následující zahraničně-politické priority:

Role Koreje jako „Globálního stěžejního státu“ (pozn. Global Pivotal State) spočívá ve využívání rostoucí síly a schopností národa k prosazování svobody, míru a prosperity na celosvětové úrovni.

Podpora mezinárodního řádu založeného na pravidlech, kdy země vnímá rostoucí aktuální výzvy, které ohrožují svobodný trh a univerzální hodnoty. Korea se zavazuje k zachování a posílení tohoto řádu a udržování globální stability a pokroku.

Korea se aktivně zapojuje do světové diplomacie, což je patrné například z její účasti na fóru Severoatlantické aliance. Skrze iniciativy poskytování finanční a humanitární pomoci konfliktem postiženým oblastem, jako je například Ukrajina, demonstruje země svůj závazek ke sdílenému řešení výzev. Jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN se Korea soustředí na otázky kybernetické bezpečnosti, boje proti změně klimatu a ochrany míru.

Pro Jižní Koreu je strategicky významný region Indo-Pacifiku a vyvinula komplexní strategii pro posílení regionální spolupráce a stability. V rámci té posiluje spojenectví s klíčovými partnery, jako jsou Spojené státy a Japonsko, a zdůrazňuje ústřední postavení ASEANu.

Země se zavázala prohlubovat své vztahy se zeměmi globálního Jihu prostřednictvím iniciativ jako je Summit Jižní Korea-Afrika a navazováním aktivnějších diplomatických vztahů s Latinskou Amerikou. Tato partnerství zahrnují různé sektory včetně obchodu, investic, rozvoje infrastruktury a boje proti změně klimatu. S tím souvisí i roustoucí objem prostředků vynaložených na oficiální rozvojovou pomoc, který se letos navýšil o 40 %.

Řešení jaderné hrozby ze strany KLDR zůstává pro Jižní Koreu prioritou. Prostřednictvím komplexního přístupu „3D“ – odstrašování, odrazování a diplomacie usiluje Korea o mírové vyřešení denuklearizace Korejského poloostrova. To zahrnuje dále boj proti nelegálním příjmům režimu či přísné prosazování mezinárodních sankcí.

Stran ekonomické bezpečnosti Jižní Korea intenzivně spolupracuje s klíčovými partnery na posilování odolnosti dodavatelských řetězců a zajištění kritických zdrojů. Prostřednictvím iniciativ jako je Síť krizové reakce dodavatelských řetězců (pozn. Supply Chain Crisis Response Network) a Partnerství pro bezpečnost minerálů (pozn. Minerals Security Partnership (MSP)) usiluje Korea o posílení odolnosti a podporu udržitelného rozvoje. Rovněž se aktivně podílí na formování nových norem v oblastech digitální správy a umělé inteligence s cílem zajistit sladění ekonomické bezpečnosti s demokratickými hodnotami a lidskými právy.

1.3. Obyvatelstvo

Jižní Korea patří s 51 miliony obyvatel k zemím s nejvyšší hustotou zalidnění (514/km2) a velikostí populace zaujímá 27. místo na světě. Většina lidí (91,94 %) žije v městských oblastech a 50,5 % žije v metropolitní oblasti (Soul, Incheon a Gyeonggi).

Korejská republika je etnicky velmi homogenní, absolutní většinu obyvatel tvoří Korejci. Zahraniční populace (přibližně 3,4 % z celkového počtu) se skládá převážně z Číňanů, Vietnamců, Uzbeků, Filipínců, Kambodžanů, Nepálců, Indonésanů, Thajců, Američanů, Mongolů a Japonců. Korejská porodnost zůstává nejnižší na světě a v roce 2023 zaznamenala hodnotu 0,72. Tento zrychlující se nepříznivý vývoj znamená, že je nutné rychle přijmout nezbytná vládní opatření a politiky.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V r. 2023 dosáhl korejský export hodnoty 632,24 mld. USD (-7,4% oproti r. 2022) a dovoz 642,9 mld.USD (-12,1% oproti r. 2022), což mělo za následek deficit ve výši 10 mld. USD, který v r. 2022 činil 47,8 mld. USD. Hlavními vývozními zeměmi byly ČLR, USA, Vietnam a Japonsko a hlavními dovozci ČLR, USA, Japonsko, Austrálie a SAE.

Hlavními exportními produkty byly v r. 2023 polovodiče, automobily, ropné produkty a automobilové díly. Vývoz polovodičů činil hodnotu 98,6 mld. USD (-23,7 % oproti r. 2022). Automobily zaznamenaly hodnotu 70,9 mld. USD (+31,1 % oproti r. 2022), ropné produkty 52 mld. USD (-17 % oproti r. 2022) a automobilové díly zaznamenaly 23 mld. USD (-1,5 % oproti r. 2022). Vývoz automobilů dosáhl historicky nejvyššího výkonu díky růstu celosvětové poptávky po ekologických vozidlech a silnému prodeji SUV a EV. Díky silnému exportu automobilů, strojů a sekundárních baterií výrazně vzrostl export do USA (115,7 mld. USD, podíl na exportu 18,3 %). Výborně si vedl i vývoz do EU (68,3 mld. USD, 10,8 % exportu), rovněž díky automotive a také zvýšené poptávce po strojích v důsledku investic do zařízení továren v Evropě. Vývoz do ČLR a zemí ASEAN se snížil v důsledku stagnujícího IT průmyslu a ekonomického zpomalení.

Oproti r. 2022 proběhly za r. 2023 v jednotlivých exportních položkách následující změny: automobily +31,1 %;,obecné stroje +4,6 %; lodě +20,9 %; sek. baterie -1,5 %; autodíly -1,5 %; domácí spotř. -1,0 %; polovodiče -23,7 %; biohealth -18,0 %;, zobrazovací technika -12,1 %; bezdrátová komunikace -10,2 %; petrochemie -15,9 %; textil -11,2 %; ropné prod. -17,0 %; ocel -8,4 %; počítače -53,3 %. Změny jednotlivých regionech exportu: USA +5,4 %; ČLR -19,9 %; Blízký východ +7,3 %; EU +0,3 %; ASEAN -12,5 %; Japonsko -5,1 %; Indie -4,8 %; Latinská Amerika -7,4 %. Hlavními dováženými položkami byly ropa (86,2 mld. USD), polovodiče (62,4 mld. USD), zemní plyn (36,04 mld. USD), čisté chemické suroviny (25,03 mld. USD) a ropné prod. (23,2 mld. USD). Změny jednotlivých regionech importu: ČLR -7,6 %; USA -12,9 %; Japonsko -12,9 %; ASEAN -5,5 %; EU -0,5 %; Blízký východ -14,3 %; Lat. Amerika -7,8 %; SNS -34,7 %; Vietnam -3,0 %; Indie -24,3 %.

Korea spoléhá na dovoz většiny energie. V r. 2022 byla její závislost na dovozu 94,4 % (216,4 mld. USD). Energetický mix se skládá z jádra (29,6 %), fosilních paliv (60,4 %), přečerpávacích elektráren (0,6 %) a obnovitelných a jiných zdrojů (9,4 %). Očekává se, že celková poptávka energie v r. 2024 poroste z důvodu posílení exportu a obnovení výrobní aktivity ve zpracovatelských odvětvích náročných na energii jako ocel, chemikálie a polovodiče. Po vítězství opozice ve volbách r. 2024 se očekává dopad na politiku aktuální garnitury v oblasti energetiky, a to zejména v jádru (například nová výstavba elektráren) s cílem větší akcentace obnovitelných zdrojů. V r. 2022 byla Korea 13. zemí s největšími emisemi na světě a jedním z největších producentů skleníkových plynů v OECD.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rozpočet na r. 2024 byl stanoven na 656,6 bilionu KRW (476,03 mld. USD). Ve srovnání s rozpočtem na r. 2023 ve výši 638,7 bilionu KRW (463,06 mld. USD) vzrostl o 17,9 bilionu KRW (12,98 mld. USD, 2,8 %). Státní dluh za rok 2023 činil 1 134 bilionu KRW (828,11 mld. USD), neboli 50,4 % HDP. Při pohledu na rozpočty vybraných resortů v roce 2024 je největší Ministerstvo zdravotnictví a sociální péče s 122,4 biliony KRW (88,7 mld. USD), následuje Ministerstvo školství (95,8 bilionu KRW, 69,5 mld. USD), Ministerstvo vnitra a bezpečnosti (72,4 bilionu KRW, 52,5 mld. USD), Ministerstvo půdy, infrastruktury a dopravy (60,9 bilionu KRW, 44,2 mld. USD) a Ministerstvo národní obrany (43,4 bilionu KRW, 31,5 mld. USD).

Rozpočet na výzkum a vývoj činí 26,5 bilionu KRW (19,2 mld. USD) a Ministerstvo vědy a ICT má celkový rozpočet 18,6 bilionu KRW (13,5 mld. USD). Cílí na držení technologické převahy v klíčových oblastech polovodičů, umělé inteligence (AI), kvanta a biotechnologie; mezinárodní spolupráci; podporu základního výzkumu a digitálních talentů; rozšíření AI do každodenního života; podporu výzkumných ústavů financovaných vládou a posílení regionálních inovačních schopností v oblastech polovodičů, AI, pokročilé biotechnologie, kybernetické bezpečnosti, kvanta, sekundárních baterií a vesmíru.

Rozpočet Ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky na r. 2024 činí 11,5 bilionu KRW (8,3 mld. USD). Cílí na zajištění globální konkurenceschopnosti v oblasti špičkových technologií jako jsou polovodiče a sekundární baterie; podporu digitální a zelené transformace klíčových průmyslových odvětví jako jsou stavba lodí a strojírenství; posilování průmyslových dodavatelských řetězců; rozšiřování zásob hlavních nerostů a ropy; rozšiřování investic na posílení ekosystému jaderných elektráren a vývoj inovativních jaderných elektráren; rozšíření investic do řízení bezpečnosti a podporu exportu a přilákání investic.

2.3. Bankovní systém

Centrální bankou země je Bank of Korea (pozn. BOK). Její hlavní rolí je řízení měnové a devizové politiky. V kontrolní oblasti a při dohledu nad finančním a kapitálovým trhem spolupracuje BOK s Komisí pro finanční dohled (pozn. Financial Supervisory Commission) a Správou pro finanční dohled (pozn. Financial Supervisory Service).

V KR působí 8 hlavních komerčních bank (Kookmin Bank, dále Woori Bank, Hana Bank, Shinhan Bank, Chohung Bank, Korea Exchange Bank, Citibank a Korea First Bank). Dále působí 6 regionálních bank. Specializované banky:
– The Korea Development Bank (dlouhodobé úvěry pro rozvoj průmysl. odvětví)
– The Export-Import Bank of Korea (financování středně a dlouhodobých úvěrů se zahraničími subjekty)
– The Industrial Bank of Korea (úvěrování SME´s)
– The National Agricultural Cooperative Federation (podpora efektivní implementace zemědělských programů)
– The National Federation of Fisheries Cooperatives (pomoc rybářům a zpracovatelům ryb)

Pojišťovny se v KR dělí na pojišťovny poskytující životní pojištění a na pojišťovny ostatní.

Na trhu je 25 subjektů poskytujících životní pojištění, z toho je 16 domácích (Samsung, Hanwa a Kyobo apod.) a 9 zahraničních (např. ING, Prudential, AIA). Pojišťovny neposkytující životní pojištění lze rozdělit na všeobecné a specializované. V KR je 20 pojišťovacích subjektů tohoto typu, z nichž 5 je zahraničních (např. Meritz, AIG a AXA).

Nejvýznamnější vládní pojišťovny National Health Insurance, National Pension Service, Korea Trade Insurance Corporation a Korea Deposit Insurance Corporation. Nejvýznamnější soukromé pojišťovny Seoul Guarantee Insurance Company, Korean RE a zahraniční Munich Re.

2.4. Daňový systém

Korejský daňový systém se skládá z národních (státních) a místních daní. Státní daně se člení na vnitřní (přímé a nepřímé), cla a zvláštní daně. Místní daně se člení na provinční, krajské a městské. Výběrem daní v Korejské republice je pověřena National Tax Service (pozn. NTS).

Korea má daňové smlouvy s více než 90 zeměmi. Od září 2020 pro Koreu také vstoupila v platnost Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám (pozn. Multilateral Instrument – MLI), která reguluje otázky zamezení dvojímu zdanění.

Nejdůležitější národní daně:
– Daň z příjmu fyzických osob (6 – 45%)
– Daň z příjmů právnických osob (9 – 24%)
– Daň z přidané hodnoty (DPH, 10%)
– Daň z kapitálových výnosů pro FO a PO
– Environmentální daň a daně z dopravy a energie
– Daň z nemovitostí
– Daň z dědictví

Cla – Customs duty

Hlavní místní daně:
– Acquisition tax
– Registration and license tax
– Leisure tax
– Tobacco consumption tax
– Local consumption tax
– Resident tax
– Local income tax
– Property tax
– Automobiles tax
– Regional resources facilities tax
– Local educational tax

Bližší informace o daňovém systému Korejské republiky lze nalézt na internetových stránkách National Tax Service: https://www.nts.go.kr/english/main.do

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Přestože se Korejská republika v posledních letech stala pro Česko jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů, je vzájemná výměna mezi oběma zeměmi dlouhodobě nevyrovnaná. Za uplynulý rok 2023 činil export z ČR 12,33 mld. CZK a import do ČR 104,87 mld. CZK. Mezi naše nejvýznamnější vývozní položky patřily měřící, kontrolní a analyzační přístroje, pryžové pneumatiky či optické přístroje a zařízení. Z oblasti potravinářství zůstává i nadále pivo a víno a úspěch slaví i trvanlivé cukrářské výrobky jako Marlenka a Medovník. Z Koreje směřovaly do ČR převážně dopravní prostředky a komponenty k jejich výrobě, části, součásti a příslušenství motorových vozidel, zařízení k automatickému zpracování dat, elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační a telekomunikační zařízení.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Dohoda o volném obchodu mezi Koreou a EU, která vstoupila v platnost v roce 2011, je první „dohodou o volném obchodu nové generace“, kterou EU uzavřela, a je nejambicióznější a nejkomplexnější dohodou, která stále poskytuje pevný základ pro hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi. V roce 2023 EU upevnila svou pozici třetího největšího obchodního partnera Koreje a Korea se umístila jako osmý největší obchodní partner EU před Indií. V roce 2023 dosáhl objem dvoustranného obchodu se zbožím hodnoty 130,67 miliard EUR, což představuje přibližně 11 % celkového obchodu Koreje a 2,6 % celkového zahraničního obchodu EU. Korejský export do EU dosahoval hodnoty 72,86 miliard EUR (nárůst o 0,7 % oproti předchozímu roku) a import z EU do Koreje hodnoty 57,80 miliard EUR (pokles o 5,0 % oproti předchozímu roku). Co se týče obchodní bilance, v roce 2021 zaznamenala EU obchodní deficit s Koreou ve výši 3,65 miliard EUR a v následujícím roce se schodek zvýšil na 12,16 miliard EUR. V roce 2023 zaznamenala EU obchodní deficit s Koreou ve výši 15,05 miliard EUR, což je nejvíce za posledních 10 let.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Mimo EU jsou hlavními obchodními partnery ČLR, USA, Vietnam a Japonsko z hlediska vývozu a ČLR, USA, Japonsko, Austrálie a SAE z hlediska dovozu. Díky silnému exportu automobilů, strojů a sekundárních baterií výrazně vzrostl export do USA (115,7 mld. USD, podíl na exportu 18,3 %). Vývoz do ČLR a zemí ASEAN se snížil v důsledku stagnujícího IT průmyslu a ekonomického zpomalení.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Na základě statistik korejského Ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky dosáhly v roce 2023 přímé zahraniční investice do Koreje hodnoty 32,72 mld. USD, což je historicky nejvíce. Z EU eviduje KR za rok 2023 příchozích 6,22 miliardy USD, z Evropy celkově pak 9,82 miliardy USD. Mezi největší investory v tom samém roce patří USA 18.7% (6.1 mld. USD); EU 19.0% (6.2 mld. USD); region velké Číny (do kterého KR řadí ČLR, Hongkong a Tchaj-wan) 9.5% (3.1 mld. USD) a Japonsko 4.0% (1.3 mld. USD).

Do zahraničí Korea v roce 2023 investovala dle Ministerstva ekonomiky a financí KR 63,38 mld. USD, což je pokles o 22,2 % ve srovnání s předchozím rokem (81,51 mld. USD). Podle regionu Severní Amerika (31,32 mld. USD, -1,8 %), Asie (10,66 mld. USD, -47,3 %), Evropa (10,66 mld. USD, -32 %), Střední a Jižní Amerika (9,41 mld. USD, -18,3 %), Oceánie (0,86 mld. USD, -55 %), Střední východ (0,13 mld. USD, -8,4 %) a Afrika (0,34 mld. USD, 173,5 %). Prvních 5 zemí jsou USA (27,72 mld. USD, -5,7 %), Kajmanské ostrovy (6,17 mld. USD, -34,9 %), Lucembursko (4,95 mld. USD, -0,1 %), Kanada (3,6 mld. USD, 44,3 %) a Vietnam (2,64 mld. USD, -7,2 %). Poprvé od roku 1992 z pěti nejvýznamnějších investičních destinací vypadla ČLR.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Počátek partnerství mezi KR a EU se datuje do r. 1963. KR byla vůbec první asijskou zemí, která podepsala s EU tři klíčové dohody (EU-ROK Framework Agreement „FA“; Framework Participation Agreement „FPA“ a Free Trade Agreement „FTA“). EU je pro KR především ekonomickým partnerem, což bylo stvrzeno na summitu EU-KR v Bruselu dne 01. 07. 2011, kdy byla podepsána posledně zmíněná dohoda – Dohoda o volném obchodu mezi EU a KR (FTA).

Na základě FTA mezi EU a KR liberalizace obchodní výměny umožňuje firmám z obou stran snadnější průnik na vzájemné trhy, zvyšuje konkurenci na domácích trzích, rozšiřuje nabídku zboží a služeb a současně přináší snížení cen pro spotřebitele.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi Vládou ČSFR a Vládou Korejské republiky o leteckých službách, Soul, 26. 10. 1990, č. 5/2004 Sb. m. s.

Dohoda mezi Vládou ČSFR a Vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, Soul, 27. 4. 1992, č. 125/1995 Sb.

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky, Soul, 6. 10. 1994, č. 230/1994 Sb.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o zrušení vízové povinnosti, Soul, 6. 10. 1994, č. 163/1995 Sb.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o vědeckotechnické spolupráci, Praha, 4. 3. 1995

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie, Soul, 16. 3. 2001, č. 83/2001 Sb. m. s.

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky, Praha, 21. 4. 2009, č. 63/2009 Sb. m. s.

Dohoda o pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené, 19. 12. 2011, č. 55/2012 Sb. m. s.

Smlouva mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, Soul, 12. 1. 2018. Ratifikována KR 21.1.2020.

3.4. Rozvojová spolupráce

Korejská republika se stala počátkem roku 2011 v pořadí 24. členem DAC (Development Assistance Committee) při OECD. Poprvé v historii této organizace se dřívější příjemce rozvojové pomoci stal jejím členem a současně dárcem. Korejská republika jako vyspělá země a člen OECD pomáhá rozvojovým zemím (pozn. Official Development Aid).

Tato pomoc probíhá v bilaterální i multilaterální formě. Realizací bilaterálních rozvojových programů je pověřena Korea International Cooperation Agency (pozn. KOICA), založená v r. 1991, která je podřízena Ministerstvu zahraničních věcí KR. Bilaterální úvěrovou pomoc zajišťuje Exim Bank, která je v této oblasti podřízena Ministerstvu financí a ekonomiky KR.

Země usiluje o globální vůdčí roli v této oblasti a to se odráží v rozpočtu pro oficiální rozvojovou pomoc na rok 2024. Ten dosáhl rekordní výše 6,3 bln. KRW (4,7 mld. USD), což představuje významný nárůst o 31,1 % oproti r. 2023. Z celkového rozpočtu je významných 17,5 % určeno pro reakci na humanitární krize v oblastech postižených válečným konflitem nebo přírodní katastrofou. 15,1 % cílí na infrastrukturní projekty, včetně výstavby železničních tratí, a dalších 9 % rozpočtu je alokováno na zdravotnickou pomoc. Rozpočet cílí na celkem 1 976 projektů, které budou realizovány prostřednictvím 47 různých agentur v různých odvětvích a regionech. V roce 2022 se země umístila na 16. místě mezi 30 členskými státy DAC.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Kulturní a kreativní odvětví, gaming
Tzv. korejská vlna v sobě skrývá vše od filmové produkce až po módu a v současnosti je jedním z dominantních faktorů světové popkultury. Sektor strategicky podporovaný vládou dlouhodobě roste a na jeho podporu země letos vyčlenila v přepočtu až 740 mil. USD. Silnou roli hraje rovněž videoherní průmysl, kdy hraní se v nějaké formě věnuje přes 60 % Korejců a velikost tohoto trhu se odhaduje na 16 miliard USD.

▶ Kulturní a kreativní odvětví, gaming
Korejci jsou vášniví turisté a opětovné spuštění přímého spojení mezi Soulem a Prahou jich do ČR jen za minulý rok přivedlo téměř čtvrt milionu. Vítanými aspekty jsou dostupnost, romantika a bezpečí Česka, zejména Prahy, která je považována za fotogenickou destinaci. Výrazné segmenty turistů rodin s dětmi, mladých jednotlivců a matek s dcerami pak pro české poskytovatele přináší široké a příležitost od poskytování turistických a gastronomických služeb až po prodej upomínkových předmětů.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Jižní Korea si vybudovala celosvětovou reputaci v oblasti informačních a komunikačních technologií. Proslulá svou špičkovou ICT infrastrukturou, včetně nejrychlejších internetových připojení na světě, a obyvatelstvem ovládajícím moderní technologie, je země domovem předních mezinárodních hráčů v elektronice a IT, jako jsou Samsung Electronics, SK Hynix, LG Electronics a Naver. S cílem udržet si svou pozici jednoho z lídrů v tomto technologickém segmentu investuje země Korea nadále značné finanční prostředky do inovativních technologií, jako jsou pokročilé polovodiče, sítě další generace, umělá inteligence, velká data, kvantová technika a kybernetická bezpečnost.

▶ Zemědělství a potravinářství
Jižní Korea se snaží zvýšit míru potravinové soběstačnosti, navzdory nízké úrovni v rámci OECD. V roce 2023 dosáhl dovoz zemědělských a potravinářských produktů hodnoty v přepočtu 41,9 miliard USD. Vláda investuje do podpory zemědělství a zajištění potravinové soběstačnosti, s cílem zvýšit míru samostatnosti v pšenici a sóji na 7,0 % a 37,9 % do roku 2027. Rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2024 vzrostl na 13,4 miliardy USD, s důrazem na projekty podpory farmářů, rozvoj zemědělské technologie a zvládání přírodních katastrof. Země má silný průmysl zpracování potravin. Mezi populárními výrobky jsou české pivo a sladkosti. Zájem roste o organické a rostlinné produkty.

▶ Energetika
Energeticky náročný korejský průmysl a vyspělá společnost s sebou přináší výraznou spotřebu energie. Místní, stále z velké části na fosilních palivech závislá, energetika proto roste, nicméně snaží se na situaci reagovat větším zapojením jaderné energie, která by do roku 2030 měla generovat 32,4 % celkové výroby v zemi. Stále více se o slovo hlásí také malé modulární reaktory. Jadernou technologii si Korea klade za cíl exportovat do světa a to otevírá možnosti zapojení se do jejích projektů na třetích trzích. Země je aktivní rovněž v jaderném výzkumu, například je členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

▶ Obranný a bezpečnostní sektor
Pro Korejskou republiku, zemi, která se svým severním sousedem nikdy neuzavřela plnohodnotný mír, je její obranný a bezpečnostní sektor naprostou prioritou a otázkou přežití. Robustní obranný průmysl a špičková technologie, kterou generuje, z ní udělal silného hráče na světové úrovni, který patří mezi top 10 největších exportérů této techniky. I přes tuto svou silnou pozici se zahraničním partnerům otevírají možnosti zejména v otázkách dodávek palných zbraní či radarových systémů a také spolupráce s korejskou stranou na bázi společného vývoje nových technologií, zahraniční spolupráci na třetích trzích nebo zapojení českých firem jako subdodavatele.

▶ Civilní letectví, vesmír
Jižní Korea se intenzivně soustředí na rozvoj leteckého a vesmírného průmyslu s cílem zvýšit svou mezinárodní konkurenceschopnost. Plány zahrnují vytvoření nové vesmírné agentury, moderního vesmírného klastru a posílení domácí výrobní kapacity. Cílem je dosáhnout 10% podílu Jižní Koreje na světovém trhu leteckého průmyslu do roku 2045 a vytvořit přibližně 250 000 nových pracovních míst ve vesmírném průmyslu. Tato iniciativa podporuje výzkum a vývoj a zavazuje se vytvořit alespoň 10 nových předních světových společností v oblasti letecké technologie do roku 2045.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Věda a výzkum v Koreji procházejí dynamickým rozvojem, přičemž země si vydobyla své pevné místo na mezinárodní scéně. Investice do klíčových oblastí jako umělá inteligence, biotechnologie a kvantové technologie pomáhají posilovat inovace a konkurenceschopnost země. Dvanáct nově vládou vytyčených oblastí kritických a nových technologií pak zahrnují dále polovodiče a displeje, sekundární baterie, pokročilou mobilitu, jadernou energii další generace, leteckou a námořní technologii, vodík, kybernetickou bezpečnost, komunikace další generace a pokročilou robotiku a výrobu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Korejská obchodní kultura je založena na pevné vertikální hierarchii.

Naprostá většina rozhodovací pravomoci je většinou vyhrazena úzké skupině vedoucích pracovníků.

Ostatní zaměstnanci mívají velmi malé pravomoci a očekává se od nich, že budou spíše administrativně vykonávat rozhodnutí nadřízených.

Velmi se cení těžká práce, nasazení a upřednostňování pracovních povinností před osobním či rodinným životem.

4.2. Oslovení

K usnadnění navázání nových obchodních styků je vhodné v rámci možností využít představení třetí stranou, kterou již potenciální partner zná. Pokud taková možnost není, doporučuje se k oslovení využít prostředníka komunikujícího korejsky a znalého místní kultury. Korejští podnikatelé a zaměstnanci firem se většinou vzájemně mezi sebou oslovují funkčními tituly, případně tituly a příjmením.

V případě oslovování zahraničním partnerem je taktéž vhodné použít funkční titul a příjmení (např. pane řediteli Lee). Důležité je mít na paměti, že v Koreji se velmi často vyskytují stejně znějící příjmení (typicky Kim, Lee, Park, Choi). Používání příjmení v kombinaci s funkčními tituly napomůže v této souvislosti zamezení nedorozumění. Nevhodné je používat vlastní jména pokud jste o to nebyli protistranou výslovně požádáni.

V korejské obchodní i firemní kultuře je kladen velmi silný důraz na hierarchii. K úspěchu obchodních jednání může výrazně přispět dobrá znalost hierarchického postavení protistrany. Služebně nejvýše postavená osoba přichází obvykle první a bude usazena uprostřed stolu, naproti zahraničnímu partnerovi, a po celou dobu jednání bude mít slovo jako první. Pokud není stanoveno jinak, očekává se, že protistrana bude oslovovat přednostně tohoto představitele.

4.3. Obchodní schůzka

Ačkoli je v korejské kultuře běžnou formou pozdravu úklon nebo kývnutí hlavou především v případě jednání s cizinci se již běžně podává ruce. Následuje obvykle výměna vizitek. Projevem úcty je vždy předávat i přijímat vizitky oběma rukama.

Pokud jde o předávání dárků obchodním partnerům, v souvislosti s platnou protikorupční legislativou se jedná o citlivé téma. Proto by se mělo jednat spíše o drobné předměty, které nemají vysokou hodnotu. Pracovní schůzky v naprosté většině případů probíhají v sídle či pobočce společnosti, v závislosti na situaci pak často následuje pozvání na méně formální oběd či večeři.

Dochvilnost je důležitým aspektem obchodní kultury a projevem úcty vůči partnerovi.

Korejci jsou velmi citliví, pokud jde o některá historická a geopolitická témata. Nedoporučuje se hovořit o záležitostech týkajících se vztahu s Japonskem. V souvislosti se silně zakořeněným pocitem národní hrdosti je také na místě opatrnost pokud jde o srovnávání Koreje s jinými zeměmi v případech, kde by takové srovnávání mohlo vypadat pro Koreu nepříznivě.

Standard oblékání pro obchodní jednání je tmavý oblek s kravatou. U žen převládá spíše konzervativní oblékání.

Ačkoliv jsou ve větších firmách pochopitelně zaměstnaní i lidé znalí cizích jazyků (nejrozšířenější je angličtina), mnoho nejen vedoucích pracovníků stále komunikuje pouze korejsky. V případě pochybností je za účelem urychlení jednání vhodné zasílat komunikaci také v korejštině. Po předchozím písemném dojednání schůzky je vhodné ji potvrdit i telefonicky.

Mezi regiony neexistují výraznější rozdíly v kultuře jednání. Průběh jednání bude záležet především na připravenosti, dosavadních zkušenostech a ochotě protistrany jednat se zahraničními partnery.

4.4. Komunikace

Poměrně běžně se stává, že Korejci neovládají, či z kulturních důvodů nechtějí používat angličtinu. Pokud si nejste jisti, zda protistrana ovládá angličtinu na dostatečné úrovni je lepší si průběžně ověřovat, zda Vám protistrana skutečně rozumí, a zamezit tak zbytečným nedorozuměním.

Podobně jako v jiných asijských kulturách je i v Koreji nesmírně důležité zachování tváře. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost. Ačkoli se tento prvek kultury jednání postupně mění, na rozdíl od západní kultury může být přímý kontakt z očí do očí Korejcům nepříjemný. Jak bylo zmíněno výše pro Korejce je důležité navazování bezprostředního vztahu, který jim pomáhá vytvořit si důvěru k protistraně. Proto bude typicky za účelem prohloubení obchodní spolupráce v určitém stádiu jednání nutné osobní setkání.

Korejci obvykle nezvou obchodní partnery domů. Ve výjimečném případě takového pozvání je zvykem přinést malý dárek (obvykle alkohol či v případě cizinců dárek symbolizující kulturu své země).

4.5. Doporučení

V jednání s korejskými partnery je vhodné mít na zřeteli kulturní odlišnosti, které jsou obdobné v celé východní Asii. Například je obvyklé podávat a přijímat předměty (včetně vizitek či peněz) oběma rukama nebo pravou rukou, přičemž se levou rukou podepírá pravé předloktí. Není slušné hlasitě smrkat, zejména při jídle.

Korejci si velmi zakládají na svém vzhledu. Pečlivě upravený vzhled včetně naleštěných bot je jednou ze základních podmínek úspěšného podnikatele v této zemi.

Je důležité, aby účastníci jednání byli dochvilní a velmi zdvořilí. Vyplatí se předat obchodnímu partnerovi katalog či alespoň stručnou informaci o firmě v korejštině.

Při jednáních se nedoporučuje užívat sarkasmy. Korejci nechápou „český černý humor“ a mohli by se cítit uraženi.

Ve městech je na kratší vzdálenosti výhodné využívat cenově přijatelné taxi. Na delší vzdálenosti po Soulu je výhodné používat rozsáhlý systém metra a mezi městy rychlovlaky KTX.

4.6. Státní svátky

Z nejvýznamnějších státních svátků v Koreji stojí za zmínku lunární Nový rok a Čusok. Mezi další svátky a významné dny patří:

1. ledna – Solární Nový rok
leden/únor – Lunární Nový rok – 3 dny (datum je pohyblivé)
1. března – Den hnutí za nezávislost
duben/květen – Buddhovy narozeniny
1. května – Svátek práce
5. května – Den dětí
6. června – Den padlých za svobodu
15. srpna – Den osvobození
září/říjen – Čusok (Den díkůvzdání) – 3 dny (datum je pohyblivé)
3. října – Den vzniku národa
9. října – Den písma Hangul
25. prosince – Vánoce

V období těchto dnů nedoporučujeme obchodní cesty – instituce i podniky z velké většiny nefungují a rovněž doprava může být výrazně omezena.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

KR je členem WTO a OECD a řídí se příslušnými předpisy, závazky a ujednáními těchto organizací. Rating země je dle agentury Mody Aa2.

Dovoz většiny položek je liberalizován. Celní zatížení je u některých druhů zboží nadále vysoké, v rámci WTO však Korejská celní správa výši cel postupně snižuje. U dovozu je třeba věnovat zvýšenou pozornost předpisům a nařízením upravujícím dovoz nejen komodity, ale též konkrétní jednotlivé položky. Např. u dovozu sýrů je nutné žádat o dovoz konkrétního druhu sýra, nikoliv sýrů obecně. Především u potravin jsou schvalovací procesy pro udělení povolení k dovozu časově velmi náročné, v některých případech (např. maso, masné výrobky) se proces skládá z několika kroků a může trvat řadu měsíců. Potravinářské výrobky podléhají testům, které v případě zboží nižší hodnoty a jednorázového dovozu, mohou být finančně velmi náročné. Dovozní dokumenty a celní systém jsou obdobné jako v ostatních vyspělých zemích světa. Celní formuláře (např. dovozní deklarace), stejně jako všechny relevantní podmínky při dovozu včetně informace o celním systému i celních tarifech pro jednotlivé druhy zboží lze vyplnit přímo na webových stránkách Korea Customs Service.

Mezi hlavní dokumenty potřebné při dovozu do KR patří:
Základní dokument: formulář celního prohlášení (prostřednictvím Electronic Data Interchange System nebo UNIPASS)
Doplňující dokumenty: faktura, seznam balení, nákladní list, certifikát o původu zboží, inspekční certifikát (karanténa) atd.

Kontakt
Korea Customs Service
1, Government Complex-Daejeon, 189, Cheongsa-ro, Seo-gu, Daejeon
Tel.: +82 125
Web: https://www.customs.go.kr/english/main.do

Významnou roli v oblasti dovozu hraje v Korea Importers Association (pozn. zkr. KOIMA), na jejichž webu je v anglickém jazyce řada důležitých informací a kontaktů. Více informací k této organizaci je možné nalézt na jejich stránkách: https://koima.net/.

Kontrola vývozu se vztahuje především na vojenský materiál a techniku a položky dvojího použití, kde KR republika striktně uplatňuje omezení stanovená mezinárodními kontrolními režimy. Vysoká citlivost vývozu vojenského materiálu je v případě KR dána i vojensko-politickou situací na Korejském poloostrově a vztahy se Severní Koreou. Při vývozu podléhají schválení rovněž předměty kulturní hodnoty a kulturního dědictví (starožitnosti apod.). Schvalovacím orgánem je „Seoul Metropolitan Government, Art & Antique Assessment Office“. Sídlo úřadu je v Soulu. Podmínky vývozu jsou podrobně popsány na: www.customs.go.kr.

V Koreji nemají zatím české firmy vlastní obchodní kanceláře. Pro naše exportéry je pro vstup na korejský trh prakticky nevyhnutelné využití místního obchodního zástupce, a to i v případě, že se jedná o rozsáhlé či jednorázové dodávky. Pro vývoz do KR lze využít i služeb leasingových společností financujících dovozy investičních celků, které potom převádějí na konečné uživatele prostřednictvím leasingových smluv.

Dle žebříčku Doing Business vyhodnocovaného Světovou bankou se Korea v roce 2020 celkově umístila na 5. místě. Přesto zde existuje vícero aspektů, které by zahraniční firmy měly brát v potaz. Mezi ty hlavní patří jazyková a kulturní bariéra; složité regulační prostředí; nasycení trhu a konkurence; ochrana duševního vlastnictví; hierarchická obchodní kultura a geopolitické napětí.

Při zaměstnávání místních sil je nutno počítat s vysokou cenou pracovní síly i silnými prvky odborářského hnutí, limitovanou flexibilitou (zejména při zvládání mimořádných situací), neochotou nést zodpovědnost nebo plnit úkoly, které místní síly považují za podřadné atd. Korejci také často špatně přijímají nadřízené z jiných zemí. Místní zákony jsou spíše na straně zaměstnanců a je třeba počítat např. s hrazením odchodného při ukončení pracovního poměru, které činí přibližně jeden měsíční plat za každý odpracovaný rok.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky pro zřízení zastoupení firmy v Korejské republice jsou obdobné jako v ostatních členských zemích OECD.

Existuje několik způsobů pro zahájení podnikání v Korejské republice:

Korporace
Zahraniční subjekt může v Korejské republice založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. Založení společnosti podléhá zákonu o zahraničních investicích (Foreign Investment Promotion Act). Pokud je registrován v souladu s postupy stanovenými zákonem, je uznáván jako korejský podnik a podléhá korejským zákonům. Pro tento typ společností je požadováno minimální základní jmění společnosti odpovídající hodnotě cca 100 000 USD. Pro založení společnosti je třeba podat Ministerstvu financí KR oznámení o zahraniční investici, otevřít účet u devizové banky, převést na tento účet základní kapitál a zaregistrovat firmu u soudu a u obchodního rejstříku.

Pobočka
Zahraniční společnost může v Korejské republice založit svoji pobočku, která zde bude provozovat svoji činnost. Na tento typ podnikání se rovněž vztahuje zákon o zahraničních investicích (Foreign Investment Promotion Act). Rovněž tento druh podniku je považován za místní firmu. K jeho založení je třeba otevřít účet u devizové banky, pronajmout kancelář, obchod apod. (sídlo firmy) a firmu zaregistrovat u soudu a na daňovém úřadě.

Styčná kancelář
Zahraniční společnost může vytvořit podpůrnou kancelář, tzv. “Liasion Office“. Tato může provádět pouze neobchodní aktivity, jako je například průzkum trhu, R&D, řízení kvality, reklamy, propagace, sběr informací atd. Způsob registrace je obdobný jako u pobočky, nicméně není třeba registrace u soudu.

Podrobné podmínky pro zřízení pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku je možné nalézt na stránkách agentury pro podporu přímých zahraničních investic Invest KOREA: www.investkorea.org.

5.3. Marketing a komunikace

Obecně je efektivní vstup na korejský trh pro zahraniční podnikatele neznalé místních poměrů a kulturních specifik spíše složitou záležitostí. Řešením je marketing prostřednictvím místního partnera nebo využití služeb některé z místních marketingových společností.

Je třeba si uvědomit, že kvůli jazykové bariéře je nutno veškerou marketingovou aktivitu provádět v korejštině a vzhledem k masovému používání mobilních aplikací probíhá většina takových aktivit online. Z globálních sociálních sítí používají Korejci zejména Instagram a YouTube, ale v mnohem větší míře se popularitě těší místní platformy Kakao, Naver a Daum. Nákupy se pak realizují prostřednictvím platforem Coupang a Gmarket. Řešení Google, Facebook, Whatsapp jsou používané ve velmi malé míře. V souvislosti s popularitou mobilních řešení je přítomnost na výše zmíněných platformách předpokladem k úspěchu.

Teprve v druhé řadě lze uvažovat o využití místního tisku pro inzerci. V Koreji vychází několik deníků v angličtině, ale jejich domácí čtenářská obec je omezená. Jde o tituly The Korea Herald, The Korea Times a JoongAng Daily. Z hlavních korejských denníku stojí za zmínku JoongAng Ilbo, Chosun Ilbo a pro obchodní sféru též v Maeil Business Newspaper.

Odkazy na všechny korejské deníky umístěné na internetových stránkách lze nalézt na webu Online Newspapers: https://onlinenewspapers.com/south-korea.shtml

Korejský trh se velmi rychle a dynamicky mění a lidé masově následují nové trendy. Velký vliv na veřejnost mají influenceři a blogeři a zejména K-popové hvězdy.

Další charakteristikou korejského trhu je rozšíření všeho druhu slevových akcí a věrnostních programů pro zákazníky. V mnoha sektorech zákazník při nákupu zboží nebo předplacení služby počítá s tím, že získá nějakou výhodu v akci.

K propagaci zboží lze využít Korea Importers Association (KOIMA), která má pro tento účel samostatný bulletin a internetovou stránku. Čeští exportéři mohou také propagovat a nabízet své zboží prostřednictvím Korea Importers Database.

Více informací k této problematice lze nalézt na webu KOIMA: www.koima.or.kr a rovněž Korea Importers Database: www.import.or.kr.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Korejská republika je od roku 1995 členem Světové obchodní organizace (WTO) a hraje aktivní roli v Ottawa Group. Země je rovněž signatářem následujících mezinárodních dohod o duševním vlastnictví: Pařížská úmluva; Bernská úmluva; Madridský protokol; Smlouva o patentové spolupráci a Haagská dohoda.

Mezi důležitou domácí legislativu v této otázce patří následující zákony: Patentový zákon (z r. 1951); Zákon o ochranných známkách (z r. 1962); Autorský zákon (z r. 1957); Zákon o ochraně průmyslových vzorů (z r. 1986); Zákon o užitných vzorech (z r. 1986).

Pro rok 2023 byla Úřadem pro obchodního představitele USA (pozn. zkr. USTR) ve zprávě 301 Korea zmíněna v souvislosti s obavami zainteresovaných stran ohledně nedostatečné transparentnosti cenové a úhradové politiky země pro léčiva a zdravotnické prostředky.

V Koreji se problematikou duševního vlastnictví zabývá Korean Industrial Property Office (pozn. zkr. KIPO), který spadá pod Ministerstvo obchodu, průmyslu a energie. Jeho hlavním posláním je podporovat inovace a ekonomický rozvoj prostřednictvím ochrany duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných známek, průmyslového designu a autorského práva. Poskytuje širokou škálu služeb týkajících se duševního vlastnictví, včetně registrace a udělování patentů, ochranných známek a průmyslových designů. Poskytuje poradenství a podporu v oblasti duševního vlastnictví pro podniky a jednotlivce, kteří se zabývají výzkumem a vývojem. Součástí této kanceláře je International Intellectual Property Training Institute (pozn. zkr. IIPT), který ve spolupráci s World Intellectual Property Office (pozn. zkr. WIPO) školí v oblasti práv duševního vlastnictví jak korejské pracovníky, tak i pracovníky z rozvojových zemí z celé oblasti Asie a Pacifiku.

Kontakt:
Korean Industrial Property Office
Government Complex Daejeon Building 4, 189, Cheongsa-ro, Seo-gu, Daejeon, 35208, Republic of Korea
Web: https://www.kipo.go.kr/en/MainApp?c=1000
Tel. : +82 42 481 5008
E-mail: kipoicd@korea.kr

5.5. Trh veřejných zakázek

Korejská republika dne 1. ledna 1997 přistoupila k WTO GPA (pozn. Government Procurement Agreement). Od této doby se otevřela možnost pro všechny zahraniční dodavatele, kteří jsou rovněž signatáři GPA, účastnit se tendrů na vládní zakázky vyhlašovaných v KR.

Korejská vláda založila vládní agenturu Public Procurement Service (pozn. zkr. PPS), ve které je centralizována veškerá činnost spojená s veřejnými zakázkami, a která má v tomto smyslu na starosti všechny etapy od zadávání tendrů, shromažďování nabídek a jejich vyhodnocování až po vyhlášení vítěze.

PPS je provozován jako „single window electronic system“. V praxi to znamená, že pod jednou internetovou adresou lze vyhledat veškeré informace od vyhlášení tendru, návodu jak je možno se do tendru přihlásit až po informace o platebních podmínkách.

Více informací k veřejným zakázkám je možné nalézt na stránkách Public Procurement Service: https://www.pps.go.kr/eng/index.do.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Korejci mají všeobecně dobrou platební morálku a platební podmínky jsou shodné s většinou mezinárodně uznávaných standardů včetně akreditivů. Doba splatnosti faktur se pohybuje od jednoho do dvou měsíců. Stává se, že i když byla faktura vystavena dříve, k plátci se dostane až v samotný den splatnosti.

Korean Commercial Arbitration Board (pozn. zkr. KCAB) je hlavním oficiálním arbitrážním orgánem v KR. KCAB usiluje o řešení sporů jednáním; pokud není jednání úspěšné, přijímá rozhodnutí formou rozhodčích nálezů, které jsou konečné, a není proti nim odvolání. KCAB rozhoduje na základě korejského zákona o arbitráži a v souladu s pravidly pro obchodní arbitráž.

Kontakt:
KCAB INTERNATIONAL
43F Trade Tower, 511 Yeongdong-daero, Gangnam-gu, Seoul 06164 Korea
Web: http://www.kcabinternational.or.kr/main.do
Tel. : +82 2 551 2000
E-mail: international@kcab.or.kr

Na pomoc zahraničním investorům při řešení jejich problémů spojených s investováním v KR byl v rámci organizace KOTRA (pozn. Korea Trade – Investment Promotion Agency) vytvořen Úřad investičního ombudsmana, na který je možné se obrátit v širokém spektru oblastí jako jsou daně a cla, pracovněprávní vztahy a HR či investiční postupy a duševní vlastnictví.

Více informací k tomuto úřadu a rovněž zažádat o konzultaci k řešení možého problému je možné na jeho stránkách: https://ombudsman.kotra.or.kr/ob-en/index.do

KR je smluvní stranou Úmluvy OSN o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi ČR a KR existuje smlouva o bezvízovém styku pro všechny druhy pasů, na jejímž základě mohou občané obou zemí pobývat v druhé zemi bez víza po dobu do 90 dnů (kromě cest za účelem výdělečné činnosti).

Zakázané dovozní položky: narkotika, potraviny živočišného původu, ovoce, semena rostlin a rostliny a tištěné materiály, filmy, nahrávky apod., které mohou být považovány za podvratné (zvláště severokorejského původu), obscénní nebo škodlivé národní bezpečnosti a veřejným zájmům. Zakázáno je také dovážet čerstvé maso a masné výrobky. Střelné zbraně podléhají dovozní licenci. Dováženou či vyváženou měnu nad hodnotu USD 10 000 je nutno deklarovat.

Více informací k vízovým povinnostem je možné nalézt na stránkách Velvyslanectví Korejské republiky v Praze: https://overseas.mofa.go.kr/cz-cs/wpge/m_8963/contents.do a v případě dovozních položek na stránkách Celní správy KR: https://www.customs.go.kr/english/main.do.

Korea patří z pohledu turistického incomingu do Čech mezi strategické trhy s velkým meziročním nárůstem. Cestovatelé mohou využít čtyři přímé lety týdně ze Soulu do Prahy a zpět (Korean Air).

Korejský trh s cestovním ruchem je poměrně centralizovaný a mezi jeho významné operátory patří například Hana Tour, Mode Tour, Naeil Tour, Lotte Tour či Interpark Tour.

Vzhledem ke složité dopravní situaci, komplikacím s vypůjčením vozidel pro cizince i s parkováním je vhodné pro cestování po městech použít taxi, případně MHD. V Soulu i v naprosté většině větších aglomerací existuje velmi dobře fungující infrastruktura MHD (zde je výhodné zakoupení dobíjející MHD „Tmoney“ karty). Cestování mezi většími městy usnadňují cenově dostupné rychlovlaky KTX.

U naprosté většiny prodejců lze platit kreditní kartou, s problémy s fungováním zahraničních karet se zpravidla lze setkat pouze při platbách na webu. Korea je obecně pro cizince bezpečnou destinací s velmi nízkou kriminalitou.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Korejská vízová politika je komplexní a postoj Korejské republiky v této oblasti je v závislosti na národnosti žadatele o vízum individuální. KR přijímá převážně vysoce specializované a kvalifikované pracovníky. Nízko kvalifikovanou pracovní sílu přijímá KR především z okolních chudších států, přičemž vízum platí pouze pro dané zaměstnání. Typ požadovaného víza pro českého občana záleží na druhu pobytu či zaměstnání.

Další možností jsou tzv. pracovní prázdniny (pozn. Working Holiday) pro občany ČR mezi 18 a 30 lety. Toto povolení je časově omezené na max. 1 rok a umožňuje prodloužený pobyt spojený se zapojením se do krátkodobého zaměstnání v limitu až 25 odpracovaných hodin týdně.

Více informací k vízovým povinnostem je možné nalézt na stránkách Velvyslanectví Korejské republiky v Praze: https://overseas.mofa.go.kr/cz-cs/wpge/m_8963/contents.do a v případě pracovních prázdnin na stránkách MZV KR: https://whic.mofa.go.kr/contents.do?menuNo=90&contentsNo=38.

Minimální hodinová mzda na rok 2024 byla stanovena na 9,860 KRW (7.22 USD), což činí 2,060,740 KRW/za 209 h v měsíci (1,508.46 USD/měs).

Lékařská péče ve velkých městech je na dobré úrovni. Cizinec si však veškeré náklady na léčbu hradí sám a poplatky jsou relativně vysoké. Doporučujeme proto před cestou do Koreje uzavřít cestovní pojištění. Řada místních lékařů studovala v USA a hovoří anglicky. Dorozumění s lékařským personálem v menších zdravotnických zařízeních je však obtížné. V Soulu jsou na vysoké odborné a přiměřené jazykové úrovni zvláště následující kliniky:

– Yonsei Severance Hospital, tel.: 82-2-2228-1004, 82-10-9948-0983 (pohotovost)
– Asan Medical Center, tel.: 82-2-30105001
– Samsung Medical Center, tel.: 82-2-3410-0200
– Seoul National University Hospital, tel.: 82-2-2072-0505, pohotovost tel.: 82-10-8831-2890

5.9. Veletrhy a akce

Korejské veletržní organizace jsou sdruženy do Korea Exhibition Organizers Association. Seznam všech členů, resp. organizátorů, veletržních areálů s kontaktní internetovou adresou lze získat na internetové stránce http://www.keoa.org/english/. Na uvedené internetové adrese je též kompletní přehled všech veletržních a výstavnických akcí. Další přehled veletržních akcí konaných v Korejské republice je na webové stránce http://10times.com/korea.

Nejvýznamnějším veletržním komplexem v Korejské republice je COEX, který se nachází v hlavním městě Soulu. Přehled všech veletrhů, které se zde konají, lze nalézt na internetové stránce https://www.coexcenter.com/

Dalším významným výstavištěm v Soulu je KINTEX – https://www.kintex.com/web/en/index.do.

Nejvýznamnější výstaviště mimo hlavní město je BEXCO – https://www.bexco.co.kr/eng/Main.do ve městě Busan, které leží na jihu Korejské republiky.

Veletržní akce pořádané v ostatních městech je možno, co do velikosti, přirovnat k regionálním veletrhům v ČR.

Mezi nejvýznamnější veletrhy patří:
– AI EXPO Korea – Mezinárodní veletrh počítačové techniky a umělé inteligence
– SEMICON – Mezinárodní veletrh elektroniky a polovodičů
– InterBattery – Mezinárodní veletrh elektroniky a baterií
– International Electric Vehicle Expo – Mezinárodní veletrh elekromobility
– Seoul Food – Mezinárodní veletrh potravin a potravinářského zařízení
– H2 Mobility + Energy Show – Mezinárodní veletrh vodíkové mobility
– Import Goods Fair (IGF) – Veletrh dovážených výrobků
– Seoul Motor Show – Mezinárodní automobilový veletrh
– ADEX a DX Korea – Mezinárodní veletrhy vojenské techniky a obranného průmyslu, střídají se po roce mezi sebou
– Drone Show Korea – Mezinárodní veletrh bezpilotních prostředků
– K-Beauty – Mezinárodní veletrh kosmetických výrobků
– G Star – Mezinárodní herního průmyslu
– The Korea World Travel Fair – Mezinárodní veletrh zaměřený na turismus
– K-FARM – Mezinárodní zemědělský veletrh

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic
7th Floor, K Twin Towers B dong,
50 Jongno 1-gil Jongno-gu Seoul,
03142 Republic of Korea
Telefon: +82 2 7256765, 7256766, 7206453
Fax: +082-2-7346452
Web: https://mzv.gov.cz/seoul/cz/index.html
Email: Seoul@mzv.gov.cz, Seoul.Commerce@mzv.gov.cz (obchodně-ekonomický úsek)
Pracovní doba: Po-Pá 8:30 -17:00
Velvyslanectví ČR v Soulu se nachází v centru města. Pro přepravu z mezinárodního soulského letiště Incheon do centra Soulu lze použít buď taxi (cena cca 60 000 KRW), vlak na Seoul Station (cena cca 13 000 KRW) či některé z autobusových linek (např. autobus č. 6002), jejichž zastávky jsou před letištěm po východu z příletové haly (cena cca 18 000 KRW). Místní obslužný personál před budovou letiště usměrní cestovatele k příslušné zastávce podle cílového místa (hotelu, městské části). Spojení s hotely vyšší kategorie je možné rovněž hotelovými autobusy, které také stojí před letištěm. Železniční rychlodráha poskytuje spojení s letištěm Gimpo, odkud odlétá většina vnitrostátních a regionálních letů.

CzechInvest / CzechTrade
Ředitel: Michal Stroka
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu, Seoul 03176
Tel.: +82 (0) 10 2987 5632
E-mail: michal.stroka@czechtrade.cz
Web: https://www.czechinvest.org/en/Contacts/Foreign-Offices/South-Korea

Czech Center Seoul
Ředitel: Michal Emanovský
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu, Seoul 03176
Tel: +82 2 6272 0002
E-mail: emanovsky@czechcentres.cz
Web: https://seoul.czechcentres.cz/

CzechTourism Korea
Ředitel: Michal Procházka
2th Floor, 19, Dongmak-ro 8-gil, Mapo-gu, Seoul 04073
Tel.: +82 2 322 4210
E-mail: prochazka.m@czechtourism.com
Web: https://www.czechtourism.cz/cs-CZ/2dd802a9-2224-4548-98db-8cecd0dd7e92/page/jizni-korea-s-pusobnosti-pro-filipiny

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 112

Nouzové lékařské informační centrum, Korejská agentura pro kontrolu a prevenci nemocí (pozn. zkr. KDCA): 1339

Záchranná služba a požárníci: 119

Informace pro zahraniční turisty / urgentní překladatelská služba: 1330

Informace na telefonní čísla: 114

Imigrační služba: 1345

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Státní instituce Korejské republiky
Úřad prezidenta: www.president.go.kr
Office for Government Policy Coordination, Prime Minister’s Secretariat: https://www.opm.go.kr/en/index.do
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu: www.mofa.go.kr
Ministerstvo hospodářství a financí: https://english.moef.go.kr
Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky: www.motie.go.kr
Ministerstvo půdy, infrastruktury a dopravy: www.molit.go.kr
Ministerstvo malých a středních podniků a startupů: www.mss.go.kr
Ministerstvo zemědělství, výživy a záležitostí venkova: www.mafra.go.kr
Ministerstvo oceánů a rybolovu: www.mof.go.kr
Ministerstvo kultury, sportu a turistiky: www.mcst.go.kr
Ministerstvo školství: http://moe.go.kr
Ministerstvo obrany: www.mnd.go.kr
Statistics Korea: http://kostat.go.kr
Radnice hlavního města: www.seoul.go.kr
Korean Culture and Information Service: www.kocis.go.kr
Korea Exchange: www.krx.co.kr
Bank of Korea: www.bok.or.kr

Obchodní kontakty a informace:
Korejská obchodní a průmyslová komora KCCI: www.korcham.net
KOTRA (státní agentura na podporu obchodu a investic): www.kotra.or.kr

Významné průmyslové asociace:
Federation of Korean Industry (FKI): www.fki.or.kr
Korea International Trade Association (KITA): www.kita.net
Asociace korejských dovozců (KOIMA): www.koima.or.kr

Korejský tisk v angličtině:
Korea Times: www.koreatimes.co.kr
Korea Herald: www.koreaherald.com
Korea JoongAng Daily: https://koreajoongangdaily.joins.com

Další zdroje informací o Korejské republice:
Delegace EU v Korejské republice: https://www.eeas.europa.eu/delegations/south-korea_en?s=179
Korea Tourism Organization: http://kto.visitkorea.or.kr/eng.kto
Server o životě v Koreji (kulturní akce, ubytování, atd.): www.lifeinkorea.com/
Průvodce Lonely Planet: www.lonelyplanet.com/south-korea
Korea Net – Obecné informace o Koreji: www.korea.net/

Kontrola šíření nemocí:
Korejské centrum pro kontrolu nemocí: http://www.cdc.go.kr/cdc_eng