Letošní absolventi vyšších odborných a vysokých škol přitom vstupují na pracovní trh v době, kdy české firmy dále hledají nové zaměstnance a náborová aktivita zůstává nadprůměrná.

Podle posledního průzkumu společnosti ManpowerGroup plánuje ve třetím čtvrtletí letošního roku 37 procent zaměstnavatelů nabírat nové zaměstnance, zatímco 14 procent počítá se snižováním stavů. Čistý index trhu práce tak dosahuje 23 procent, což představuje jednu z nejvyšších hodnot za posledních pět let. Zájem o nové lidi tedy ve firmách v tuzemsku spíše roste.

Přibližně dvě pětiny pracovních pozic jsou zároveň otevřeny absolventům bez předchozí praxe. Na první pohled se proto může zdát, že mají podobnou výchozí pozici jako jejich předchůdci.

Ve skutečnosti se ale pravidla prvního zaměstnání během posledních dvou let výrazně změnila. Důvodem není chřadnoucí ekonomika ani menší zájem zaměstnavatelů, ale rychlý nástup umělé inteligence, která mění podobu juniorních pracovních pozic.

Mileniálové a generace Z proměnili trh práce. Vstupujeme do revoluční doby

AI zvyšuje hodnotu lidské práce. Kde jsou opačné trendy?

„Ještě před několika lety získávali absolventi první zkušenosti především při rutinních činnostech. Připravovali prezentace, zpracovávali rešerše, vytvářeli reporty, překládali dokumenty, zajišťovali administrativu nebo zákaznickou podporu. Právě na těchto úkolech se učili fungovat ve firemním prostředí a postupně přebírali složitější odpovědnost,“ popisuje Jakub Klimeš, ředitel pro nábor specialistů ManpowerGroup ČR.

Dnes velkou část těchto činností zvládnou během několika minut nástroje jako ChatGPT, Claude, Copilot nebo Gemini. To ale neznamená, že firmy juniory přestávají potřebovat. Naopak. Potřebují je na práci, kterou umělá inteligence zatím neumí. Na komunikaci se zákazníky, řešení problémů, spolupráci v týmu, kreativní přemýšlení nebo schopnost správně vyhodnotit výstupy, které AI připraví.

Zatímco dříve se junior učil především vykonáváním rutinních úkolů, dnes se od něj očekává schopnost pracovat s technologiemi od prvního dne. První zaměstnání je tak mnohem více o rozhodování, komunikaci a práci s informacemi než o administrativní podpoře zkušenějších kolegů.

AI mění svět. Práci nevezme umělá inteligence, ale lidé, kteří s ní umějí pracovat

„Umělá inteligence zvyšuje hodnotu lidské práce. Absolventům může pomoci rychleji se dostat ke kvalifikovanějším a zajímavějším úkolům. V některých oborech, zejména v programování nebo právu, ale někdy pozorujeme i opačný trend. Firmy omezují nábor juniorních pozic, protože část jejich úkolů zvládne umělá inteligence. Krátkodobě se to může zdát jako levnější řešení, dlouhodobě se však firmám může vymstít, protože si přestanou systematicky budovat líheň budoucích expertů,“ upozorňuje Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu
ManpowerGroup ČR.

Firmy hledají zkušené specialisty. Jenže kde je získat?

Právě zde vzniká nový paradox českého pracovního trhu. Zaměstnavatelé stále obtížněji obsazují specializované technické, výrobní nebo IT pozice.

Podle letošního průzkumu ManpowerGroup Talent Shortage Survey má problémy s obsazením volných pracovních pozic více než šedesát procent českých zaměstnavatelů. Největší nedostatek hlásí firmy v IT, engineeringu, výrobě, logistice nebo provozním řízení.

Počet specialistů přitom dlouhodobě roste. Zatímco v roce 1993 jich v České republice pracovalo přibližně půl milionu, dnes jejich počet přesahuje 1,1 milionu a tvoří největší profesní skupinu na trhu práce.

Jak digitalizaci Česka konečně posunout z papíru do praxe: Stát, firmy a AI

Důležité zkušenosti se ale spíše než na seniorských pozicích získávají právě v prvních letech kariéry. Pokud se náplň juniorních rolí zásadně mění, musejí firmy hledat nové způsoby, jak mladým lidem umožnit získat praxi. Místo rutinních úkolů je proto mnohem dříve zapojují do projektů, práce v multidisciplinárních týmech nebo řešení konkrétních problémů.

O úspěchu rozhodují dovednosti, které se ve škole neučí

Diplom nebo dobré studijní výsledky zůstávají důležité, ale samy o sobě už nestačí. Firmy dnes stále více hodnotí schopnost učit se novým věcem v praxi, adaptovat se na změny, využívat digitální technologie a efektivně spolupracovat s ostatními.

Vedle odborných znalostí proto rychle roste význam AI a digitální gramotnosti, práce s daty, nebo základního povědomí o kybernetické bezpečnosti.

Podle studie Světového ekonomického fóra Future of jobs report se do roku 2030 promění 39 procent klíčových pracovních dovedností. Zajímavé přitom je, že mezi deseti nejrychleji rostoucími kompetencemi převažují právě lidské dovednosti.

Firmy hledají lidi, kteří se dokážou rychle učit, přizpůsobovat novým technologiím a převzít odpovědnost za vlastní rozvoj.

Jakub Klimeš, ManpowerGroup

Analytické myšlení, kreativita, adaptabilita nebo schopnost učit se budou mít větší význam než samotná znalost konkrétní technologie. Dochází tedy k paradoxu, že čím více využíváme technologie, tím větší hodnotu získávají schopnosti, které jsou výhradně lidské.

„Diplom dnes otevírá dveře, ale sám o sobě už nestačí. Firmy hledají lidi, kteří se dokážou rychle učit, přizpůsobovat novým technologiím a převzít odpovědnost za vlastní rozvoj. AI zvýhodní ty absolventy, kteří ji přijmou jako běžnou součást své práce, nikoliv jako konkurenci. Vedle odbornosti proto stále více rozhoduje potenciál kandidáta a jeho ochota učit se nové věci,“ sděluje Jakub Klimeš.

Podniky mění očekávání od juniorních pracovníků

Ještě před několika lety bylo běžné, že zaměstnavatelé říkali absolventům: všechno vás naučíme. Dnes očekávají, že mladí lidé přijdou připraveni pracovat s moderními technologiemi, dokážou si informace samostatně dohledat, efektivně využívat AI nástroje a budou schopni převzít odpovědnost za vlastní rozvoj.

Firmy nehledají pouze zaměstnance na konkrétní pozici, ale lidi, kteří budou schopni růst společně s technologiemi.

Jakub Klimeš, ManpowerGroup

„Na změnu požadavků ukazují i důvody, proč dnes firmy přijímají nové zaměstnance. Vedle růstu podnikání stále častěji uvádějí, že hledají nové talenty a nové dovednosti, které jim pomohou udržet konkurenceschopnost. Rozvoj technologií vytváří nové pracovní role a mění požadavky na ty stávající. Firmy proto nehledají pouze zaměstnance na konkrétní pozici, ale lidi, kteří budou schopni růst společně s technologiemi,“ říká Jakub Klimeš.

Nemusejí přitom umět všechno. Odborné zkušenosti budou absolventi získávat až v zaměstnání. Výrazně více než dříve ale zaměstnavatelé sledují jejich zvídavost, ochotu učit se, schopnost přemýšlet v souvislostech a otevřenost vůči novým technologiím. Právě tyto vlastnosti dnes rozhodují o tom, jak rychle se z juniora stane samostatný odborník.

Podle Klimeše letošní absolventi nevstupují na hůře nastavený pracovní trh než jejich předchůdci. „Vstupují na trh, který funguje podle nových pravidel. Umělá inteligence mění podobu prvních pracovních zkušeností a urychluje proměnu dovedností, které zaměstnavatelé očekávají. Pro mladé lidi to ale nepředstavuje hrozbu. Naopak. Nikdy v historii nebylo možné získávat nové znalosti a rozvíjet se tak rychle jako dnes. Největší výhodu budou mít absolventi, kteří se umí rychle učit, efektivně využívat nové technologie a propojit je s kritickým myšlením, kreativitou a schopností spolupracovat s ostatními,“ dodává zástupce ManpowerGroup ČR

Redakčně upravená tisková zpráva ManpowerGroup ČR