Generace Z i mileniálové vykazují větší otevřenost i chuť ke sdílení, zatímco u generace X a baby boomers převažuje pocit, že jde o citlivé nebo nevhodné téma. Výrazné rozdíly jsou patrné nejen mezi různými věkovými skupinami, ale i pracovními pozicemi a regiony.

„Naše čísla ukazují, že s nástupem mladších generací do pracovního procesu se mění i způsob, jakým lidé přistupují k tématu výplaty. Pro část společnosti přestává být mzda tabu, zejména u mladších ročníků roste ochota o platech otevřeně mluvit. Celkově se o své mzdě s někým baví 46 % lidí, tedy téměř každý druhý. Platová transparentnost se tak stává se součástí širší společenské diskuse,“ komentuje výsledky Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz, který je součástí společnosti Alma Career.

Generace, pozice, pohlaví: Kdo mluví o mzdě a kdo raději mlčí?

K otevřenému hovoru o platu se hlásí 64 % respondentů z generace Z, 46 % mileniálů, ale jen 30 % z generace X a pouhých 19 % baby boomers. Plat je zkrátka pro starší skupiny spíše osobní záležitost, kterou sdílejí výhradně více v soukromí. Naopak mladší generace častěji deklarují, že mluvit o mzdě je pro ně běžné a důležité.

Muži i ženy se o platu baví stejně často – otevřeně o něm mluví 46 % z nich. Liší se však v tom, jak debatu vnímají. Zatímco téměř polovina mužů (47 %) označuje rozhovor o mzdě za příjemný, u žen je to jen zhruba třetina (32 %). Naopak za nepříjemné považuje toto téma 24 % žen, zatímco u mužů jen 14 %.

Zajímavé rozdíly odhalil průzkum mezi jednotlivými profesními skupinami. Nejotevřenější jsou v tomto směru pracovníci v provozních a obslužných pozicích – až 85 % z nich uvedlo, že o svém platu s někým mluví. Naopak mezi top manažery připustilo otevřenou debatu jen 21 % respondentů. Vyšší míru zdrženlivosti projevili také nižší a střední manažeři (jen 40 % z nich se o platu baví) a administrativní pracovníci (53 %). Naproti tomu mezi technicky zaměřenými zaměstnanci, dělníky a lidmi ve službách mluví o výplatě přibližně polovina z nich. Otevřenost k diskusi tedy výrazně ovlivňuje nejen věk, ale i pracovní pozice.

Regionální rozdíly potvrzují, že otevřenost k debatě o výplatě se v Česku liší i podle místa, kde lidé žijí. Nejčastěji o svém platu mluví respondenti z Plzeňského kraje a Vysočiny, kde se sdílně vyjadřuje přes 50 % dotázaných. Na opačné straně spektra jsou obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje, kde o mzdě hovoří jen přibližně třetina. V Praze a Plzni zároveň nejvíce lidí označuje téma výplaty za příjemné, zatímco v Karlovarském či Zlínském kraji vnímají platovou debatu jako nepříjemnou podstatně častěji.

Bez ohledu na věk i pohlaví platí, že Češi mluví o platu především s těmi nejbližšími. Až 83 % uvedlo, že sdílí informace o mzdě s rodinou nebo přáteli. Dalšími lidmi, s nimiž Češi diskutují o platu, jsou kolegové (41 %). Jen minimum lidí (11 %) mluví o příjmu veřejně nebo bez ohledu na vztah. Mezi nejčastější důvody, proč Češi nemluví o platu, patří pocit, že jde o osobní záležitost (45 %) a že výše mzdy nepatří do veřejné diskuse (29 %). Dalších 22 % respondentů uvedlo, že je jim debata o příjmu nepříjemná, a 8 % se za svůj příjem dokonce stydí. Mnoho lidí se ale zapojí do diskuse například ze zvědavosti ohledně platů druhých.

ČSÚ: Průměrná mzda vzrostla v prvním čtvrtletí 2025 reálně o 3,9 procenta

Mzda v inzerátu znamená více zájemců

Debata o platu není důležitá jen z hlediska společenského posunu, ale také z pohledu fungování trhu práce. Transparentní inzeráty s uvedením mzdy přinášejí firmám výrazně vyšší počet reakcí zájemců. „Když firmy mzdu nezveřejní, snižují si šanci na získání relevantního kandidáta. Výsledkem pak často bývá příběh nenaplněných očekávání – z jedné nebo druhé strany,“ shrnuje zkušenosti Dravecký.

V červnu 2026 by měla být do českého práva včleněna opatření na základě evropské směrnice o transparentnosti odměňování (EU 2023/970), která firmám se 100 a více zaměstnanci ukládá povinnost pravidelně zveřejňovat údaje o průměrné výši mezd na pozicích srovnatelné hodnoty napříč organizací a data o rozdílech v odměňování žen a mužů či na základě dalších kritérií. Zároveň zavádí princip práva na informace tohoto typu pro zaměstnance, kteří o ně svého zaměstnavatele požádají. Posiluje také informovanost kandidátů v rámci otevřených výběrových řízení.

„V případě směrnice EU o transparentním odměňování samozřejmě velmi záleží na tom, jakým způsobem bude v průběhu roku 2026 skutečně převedena do českého právního řádu – což je aktuálně teprve ve fázi příprav. Z mého pohledu však jde o velmi vítané změny, které by měly většinu zaměstnavatelů přimět, aby si konečně na základě relevantních dat udělali pořádek ve svých systémech odměňování a začali postupně narovnávat celou řadu nefér a neospravedlnitelných rozdílů ve mzdách na srovnatelných pozicích – a to nejen mezi muži a ženami, ale například i vůči seniorním zaměstnancům, kteří jsou firmě dlouhodobě loajální, práci nemění a bohužel příliš nevyjednávají o svých podmínkách. Těm pak zaměstnavatelé často zvyšují mzdu pomaleji než kolegům, kteří do firmy přišli teprve nedávno,“ komentuje zavedení evropské směrnice Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce Alma Career.

„Největší změnou, která se do běžné české praxe pravděpodobně promítne až s určitým zpožděním – zato však poměrně jistě a silně – bude samotné zrušení tabu týkajícího se debat o výši mezd. To může výrazně podpořit ochotu lidí ověřit si svou aktuální pozici nejen ve firmě, ale i na širším trhu práce, vyjednávat o svých podmínkách a pokud se jejich situace nebude zlepšovat dostatečně rychle a spravedlivě, také zvažovat změnu zaměstnavatele z vlastní iniciativy. A právě v tomto ohledu Češi dosud poměrně výrazně zaostávají za flexibilnějšími a konkurence-schopnějšími zeměmi EU. I proto má Česko v rámci Evropy jeden z nejvyšších rozdílů mezi výší mzdy a skutečnou hodnotou odváděné práce, což se negativně promítá do pomalejšího růstu životní úrovně, finančních potíží až čtvrtiny zaměstnanců a s tím souvisejícího nedostatečného rozvoje služeb. Český trh práce i společnost jako celek tak mohou brzy získat důležitý – a z mého pohledu velmi pozitivní – impuls,“ dodává Dombrovský.

Redakčně upravená tisková zpráva portálu Platy.cz

Anketa proběhla v květnu 2025. Zúčastnilo se jí celkem 2173 respondentů z různých věkových, profesních i příjmových skupin. Cílem bylo zjistit, jak lidé vnímají otevřenost ohledně odměňování, s kým o platu mluví a jak se v takové debatě cítí.