Analýza dopadů zrušení karenční doby

HK ČR již v roce 2018 propočítala, že v případě zrušení karenční doby vzrostou zaměstnavatelům mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za dočasnou pracovní neschopnost (DPN) o 5 miliard korun ročně. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadovali někteří členové HK ČR zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta. V březnu 2020 zpřístupnila ČSSZ data o vývoji DPN v délce trvání 1–14 dní, kdy zaměstnanec dostává od svého zaměstnavatele náhradu mzdy za pracovní dny. HK ČR proto provedla analýzu dostupných dat za červenec až prosinec 2019.

Citelný nárůst krátkodobé nemocnosti

Podle dat ČSSZ vzrostl ve 2. pololetí 2019 počet ukončených případů DPN v délce 1–14 dní meziročně o 22,3 % (tj. 80 370 případů) na 441 187 případů. Meziroční nárůst případů krátkodobé DPN byl přitom zaznamenán ve všech krajích v Česku.

Statistika ČSSZ ale uvádí jen ukončené případy DPN. Je přitom velmi pravděpodobné, že značná část DPN, která byla zahájena v prosinci před vánočními svátky anebo bezprostředně po nich, byla ukončena až v lednu. Výsledná čísla z konce roku jsou tak tímto vlivem zkreslena, v některých krajích mohl být počet případů DPN ve skutečnosti mnohem vyšší.

Na významný nárůst krátkodobé nemocnosti má bezpochyby vliv právě zrušení karenční doby. Míra tohoto vlivu je ale otázkou – pro její zodpovězení je třeba, aby byla provedena podrobná analýza. Bylo by velmi zajímavé např. zkoumat dočasnou pracovní neschopnost trvající 1–14 dní v závislosti na státních svátcích či prázdninách školáků. HK ČR proto apeluje na ČSSZ a MPSV, aby se touto problematikou podrobně zabývaly.

Dopady na zaměstnavatele

Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem byla od 1. července 2019 snížena z 2,3 % na 2,1 %. Znamená to pro zaměstnavatele úsporu, která ale nestačí ani na úhradu 2 dnů dočasné pracovní neschopnosti jednoho zaměstnance ročně (hrazených 60 % jeho neredukovaného průměrného výdělku). Nepočítá se navíc se zvýšením nemocnosti a s nárůstem přesčasů a dodatečných nákladů na přijetí zaměstnanců na „záskok“ za nemocné. Zaměstnanec také může být za rok nemocný opakovaně 3 dny a více. To již platí zaměstnavatel čistě ze své kapsy.

Dopady na zaměstnavatele se liší především dle odvětví, ve kterém působí, a také dle charakteru práce. Tam, kde se pracuje na směny, jsou výpadky o to citelnější. Menší firmy často nemohou snadno zajistit někoho na „záskok“, ať už z důvodu vlastních kapacit, nebo z důvodu, že nemohu nabídnout takové mzdy jako velké firmy. Rovněž nemají takové náborové možnosti jako velké firmy. Na druhou stranu u velkých firem jsou zase výpadky zaměstnanců z důvodu nemoci výrazně častější vzhledem k vyššímu počtu zaměstnanců. Každopádně skutečně relevantní výpočty je možné dělat až po minimálně roční zkušenosti s fungováním.

Výsledky ankety

V rámci Komorového barometru v lednu 2020 se HK ČR dotazovala svých členů na to, jak se zrušení karenční doby od začátku loňského července projevilo v jejich firmě. Čtvrtina členů HK ČR uvedla, že negativně pocítili především zvýšení nákladů na výplatu náhrady mzdy nemocným zaměstnancům. Pětina členských firem uvedla, že jejich zaměstnanci si častěji než dříve berou neschopenku, nicméně si tím pracovníci občas řeší soukromé záležitosti. Podíl zaměstnavatelů v rámci HK ČR, kteří opatření hodnotí pozitivně, např. proto, že zaměstnanci již nechodí tak často do práce nemocní, je zcela marginální.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelková, hlavní analytička HK ČR