English version
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) by se první investice měly týkat sportovní haly a nákupu vlaků.
O rozdělení podílů informovala ČNB na svých stránkách. Podíly na základním kapitálu a hlasovacích právech by měly v případě Komerční banky i ČSOB činit třicet až padesát procent. U České spořitelny a UniCredit Banky by se mělo jednat v obou případech o dvacet procent až třicet procent. Přesnější podíly si banky neurčily z toho důvodu, že budou peníze do fondu posílat postupně podle toho, jak budou přibývat investiční projekty.
„Jedná se nezbytný předpoklad, abychom mohli zajistit investiční záměr,“ řekl k rozdělení podílů mluvčí ČSOB Patrik Madle s tím, že banka již konzultuje s fondem výběr vhodných projektů. „Jednotlivé projekty ovšem jako investoři nyní nemůžeme komentovat,“ dodal. Mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek dodal, že fond čeká ještě několik povinných kroků, než bude moci začít investovat.
Ze zářijového vyjádření Havlíčka je nicméně patrné, že se jedná o dvou investicích. Má jít o multifunkční arénu v Brně za 3,3 miliardy korun a o nákup dvaceti vlakových souprav pro České dráhy za 13 miliard korun. Banky by měly prostřednictvím rozvojového fondu přispět na oba projekty dohromady částkou 3,6 miliardy korun.
Vznik rozvojového fondu iniciovala v roce 2019 vláda Andreje Babiše (ANO) jako ústupek koaličním sociálním demokratům, kteří požadovali zavedení sektorové daně pro banky. Přípravy prvních projektů byly ale dokončeny až letos, do této doby neměly banky do čeho investovat.
Zástupci Národní rozvojové banky, která je mateřskou institucí fondu, odmítají kritiku, že příprava trvá dlouho. Podle mluvčí Marie Lafantové jsou oba Havlíčkem zmiňované projekty na velmi dobré cestě. „Než se takovéto rozsáhlé a investičně náročné projekty dostanou do fáze podpisu úvěrové smlouvy, tak to běžně ve světě trvá čtyři roky,“ upozornila Lafantová s tím, že byť fond vznikl už v roce 2019, licenci získal až o více než rok později a ve skutečnosti začal fungovat až letos. „Tedy to, že tu po tři čtvrtě roce, kdy fond existuje, máme dva projekty, je velmi rychlé a lze to považovat za úspěch,“ domnívá se mluvčí.
ČMZRB se mění na Národní rozvojovou banku. Pomůže podnikatelům i infrastruktuře
Přípravy na investiční rozjezd fondu nicméně brzdí nejistota ohledně kroků nové vlády. Zástupci někdejší opozice a nyní budoucí vládní koalice totiž fond dlouhodobě kritizují. „Fond byla jen politická hra hnutí ANO vůči sociálním demokratům, kteří chtěli sektorovou daň,“ říká poslanec za ODS Jan Skopeček, podle kterého investiční aktivitu v Česku nebrzdí nedostatek peněz, ale neschopnost dostatečně připravit projekty. Babišova vláda podle Skopečka nedokázala naplnit ambiciózní investiční plán, který si vytyčila. „Vláda teď složitě dotahuje aspoň jeden dva projekty, aby existenci fondu odůvodnila,“ dodal. Na dotaz, zda jej bude chtít nová vláda zrušit, odpověděl, že fond postupně sám zanikne bez toho, aby ho musel někdo formálně zrušit.
Žádnou budoucnost ve fondu nevidí první místopředseda Starostů a nezávislých Jan Farský. „Ten fond je od začátku nesmyslný. Byl to jen prostředek k umlčení ČSSD s jejich bankovní daní,“ domnívá se poslanec. „Andrej Babiš tím zároveň uklidnil banky, kterým dluží desítky miliard,“ tvrdí.
Pirátům se zase nelíbí údajná netransparentnost provázející zřízení fondu. „Vzhledem k tomu, že ohledně fondu není mnoho informací k dispozici a jeho zástupci se stále odvolávají na bankovní tajemství, mé pochybnosti přetrvávají,“ uvedla poslankyně Olga Richterová. „Pokud má fond existovat, tak musí být jeho hospodaření předvídatelné, tedy v souladu s vládní strategií veřejných financí. Musí být zajištěna jeho transparentnost,“ dodala s tím, že by si dokázala představit, že by byly peníze bank využity k řešení bytové krize.
Převzato z webu e15.cz. autor: Nguyen Thuong Ly
