Během pandemie rapidně ubylo daňových podvodů

Pandemie onemocnění covid-19 ovlivnila takřka všechno. Dokonce i daňové podvody. Oproti roku 2019 klesl počet trestných činů zkrácení daně podle paragrafu 240 trestního zákona o stovky. Podle statistik Police ČR jich loni za sedm měsíců bylo 636, letos jen 478.

Za celý loňský rok Policie ČR evidovala 822 trestných činů zkrácení daně. V roce 2019 jich za všech 12 měsíců bylo 1 096, přitom nejvíce jich bylo v lednu a o rok před tím v červenci. Objasněnost případů se pohybuje kolem 30 procent.

Trestné je i krácení na sociálním a zdravotním pojištění a další povinné platby

Tresty za krácení daní nejsou zrovna nízké. Zákon říká, že kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

„V případě spáchání uváděných trestných činů společně se dvěma či více osobami pak hrozí odnětí svobody na dva roky až osm let, u trestných činů ve velkém rozsahu nebo ve spojení s organizovanou skupinou se pak mohou tresty odnětí svobody vyšplhat až na 10 let,“ doplňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Počet registrovaných trestných činů podle paragrafu 240
RokZa 7 měsícůZa celý rok
20188541296
20197721096
2020636822
2021478není známo
Zdroj: Statistiky Policie ČR

Odhalování krácení daní má na starosti Daňová kobra

Daňová kobra vznikla v roce 2014, kdy tehdejší ministři financí a vnitra uzavřeli Dohodu o spolupráci, výměně informací a koordinaci. Nejde o specializovaný tým ani útvar. Je to systém spolupráce mezi policisty, celníky a specialisty finanční správy, jehož základ tkví hlavně v okamžitém sdílení informací, nejen na centrální úrovni, ale převážně v regionech.

Které slevy na dani lze legálně využívat? Více v podrobné analýze

„Podle ministerstva financí v prvních letech uchráněné hodnoty Daňovou kobrou přesahovaly jednu miliardu korun. Rekordním je pak rok 2016, kdy zachráněná částka atakovala hranici 3,4 miliardy korun. Odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na karuselových podvodech, se projevuje v posledních dvou letech. Důvody jsou přičítány mj. úspěšným operacím Daňové kobry, většímu množství kontrol finančních úřadů nebo zavedení kontrolních hlášení,“ uvádí Michal Jelínek, partner V4 Group.

„To, zda skutečně přispěla vyjma výše uváděných faktorů ke snížení trestné činnosti zkrácení daně rovněž pandemie covid-19, se samozřejmě ukáže až s odstupem času. Nesporným faktem nicméně zůstává, že velké procento společností se potýkalo v době pandemie s významným poklesem tržeb spolu se současným růstem nákladů, v důsledku čehož jednotlivým firmám klesl vykazovaný zisk, který bylo možno potenciálně krátit. Zároveň rostl počet daňových úlev ze strany státu, takže snaha o krácení daní formou závažného trestného činu mohla být de facto malá. Na druhou stranu do budoucna mohou naopak některé z vládních opatření, například hojně vyplácené kompenzační bonusy po dobu koronavirové krize, naopak vzhledem k jejich potenciálním neoprávněným čerpáním přispět k opětovným nárůstům registrovaných trestných činů zkrácení daně. Samozřejmě v závislosti na souhrnné výši takto neoprávněně čerpaných kompenzačních bonusů a stanovené hranici pro klasifikaci zkrácení daně jakožto trestný čin,“ vysvětluje Martina Zbončaková, daňová specialistka V4 Group.

Tisková zpráva V4 Group




• Témata: Analýzy a statistiky
• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění