English version
Místo kvalitního dřevěného sudu plastový pytlík v kartonové krabici. To je podle českých vinařů jediný praktický výsledek českého boje s pančováním vína. Namísto omezení černého trhu tak novela nahrála jen výrobcům bag-in-boxů, tedy nápojových obalů, které skuteční milovníci vína vnímají podobně jako levná „krabicová“ vína.
Přitom omezení černého trhu s vínem a zvýšení garance kvality a původu vína měly být dva hlavní výsledky, kterými se předkladatelé novely vinařského zákona zaštiťovali.
Podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) a Vinařské asociace ČR (VA ČR), které novelu od začátku kritizovaly, se naopak naplnily obavy, že změna zákona přinese jen byrokratickou zátěž a poškodí malé producenty a obchodníky.
Nelegální prodeje se nepotvrdily
Podle nich například z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že dovoz vína ze zahraničí od doby zavedení novely poklesl. Přitom úprava zákona měla vést k legalizaci údajných 100 až 150 milionů litrů vína, které se podle zastánců novely měly do Česka každoročně dovážet a prodávat na černém trhu. Jen daňové úniky spojené s nelegálním prodejem tohoto vína měly dosahovat zhruba 2,5 miliardy korun ročně. Toto neevidované víno se však ani po zpřísnění legislativy nikde neobjevilo a údajný únik na daních, který byl jednou z hlavních motivací k novele, se tedy nepotvrdil.
Podle malých vinařů navíc se také nezlepšila kvalita prodávaných vín, což byl další ze slibovaných důsledků kontroverzní novely. Procento nevyhovujících vzorků vína z pohledu falšování v loňském roce oproti roku 2017, kdy novela vstoupila v platnost, dokonce mírně vzrostlo, i když počet takto nevyhovujících vzorků klesl – to ale proto, že bylo hodnoceno nižší množství vzorků vín.
„Novela vinařského zákona nijak neovlivnila dlouhodobé trendy na tuzemském trhu vín, naopak zvýšila byrokracii v podnikání tisíců vinařů a vinoték.“ Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
„Nejen z výše uvedených údajů je zřejmé, že novela vinařského zákona nijak neovlivnila dlouhodobé trendy na tuzemském trhu vín a naopak zvýšila byrokracii v podnikání tisíců vinařů a vinoték, které zatížila neúčelnými povinnostmi,“ zdůrazňuje předseda ASZ ČR Josef Stehlík.
Podle místopředsedy Vinařské asociace ČR Jiřího Maděřiče se přijetím novely potvrdily všechny předpoklady a rizika, na která asociace dlouhodobě upozorňovala. „Kvalita našich vín se přitom skutečně zlepšuje, to však není zásluhou novely, ale poctivé práce našich vinařů, kterým novela spíše komplikuje život, “ konstatuje Jiří Maděřič.
Nárůst kontrol
Vliv na negativní změnu podnikatelského prostředí měl zejména nárůst počtu pracovníků orgánů dozoru a s tím související navýšení počtu kontrol, stejně jako zavedení změn v daňovém systému.
Novela nekomplikuje podnikání pouze menším a středním vinařům a vinotékám, ale představuje také negativní vliv na životní prostředí. V době, kdy se na národní, evropské i světové úrovni cíleně snižuje používání plastů, nutí znění novely vinotéky prodávat stáčené víno v plastových bag-in-boxech, což je často jediná možnost, jak uspokojit požadavky návštěvníků vinoték. Nákup těchto plastových obalů samozřejmě také znamenal pro vinotéky zvýšení nákladů a zhoršení konkurenční pozice vůči průmyslovým výrobcům a prodejcům vína.
Zavedení plastových bag-in-boxů přitom bylo původně jen jednou ze tří variant, jak chtělo ministerstvo výskyt falešných vín omezit. Zvažovalo také omezení prodeje stáčených vín jen na výrobce vína, tedy ve vinných sklípcích, nebo větší posílení kontrol. Nakonec se ale přiklonilo právě k plastovým obalům.
Ministerstvo zemědělství oponuje
Ministerstvo zemědělství však tvrdí, že nová podoba zákona vinotéky přímo nenutí bag-in-boxy používat. „Novela vinařského zákona stanovuje, že víno je možné prodávat spotřebiteli pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo jako sudové, čepované či rozlévané. Konkrétní zákonné nastavení prodeje vína si následně jednotlivé subjekty vybírají samy,“ namítá mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Také omezování plastů se podle něj v budoucnu může na vinařské legislativě projevit. „Je třeba vycházet z aktuálních zákonných možností prodeje vína – novela vinařského zákona umožňuje prodej vína i bez nutnosti užití jednorázových plastových obalů. V současné době se pod vlivem Lisabonské smlouvy upravuje evropská legislativa k vinohradnictví a vinařství. Lze tedy předpokládat následnou novelu národních předpisů,“ podotýká Vojtěch Bílý.
Vinaři přitom tvrdí, že zhoršené podmínky nevyvážila žádná pozitiva. „Novela také nijak nepřispěla k omezení klamání spotřebitele. Garance původu moravských a českých vín sice existuje, pro spotřebitele je ale těžké odlišit od sebe levná dovozová vína plněná v ČR do lahví, které jsou opatřeny etiketami s názvy moravských měst a obcí. V tomto případě zákon nic neřeší, přestože se jedná o primární způsob klamání spotřebitele,“ upozorňuje další ze zástupců VA ČR Josef Valihrach mladší.
Soukromí zemědělci a vinaři proto vyzvali ministerstvo zemědělství k otevření debaty o aktualizaci zákona.
Novela zákona č. 26/2017 Sb. zpřísnila pravidla pro prodej a výrobu vína. Je účinná od 1. dubna 2017, ale prodejcům a výrobcům vín poskytla pro splnění některých povinností přechodné lhůty. Veškeré povinnosti tak začaly platit od 1. ledna 2018.
Třetina vín neprošla
Vinotéky například musí na základě novely stáčet sudové víno pouze z nádob s jednorázovým uzávěrem, které nemohou být znovu použity, jako jsou lahve nebo bag-in-boxy. Sudové víno mohou prodávat pouze zaregistrovaní výrobci či dovozci.
Prodejcům vín kromě toho vznikly nové oznamovací povinnosti vůči Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
V době, kdy se o nutnosti přijetí novely vinařského zákona diskutovalo, upozorňovala Státní zemědělská potravinářská inspekce na to, že ve 30 procentech případů se u kontrolovaných vín objevují nedostatky. Mezi nimi především přídavek vody, glycerol a další.
„Kvalita našich vín se skutečně zlepšuje, to však není zásluhou novely, ale poctivé práce našich vinařů, kterým novela spíše komplikuje život.“ Jiří Maděřič, místopředseda Vinařské asociace ČR
Malí vinaři a zemědělci od začátku tvrdili, že boj s falšováním vína je jen záminkou pro zavedení nových administrativních překážek, které právě menší producenty a prodejce natolik zatíží, že část z nich vytlačí z trhu.
Ministerstvo však trvá na tom, že se přínos nové podoby legislativy projevil. „Novela zákona přinesla nové povinnosti – registraci provozovny prodávající sudové víno jako výrobce / příjemce nebaleného vína a ohlášení přijetí nebaleného vína příjemcem nebaleného vína. Obě tyto povinnosti významně přispěly k zvýšení ochrany spotřebitelů před záměrným klamáním a jednoznačnému stanovení odpovědnosti za jakost a bezpečnost nebaleného vína,“ uzavírá Vojtěch Bílý.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Martin Pinkas.
