Má totiž pomoci v boji s nelegální prací, která je v Česku významným problémem. Dosud měli zaměstnavatelé na přihlášení nového pracovníka více času, lhůta vypršela nejpozději osm dní po nástupu.

Změna po čtvrt roce

Nutnost evidence do osmi dnů po přijetí začala platit od 1. dubna 2026 spolu s nástupem Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Po pouhých třech měsících se ale pravidla opět mění.

„Stát přichází kvůli nelegální práci o desítky miliard ročně. Nelegální zaměstnávání přitom není okrajový jev – týká se stovek tisíc lidí a zásadně deformuje podnikatelské prostředí,“ upozorňuje prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) Jaroslava Rezlerová.

Přibývá kontrol nelegální práce. Inspektoři loni odhalili o třetinu víc případů

Přihlašování před nástupem do zaměstnání je nicméně jen jednou z mnoha možností, jak bojovat s prací na černo. Více si přečtěte v článku Jak bojovat s nelegální prací? Řešit ji má i vládní iniciativa, Češi věří restrikcím.

Aby firmy nehasily v červenci požáry

V čem tedy zásadní zásadní změna v papírování kolem náboru spočívá? Nového pracovníka musejí zaměstnavatelé od 1.7. 2026 přihlásit na České správě sociálního zabezpečení vždy dříve, než začne pracovat. Kdo tuto povinnost poruší, vystavuje se riziku přísného postihu.

Povinnost se vztahuje na všechny pracovníky – tedy nejen na zaměstnance, kteří byli přijati na hlavní pracovní poměr. „Povinnost se vztahuje i na ty, kteří zaměstnávají lidi na dohodu o provedení práce či dohodu o provedení činnosti,“ potvrzuje mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová. Nejdříve mohou zaměstnavatelé budoucího pracovníka přihlásit osm dní předem.

Firmy řeší JMHZ hlavně operativně, nejvíc je trápí technická a metodická nejistota

„Připomeňme, že pro cizince už tato pravidla platila dosud. Nově se ale budou vztahovat na všechny české zaměstnance bez výjimky,“ doplňuje právník Jiří Koukal.

Podle Marcely Lonkové z účetní společnosti This One přinese změna po dubnovém zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele další byrokratickou zátěž. Aby se vyhnuly komplikacím, měly se podle ní firmy na novinku pečlivě připravit, a to s dostatečným předstihem.

„Registrace před nástupem je jinak principiálně správná věc – stát tím zalepuje díru, která umožňovala práci načerno. V praxi to ale znamená, že HR nebo mzdová účetní musejí mít informace o novém zaměstnanci a přístup k systému dřív, než první den nastoupí do práce,“ popisuje Lonková.

Lonková: Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas

Podle Marcely Lonkové bylo klíčové nastavit ve firmě interní procesy tak, aby nástupní dokumentace byla kompletní nejpozději 24 hodin předem. „Doporučuji firmám upravit onboarding checklist a ujistit se, že mzdová kancelář dostává podklady včas. Ti, kteří to podcenili, budou v červenci hasit požáry,“ varuje účetní.

Jak na povinnou registraci zaměstnance?

Přihlásit pracovníka je od 1. července v zásadě možné dvěma způsoby.

Prvním je kompletní přihlášení, kdy zaměstnavatel vyřídí všechno těsně předtím, než nový člověk nastoupí do zaměstnání. Využít k tomu může on-line službu ePortálu ČSSZ nazvanou Registrace zaměstnance.

Pro cizince už tato pravidla platila dosud. Nově se ale budou vztahovat na všechny české zaměstnance bez výjimky

Jiří Koukal, právník

Druhou možností je takzvaná předregistrace – tedy částečné přihlášení, při kterém firmy poskytnou sociálce jen některé základní údaje, a to opět přes ePortál ČSSZ, kde je k dispozici příslušná aplikace.

Po skutečném nástupu pak musejí do osmi dnů doplnit v Registraci zaměstnance zbývající povinné údaje. Zjednodušenou předregistraci lze nicméně využít pouze u občanů České republiky, nikoli u cizinců.

„Systém je nastaven i pro situace, kdy k nástupu nakonec nedojde,“ doplňuje mluvčí ČSSZ. Zaměstnavatel to pak musí oznámit do osmi dnů od předpokládaného data, pokud tedy pracovníka už registroval nebo předregistroval.

Jaké hrozí hříšníkům postihy?

Zatímco v případě, kdy kontrola odhalí nenahlášeného zaměstnance, který pro firmu pracuje na černo, hrozí podniku pokuta až deset milionů, za pozdní nahlášení budou postihy méně drastické.

„Přesto mohou být firmy za včasné nepřihlášení do evidence trestány sankcemi až ve výši sto tisíc korun. Zaměstnavatelé by proto neměly tuto novou povinnost podcenit,“ doplňuje Jiří Koukal.

Pokuty ve výši tři, v krajním případě až deset milionů korun, hrozí jen za prokázanou nelegální práci, nikoli za prosté pochybení v podobě pozdního nahlášení.

Vysoká pokuta za nelegální zaměstnávání nebude zaměstnavateli uložena, pokud doloží, že nahlásil pracovníka zpětně do pěti dnů od započetí práce a v mezidobí nedošlo k jinému porušení.

Jakub Procházka