Brexit: Případ pro delfskou věštírnu?



Brexit primárně neznamená stažení britských zástupců z unijních institucí a konec platbám do společného rozpočtu. Jde hlavně o to, že se Velká Británie rozhodla vzdát bezprostředního přístupu na téměř pětisetmilionový trh, kde se mohou občané, zboží, služby a kapitál pohybovat bez bariér. Důsledky tak budou pro obchod a všechno, co s ním souvisí, zásadní.

Nejistota nejen pro přímé vývozce

Rozchod s EU má dalekosáhlé dopady, byť se o nich málo mluví. V politických kruzích rezonuje zejména
tzv. irská pojistka (více viz box) a praktické dopady pro běžné podnikatele jsou často upozaděny. V důsledku toho se může stát, že firmy podcení přípravu na všechny změny pravidel obchodování. Čekání na finální rozhodnutí se ale nemusí vyplatit. Zejména malým a středním podnikům a také těm bez zkušeností s obchodem se zeměmi mimo území EU.

Dopady brexitu pocítí i firmy obchodující s Británií nepřímo. Je třeba prověřit, zda v dodavatelském řetězci nefiguruje britský subjekt nebo jestli zboží potřebné k výrobě nevstupuje na unijní trh právě skrze Spojené království. Země totiž byla často branou pro zahraniční výrobky.

Problémem může být brexit také pro ty podniky, které sice vyvážejí mimo EU, avšak do jejich produkčního řetězce vstupuje britský obsah. V takovém případě hrozí, že firma přijde o výhody garantované dohodami o volném obchodu s partnery jako Jižní Korea, Kanada nebo Japon­sko, protože nedodrží podmínky pravidel původu.

Přechodné období stále ve hře

Konečnou podobu brexitu má v rukou britská Dolní sněmovna, která svým hlasováním rozhodne o budoucnosti výstupové dohody. Na straně EU je vše připraveno k její ratifikaci.

Pokud dohoda podpořena bude, pak dnem odchodu Spojeného království z EU se pro podnikatele de facto nic nemění. Až do 31. prosince 2020, resp. do 31. prosince 2022 v případě prodloužení přechodného období o maximální délku, bude Británie podléhat společným unijním pravidlům a bude na ni nahlíženo jako na členský stát.

Jedinou výjimkou je zapojení země do fungování unijních institucí. Obchod se zbožím tak zůstane bezcelní a za stávajících regulatorních podmínek, také poskytovatelé služeb a investoři budou mít zajištěný preferenční přístup na britský trh a dále budou uznávány odborné kvalifikace.

Stanovené přechodné období poskytne všem dostatečný čas připravit se na změnu, která přijde s koncem roku 2020, resp. 2022. Současně Unie a Británie zahájí jednání o nové podobě vzájemných vztahů dle obrysů vtělených do politického prohlášení. Za dva až čtyři roky by měla nahradit stávající pravidla obchodu dohoda o volném obchodu.

Tvrdý brexit? Jen minimální standard

Oddalování hlasování v britském parlamentu však nijak nevylučuje jeho zamítavé stanovisko. Pokud poslanci dojednanou výstupovou dohodu odmítnou, Británie se
30. března 2019 v 00:00 hodin stane mimounijní zemí.

V praxi bude při obchodování s Velkou Británii garantován jen minimální standard dle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Ten zaručuje v zásadě to, že s českými podnikateli nesmí být zacházeno na britském trhu méně výhodně než s těmi z Francie, Švédska nebo Japonska či Spojených států amerických.

Na co se tedy připravit? Obchod zbožím bude pod celním dohledem. S tím jsou spojené povinnosti deklarovat a platit cla a další poplatky (viz infografiku). Na hranicích budou probíhat kontroly, bude možné vyžadovat usazení či zisk licence pro poskytování služeb, skončí výhody kabotáže nebo automatické uznávání odborných kvalifikací. 

Přípravy na nejhorší

Jelikož debaty okolo brexitu mohou připomínat bloudění v bájném Mínoově labyrintu, preventivně byly odstartovány přípravy na černý scénář tzv. tvrdého brexitu. EU v zájmu minimalizace případných škod provedla analýzu platných pravidel. Byly vytipovány oblasti, kde by odchod bez dohody znamenal ohrožení pro EU, její podniky a občany.

Unie přijala úpravy týkající se dopravní konektivity, homologací vozidel, energetické účinnosti, zboží dvojího užití, vízové otázky nebo sociálního zabezpečení. Kromě legislativních kroků také vydala přes osmdesát oznámení, ve kterých upozorňuje na změny, které „no deal“ brexit přinese v konkrétních sektorech.

Přípravy na scénář bez dohody běží také na úrovni členských států a Česká republika v tomto nezůstává pozadu. Zákonem označovaným lex brexit upravila podmínky pobytu britských občanů a vše s tím související. Podnikatelům pak česká vláda poskytuje rozsáhlý informační servis včetně odborných seminářů a konzultací.

I Spojené království se chytá na „no deal“

Podobně jako EU a její členské státy i Spojené království činí přípravy. Pro Brity to znamená přijetí celé řady legislativních úprav a zveřejnění více než stovky oznámení o budoucích podmínkách na britském trhu.

Pro exportéry je zvláště důležité oznámení o zavedení Přechodných zjednodušených celních procedur, které umožňují dodání zboží bez kompletního celního prohlášení a odloženou platbu celních poplatků. Významná je i informace pro výrobce zboží, že v první fázi zůstanou ve Velké Británii platné stejné harmonizované normy a země bude po nějakou dobu i nadále uznávat osvědčení o souladu a zboží s označením CE. Zjistí však více také o postbrexitovém systému ochrany osobních údajů nebo práv duševního vlastnictví či o nových podmínkách na energetickém trhu.

Ačkoli všem zúčastněným přinese brexit ztížení podmínek a počáteční nejasnosti, lze se na něj připravit. A nemusíme se spoléhat na věštby z delfské svatyně. Ministerstvo průmyslu a obchodu je v tomto pro vás tou správnou adresou.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Lenka Fořtová, Sekce zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz