SPECIÁL: Brexit očima exportérů

30. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Britové v referendu v roce 2016 rozhodli jednoznačně: Odcházíme z Evropské unie. Proces vystoupení Velké Británie začal v březnu 2017 aktivací článku 50 Smlouvy o EU. V listopadu roku 2018 dosáhli vyjednavači obou stran shody na výstupové dohodě, která určuje podmínky pro odchod Spojeného království z EU. Nicméně britský parlament tuto dohodu dosud neschválil. Nyní je datum vystoupení stanoveno na 31. října 2019, ať už s vyjednanou výstupovou dohodou či bez ní. Dopadům brexitu nejen na české podnikatele je věnován průběžně doplňovaný a rozšiřovaný speciál portálu BusinessInfo.cz.

Nepřehlédněte!

 

Rozcestník SPECIÁLu: Brexit očima exportérů

Brexit v souvislostech 
Co znamená a možné dopady v kostce.

Brexit v otázkách a odpovědích
Odpovědi na praktické otázky nejen pro podnikatele.

Kalendář akcí

Brexit – užitečné odkazy 
Přehledně dokumenty a infomační zdroje. 

Další informace k brexitu 
Výběr informací k tématu publikovaných na portálu.  

 

 

BREXIT linka 800 133 331 (Zelená linka pro export)

Zelená linka pro export MPOPracovníci zelené linky pro export Vám poradí i s dopady brexitu!
Volejte bezplatné telefonní číslo v pracovní dny od 9 do 17 hodin,
před a po je Vám k dispozici záznamník.
Dotazy lze zasílat i emailem na brexit@mpo.cz nebo info@czechtrade.cz.

Podnikatelům je rovněž k dispozici Klientské centrum pro export
telefonní číslo: 224 907 576 nebo e-mail: kcexport@businessinfo.cz

 

Milníky brexitu

2016 červen – referendum, v němž Britové rozhodli jednoznačně: Odcházíme z Evropské unie

2017 březen – aktivací článku 50 Smlouvy o EU započal proces vystoupení Velké Británie z EU

2018 listopad – vyjednavači obou stran dosáhli shody na textu výstupové dohody, která určuje podmínky pro odchod Spojeného království z EU. Nicméně britský parlament tuto dohodu doposud neschválil.

2019 březen – Velká Británie požádala o odklad původního termínu svého odchodu z EU, nový termín byl stanoven na 12. duben

2019 duben – s ohledem na opětovnou žádost Velké Británie o odložení termínu odchodu z EU se unijní lídři shodli na flexibilním odkladu brexitu do 31. října 2019 (pro případ, že by výstupová dohoda byla schválena do 31. října 2019, brexit by mohl nastat kdykoli v tomto období a řídil by se pravidly stanovenými ve výstupové dohodě).
 

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Brexit v souvislostech

Spojené království (dále jen UK) oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z EU dne 29. března 2017. Nyní je datum odchodu stanoveno na 31. října 2019. O detailech výstupového procesu se dozvíte níže.

Právo EU stanovuje, že od data oficiálního oznámení o úmyslu vystoupit z EU začne běžet dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků a pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení, pokud nedojde k jejímu prodloužení. Jednání s UK tak byla formálně zahájena dnem oznámení, tedy 29. března 2017, avšak obsahově se jednání mezi EU a UK o podobě výstupové dohody rozběhla až v červenci 2017. Klíčovou se stala potřeba nalézt shodu na třech zásadních tématech – zajištění práv občanů EU v UK a občanů UK v EU, finančním vyrovnání britských závazků vůči EU a nastavení budoucího režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Po dosažení shody na těchto otázkách mohla být zahájena druhá fáze, kdy strany vyjednávaly o konkrétní podobě výstupové dohody. Po intenzivních 18 měsících jednání oznámily EU a Spojené království v listopadu 2018, že dosáhly kompromisu o textu dohody o vystoupení přijatelného pro obě strany. Současně s dohodou byl zveřejněn i návrh doprovodného politického prohlášení o podobě vzájemných vztahů po brexitu.

Výstupová dohoda i doprovodné politické prohlášení o rámci budoucích vztahů byly na straně EU jednomyslně podpořeny na mimořádném zasedání Evropské rady ve formátu dle čl. 50 Smlouvy o EU, tj. ve formátu lídrů EU-27, dne 25. listopadu 2018 a znovu na jednání Evropské rady v prosinci 2018. Následně byly spuštěny ratifikační procedury na obou stranách. EU tyto postupy již dokončila a v zásadě je připravena dohodu podepsat a schválit.  

 

Na straně Spojeného království však proces nepostupoval tak hladce. Dohoda o vystoupení byla třikrát dolní komorou Parlamentu UK odmítnuta. Navzdory intenzivní snaze o dialog napříč Dolní sněmovnou a zajištění dodatečných záruk ze strany EU vláda pod vedením premiérky Theresy Mayové nezískala pro dojednanou výstupovou dohodu podporu většiny Dolní sněmovny. Jediné, na čem panuje shoda, je skutečnost, že Parlament UK odmítl odchod z Evropské unie bez dohody.

UK proto požádalo EU o odklad data vystoupení z EU. Na mimořádném zasedání Evropské rady dle čl. 50 SEU v březnu 2019 rozhodli lídři EU, že datum vystoupení Velké Británie z Evropské unie bude odsunuto na 31. října 2019, a britské vládě tím bude poskytnut dodatečný čas na schválení výstupové dohody. Termín 31. října byl koncipován jako nejzazší s možností zkrácení, nyní je však jasné, že možnost zkrácení využita nebude. 
Jednání premiérky Mayové s opozicí ani kompromisní návrh zákona o vystoupení (Withdrawal Agreement Bill) nepřispěly ke změně patové situace v UK. Theresa Mayová proto oznámila, že odstupuje ze své funkce a v křesle premiéra ji vystřídá nově zvolený předseda Konzervativní strany. Vnitrostranickou volbu vyhrál Boris Johnson, který tak byl jmenován 24. července 2019 novým předsedou vlády Spojeného království.

Ve svém prvním projevu prohlásil nový premiér Boris Johnson, že Spojené království vystoupí z EU k 31. říjnu 2019, ať už s dohodou, nebo bez ní. Kriticky se rovněž vyjádřil k některým částem vyjednané výstupové dohody, zejména tzv. irské pojistce, a zavázal se jednat s EU-27 o změnách této dohody. To však představitelé EU odmítli – sjednanou dohodu považují za jedinou možnou, ale EU zůstává otevřena jednáním a návrhům UK, jak zajistit ratifikaci dohody.

Jednání mezi UK a EU dále běží, nicméně prozatím bez zásadních průlomů. Na britské domácí scéně se však situace začátkem září vyhrotila. Předseda vlády Johnson oznámil, že požádá královnu o ukončení stávající schůze Dolní sněmovny (tzv. prorogace) až do 14. října 2019. Poslanci v obavě, že jejich možnost ovlivnit dění kolem brexitu bude omezena, narychlo přijali zákon vylučující no deal brexit. Tzv. Benn Act stanovuje, že vláda je povinna požádat o odklad brexitu, pokud nebude do 19. října předložena k hlasování výstupová dohoda, nebo Sněmovna neschválí tvrdý brexit. Zákon vstoupil v platnost 9. září 2019.

Samotná prorogace Parlamentu byla také napadena u soudů ve Skotsku, Anglii i Walesu. Po nesouladných rozhodnutích těchto soudů se do rozhodování zapojil Nejvyšší soud Spojeného království. Ten po týdnu slyšení dne 24. září rozhodl, že prorogace je neplatná. Britští poslanci se tak vrátili do lavic v Dolní sněmovně.

Pro jednání mezi EU a UK budou rozhodující nadcházející dva týdny. Očekává se, že UK přijde s detailním návrhem textů po stranické konferenci Konzervativní strany. Jednání by měla vyústit před zasedáním Evropské rady, 17. a 18. října. Pokud se do té doby strany dohodnou, ER by kompromis měla potvrdit. V opačném případě lídři budou zřejmě diskutovat možnost dalšího prodloužení či přípravy na tvrdý brexit.

Detaily o aktuálním politickém dění najdete v přehledu aktualit na webu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Reálné scénáře brexitu

I nadále zůstávají reálné dva scénáře brexitu – spořádaný odchod Spojeného království na základě výstupové dohody, nebo odchod bez jakékoliv dohody. Co tyto scénáře znamenají pro obchodování s Velkou Británií, zjednodušeně ukazuje obrázek.

Výstupová dohoda zaručuje, že bude možné se na změnu pravidel obchodování se Spojeným královstvím dobře připravit. Její součástí je totiž přechodné období trvající do konce roku 2020, resp. 2022, pokud bude toto přechodné období prodlouženo. Během těchto dvou až maximálně čtyř let budou platit stávající pravidla a na Spojené království, s výjimkou jeho zapojení do chodu unijních institucí, se bude i po dobu přechodného období pohlížet jako na členský stát. Po celou dobu tohoto přechodného období tak UK zůstane součástí vnitřního trhu a celní unie.

Kromě toho výstupová dohoda řeší důležité otázky jako práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky a poskytuje tak právní jistotu pro obě strany. Součástí výstupové dohody je i několik protokolů – Protokol k Irsku a Severnímu Irsku, Gibraltaru anebo protokol týkající se výsostných oblastí na Kypru. Právě první zmíněný protokol upravuje tzv. irskou pojistku, kvůli níž se britský parlament zdráhá podpořit dojednanou výstupovou dohodu. 

Druhý scénář, tedy odchod Velké Británie z EU bez dohody čili tzv. tvrdý brexit, znamená, že dojde k úplnému oddělení UK od unijních struktur a všech stávajících pravidel bez jakéhokoliv přechodného období a speciální úpravy vzájemných obchodních a jiných vztahů. Velká Británie by se tak stala přes noc třetí zemí a podmínky obchodování by byly podobné těm, jež jsou uplatňovány v obchodování s Indií, USA či Austrálií. Garantován by byl jen minimální standard pravidel Světové obchodní organizace. Více v otázkách a odpovědích.

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Brexit v otázkách a odpovědích

Nadále není jasné, za jakých podmínek se však brexit uskuteční. O dopadech brexitu na české podnikatele, kteří přímo s Brity obchodují, ale i na další české exportéry a výrobce a o tom, jak se změní EU a její vztah k Britům více v této části.

 

Proč je výstupová dohoda důležitá?

 Dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie (2,56 MB) byla zveřejněna v listopadu 2018. Jde o právně závazný dokument, který je založen na čl. 50 Smlouvy o EU a který upravuje proces ukončení členství UK v EU. Dohoda pokrývá ale i další oblasti jako práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky a zakotvuje přechodné období.

Dohoda zavádí přechodné období, které umožní aplikaci stávajících unijních pravidel alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. Poskytuje tak čas připravit se na změnu podmínek vzájemných vztahů a zároveň dává stranám prostor vyjednat dohodu o budoucích vztazích vč. nalezení řešení irské otázky. Přechodné období také poskytne čas podnikatelům připravit se na změnu podmínek obchodu.

Během přechodného období by se na UK i nadále vztahovalo právo EU v plném rozsahu, a to včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. Jedinou výjimkou je účast na chodu unijních institucí vč. jeho zapojení do legislativního procesu. Z hlediska obchodu je zásadní, že UK po celé přechodné období zůstane součástí vnitřního trhu a celní unie, tudíž podmínky pro obchod s UK se nebudou lišit od obchodu s kterýmkoliv jiným členským státem EU.

V případě neuzavření výstupové dohody nebo jiného alternativního plánu, na kterém se shodnou EU i UK, se Spojené království stane od půlnoci 31. října 2019 třetí zemí. To znamená zásadní změnu v pravidlech pro obchodování – vztahy k EU se budou od tohoto momentu řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). To oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností a pravidel pro obchodování.

zpět na začátek

Co je irská pojistka?

Jde o záložní plán, který má zabránit vzniku pevné hranice na irsko-severoirském pomezí a možnému narušení tamního mírového uspořádání.

Pojistka se spustí jen v případě, že strany neuzavřou dohodu o budoucích vztazích. Pak by mezi EU a UK vzniklo Jednotné celní území. V praxi to znamená, že:

  • UK bude i nadále podléhat unijnímu celnímu kodexu
  • na zboží (vyjma ryb a produktů akvakultury) by se neuplatňovala cla, kvóty ani kontroly původu
  • a garantovány by byly rovné a spravedlivé podmínky mezi EU-27 a UK.

Severní Irsko by s unijními pravidly zůstalo ještě více svázáno, avšak fyzické kontroly zboží pocházejícího z Anglie, Skotska nebo Walesu by byly omezeny jen na nejnutnější minimum.

Více o fungování irské pojistky najdete v  přehledu výstupové dohody – str. 42-56 (2MB)

zpět na začátek 

Co pro moji firmu znamená tvrdý brexit?

Ačkoliv výsledek jednání mezi UK a EU nelze předjímat, důsledky odchodu bez dohody jsou v zásadě jasné. Odchodem UK bez dohody se stane Velká Británie z hlediska EU třetí zemí a preferenční zacházení skončí. Podnikatelé se budou moci spolehnout na minimální standard garantovaný pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Tento standard garantuje nediskriminační zacházení na základě doložky nejvyšších výhod a národního zacházení. V praxi to znamená vznik tarifních a netarifních překážek. Konkrétní podmínky vývozu na britský trh budou po jejím ochodu z EU určovány výhradně Velkou Británií a mohou se tak lišit od podmínek působení na vnitřním trhu EU.

Doporučujeme proto sledovat tzv. guidances UK, které přibližují, za jakých podmínek bude možné působit na britském trhu. Přehledně lze nalézt zde. EU rovněž v zájmu přípravy na důsledky tvrdého brexitu vydala řadu oznámení. Oznámení Evropské komise je možné nalézt zde.

Pro jednotlivé aspekty obchodování však platí následující:

  • Celní dohled: Obchod zbožím bude nově podléhat celnímu dohledu. Dojde k obnovení cel – na dovozy se uplatní Celní sazebník EU (dostupný v databázi TARIC) a na vývozy do UK se uplatní britský celní sazebník. Britská vláda zveřejnila 13. března jeho dočasnou podobu. 87 % dovozů do UK bude po opuštění EU vstupovat na britský trh bezcelně a 13 % dovozů tak bude podléhat celní sazbě. Zasaženy jsou např. zkompletované vozy, pneumatiky, keramické výrobky, textil, sýry, drůbeží nebo vepřové maso. S tím souvisí i povinnost předložit celní prohlášení a projít kontrolou na hranicích než bude zboží vpuštěno do volného oběhu.
  • Kontroly na hranicích: Kontroly na hranicích budou v zásadě trojího druhu – bezpečnostní (zejména pro zboží živočišného a rostlinného původu), finanční (související s celním prohlášením, daňové aj.) a kontroly dozoru nad trhem (zejména pro průmyslové zboží, jež musí splňovat legislativní aj. požadavky).
  • Obchod se zemědělskými produkty: Pro zemědělské zboží se uplatní pravidla pro obchod se třetí zemí vč. norem sanitárních a fytosanitárních a standardů EU při dovozu. Více najdete na stránkách Ministerstva zemědělství.
  • Poskytování služeb: Pro poskytovatele služeb tvrdý brexit znamená, že se pro ně uplatní národní pravidla pro třetí státy. To může znamenat povinnost získat licenci, usazení v UK/EU nebo splnit jiné požadavky. Např. v  případě silniční, které jsou pro ČR významným sektorem, nákladní dopravy by tvrdý brexit znamenal povinnost usazení pro poskytovatele služeb a současně konec kabotáže.
  • Další oblasti související s obchodem: Tvrdý brexit také znamená konec vysílání zaměstnanců dle unijních pravidel a uznávání profesních kvalifikací. ČR přijala vnitrostátní právní úpravu zaručující recipročně k britským prohlášením zachovat vybraná práva pro britské občany v ČR, vč. těch souvisejících s vybranými službami a uznáváním odborných kvalifikací, na přechodnou dobu do konce r. 2020 v případě scénáře odchodu UK z EU bez dohody.

zpět na začátek

Co budu muset udělat pro to, abych mohl dále vyvážet do Velké Británie?

Zboží, které bude dováženo na celní území EU ze Spojeného království nebo vyváženo z EU do Spojeného království, bude obecně podléhat tzv. celnímu dohledu a může být podrobeno celním kontrolám v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.

To zahrnuje:

  • zavedení celních formalit, včetně povinnosti předložení celního prohlášení zpravidla jak na přepravu, tak na konkrétní další formy předpokládaného nakládání se zbožím (volné nakládání, skladování, zpracovatelské operace…);
  • možnost vyžadovat zajištění celního dluhu celními orgány s ohledem na podmínky toho kterého konkrétního celního režimu;
  • uplatnění cla na zboží, které bude dováženo na celní území EU ze Spojeného království, dle společného celního sazebníku EU;
  • změnu správy daně z přidané hodnoty a spotřební daně;
  • zákazy nebo omezení pro vybrané zboží, zejména z důvodů ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo kulturního bohatství, a s tím spojené administrativní povinnosti, např. v podobě licencí k obchodu s tímto zbožím.

Z hlediska celních procedur je standardně nutné pro vývoz/dovoz zboží splňovat následující:

Povinnosti při vývozu zboží

  • Být registrován a mít přidělen identifikátor hospodářského subjektu (číslo EORI)
  • Stanovit sazební zařazení zboží
  • Zkontrolovat, zda zboží nepodléhá zákazům či omezením
  • Stanovit celní hodnotu zboží
  • Zvolit celní režim
  • Předložit celní prohlášení a odeslat zboží
  • Uchovat příslušné doklady pro případ budoucí kontroly

Povinnosti při dovozu zboží:

  • Být registrován a mít přidělen identifikátor hospodářského subjektu (číslo EORI)
  • Předložit zboží celním orgánům
  • Zabezpečit podání vstupního souhrnného prohlášení
  • Podat dovozní prohlášení
  • Splnit podmínky obchodně-politických opatření
  • Splnit podmínky pro propuštění zboží do celního režimu
  • Zaplatit clo, DPH a spotřební daň
  • Uchovat příslušné doklady pro případ budoucí kontroly

Více informací o podmínkách a povinnostech celního dohledu najdete na stránkách Celní správy ČR a také na stránkách DG TAXUD.

Důležitá informace pro exportéry: Spojené království v případě tvrdého brexitu, chce co nejvíce zachovat volný tok zboží přes své hranice. Z tohoto důvodu přijala celou řadu opatření, které zjednodušují standardní procedury při dovozu zboží do UK, zejména na hranicích. UK tedy v případě no deal brexitu zavede dovozy z EU dočasné zjednodušené procedury (Transitional Simplified Procedures), kterými britský dovozce zboží z EU bude moci odložit předložení kompletního celního prohlášení a platbu celních a jiných poplatků. Touto úpravou chce britská vláda zabránit vzniku kolon na hranicích s UK. Více o Transitional Simplified Procedures a jak se registrovat najdete zde. Zveřejněn byl také nový britský celní sazebník, který bude platný minimálně po dobu jednoho roku v případě odchodu bez dohody. UK ponechá cla na 13 % svých dovozů. Více o podmínkách dovozu v případě tvrdého brexitu najdete zde.

zpět na začátek

Jaké podmínky budu muset plnit, abych mohl i nadále vyvážet průmyslové výrobky?

Pokud odejde UK z EU bez dohody, stává se Velká Británie datem odchodu třetí zemí a vzájemné vztahy budou regulovány pravidly WTO. Pro oblast zboží to znamená nejen cla a související celní a daňové otázky, ale i povinnost plnit regulatorní požadavky na zboží.

Na vnitřním trhu EU platí princip vzájemného uznávání, který zajišťuje pohyb zboží napříč Unií bez překážek. Pokud zboží splní požadavky trhu, kam bylo poprvé uvedeno, může volně proudit napříč Evropskou unií. Na vybrané průmyslové výrobky jsou pak kladeny vyšší požadavky dle unijních pravidel. K tomu, aby je výrobce umístil na trh, je třeba, aby získaly osvědčení, že jsou v souladu s unijními pravidly. I tyto certifikáty jsou pak v rámci EU uznávány jako ekvivalentní.

V případě, že UK odejde bez dohody, datem odchodu již nebude možné umístit na trh EU-27 zboží, které bylo posouzeno britským zkušebním ústavem a získalo jím vydaný certifikát. Zároveň již nebude platit, že zboží, které se může volně pohybovat na vnitřním trhu, bude moci být umístěno na trh britský, a naopak. Tvrdý brexit bude mít i dopady na jednotlivé subjekty v dodavatelském řetězci – dovozce a autorizovaný zástupce (nutný pro určité druhy zboží) budou muset být usazeni v EU. Pokud je firma v současné chvíli v pozici distributora a její dovozce nebude sídlit v EU, bude muset plnit specifické povinnosti jako dovozce ze třetí země. Tyto změny se dotknou zejména více regulovaných oblastí, jako je oblast zdravotnických prostředků.

Dopady v praxi? Každý, kdo spoléhá na britské certifikáty, musí pro jednotlivé výrobky umístěné na trh po datu odchodu získat certifikát vydaný v EU-27, nebo zajistil převod tohoto certifikátu ke zkušebnímu ústavu (tzv. oznámenému subjektu) sídlícímu v EU-27.

Pokud jde o vývozy na britský trh, britská vláda ve svém návodu pro případ scénáře no deal  stanovila, že po přechodnou dobu bude možné umisťovat na trh zboží, které splňuje unijní předpisy i po datu odchodu. Pro některé druhy zboží může platit jiná úprava.

To se však netýká sektoru zdravotnických prostředků, který patří ve Velké Británii mezi významná odvětví. Po přechodnou dobu budou uznávány prostředky schválené pro unijní trh a označené známkou CE. Zároveň UK oznámilo, že bude i nadále dodržovat základní elementy nařízení o zdravotnických prostředcích a zdravotnických prostředcích pro in vitro použití, které budou v EU účinné od května 2020, resp. 2022, a nedojde tak k zásadnímu regulatornímu odchýlení. To však neznamená, že by britské certifikáty byly na unijním trhu v případe tvrdého brexitu uznávány.

Stejná otevřenost však nebude platit pro motorová vozidla a tzv. schválení typu (type-approval). Zde již nebude možné spoléhat jen na unijní certifikát a bude nutné jej převést na britský systém. Postup se bude lišit pro výrobky již existující a ty vyrobené až po odchodu UK z EU.

Pro první kategorii existujících vozidel UK plánuje vydat britská prozatímní schválení typu výrobcům, kteří již mají osvědčení „EC type-approval“. Převod certifikátu tak bude v zásadě administrativní záležitostí, která zajistí, že vozy se budou i nadále moci prodávat a registrovat na britském trhu. Po uplynutí přechodné doby však bude nutné získat od VCA (Vehicle Certification Agency) britské osvědčení „UK type-approval“. Pro vozy vyrobené a umístěné na trh po odchodu UK bez dohody bude nutné získat rovnou „UK type-approval“. VCA jej udělí tomu výrobci, který bude schopen doložit, že má platné unijní osvědčení „EC type-approval“ a v případě nutnosti budou uskutečněny potřebné dodatečné kontroly a revize dokumentace. Nepředpokládá se, vzhledem ke shodným požadavkům v době po brexitu, že by bylo nutné dvojí testování. Více o budoucí podobě zde.

zpět na začátek

Jaké podmínky budu muset plnit, abych mohl i nadále vyvážet průmyslové výrobky?

Pokud odejde UK z EU bez dohody,  stává se Velká Británie od 30. 3. 2019 třetí zemí a vzájemné vztahy budou regulovány pravidly WTO. Pro oblast zboží to znamená nejen cla a související celní a daňové otázky, ale i povinnost plnit regulatorní požadavky na zboží.

Na vnitřním trhu EU platí princip vzájemného uznávání, který zajišťuje pohyb zboží napříč Unií bez překážek. Pokud zboží splní požadavky trhu, kam bylo poprvé uvedeno, může volně proudit napříč Evropskou unií. Na vybrané průmyslové výrobky jsou pak kladeny vyšší požadavky dle unijních pravidel. K tomu, aby je výrobce umístil na trh, je třeba, aby získaly osvědčení, že jsou v souladu s unijními pravidly. I tyto certifikáty jsou pak v rámci EU uznávány jako ekvivalentní.

V případě, že UK odejde bez dohody, po 30. březnu již nebude možné umístit na trh EU-27 zboží, které bylo posouzeno britským zkušebním ústavem a získalo jím vydaný certifikát. Zároveň již nebude platit, že zboží, které se může volně pohybovat na vnitřním trhu, bude moci být umístěno na trh britský, a naopak. Tvrdý brexit bude mít i dopady na jednotlivé subjekty v dodavatelském řetězci – dovozce a autorizovaný zástupce (nutný pro určité druhy zboží) budou muset být usazeni v EU. Pokud je firma v současné chvíli v pozici distributora a její dovozce nebude sídlit v EU, bude muset plnit specifické povinnosti jako dovozce ze třetí země. Tyto změny se dotknou zejména více regulovaných oblastí, jako je oblast zdravotnických prostředků.

Dopady v praxi? Každý, kdo spoléhá na britské certifikáty, musí pro jednotlivé výrobky umístěné na trh po 30. březnu získat certifikát vydaný v EU-27, nebo zajistil převod tohoto certifikátu ke zkušebnímu ústavu (tzv. oznámenému subjektu) sídlícímu v EU-27.

Pokud jde o vývozy na britský trh, britská vláda ve svém návodu pro případ scénáře no deal  stanovila, že po přechodnou dobu bude možné umisťovat na trh zboží, které splňuje unijní předpisy i po 30. březnu. Pro některé druhy zboží může platit jiná úprava.

To se však netýká sektoru zdravotnických prostředků, který patří ve Velké Británii mezi významná odvětví. Po přechodnou dobu budou uznávány prostředky schválené pro unijní trh a označené známkou CE. Zároveň UK oznámilo, že bude i nadále dodržovat základní elementy nařízení o zdravotnických prostředcích a zdravotnických prostředcích pro in vitro použití, které budou v EU účinné od května 2020, resp. 2022, a nedojde tak k zásadnímu regulatornímu odchýlení. To však neznamená, že by britské certifikáty byly na unijním trhu v případe tvrdého brexitu uznávány.

Stejná otevřenost však nebude platit pro motorová vozidla a tzv. schválení typu (type-approval). Zde již nebude možné spoléhat jen na unijní certifikát a bude nutné jej převést na britský systém. Postup se bude lišit pro výrobky již existující a ty vyrobené až po 30. březnu.

Pro první kategorii existujících vozidel UK plánuje vydat britská prozatímní schválení typu výrobcům, kteří již mají osvědčení „EC type-approval“. Převod certifikátu tak bude v zásadě administrativní záležitostí, která zajistí, že vozy se budou i nadále moci prodávat a registrovat na britském trhu. Po uplynutí přechodné doby však bude nutné získat od VCA (Vehicle Certification Agency) britské osvědčení „UK type-approval“. Pro vozy vyrobené a umístěné na trh po 30. březnu 2019 bude nutné získat rovnou „UK type-approval“. VCA jej udělí tomu výrobci, který bude schopen doložit, že má platné unijní osvědčení „EC type-approval“ a v případě nutnosti budou uskutečněny potřebné dodatečné kontroly a revize dokumentace. Nepředpokládá se, vzhledem ke shodným požadavkům v době po brexitu, že by bylo nutné dvojí testování. Více o budoucí podobě zde.

zpět na začátek

Jak se změní pravidla pro poskytování služeb?

Odchodem UK z EU bez dohody přestane platit volný pohyb služeb a s ním související pohyb osob a kapitálu, jak jsou zakotvené v primárním právu EU. Garantován bude jen minimální standard dle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), tedy přístup na trh, národní (tj. nediskriminační) zacházení, zacházení podle doložky nejvyšších výhod pro všechny členy WTO či případné dodatečné závazky, a to vše v omezeném množství sektorů. Do budoucna nelze vyloučit odchylování regulatorního rámce služeb mezi EU a UK, tedy ani vznik dalších překážek pro vstup na trh. Právě harmonizovaná pravidla EU a uznávání ekvivalence regulace trhu obou stran jsou jádrem preferenčního zacházení EU a tedy i pohybu bez překážek.

Spojené království ve svých tzv. guidances potvrzuje, že s unijními poskytovateli služeb bude zacházeno jako s jinými poskytovateli ze třetích států. Nicméně odvolává se na to, že britský trh služeb je vysoce liberalizovaný a nepředpokládá výrazná omezení. UK také avizovalo, že zavede nový systém uznávání odborných kvalifikací a potvrdí ty dříve uznané. Více najdete zde:

Z hlediska stávající obchodní výměny, by se měli připravit na změny zejména poskytovatelé služeb v sektorech silniční (vyňata vnitrostátní kabotáž i mezinárodní kamionová doprava), železniční a letecké dopravy, vědeckovýzkumných služeb, právních služeb či služeb finančních.

EU z obavy okamžitých negativních dopadů tvrdého brexitu připravuje jednostranná dočasná legislativní opatření, která by měla pomoci vyrovnat se s některými z nich. V oblasti služeb jde zejména o otázky spojené s dopravními a finančními službami. Všechna přijímaná opatření jsou dostupná na stránkách Evropské komise.

zpět na začátek

Jak se Evropská unie a její členské státy chystají na scénář no deal?

Ačkoliv Evropská unie a její členské státy dělají vše pro to, aby Velká Británie vystoupila z EU spořádaným způsobem a za jasně stanovených podmínek, běží příprava i na situaci, kdy se dohodu o vystoupení nepodaří uzavřít.

Evropská komise, vědoma si silného propojení mezi našimi ekonomikami a desítky let trvajícího společné vývoje i v oblasti regulace, prověřila celý legislativní rámec a identifikovala oblasti, v nichž mohou vyvstat problémy při odchodu UK z EU bez dohody. Výsledkem této práce je více než osmdesát oznámení o dopadech brexitu v jednotlivých oblastech. Komise také připravila i po diskusi se členskými státy legislativní opatření, aby zamezila vzniku možných škod. Přehled přijímaných opatření je dostupný na stránkách Evropské komise.

Česká republika pak v přípravě na tvrdý brexit učinila obdobné cvičení a identifikovala ty oblasti, v nichž bude třeba přijmout nezbytná opatření. Výsledkem je tzv. lex brexit – zákon č. 74/2019 Sb., o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie pro případ brexitu bez výstupové dohody. Hlavním cílem je zajistit legální pobyt britských občanů a jejich rodinných příslušníků na území ČR a jejich přístup na pracovní trh ČR.  Bez této úpravy by byla ohrožena pozice zhruba 5 tisíc Britů působících na českém pracovním trhu (celkem v České republice legálně pobývá okolo 8 tisíc občanů Spojeného království). Zároveň by chybějící zákonná úprava mohla přímo ohrozit i postavení zhruba 40 tisíc občanů České republiky ve Spojeném království s ohledem na britský požadavek reciprocity garance práv občanů Evropské unie ve Spojeném království.

zpět na začátek

Proč i přes brexit je britský trh zajímavý?

Velká Británie, navzdory odchodu z EU, zůstává pro české firmy atraktivním trhem. Vzhledem k velikosti jejího trhu, rozvinutosti infrastruktury vč. vědecko-výzkumnému kapitálu, silnému bankovnímu sektoru, jakož i významné proměně k ekonomice založené na službách, zde jednoznačně existuje potenciál pro uplatnění českých firem i rozvoj partnerství. Spojené království bylo také dosud důležitou branou pro vstup na třetí trhy, ať už se jedná o země bývalého britského impéria či Spojených států. I z tohoto důvodu se postavení Spojeného království dostalo do popředí zájmu mnoha českých vývozních firem.

Navzdory všem nejistotám ohledně brexitu patří Spojené království mezi klíčové obchodní partnery České republiky. V roce 2018 bylo pátým největším odbytištěm českého zboží a třináctým největším vývozcem na náš trh. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu dosáhl obchodní obrat mezi ČR a Spojeným královstvím za rok 2018 výše 288 miliard korun (meziroční pokles o 6,9 %). Vývoz do tohoto teritoria přesáhl 205 miliard korun, což představovalo 4,7 % našeho celkového exportu.

zpět na začátek

Co se již stalo v přímé souvislosti s brexitem a v jeho důsledku?

Důsledky brexitu lze pozorovat ve dvou rovinách – politické i ekonomické. Největším důsledkem referenda o vystoupení z EU byla následná obměna vlády. Od r. 2016 vede vládu Theresa Mayová. Složitost jednání o podmínkách vystoupení Velké Británie z EU se však odráží také na debatě v britském parlamentu, kde prozatím nebyla nalezena dostatečná podpora pro výstupovou dohodu, dojednanou v listopadu 2018.

Z hlediska fungování UK v rámci Evropské unie se nic nemění. I nadále je UK plnoprávným členem EU a podílí se na každodenní činnosti jejích pracovních orgánů. Paralelně s běžným fungování však fungují i pracovní orgány ve složení bez Spojeného království, tedy ve formátu tzv. EU-27, které jednají o přípravách na odchod UK z EU. Jedním z výstupů této přípravy bylo i rozhodnutí EU o přesunu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) ze Spojeného království do Nizozemí a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) do Francie.

Ekonomické důsledky brexitu jsou v tuto chvíli spojeny především s nejistotou ohledně způsobu odchodu UK z EU. Na jakékoliv rozhodnutí, britské vlády či parlamentu, tak pravidelně reagují trhy a kurz libry. V souvislosti s brexitem již také některé banky (např. Goldman Sachs, JPMorgan) rozhodly o přesunu části svých aktivit z Londýna na evropský kontinent, aby mohly i nadále poskytovat služby v celé EU v případě, že jsou držiteli licence jen v jedné členské zemi. O přesunu nebo stažení z trhu však uvažují nejen banky, ale i výrobci. Jen Nizozemsko pomohlo 42 subjektům s přesunem z Velké Británie na své území. Pokud jde o konkrétní medializované případy, naposledy oznámila automobilka Honda uzavření svého závodu do r. 2022, již dříve Nissan oznámil přesun výroby nového SUV X-trail z Velké Británie zpět do Japonska. Nejistota okolo brexitu přispěla také k ukončení výstavby jaderné elektrárny ve Walesu japonskou společností Hitachi. Další firmy prozatím vyjadřují své obavy, šéfka Airbusu varovala, že dopady tvrdého brexitu mohou silně zasáhnout plány společnosti ve Spojeném království a podobnou zprávu vyslal i americký Ford, Jaguar Land Rover se pak prozatím vydává cestou úspor. 

zpět na začátek

Změní se nějak fungování vnitřního trhu EU?

Samotné fungování vnitřního trhu EU se odchodem Spojeného království zásadně nezmění a jeho regulace bude sledovat dosavadní vývoj. ČR nicméně přijde o silného spojence v otázce hlubší tržní integrace a otevřených obchodních vztahů Unie se zbytkem světa. Může tak posílit vliv států, které se k ideji hlubšího vnitřního trhu deklaratorně hlásí, ale v praxi prosazují protekcionismus uvnitř EU i vůči okolním zemím. Velké očekávání možných změn také vyvolává oblast finančních a pojišťovacích služeb, kde finanční instituce z Velké Británie dnes hrají významnou roli v unijním systému.

Fungování vnitřního trhu a jeho integrita budou jednou z priorit nastavení budoucího vztahu EU a UK. Budoucí dohoda vždy bude znamenat slabší svazek než je ten z doby, kdy UK bylo členem Evropské unie. Obchodování mezi EU-27 a UK tak dozná řady změn a nebude již tak volný a bez překážek, jako tomu bylo doposud. To však fungování samotného vnitřního trhu EU nikterak negativně neovlivní.

zpět na začátek

Jaké jsou priority ČR k budoucímu vztahu EU a UK?

Hlavní prioritou ČR je zachování co nejužšího vztahu ČR/EU-UK v co největším počtu oblastí ekonomické výměny a bez zbytečných překážek. Tato pozice je v souladu s proexportním nastavením české ekonomiky i významem UK jako vývozní a dovozní destinace pro Českou republiku. V praxi to znamená preferenci pro sjednání dohody s nulovými celními sazbami, zachování úzké spolupráce v regulatorní oblasti (včetně uznávání standardů, všude tam, kde to bude možné) a přístupu na trh veřejných zakázek a služeb bez nutnosti usazení i jiných administrativních překážek.

zpět na začátek

Jaké změny nastanou pro osoby s trvalým bydlištěm či sídlem ve Velké Británií podnikající v ČR ve vztahu k obchodního rejstříku? 

Na fyzické osoby s bydlištěm ve Velké Británii a na zahraniční právnické osoby se sídlem ve Velké Británii, které podnikají na území ČR, bude po brexitu pohlíženo jako na osoby mající bydliště nebo sídlo mimo EU. Proto budou muset být povinně zapsány do obchodního rejstříku [srov. § 44 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“)]. Změní se i rozsah povinně zapisovaných údajů do obchodního rejstříku – oproti údajům zapisovaným o závodu nebo odštěpném závodu zahraniční osoby se sídlem v EU nebo v EHP (na něž dopadá § 50 ZVR) musí být v případě zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm mimo území ČR zapsán i údaj o výši upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován, a informace o právu státu, kterým se zahraniční osoba řídí (srov. § 49 ZVR).“

zpět na začátek

BREXIT linka 800 133 331 (Zelená linka pro export)

Zelená linka pro export MPOPracovníci zelené linky pro export Vám poradí i s dopady brexitu!
Volejte bezplatné telefonní číslo v pracovní dny od 9 do 17 hodin,
před a po je Vám k dispozici záznamník.
Dotazy lze zasílat i emailem na brexit@mpo.cz nebo export@czechtrade.cz.

Podnikatelům je rovněž k dispozici Klientské centrum pro export
telefonní číslo: 224 907 576 nebo e-mail: kcexport@businessinfo.cz

 

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Kalendář akcí

Nevíte si rady s přípravou na brexit? Přijďte na jednu z akcí MPO.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s partnery z agentury CzechTrade, Generálního ředitelství cel a britského velvyslanectví připravilo na nadcházející týdny celou řadu akcí k nadcházejícímu vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Jejich přehled a informace o tom, jak se přihlásit najdete níže.

WEBINÁŘE BRITSKÉ VLÁDY PRO DOPRAVCE A LOGISTIKY – TRANZITNÍ REŽIMY, DPH, ZJEDNODUŠENÉ CELNÍ POSTUPY

KDY? 4. 10. 2019 ve 13:00 nebo 10.10.2019 v 9:00

REGISTRACE na termíny:

Webinář - 4.října

Webinář - 10. října

SEMINÁŘ DOING BUSINESS – VELKÁ BRITÁNIE A FRANCIE

KDY? 8. 10. 2019 od 9:00

KDE? Výstaviště Brno, Regionální hospodářská komora, Výstaviště 405/1, Brno

REGISTRACE skrze přihlašovací formulář zde

KONZULTACE NA MEZINÁRODNÍM STROJÍRENSKÉM VELETRHU V BRNĚ

KDY? 8. 10. 2019 od 13:30

KDE? Výstaviště Brno, Česká národní expozice The Country For The Future, stánek MPO

REGISTRACE na brexit@mpo.cz

DOPRAVNÍ LOGISTIKA MEZI VELKOU BRITÁNIÍ A EU PO BREXITU

KDY? 11. 10. 2019 od 13:45

KDE? Úřad vlády, Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha 1

REGISTRACE na e-mail: houdkova.lucie@vlada.cz

INDUSTRY DAY – OPATŘENÍ NA BRITSKÝCH HRANICÍCH PRO PŘÍPAD NO DEAL BREXITU

KDY? 17. 10. 2019

KDE? Budova Ministerstva průmyslu a obchodu, Politických vězňů 20, Praha

REGISTRACE na ranní akci (do 15. 10.)
REGISTRACE na odpolední seminář (do 15. 10.)

INDIVIDUÁLNÍ KONZULTACE V KLIENTSKÉM CENTRU PRO EXPORT, CZECHTRADE

KDY? 18. 10. od 10 hod

KDE? CzechTrade, Dittrichova 21, Praha 2

REGISTRACE na kcexport@businessinfo.cz nebo brexit@mpo.cz

 

Uplynulé akce

Níže najdete záznamy a materiály z proběhlých akcí.

Praktické dopady brexitu: 18. prosince 2018, Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel a Evropskou komisí.

Záznam a prezentace řečníků jsou dostupné na https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/seminar-na-tema-prakticke-dopady-brexitu-116343.html

Industry Day: Opatření na hranicích Spojeného království po brexitu: 9. dubna 2019, Velvyslanectví Spojeného království v ČR.

Prezentace jsou dostupné na: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/industry-day-opatreni-na-hranicich-spojeneho-kralovstvi-po-brexitu-120162.html

 

Další informace k Brexitu na portálu BusinessInfo.cz

Report o přípravách Velké Británie na případný brexit bez dohody

Brexit zasáhne i obchodní partnery Velké Británie. V současné době panuje nejistota, jaké velké bude mít tento krok důsledky. (Vydáno 28. 8. 2019)

Strach z odchodu z EU nezaměstnanost v Británii nezvyšuje. Naopak

Pravděpodobnost tvrdého brexitu razantně stoupá. Od června se z pohledu trhu více než zdvojnásobila. Trh práce na ostrovech ale zatím vykazuje překvapivě dobré údaje. (Vydáno 30. 8. 2019) 

Situační zpráva k Brexitu

Datum odchodu Spojeného království z Evropské unie se nezadržitelně blíží. Jaký je dosavadní vývoj a jeho další možnosti, se dozvíte v situační zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu. (Vydáno 25. 7. 2019)

Brexit se odkládá, rozhodli evropští lídři

Lídři evropské Sedmadvacítky odsouhlasili na summitu v Bruselu v pozdních hodinách čtvrtka 21. března 2019 žádost Velké Británie o odklad odchodu z EU. Jejich rozhodnutí, možná připomínající pohádku o princezně Koloběžce, si zaslouží vysvětlení. (Vydáno 22.3.2019)

Brexit: Případ pro delfskou věštírnu?

Přehled scénářů odchodu Spojeného království z Evropské unie. Ač tomu vývoj v britském parlamentu nenasvědčuje, možnosti pro jejich rozhodování o osudu dojednané výstupové dohody jsou omezené a scénáře dopadů předem jasné. (Vydáno 18.3.2019)

Jak tvrdý bude rozvod Velké Británie s EU?

Celou Evropou rezonují jednání o brexitu. Dohoda mezi Velkou Británií a EU je nyní v britském parlamentu. Pokud ji poslanci neschválí, může dojít k "tvrdému" brexitu. (Vydáno 11.12.2018)

Brexit by mohl zmírnit regulaci podnikání

V Británii mají čeští exportéři šanci na úspěch v automobilovém či leteckém průmyslu nebo ve stavebnictví. Musí si ale dát pozor na přísné normy. (Vydáno 11.12.2018)

Brexit s výstupovou dohodou, nebo bez ní?

Do odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie zbývá pár měsíců. Jaké jsou varianty dalšího vývoje? (Vydáno 11.12.2018)

Británie dveře Čechům nezavřela. Obchod roste

Obavy tuzemských exportérů z brexitu se zatím nenaplnily. Obchodní výměna s Británií nadále roste, říká Martin Macourek z agentury CzechTrade. (Vydáno 26.7.2018)

Britských firem v Česku přibývá rychleji. Důvod: Obavy z brexitu

Britové se obávají důsledků odchodu Velké Británie z Evropské unie a v zahraničí – především v zemích sedmadvacítky - si registrují stále více firem. Podniků s britskými vlastníky přibývá v posledních dvou letech rychleji i v ČR. (Vydáno 1.11.2017)

Dovozci do Británie se budou muset vyrovnat s odlišnou regulací

Budoucí obchodní dohoda dovozcům pravděpodobně nebude klást podstatné tarifní překážky, ale budou se muset přizpůsobit postupně se odlišující regulaci a povinným certifikacím. (Vydáno 31.10.2017)

Británie čeká, jak dopadne odluka

V červnu 2016 si Britové odhlasovali vystoupení z EU. Z toho plynoucí změny pocítí všechny členské země, otázkou zůstávají podmínky. Rozchod s EU bez dohody by exportéry zasáhl. (Vydáno 31.10.2017)

Vyjednávání mezi EU a Brity začala. Jaké jsou jejich priority?

Dvě hlavní postavy vyjednávání o brexitu se 19. června sešli v Bruselu, aby oficiálně zahájili diskusi o odstoupení Británie z EU. (Vydáno 20. 6. 2017)

Británie spustila článek 50 o vystoupení. Co bude následovat?

Spojené království Velké Británie a Severního Irska se od středy 29. března 2017 nemůže podílet na jednáních Evropské rady ani na rozhodnutích, která se ho týkají. Oficiálně totiž oznámilo záměr vystoupit z Evropské unie. (Vydáno 30.3. 2017)

 

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek