SPECIÁL: Brexit očima exportérů

Brexit v otázkách a odpovědích (2020)

Končí přechodné období, od 1. ledna 2021 se s Velkou Británií bude obchodovat dle nového režimu. Co to znamená pro české podnikatele a jak se na změny připravit? Více informací v této části.

NOVÉ! – Opdovědi na otázky z února 2021:
Brexit v praxi? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky podnikatelů (únor 2021)

Proč je výstupová dohoda důležitá?

Dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie byla zveřejněna v listopadu 2018 a upravena v příslušných částech v říjnu 2019. Jde o právně závazný dokument, který je založen na čl. 50 Smlouvy o EU a který upravuje proces ukončení členství Velké Británie v EU. Dohoda pokrývá ale i další oblasti jako práva občanů EU žijících ve Velké Británii a naopak, finanční závazky a zakotvuje přechodné období.

Dohoda zavádí přechodné období, které umožní aplikaci stávajících unijních pravidel alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. Poskytuje tak čas připravit se na změnu podmínek vzájemných vztahů a zároveň dává stranám prostor vyjednat dohodu o budoucích vztazích vč. nalezení řešení irské otázky. Přechodné období také poskytne čas podnikatelům připravit se na změnu podmínek obchodu.

Během přechodného období se na Velkou Británii nadále vztahuje právo EU v plném rozsahu, a to včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. Jedinou výjimkou je účast na chodu unijních institucí včetně jeho zapojení do legislativního procesu. Z hlediska obchodu je zásadní, že Velká Británie po celé přechodné období zůstává součástí vnitřního trhu a celní unie, tudíž podmínky pro obchod s Británií se nebudou lišit od obchodu s kterýmkoliv jiným členským státem EU.

Pokud se však během přechodného období strany nedohodnou na nové podobě budoucích vztahů, bude znovu hrozit tzv. tvrdý brexit a přes noc se budou obchodní vztahy řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). To oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností a pravidel pro obchodování.

Zpět na začátek

Co je irská pojistka?

Šlo o záložní plán, který byl v původním Protokolu o Irsku/Severním Irsku. Úprava měla zabránit vzniku pevné hranice na irsko-severoirském pomezí a možnému narušení tamního mírového uspořádání, pokud by nebyla do konce přechodného období nalezena jiná dohoda o budoucích vztazích.

Irská pojistka, která zakládala společné celní území EU a Velké Británie, se stala hlavním sporným bodem, kvůli kterému byla výstupová dohoda třikrát odmítnuta britským parlamentem. Nová britská vláda pod vedením B. Johnsona tak trvala na tom, že irská pojistka musí být nahrazena jinou úpravou.

Dne 17. října strany oznámily, že dosáhly kompromisu na novém řešení pro Irský ostrov. Nově namísto úpravy dle principu „unless and until“, jen než bude nahrazen jinou dohodou, přináší protokol trvalé právně operativní řešení, které zajistí, že Severní Irsko bude podléhat vybraným pravidlům vnitřního trhu, což umožní, aby EU a Velká Británie mohly být oddělené celní prostory a zároveň, aby nevznikla celní, daňová a regulatorní hranice napříč Ostrovem. Zároveň severoirské instituce budou více zapojeny do rozhodování o trvání tohoto řešení a každé čtyři roky, od konce přechodného období, jim bude předkládáno k odsouhlasení.

Více o revidovaném protokolu na webu Evropské komise.

Zpět na začátek

Co se pro moji firmu mění po 31. prosinci 2020?

Bez ohledu na to, zda do konce přechodného období bude uzavřena dohoda o budoucím vztahu EU – UK, bude se vzájemný obchod mezi oběma celky řídit novým režimem. Spojené království se k 1. 1. 2021 stává třetí zemí. Kolektiv pracovníků Velvyslanectví ČR v Londýně pro české firmy připravil přehledný dokument s důležitými odkazy, které by měly zodpovědět často kladené dotazy souvisejícími se změnami na britském trhu a hranicích po konci přechodného období.

Od 1. ledna 2021 pocítí občané a firmy naplno důsledky odchodu Spojeného království z EU. U obchodu zbožím dojde ke změnám nejen v celní oblasti či daňových pravidlech, ale i při získávání osvědčení a povolení nebo označování. U obchodu službami je pak třeba připravit se zejména na změny u finančních, dopravních a audiovizuálních služeb či při uznávání kvalifikací.

Největší komplikace pravděpodobně na konci přechodného období dopadnou na malé a střední podniky a na podniky, které svoji exportní produkci z převážné části směrují pouze do Spojeného království a nemají zkušenosti s obchodem se třetími zeměmi. Právě pro tyto podniky by přizpůsobení se novým pravidlům mohlo znamenat zvýšené náklady administrativní, finanční i technické a ztížit jim díky uplatňování jednotných pravidel vnitřního trhu dosud prakticky bezproblémové obchodování.

Pro jednotlivé aspekty obchodování bude po 31. 12. 2020 platit následující:

  • Celní dohled a formality: Obchod zbožím bude nově podléhat celnímu dohledu a obchod bude zatížen celními formalitami. Dohoda stanoví nulová cla na všechny výrobky, které splňují pravidla původu stanovená v dohodě, proto budou mít nárok na osvobození od platby celního dluhu. Pokud ale výrobky nebudou splňovat nároky na jejich původ, uplatní se Celní sazebník EU (dostupný v databázi TARIC) a britský celní sazebník. S celním dohledem souvisí i povinnost předložit celní prohlášení a projít kontrolou na hranicích, než bude zboží vpuštěno do volného oběhu, to je důsledek opuštění z celní unie a vnitřního trhu EU. Na britské straně zatím platí, že celní prohlášení bude po dobu prvního půlroku velice zjednodušené, zejména u nerizikového zboží. Podrobnější informace přináší Border Operating Model.
  • Kontroly na hranicích: Kontroly na hranicích budou v zásadě trojího druhu – bezpečnostní (zejména pro zboží živočišného a rostlinného původu), finanční (související s celním prohlášením, daňové aj.) a kontroly dozoru nad trhem (zejména pro průmyslové zboží, jež musí splňovat legislativní aj. požadavky). Kontroly na hranicích budou probíhat již od 1. ledna 2021 nezávisle na uzavření dohody. Souvisí to s výstupem z celní unie a vnitřního trhu EU. Na britské straně budou kontroly zaváděny ve třech fázích, podrobněji to upravuje Border Operating Model.
  • Obchod se zemědělskými produkty: U zemědělského zboží budu probíhat sanitární a fytosanitární kontroly a bude nutné předkládat certifikáty. Více najdete na stránkách Ministerstva zemědělství.
  • Poskytování služeb: Od 1. ledna 2021 již svoboda usazování a volný pohyb služeb, které jsou zakotveny ve Smlouvách Unie, nebudou moci využívat osoby a podniky z UK působící v EU ani osoby a podniky z EU působící v UK. Povolení udělená orgány UK podle rámce jednotného trhu EU nebudou od 1. ledna 2021 v Unii platná. To má význam zvláště pro oblasti finančních služeb, dopravy, audiovizuálních mediálních služeb a energetických služeb.
  • Další oblasti související s obchodem: Konec přechodného období také znamená konec vysílání zaměstnanců dle unijních pravidel a uznávání profesních kvalifikací. ČR přijala vnitrostátní právní úpravu zaručující recipročně k britským prohlášením zachovat vybraná práva pro britské občany v ČR, vč. těch souvisejících s vybranými službami a uznáváním odborných kvalifikací, na přechodnou dobu do konce roku 2020.

Zpět na začátek

Jak se liší obchod na vnitřním trhu a v rámci zóny volného obchodu?

Vnitřní trh, doplněný o celní unii, patří k nejhlubším modelům ekonomické integrace. Jeho předstupněm je integrace ve formě zóny volného obchodu (FTA). Ta se vyznačuje zachováním regulatorní i obchodně-politické autonomie a k integraci dochází jen tam a v rozsahu určené stranami v mezinárodní dohodě. Výhody pro firmy pak jsou zprostředkované a nemají přímý účinek jako je tomu na vnitřním trhu. Více detailů v tabulce.

  Vnitřní trh FTA
RozsahVolný pohyb osob, zboží, služeb a kapitáluOmezená liberalizace lišící se dle jednotlivých oblastí
Integrační metodaVolný pohyb, vzájemné uznávání a regulatorní unie, nadřazenost evropského právaRegulatorní autonomie – spolupráce pouze dobrovolná, cílené odstraňování obchodních překážek, povinnost plného souladu s pravidly trhu dovozu vč. nutných certifikátů
RozhodováníKvalifikovaná většinaVzájemná dohoda
Dohled a implementaceZvláštní nadnárodní orgány, Soudní dvůrSpolečný výbor a zvláštní výbory, mezivládní řešení sporů
HranicePouze jednotná vnější díky celní uniiCelní i regulatorní hranice – celní procedury

Zpět na začátek

Jaké jsou priority ČR pro budoucí ekonomický vztah?

Spojené království je pro ČR důležitým a zajímavým partnerem – dlouhodobě se drží v top 5 největších vývozních destinací a je zásadním trhem pro některé české sektory, zejména automobilový či strojírenský sektor. Proto je naším cílem zachování prohloubené spolupráce a eliminace vzniku obchodních překážek v co nejvíce oblastech ekonomické výměny. Budoucí partnerství by mělo zajistit bezcelní obchod, úzkou spolupráci v regulatorní oblasti, preferenční vstup na trh služeb i veřejných zakázek a také nastavit takové podmínky, aby nedocházelo k získávání neférových obchodních výhod.

Konkrétní priority byly vtěleny do mandátu pro jednání s Velkou Británií, který byl přijat 25. února 2020. Sama jednání se pak spustila 2. března 2020 a dohody bylo dosaženo 24. prosince 2020. FTA však nikdy plně nenahradí výhody členství EU. Firmy se tak musí připravit na změny.

Zpět na začátek

Co je obsahem dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK?

Návrh dohody o obchodu a spolupráci EU s UK tvoří tyto pilíře: dohoda o volném obchodu, rámec pro vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních a občanských věcech a dohoda o správě (tedy jak bude celá dohoda o obchodu a spolupráci prováděna a kontrolována). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK zahrnuje nejen klasické oblasti, jako je obchod se zbožím a službami, ale i digitální obchod, duševní vlastnictví, veřejné zakázky, letectví a silniční dopravu, energetiku, rybolov, koordinaci sociálního zabezpečení, vymáhání práva a soudní spolupráce v trestních věcech, tematickou spolupráci a účast na programech EU. Je podložena ustanoveními zajišťujícími rovné podmínky a dodržování základních práv.

Ustanovení dohody neupravují obchod se zbožím mezi EU a Severním Irskem, kde se použije Protokol o Irsku a Severním Irsku obsažený v dohodě o vystoupení.

Obchod se zbožím

EU a UK jsou hlavními obchodními partnery, proto se obě strany dohodly na vytvoření ambiciózní zóny volného obchodu bez cel a kvót na výrobky, spolupráci v oblasti regulace a cel a rovných podmínkách pro otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž. Takový režim však nikdy plně nenahradí úroveň, kterou dávalo UK členství v EU.

Dohoda jde nad rámec unijních dohod o volném obchodu s jinými třetími zeměmi, jako je např. Kanada nebo Japonsko, a to stanovením nulových cel a nulových kvót na veškeré zboží. Avšak aby mohly firmy mohly těžit z preferenčního zacházení, musí prokázat, že jejich výrobky splňují dohodnutá pravidla původu. Navíc v rámci plné kumulace to znamená, že obchodníci mohou zohlednit nejen použité původní materiály, ale také to, zda ke zpracování došlo v EU nebo UK. K usnadnění administrativy by měla sloužit tzv. samocertifikace původu zboží.

Celní postupy budou dále zjednodušeny např. díky vzájemnému uznávaní statusu oprávněného hospodářského subjektu. Kromě zajištění nulových cel na zboží dohoda omezuje také poplatky, které si celní orgány mohou účtovat za poskytované služby, a zahrnuje několik moderních disciplín, které jdou nad rámec standardních závazků Světové obchodní organizace, například v oblastech monopolů na dovoz a vývoz, automatické dovozní licence, dovozní a vývozní omezení (zákaz cenových požadavků a licencování podle výkonnostních požadavků). Dohoda by také měla zamezit zbytečným technickým překážkám obchodu.

Obě strany se zavázaly zajistit rovné podmínky, a to tak, že zachovají vysokou úroveň ochrany v oblastech jako ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu a stanovování cen uhlíku, sociální a pracovní práva, daňová transparentnost a státní podpora, s účinným vnitrostátním prosazováním, závazným mechanismem řešení sporů a možností obou stran přijmout nápravná opatření.

Obchod se službami

Dohoda stanoví významnou úroveň otevřenosti obchodu se službami a investicemi, která jde nad rámec základních ustanovení Všeobecné dohody WTO o obchodu službami (GATS), jejíž smluvní stranou jsou EU i UK, a odpovídá závazkům přijatým EU s dalšími průmyslovými třetími zeměmi po celém světě. Stejně jako ve všech dohodách o volném obchodu si EU plně zachovává právo regulovat své vlastní trhy.

Jak vyžaduje Všeobecná dohoda WTO o obchodu službami (GATS), má dohoda značné odvětvové pokrytí, včetně profesionálních a obchodních služeb (např. právní, auditorské, architektonické služby), dodávkových a telekomunikačních služeb, počítačových a digitálních služeb, finančních služeb, výzkumných a vývojových služeb, většiny dopravních služeb a ekologických služeb. Oblast působnosti dohody se dále vztahuje na investice v jiných odvětvích než službách, jako jsou výroba, zemědělství, lesnictví, rybolov, energetika a další primární průmyslová odvětví.

Stejně jako v každé unijní dohodě o volném obchodu, i nyní existuje řada výjimek, které dohoda neupravuje: jmenovitě jsou to veřejné služby a služby obecného zájmu, některé dopravní služby a audiovizuální služby.

Zpět na začátek

Jak se změní přeprava zboží do Velké Británie?

Zboží putující mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím bude, s výjimkou letecké přepravy, nejčastěji překračovat vnější hranici EU ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Tyto země proto více než jiné investovaly do příprav na odchod Spojeného království a vyvinuly digitalizované systémy celních a hraničních kontrol. Ačkoliv prozatím se kontroly a celní dozor neuplatňují, je třeba se připravit na obnovení této povinnosti od 1. ledna 2021, bez ohledu na dojednanou dohodu o volném obchodu.

Ačkoliv jednotlivé země k řešení dopravy mezi EU a Velkou Británií přistoupily odlišně, jejich systémy mají mnoho společného – uživatelsky přívětivé a digitální řešení, povinnost vývozce/dovozce/přepravce doložit potřebné dokumenty předem a snahu zajistit co nejplynulejší přechod hranice bez nutných zdržení. Jednotlivé systémy byly testovány na očekávaný nápad dopravy podléhající hraničním kontrolám. Kvalifikované odhady mluví o nárůstu odbavovaného zboží o pětinu na straně dovozu a o třetinu až polovinu na straně vývozů.

  • Francie zavedla systém chytré hranice – SMART BORDER. Systém stojí na třech principech – přípravě před příjezdem na hranici, párování přepravce a převáženého zboží a maximální automatizaci při vyhodnocování celních orgánů. Skrze systém SI Brexit bude třeba vložit veškerou dokumentaci a vygenerovat čárový kód, který bude mít přepravce spárovaný s SPZ kamionu. Následně systém automaticky vyhodnotí, zda po vylodění, resp. výjezdu z tunelu, bude moci náklad pokračovat v cestě, či bude zastaven za účelem dalších kontrol či opatření.
  • Belgie nedisponuje jednotným systémem – přístav Antverpy využívá systému Nxtport (podrobný návod přináší ve vydané Bíle knize) a jiný systém pak používá belgický přístav Zeebrugge, kde se přeprava nákladu děje bez doprovodu řidiče. Podmínkou úspěšné přepravy v  přístavu Zeebrugge je rezervace místa na trajektu a notifikace příjezdu do hraničního prostoru skrze systém RX/SeaPort. Do systému musí být předem nahrány i příslušné celní dokumenty. Následně, podobně jako ve francouzském případě, je automaticky vyhodnoceno, zda náklad může volně pokračovat do cílové destinace či zda bude třeba dalších kontrol a doplnění dokumentů.
  • Nizozemsko ve spolupráci se soukromým sektorem pak vyvinulo jednotný systém PORTBASE, který budou využívat všechny nizozemské přístavy. Systém je postavený na spolupráci a odpovědnosti všech aktérů – vývozce, dovozce, přepravce i námořní přepravní společnost v řetězci. Podmínkou přepravy přes kanál La Manche je registrace v PORTBASE, nahrání veškerých dokumentů do aplikace a spárování s SPZ přepravce. Naskenovaná SPZ pak bude vstupenkou do prostoru přístavu. Bez registrace, dokumentů nebo notifikace příjezdu nebude umožněna přeprava zboží.

Také Velká Británie činí přípravy, aby nedošlo k ohrožení plynulosti toků zboží mezi kontinentální Evropou a Britskými ostrovy. Britská vláda přijala celou řadu zjednodušujících postupů s cílem zabránit zácpám na hraničních přechodech jako přípravu na několik termínů odchodu. Kontroly zboží, které nedostanou zelenou, budou probíhat mimo samotné hranice. Velká Británie podobně jako ostatní hraniční země spoléhá na elektronizaci procesu a zavedených zjednodušených celních procesech. Detailní informace o požadavcích na přepravu zboží do Spojeného království najdete v prezentaci Border Delivery Group z listopadu 2020. Velká Británie také zveřejnila třístupňový plán pro režim na hranicích Border Operating Model, který naznačuje procesy přechodu zboží mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií po roce 2020.

Jelikož se očekávají zásadní nárůsty počtu odbavených celních deklarací, jsou firmy vyzývány k přípravám. Ani v prvních hektických dnech nelze očekávat úlevy ze standardních procedur. Dopravce bude muset mít příslušnou registraci do systému dle zvoleného přístavu a doložit veškerou dokumentaci. Jinak nemusí být ani vpuštěn do prostoru přístavu, zejména případ Nizozemska, a obecně může dojít k přetlaku na dopravních uzlech vedoucích k hranicím. Proto bude třeba se dbát na přípravy – být registrován v příslušných systémech, dle toho, kam auto s nákladem míří, a vědět, jakou dokumentaci je třeba případně během přepravy vyřídit. Celní správa ČR bude připravena poskytnout maximální součinnost. Více o celních procedurách najdete na stránkách Generálního ředitelství cel, v Poradenském a informačním centru Celní správy nebo u místně příslušného celního úřadu.

Zpět na začátek

Proč je britský trh i přes brexit zajímavý?

Velká Británie, navzdory odchodu z EU, zůstává pro české firmy atraktivním trhem. Vzhledem k velikosti jejího trhu, rozvinutosti infrastruktury vč. vědecko-výzkumnému kapitálu, silnému bankovnímu sektoru, jakož i významné proměně k ekonomice založené na službách, zde jednoznačně existuje potenciál pro uplatnění českých firem i rozvoj partnerství. Spojené království bylo také dosud důležitou branou pro vstup na třetí trhy, ať už se jedná o země bývalého britského impéria či Spojených států. I z tohoto důvodu se postavení Spojeného království dostalo do popředí zájmu mnoha českých vývozních firem.

Navzdory všem nejistotám ohledně brexitu patří Spojené království mezi klíčové obchodní partnery České republiky. V roce 2019 bylo pátým největším odbytištěm českého zboží a patnáctým největším vývozcem na náš trh. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu představoval v roce 2019 podíl na celkovém vývozu ČR 4,5 %, na dovozu 1,7 % a na obratu 3,2 %. Bylo dosaženo „rekordního“ aktiva obchodní bilance v hodnotě téměř 138 mld. CZK.

Zpět na začátek

Změní se nějak fungování vnitřního trhu EU?

Samotné fungování vnitřního trhu EU se odchodem Spojeného království zásadně nemění. ČR nicméně přišlo o silného spojence v otázce hlubší tržní integrace a otevřených obchodních vztahů Unie se zbytkem světa. Byl tak posílen vliv států, které se k ideji hlubšího vnitřního trhu deklaratorně hlásí, ale v praxi prosazují protekcionismus uvnitř EU i vůči okolním zemím. Velké očekávání možných změn také vyvolává oblast finančních a pojišťovacích služeb, kde finanční instituce z Velké Británie hrají významnou roli v unijním systému.

Fungování vnitřního trhu a jeho integrita budou jednou z priorit nastavení budoucího vztahu EU a Velké Británie. Budoucí dohoda vždy bude znamenat slabší svazek, než je ten z doby, kdy Velká Británie byla členem Evropské unie. Obchodování mezi EU27 a Velkou Británií tak dozná řady změn a nebude již tak volné a bez překážek, jako tomu bylo doposud. To však fungování samotného vnitřního trhu EU nijak negativně neovlivní.

Zpět na začátek

Jaké změny nastaly pro osoby s trvalým bydlištěm či sídlem ve Velké Británií podnikající v ČR ve vztahu k obchodnímu rejstříku? 

Na fyzické osoby s bydlištěm ve Velké Británii a na zahraniční právnické osoby se sídlem ve Velké Británii, které podnikají na území ČR, bude po brexitu pohlíženo jako na osoby mající bydliště nebo sídlo mimo EU. Proto budou muset být povinně zapsány do obchodního rejstříku [srov. § 44 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“)].

Změní se i rozsah povinně zapisovaných údajů do obchodního rejstříku – oproti údajům zapisovaným o závodu nebo odštěpném závodu zahraniční osoby se sídlem v EU nebo v EHP (na něž dopadá § 50 ZVR) musí být v případě zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm mimo území ČR zapsán i údaj o výši upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován, a informace o právu státu, kterým se zahraniční osoba řídí (srov. § 49 ZVR).

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Pravidelné novinky e-mailem