SPECIÁL: Brexit očima exportérů

Brexit v otázkách a odpovědích

Velká Británie opustila EU 31. ledna 2020. Co to znamená pro české podnikatele a jak se na změny připravit? Více informací v této části.

Proč je výstupová dohoda důležitá?

Dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie byla zveřejněna v listopadu 2018 a upraveny v příslušných částech v říjnu 2019. Jde o právně závazný dokument, který je založen na čl. 50 Smlouvy o EU a který upravuje proces ukončení členství UK v EU. Dohoda pokrývá ale i další oblasti jako práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky a zakotvuje přechodné období.

Dohoda zavádí přechodné období, které umožní aplikaci stávajících unijních pravidel alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. Poskytuje tak čas připravit se na změnu podmínek vzájemných vztahů a zároveň dává stranám prostor vyjednat dohodu o budoucích vztazích vč. nalezení řešení irské otázky. Přechodné období také poskytne čas podnikatelům připravit se na změnu podmínek obchodu.

Během přechodného období  se na UK  nadále vztahuje právo EU v plném rozsahu, a to včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. Jedinou výjimkou je účast na chodu unijních institucí včetně jeho zapojení do legislativního procesu. Z hlediska obchodu je zásadní, že UK po celé přechodné období zůstává součástí vnitřního trhu a celní unie, tudíž podmínky pro obchod s UK se nebudou lišit od obchodu s kterýmkoliv jiným členským státem EU.

Pokud se však během přechodného období strany nedohodnou na nové podobě budoucích vztahů, bude znovu hrozit tzv. tvrdý brexit a přes noc se budou obchodní vztahy řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). To oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností a pravidel pro obchodování.

zpět na začátek

Co je irská pojistka?

Šlo o záložní plán, který byl v původním Protokolu o Irsku/Severním Irsku. Úprava měla zabránit vzniku pevné hranice na irsko-severoirském pomezí a možnému narušení tamního mírového uspořádání, pokud by nebyla do konce přechodného období nalezena jiná dohoda o budoucích vztazích.

Irská pojistka, která zakládala společné celní území EU a UK, se stala hlavním sporným bodem, kvůli kterému byla výstupová dohoda třikrát odmítnuta britským parlamentem. Nová britská vláda pod vedením B. Johnsona tak trvala na tom, že irská pojistka musí být nahrazena jinou úpravou.

Dne 17. října strany oznámily, že dosáhly kompromisu na novém řešením pro Irský ostrov. Nově namísto úpravy dle principu „unless and until“, jen než bude nahrazen jinou dohodou, přináší protokol trvalé právně operativní řešení, které zajistí, že Severní Irsko bude podléhat vybraným pravidlům vnitřního trhu, což umožní, aby EU a UK mohly být oddělené celní prostory a zároveň, aby nevznikla celní, daňová a regulatorní hranice napříč Ostrovem. Zároveň severoirské instituce budou více zapojeny do rozhodování o trvání tohoto řešení a každé čtyři roky, od konce přechodného období, jim bude předkládáno k odsouhlasení.

Více o revidovaném protokolu zde.

zpět na začátek 

Co se pro moji firmu mění po 31. lednu?

Prozatím se pro firmy i občany nemění nic – nadále se bude díky schválené výstupové dohodě na Spojené království pohlížet jako by bylo členským státem EU. Není tak třeba nic měnit ani přizpůsobovat.

Brusel a Londýn však budou mít v mezičase napilno. Jakmile si každá ze stran přijme mandát k jednání, rozběhne se největší vyjednávání dosud, které určí, jak a dle jakých pravidel se bude po konci přechodného období obchodovat či cestovat mezi EU a UK.

Pokud britský premiér neustoupí, pak bude na tato bezprecedentní jednání 11 měsíců, tj. od února do prosince 2020. V reálu se všemi nutnými procedurami však vyjednavači počítají spíše s osmi měsíci na samotná obsahová jednání. Dosáhnout dohody dle parametrů politického prohlášení není nemožné – přeci jen EU27 a UK se bok po boku vyvíjely více než 45 let, avšak standardně je doba vyjednávání obchodních dohod okolo tří let a více.

Výsledkem by měla být v ekonomické oblasti dohoda o volném obchodu dle těch nejmodernějších vzorů – taková jako má EU s Kanadou nebo Japonskem. To je však zásadní krok zpět oproti stávajícímu vztahu a firmy či poskytovatelé služeb se budou muset připravit na obchodní překážky.

zpět na začátek 

Jak se liší obchod na vnitřním trhu a v rámci zóny volného obchodu?

Vnitřní trh, doplněný o celní unii, patří k nejhlubším modelům ekonomické integrace. Jeho předstupněm je integrace ve formě zóny volného obchodu (FTA). Ta se vyznačuje zachováním regulatorní i obchodně-politické autonomie a k integraci dochází jen tam a v rozsahu určené stranami v mezinárodní dohodě. Výhody pro firmy pak jsou zprostředkované a nemají přímý účinek jako je tomu na vnitřním trhu. Více detailů v tabulce.

 Vnitřní trhFTA
RozsahVolný pohyb osob, zboží, služeb a kapitáluOmezená liberalizace lišící se dle jednotlivých oblastí
Integrační metodaVolný pohyb, vzájemné uznávání a regulatorní unie, nadřazenost evropského právaRegulatorní autonomie – spolupráce pouze dobrovolná, cílené odstraňování obchodních překážek, povinnost plného souladu s pravidly trhu dovozu vč. nutných certifikátů
RozhodováníKvalifikovaná většinaVzájemná dohoda
Dohled a implementaceZvláštní nadnárodní orgány, Soudní dvůrSpolečný výbor a zvláštní výbory, mezivládní řešení sporů
HranicePouze jednotná vnější díky celní uniiCelní i regulatorní hranice – celní procedury

zpět na začátek 

Jaké má ČR priority pro budoucí ekonomický vztah?

Spojené království je pro ČR důležitým a zajímavým partnerem – dlouhodobě se drží v top 5 největších vývozních destinací a je zásadním trhem pro některé české sektory, zejména automobilový či strojírenský sektor. Proto je naším cílem zachování prohloubené spolupráce a eliminace vzniku obchodních překážek v co nejvíce oblastech ekonomické výměny. Budoucí partnerství by mělo zajistit bezcelní obchod, úzkou spolupráci v regulatorní oblasti, preferenční vstup na trh služeb i veřejných zakázek a také nastavit takové podmínky, aby nedocházelo k získávání neférových obchodních výhod.

Konkrétní priority byly vtěleny do mandátu pro jednání s UK, který byl přijat 25. února 2020. Sama jednání se pak spustila 2. března 2020. Budoucí FTA však nikdy plně nenahradí výhody členství EU. Firmy se tak musí připravit na změny. O parametrech nových podmínek se rozhodně během roku.

zpět na začátek 

Co by pro moji firmu znamenal tvrdý brexit?

EU a UK během první fáze brexitu se maximálně snažily, aby nedošlo k tvrdému brexitu. Také proto bylo datum odchodu opakovaně odkládáno. Nyní, po ratifikaci výstupové dohody, je jasné, že UK odešlo z EU spořádaným způsobem 31. ledna 2020. Nicméně tím není riziko tvrdého brexitu zcela zažehnáno – pokud se EU a UK nedomluví na budoucích vztazích, pak je zde riziko tvrdého brexitu opět na konci roku 2020.

V případě tvrdého brexitu by se podnikatelé mohli spolehnout jen na minimální standard garantovaný pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Tento standard garantuje nediskriminační zacházení na základě doložky nejvyšších výhod a národního zacházení. V praxi to znamená vznik tarifních a netarifních překážek. Konkrétní podmínky vývozu na britský trh budou po jejím ochodu z EU určovány výhradně Velkou Británií a mohou se tak lišit od podmínek působení na vnitřním trhu EU.

Pro jednotlivé aspekty obchodování by však platilo následující:

  • Celní dohled: Obchod zbožím bude nově podléhat celnímu dohledu. Dojde k obnovení cel – na dovozy se uplatní Celní sazebník EU (dostupný v databázi TARIC) a na vývozy do UK se uplatní britský celní sazebník. Britská vláda zveřejnila 8. října 2019 jeho revidovanou verzi s výhradou dalších změn v následujícím roce. 88 % dovozů do UK bude po opuštění EU vstupovat na britský trh s nulovým clem a 12 % dovozů tak bude podléhat celní sazbě. Tento sazebník by měl platit po dobu 12 měsíců. Zasaženy jsou např. zkompletované vozy, pneumatiky, keramické výrobky, textil, sýry, drůbeží nebo vepřové maso. S tím souvisí i povinnost předložit celní prohlášení a projít kontrolou na hranicích než bude zboží vpuštěno do volného oběhu.
  • Kontroly na hranicích: Kontroly na hranicích budou v zásadě trojího druhu – bezpečnostní (zejména pro zboží živočišného a rostlinného původu), finanční (související s celním prohlášením, daňové aj.) a kontroly dozoru nad trhem (zejména pro průmyslové zboží, jež musí splňovat legislativní aj. požadavky).
  • Obchod se zemědělskými produkty: Pro zemědělské zboží se uplatní pravidla pro obchod se třetí zemí vč. norem sanitárních a fytosanitárních a standardů EU při dovozu. Více najdete na stránkách Ministerstva zemědělství.
  • Poskytování služeb: Pro poskytovatele služeb tvrdý brexit znamená, že se pro ně uplatní národní pravidla pro třetí státy. To může znamenat povinnost získat licenci, usazení v UK/EU nebo splnit jiné požadavky. Např. v  případě silniční, které jsou pro ČR významným sektorem, nákladní dopravy by tvrdý brexit znamenal povinnost usazení pro poskytovatele služeb a současně konec kabotáže.
  • Další oblasti související s obchodem: Tvrdý brexit také znamená konec vysílání zaměstnanců dle unijních pravidel a uznávání profesních kvalifikací. ČR přijala vnitrostátní právní úpravu zaručující recipročně k britským prohlášením zachovat vybraná práva pro britské občany v ČR, vč. těch souvisejících s vybranými službami a uznáváním odborných kvalifikací, na přechodnou dobu do konce r. 2020 v případě scénáře odchodu UK z EU bez dohody.

zpět na začátek 

Co budu muset udělat pro to, abych mohl dále obchodovat s Velkou Británií?

Do 31. prosince 2020 budou pravidla obchodování taková, jako by Spojené království bylo dále členským státem a nebude třeba se nijak přizpůsobit. To se však změní od 1. ledna 2021. Nové podmínky buď určí dohoda o budoucích vztazích, nebo se uplatní nepreferenční standardy WTO.

Budoucí obchodní dohoda by měla být koncipována jako dohoda o volném obchodu, podobná jako má EU s Kanadou či Japonskem. Dohoda by mohla mít tyto parametry:

  • nulová cla a kvóty na veškeré zboží
  • preferenční zacházení u zboží bude podmíněno splněním pravidel původu
  • zboží bude podléhat standardně celnímu dohledu dle celního kodexu Unie (nařízení č. 952/2013), samotné celní kontroly a procedury mohou být zjednodušeny na základě posílené celní spolupráce
  • regulatorní spolupráce vč. závazky v oblasti technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření.
  • liberalizaci obchodu službami nad rámec dohoda GATS vč. závazků pro krátkodobé cesty za účelem podnikání a uznávání profesních kvalifikací
  • závazky v přístupu na trh s veřejnými zakázkami
  • další kapitoly zajišťující spravedlivý obchod a bránící neférovým obchodním opatřením (závazky v oblasti environmentální, sociální, státní pomoci a hospodářské soutěži, aj.)
  • zajištění odpovídající ochrany práv duševního vlastnictví vč. zeměpisných označení.

Více informací však o parametrech dohody bude jasné postupně během vyjednávání a veškeré informace budou postupně zveřejňovány zde.

zpět na začátek

Jak se změní přeprava zboží do Velké Británie?

Zboží putující mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím bude, s výjimkou letecké přepravy, nejčastěji překračovat vnější hranici EU ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Tyto země proto více než jiné investovaly do příprav na odchod Spojeného království a vyvinuly digitalizované systémy celních a hraničních kontrol. Ačkoliv prozatím se kontroly a celní dozor neuplatňují, je třeba se připravit na obnovení této povinnost, bez ohledu na dojednanou dohodu o volném obchodu, od 1. ledna 2021.

Ačkoliv jednotlivé země k řešení dopravy mezi EU a UK přistoupily odlišně, jejich systémy mají mnoho společného – uživatelsky přívětivé a digitální řešení, povinnost vývozce/dovozce/přepravce doložit potřebné dokumenty předem a snahu zajistit co nejplynulejší přechod hranice bez nutných zdržení. Jednotlivé systémy byly testovány na očekávaný nápad dopravy podléhající hraničním kontrolám. Kvalifikované odhady mluví o nárůstu odbavovaného zboží o pětinu na straně dovozu a o třetinu až polovinu na straně vývozů.

  • Francie zavedla systém chytré hranice – SMART BORDER. Systém stojí na třech principech – přípravě před příjezdem na hranici, párování přepravce a převáženého zboží a maximální automatizaci při vyhodnocování celních orgánů. Skrze systém SI Brexit bude třeba vložit veškerou dokumentaci a vygenerovat čárový kód, který bude mít přepravce spárovaný s SPZ kamionu. Následně systém automaticky vyhodnotí, zda po vylodění, resp. výjezdu z tunelu, bude moci náklad pokračovat v cestě, či bude zastaven za účelem dalších kontrol či opatření.
  • Belgie nedisponuje jednotným systémem – přístav Antverpy využívá systému Nxtport (podrobný návod přináší ve vydané Bíle knize) a jiný systém pak používá belgický přístav Zeebrugge, kde se přeprava nákladu děje bez doprovodu řidiče. Podmínkou úspěšné přepravy v  přístavu Zeebrugge je rezervace místa na trajektu a notifikace příjezdu do hraničního prostoru skrze systém RX/SeaPort. Do systému musí být předem nahrány i příslušné celní dokumenty. Následně, podobně jako ve francouzském případě, je automaticky vyhodnoceno, zda náklad může volně pokračovat do cílové destinace či zda bude třeba dalších kontrol a doplnění dokumentů.
  • Nizozemsko ve spolupráci se soukromým sektorem pak vyvinulo jednotný systém PORTBASE, který budou využívat všechny nizozemské přístavy. Systém je postavený na spolupráci a odpovědnosti všech aktérů – vývozce, dovozce, přepravce i námořní přepravní společnost v řetězci. Podmínkou přepravy přes kanál La Manche je registrace v PORTBASE, nahrání veškerých dokumentů do aplikace a spárování s SPZ přepravce. Naskenovaná SPZ pak bude vstupenkou do prostoru přístavu. Bez registrace, dokumentů nebo notifikace příjezdu nebude umožněna přeprava zboží.

Také UK činí přípravy, aby nedošlo k ohrožení plynulosti toků zboží mezi kontinentální Evropou a Britskými ostrovy. Britská vláda přijala celou řadu zjednodušujících postupů s cílem zabránit zácpám na hraničních přechodech jako přípravu na říjnový termín odchodu. Přesto lze očekávat, že tyto principy přechodu přes hranice zavede od ledna 2021. Kontroly zboží, které nedostanou zelenou, budou probíhat mimo samotné hranice. Velká Británie podobně jako ostatní hraniční země spoléhá na elektronizaci procesu a zavedených zjednodušených celních procesech. Detailní informace o požadavcích na přepravu zboží do Spojeného království najdete v prezentaci Border Delivery Group (prezentace v  ČJ (2,2 MB) a  AJ (2 MB).

Jelikož se očekávají zásadní nárůsty počtu odbavených celních deklarací, jsou firmy vyzývány k přípravám. Ani v prvních hektických dnech nelze očekávat úlevy ze standardních procedur. Dopravce bude muset mít příslušnou registraci do systému dle zvoleného přístavu a doložit veškerou dokumentaci. Jinak nemusí být ani vpuštěn do prostoru přístavu, zejména případ Nizozemska, a obecně může dojít k přetlaku na dopravních uzlech vedoucích k hranicím. Proto bude třeba se dbát na přípravy – být registrován v příslušných systémech, dle toho, kam auto s nákladem míří, a vědět, jakou dokumentaci je třeba případně během přepravy vyřídit. Celní správa ČR bude připravena poskytnout maximální součinnost. Více o celních procedurách najdete na stránkách Generálního ředitelství cel, v Poradenském a informačním centru Celní správy nebo u místě příslušného celního úřadu.

zpět na začátek

Proč i přes brexit je britský trh zajímavý?

Velká Británie, navzdory odchodu z EU, zůstává pro české firmy atraktivním trhem. Vzhledem k velikosti jejího trhu, rozvinutosti infrastruktury vč. vědecko-výzkumnému kapitálu, silnému bankovnímu sektoru, jakož i významné proměně k ekonomice založené na službách, zde jednoznačně existuje potenciál pro uplatnění českých firem i rozvoj partnerství. Spojené království bylo také dosud důležitou branou pro vstup na třetí trhy, ať už se jedná o země bývalého britského impéria či Spojených států. I z tohoto důvodu se postavení Spojeného království dostalo do popředí zájmu mnoha českých vývozních firem.

Navzdory všem nejistotám ohledně brexitu patří Spojené království mezi klíčové obchodní partnery České republiky. V roce 2018 bylo pátým největším odbytištěm českého zboží a třináctým největším vývozcem na náš trh. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu dosáhl obchodní obrat mezi ČR a Spojeným královstvím za rok 2018 výše 288 miliard korun (meziroční pokles o 6,9 %). Vývoz do tohoto teritoria přesáhl 205 miliard korun, což představovalo 4,7 % našeho celkového exportu.

zpět na začátek

Změní se nějak fungování vnitřního trhu EU?

Samotné fungování vnitřního trhu EU se odchodem Spojeného království zásadně nemění. ČR nicméně přišlo o silného spojence v otázce hlubší tržní integrace a otevřených obchodních vztahů Unie se zbytkem světa. Byl tak posílen vliv států, které se k ideji hlubšího vnitřního trhu deklaratorně hlásí, ale v praxi prosazují protekcionismus uvnitř EU i vůči okolním zemím. Velké očekávání možných změn také vyvolává oblast finančních a pojišťovacích služeb, kde finanční instituce z Velké Británie hrají významnou roli v unijním systému.

Fungování vnitřního trhu a jeho integrita budou jednou z priorit nastavení budoucího vztahu EU a UK. Budoucí dohoda vždy bude znamenat slabší svazek než je ten z doby, kdy UK bylo členem Evropské unie. Obchodování mezi EU-27 a UK tak dozná řady změn a nebude již tak volné a bez překážek, jako tomu bylo doposud. To však fungování samotného vnitřního trhu EU nijak negativně neovlivní.

zpět na začátek

Jaké změny nastaly pro osoby s trvalým bydlištěm či sídlem ve Velké Británií podnikající v ČR ve vztahu k obchodnímu rejstříku? 

Na fyzické osoby s bydlištěm ve Velké Británii a na zahraniční právnické osoby se sídlem ve Velké Británii, které podnikají na území ČR, bude po brexitu pohlíženo jako na osoby mající bydliště nebo sídlo mimo EU. Proto budou muset být povinně zapsány do obchodního rejstříku [srov. § 44 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVR“)]. Změní se i rozsah povinně zapisovaných údajů do obchodního rejstříku – oproti údajům zapisovaným o závodu nebo odštěpném závodu zahraniční osoby se sídlem v EU nebo v EHP (na něž dopadá § 50 ZVR) musí být v případě zahraničních osob se sídlem nebo bydlištěm mimo území ČR zapsán i údaj o výši upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován, a informace o právu státu, kterým se zahraniční osoba řídí (srov. § 49 ZVR).

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Pravidelné novinky e-mailem