SPECIÁL: Brexit očima exportérů

Brexit v souvislostech

Spojené království (dále jen UK) oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z EU dne 29. března 2017. Ačkoliv dle pravidel mělo k odchodu dojít 29. března 2019, v zájmu spořádaného odchodu dle podmínek stanovených ve výstupové dohodě, byl datum odchodu opakovaně odložen. Naposledy bylo datum odloženo  na konec ledna 2020. Výsledky předčasných voleb v prosinci 2019 jasně stvrdily, že toto prodloužení musí být poslední a rozhodli o pohodlné většině pro vládu vedenou Konzervativní stranou.  Velká Británie tak opustí EU 31. ledna 2020. O detailech výstupového procesu se dozvíte níže.

Právo EU stanovuje, že od data oficiálního oznámení o úmyslu vystoupit z EU začne běžet dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků a pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení, pokud nedojde k jejímu prodloužení. Jednání s UK tak byla formálně zahájena dnem oznámení, tedy 29. března 2017, avšak dva roky se ukázalo jako nedostatečně dlouhá doba na dohodnutí podmínek odchodu. EU a UK sice dosáhly dohody v listopadu 2018, avšak záhy se ukázalo, že britští poslanci nesouhlasili se všemi částmi přijaté dohody. Hlavním sporným bodem se ukázala být úprava irsko-severoirské hranice. Protokol o Irsku/Severním Irsku řešil, jak zajistit, aby nebyla znovu obnovena tvrdá hranice, jejíž odstranění bylo součástí mírového řešení na Irském ostrově.

Britská vláda vedená premiérkou Theresou Mayovou celkem původní dohodu předložila třikrát k hlasování poslanců, pokaždé byla odmítnuta. Když zkrachovala i jednání s opoziční stranou Labour, rozhodla se premiérka Mayová rezignovat. Ve funkci ji vystřídal Boris Johnson, bývalý starosta Londýna a ministr zahraničních věcí. Johnson převzal funkci s tím, že Spojené království opustí Evropskou unii 31. října, ať už s dohodou nebo bez ní. Zahájil jednání s unijními lídry s cílem odstranit onu spornou irskou pojistku. Tato jednání se nakonec podařilo úspěšně dokončit 17. října 2019.

Těsně před Evropskou radou (17. a 18. 10. 2019) byly zveřejněny texty finálního kompromisu a evropští lídři tak mohli novou dohodu ještě ten večer podpořit. Oproti dohodě z listopadu 2018 doznal změn zejména Protokol o Irsku/Severním Irsku a změny byly také učiněny v doprovodném politickém prohlášení.  

Změny v Protokolu o Irsku/Severním Irsku a Politického prohlášení

Revidovaný protokol je spíše trvalým a právně operativním řešením než původně zamýšlenou pojistkou pro případ, že EU a UK nenaleznou jinou dohodu během přechodného období. EU a UK budou vzájemně oddělené celní prostory, ale Severní Irsko bude nadále podléhat vybraným pravidlům vnitřního trhu tak, aby nevznikla celní, daňová a regulatorní hranice napříč Ostrovem. Zároveň severoirské instituce budou více zapojeny do rozhodování o trvání tohoto řešení a každé čtyři roky, od konce přechodného období, jim bude předkládáno k odsouhlasení.

V Politickém prohlášení pak strany určily jako základ budoucí ekonomického partnerství dohodu o volném obchodu, založenou na bezcelním pohybu zboží. Upraveno bylo také ustanovení o rovných podmínkách, které pro budoucí vztah zajistí otevřenou a spravedlivou soutěž mezi EU a UK.

Další postup

Navzdory nalezenému kompromisu mezi EU a UK, britští poslanci potřebovali více času. Proto bylo datum odchodu opět odloženo  až do 31. ledna 2020. Britská vláda následně s hlasy opozice vypsala předčasné volby, které se uskutečnily 12. prosince. Z klání o přízeň vítězů vyšla nejlépe Konzervativní strana vedená B. Johnsonem, stávajícím premiérem, a získala od voličů pohodlnou většinu 80 hlasů. Tato většina znamená hladké schválení implementační legislativy nutné k odchodu s výstupovou dohodou z EU. Velká Británie je tak na cestě opustit EU na konci ledna 2020.

Ratifikaci dojednané výstupové dohody tak nic nebrání. Pro firmy i občany je to dobrá zpráva – končí nejistota. Minimálně do konce roku 2020 se pro firmy nic nezmění, nadále se budou moci spolehnout na stávající pravidla.

Současně se spustí jednání o budoucích vztazích mezi EU a UK. Základním rámcem pro tato jednání je společné politické prohlášení, připojené k výstupové dohodě. Cílem je ambiciózní, komplexní a vyrovnané partnerství v ekonomické i bezpečnostní oblasti. Základem ekonomického vztahu by měla být dohoda o volném obchodu zaručující ambiciózní závazky i záruky, že vzájemný obchod bude vyrovnaný a férový.

Přechodné období je aktuálně naplánováno do konce roku 2020. Výstupová dohoda ponechává možnost tuto přechodnou dobu prodloužit až o dva roky, nicméně rozhodnutí musí být jednomyslné a učiněno do konce června 2020. Boris Johnson však prozatím odmítá takové prodloužení v so ladu se svými sliby z předvolebního klání. Bez prodloužení mají strany 11 měsíců na to nastavit budoucí podobu vzájemných obchodních vztahů. Je však zde opět riziko toho, že se jim to nepovede, a proto v tuto chvíli nemůžeme vyloučit, že na konci roku 2020 nastane tvrdý brexit.

Co první oba scénáře znamenají pro obchodování s Velkou Británií, zjednodušeně ukazuje obrázek.

Budoucí obchodní dohoda by se měla podobat stávajícím moderním unijním dohodám. Měla by zachovat bezcelní obchod, zajistit preferenční přístup na trh služeb i veřejných zakázek a nastavit spolupráci v oblasti regulatorní a celní. Nicméně, žádná dohoda nebude přinášet stejné výhody jako členství v EU. Proto bude třeba, aby se firmy na přechod dobře připravily.

Pokud obchodní vyjednávání selžou, opět se kruhem vrátíme k tvrdému brexitu. Tzn. že dojde k úplnému oddělení UK od unijních struktur a všech stávajících pravidel k 1. lednu 2021. Velká Británie by se tak stala přes noc třetí zemí a podmínky obchodování by byly podobné těm, jež jsou uplatňovány v obchodování s Indií, USA či Austrálií. Garantován by byl jen minimální standard pravidel Světové obchodní organizace.

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

Pravidelné novinky e-mailem