SPECIÁL: Brexit očima exportérů

Brexit v souvislostech

Spojené království (dále jen UK) oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z EU dne 29. března 2017. Ačkoliv dle pravidel mělo k odchodu dojít 29. března 2019, v zájmu spořádaného odchodu dle podmínek stanovených ve výstupové dohodě bylo datum odchodu opakovaně odloženo. Naposledy bylo datum odloženo na konec ledna 2020. Výsledky předčasných voleb v prosinci 2019 jasně stvrdily, že toto prodloužení musí být poslední, a rozhodly o pohodlné většině pro vládu vedenou Konzervativní stranou. Velká Británie tak nakonec opustila EU 31. ledna 2020. O detailech výstupového procesu se dozvíte níže.

Právo EU stanovuje, že od data oficiálního oznámení o úmyslu vystoupit z EU začne běžet dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků a pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení, pokud nedojde k jejímu prodloužení. Jednání s Velkou Británií tak byla formálně zahájena dnem oznámení, tedy 29. března 2017, avšak dva roky se ukázaly jako nedostatečně dlouhá doba na dohodnutí podmínek odchodu. EU a Velká Británie sice dosáhly dohody v listopadu 2018, záhy se však ukázalo, že britští poslanci nesouhlasili se všemi částmi přijaté dohody. Hlavním sporným bodem se ukázala být úprava irsko-severoirské hranice. Protokol o Irsku/Severním Irsku řešil, jak zajistit, aby nebyla znovu obnovena tvrdá hranice, jejíž odstranění bylo součástí mírového řešení na Irském ostrově.

Britská vláda vedená premiérkou Theresou Mayovou předložila původní dohodu k hlasování poslanců celkem třikrát, pokaždé byla odmítnuta. Když zkrachovala i jednání s opoziční stranou Labour, rozhodla se premiérka Mayová rezignovat. Ve funkci ji vystřídal Boris Johnson, bývalý starosta Londýna a ministr zahraničních věcí. Johnson převzal funkci s tím, že Spojené království opustí Evropskou unii 31. října, ať už s dohodou nebo bez ní. Zahájil jednání s unijními lídry s cílem odstranit onu spornou irskou pojistku. Tato jednání se nakonec podařilo úspěšně dokončit 17. října 2019.

Těsně před Evropskou radou (17. a 18. 10. 2019) byly zveřejněny texty finálního kompromisu a evropští lídři tak mohli novou dohodu ještě ten večer podpořit. Oproti dohodě z listopadu 2018 doznal změn zejména Protokol o Irsku/Severním Irsku. Změny byly také učiněny v doprovodném politickém prohlášení.  

Změny v Protokolu o Irsku/Severním Irsku a Politickém prohlášení

Revidovaný protokol je spíše trvalým a právně operativním řešením než původně zamýšlenou pojistkou pro případ, že EU a Velká Británie nenaleznou jinou dohodu během přechodného období. EU a Velká Británie budou vzájemně oddělené celní prostory, ale Severní Irsko bude nadále podléhat vybraným pravidlům vnitřního trhu tak, aby nevznikla celní, daňová a regulatorní hranice napříč Ostrovem. Zároveň severoirské instituce budou více zapojeny do rozhodování o trvání tohoto řešení a každé čtyři roky, od konce přechodného období, jim bude předkládáno k odsouhlasení.

V Politickém prohlášení pak strany určily jako základ budoucího ekonomického partnerství dohodu o volném obchodu, založenou na bezcelním pohybu zboží. Upraveno bylo také ustanovení o rovných podmínkách, které pro budoucí vztah zajistí otevřenou a spravedlivou soutěž mezi EU a Velkou Británií.

Jednání o podobě budoucího vztahu

Navzdory nalezenému kompromisu mezi EU a Velkou Británií potřebovali britští poslanci více času. Proto bylo datum odchodu opět odloženo až do konce ledna 2020. Britská vláda následně s hlasy opozice vypsala předčasné volby, které se uskutečnily 12. prosince 2019. Z klání o přízeň vítězů vyšla nejlépe Konzervativní strana vedená B. Johnsonem, stávajícím premiérem, a získala od voličů pohodlnou většinu 80 hlasů. Tato většina znamenala hladké schválení implementační legislativy nutné k odchodu s výstupovou dohodou z EU. Ratifikaci dojednané výstupové dohody tedy nic nebránilo, a tak Velká Británie opustila EU 31. ledna 2020.

Pro firmy i občany to byla dobrá zpráva – skončila nejistota ohledně vystoupení Velké Británie z EU. Bylo jasné, že minimálně do konce roku 2020 v rámci přechodného období bude na Velkou Británii nahlíženo jako na člena EU. Do jeho konce se nic nemění a nadále platí stávající pravidla.

Na základě mandátu schváleného 25. února 2020 započala na začátku března 2020 jednání o budoucích vztazích mezi EU a Velkou Británií. Základním rámcem pro tato jednání je společné politické prohlášení, připojené k výstupové dohodě. Cílem je ambiciózní, komplexní a vyrovnané partnerství v ekonomické i bezpečnostní oblasti. Základem ekonomického vztahu by měla být dohoda o volném obchodu zaručující ambiciózní závazky i záruky, že vzájemný obchod bude vyrovnaný a férový.

Přechodné období bylo naplánováno do konce roku 2020. Výstupová dohoda ale ponechala možnost tuto přechodnou dobu prodloužit až o dva roky, nicméně rozhodnutí by muselo být jednomyslné a učiněno do konce června 2020. Britská vláda a ani Evropská unie však tuto možnost nevyužily. Přechodné období skončilo 31. prosince 2020. Bez prodloužení měly strany od července 2020 zhruba půl roku na to, aby nastavily budoucí podobu vzájemných obchodních vztahů. Sedm dní před uplynutím přechodného období byla uzavřena dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK.

Uzavření dohody a další postup

Dne 24. prosince 2020 byla uzavřena Dohoda o obchodu a spolupráci, která byla následně schválena všemi členskými státy EU. Po schválení britským parlamentem tedy již nebránilo nic tomu, aby byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a od 1. ledna 2021 prozatímně prováděna. Evropský parlament (EP) bude mít dva měsíce, tedy dobu prozatímního provádění dohody, na důkladné prostudování a schválení textu. Po schválení EP bude následovat poslední krok z unijní strany – Rada EU by měla přijmout rozhodnutí o uzavření dohody. Poté bude moci dohoda vstoupit v platnost.

Návrh dohody o obchodu a spolupráci EU s UK tvoří tyto pilíře: dohoda o volném obchodu, rámec pro vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních a občanských věcech a dohoda o správě (tedy jak bude celá dohoda o obchodu a spolupráci prováděna a kontrolována). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK zahrnuje nejen klasické oblasti, jako je obchod se zbožím a službami, ale i digitální obchod, duševní vlastnictví, veřejné zakázky, letectví a silniční dopravu, energetiku, rybolov, koordinaci sociálního zabezpečení, vymáhání práva a soudní spolupráce v trestních věcech, tematickou spolupráci a účast na programech EU. Je podložena ustanoveními zajišťujícími rovné podmínky a dodržování základních práv.

Ustanovení dohody neupravují obchod se zbožím mezi EU a Severním Irskem, kde se použije Protokol o Irsku a Severním Irsku obsažený v dohodě o vystoupení.

Nehledě na kladný výsledek vyjednávání dochází od 1. ledna 2021 ke změnám, s nimiž je třeba počítat. Evropská komise pravidelně aktualizuje seznam sdělení k připravenosti. Hrozba tzv. tvrdého brexitu. ale byla zažehnána. Stav bez dohody by znamenal, že kromě úplného oddělení Velké Británie od celní unie a vnitřního trhu EU, které nastane za jakékoliv situace, by od 1. ledna 2021 české firmy čelily platbě celních sazeb dle celních sazebníků EU a UK. Velká Británie by se tak stala přes noc obyčejnou třetí zemí, se kterou nemá EU uzavřenou preferenční dohodu,tedy podmínky obchodování by byly podobné těm, jež jsou uplatňovány v obchodování s Indií, USA či Austrálií. Garantován by byl jen minimální standard pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Zpět na začátek

NOVÉ! – Odpovědi na otázky z února 2021:
Brexit v praxi? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky podnikatelů (únor 2021)

Tip: www.businessinfo.cz/brexit – přímý odkaz sem

• Témata: Brexit | Zahraniční obchod

Doporučujeme