English version
Logistika také dávno nepředstavuje jen přepravu materiálů či zboží mezi výrobou, obchodem a zákazníkem. Třetí tisíciletí a digitální platformy formují logistiku jako komplexní systém rozmístění, obsluhy a řízení veškerých zdrojů.
Přestože v základu se logistika stále soustředí na manipulaci, skladování a přepravu materiálů a produktů, jako celek je mnohem komplexnější, řeší totiž skutečně vše – materiál, personál, informace i produkty.
Kde brát logistické experty
Ačkoliv profese Logistik skladových operací je součástí tuzemské oficiální soustavy povolání i kvalifikací již více než pět let, jde stále v podstatě o nové povolání a školy, respektive vzdělávací systém, příliš nereagují. O čemž může svědčit zkušenost lektora Logistické akademie Jaroslava Bazaly, který přišel před časem propagovat nový obor logistika jisté střední školy mezi deváťáky školy základní.
Z padesáti oslovených žáků samotné slovo logistika znali jen tři, význam mu byl schopen přiřadit pouze jediný. Personální rizika také logistické firmy považují za jeden z nejvíce limitujících faktorů rozvoje. A nemuselo by to tak být, vždyť logistický operátor dnes potřebuje zcela jiné dovednosti než ještě nedávno skladník. Základem je digitální a technologická gramotnost. Trendy, které mění logistiku, jsou totiž do značné míry technologické.
Sklady stále chytřejší
Automatizace pokročila natolik, že již existují sklady, v nichž na skladníka takřka nenarazíte, maximálně na velíně. Řízení provozů obstarává kompletně software, který se vyvíjí tak dramaticky, že někdejší novinka WMS (Warehouse Management System) je již překonaná, současná pokročilá řešení jsou založena na WES (Warehouse Execution Software), jímž byl převálcován i ještě včera inovativní koncept WCS (Warehouse Control System).
Chytré sklady prostě potřebují ještě chytřejší přístup a software, než jsme si včera uměli představit. A to celou situaci navíc komplikuje blockchain, jemuž mnozí experti přisuzují potenciál schopný zcela změnit současný pohled na řešení a řízení dodavatelského řetězce. Pokud se touto cestou vydají rozhodující hráči, změní logistika svou současnou tvář opět. Třetím momentem, jehož vliv na logistické procesy je nezpochybnitelný, je eCommerce. Konkurence roste, průvodním jevem je zvyšující se požadavek na zákaznický komfort. Chceme mít své zboží co nejrychleji a co nejpohodlněji k dispozici, bez ohledu na hranice, počasí, dispozice. Což činí potíže malým i větším. Řešením jsou nové obchodní modely, kupříkladu dropshipment.
Partnerský prodej i plánování
Není to žádná žhavá novinka, prodej přímo ze skladů výrobních firem je známý a využívaný již delší dobu. Umožňuje i menším obchodníkům nabízet široký sortiment bez nutnosti držet významné skladové zásoby, které představují značnou ekonomickou zátěž.
V Česku začal tento způsob prodeje využívat již před časem u vybraných produktů internetový obchod Alza, dnes model rozšiřuje na další a další produkty. Podobné modely využívají největší světoví hráči, ale i třeba český Mall, chystá se na něj Česká pošta, která chce v průběhu pěti let investovat do své přeměny v moderní logistickou firmu více než 7 miliard korun. Součástí projektu je síť partnerských výdejních míst pro balíky a doporučené zásilky, jejichž počet hodlá pošta rozšířit na celkem asi 1 500, nejčastěji na obecních úřadech a v obchodech menších obcí.
Jinou cestou jde Simona Kijonková a její Zásilkovna, která začíná nabízet sdílené doručení díky akvizici komunitní kurýrní služby Zavezu.cz – princip je jednoduchý, registrovaný řidič si na svou cestu může přibrat zásilku, za jejíž doručení dostává odměnu. Přestože koncept Zavezu.cz opustil Seznam, který jej jako startup podporoval, služba již má desítky tisíc zákazníků a Zásilkovna v ní vidí potenciál pro komfortní alternativu pro svých takřka 4 000 výdejních míst. Doručování ke dveřím totiž dosud outsourcovala, což pro doručování i mezi fyzickými osobami, které v loňském roce spustila a rozšiřuje je i na Slovensko, nepředstavuje ideální model.
Zákaznický komfort je výzvou pro malé i velké. Obě skupiny ho ale řeší rozdílně. Zatímco ti velcí hráči si mohou dovolit investovat do moderních technologií, s jejichž pomocí lze predikovat toky zásob, pro ty menší je cestou společné plánování poptávky, respektive outsourcing těchto činností specializovaným logistickým operátorům.
Bez internetu věcí nelze
S trochou nadsázky se dá říci, že svět dnes řídí sám sebe. Internet věcí vytváří organismus, který data dokáže sbírat, vyhodnocovat i využívat k následnému rozhodnutí, bez jakékoliv lidské asistence. Pro logistiku, respektive manipulaci a přepravu je to dokonalý nástroj, díky němuž se zvyšuje bezpečnost, zlevňuje a zrychluje realizace i snižuje chybovost jakékoliv přepravy či dodávky. Ale technologie ovládají celý výrobní proces.
Společnost Linde Material Handling, světový lídr mezi výrobci manipulační techniky, dodává i do skladů a továren v Česku stovky automatických vozíků. Příkladem budiž třeba společnost Kiekert, která v Přelouči vyrábí zámkové systémy pro automotive – inteligentní automatický vozík převáží v hale palety s materiálem od dopravníku k montážním stanicím, opačným směrem vozí prázdné palety. První vozík se osvědčil, firma už objednala další dva. Vyrobit denně téměř 200 tisíc zámkových systémů na celkem 40 tisíc aut za den by bez dokonale zvládnuté interní logistiky nešlo.
Automatizace je v logistice nejrychleji rostoucím segmentem. Skrývá v sobě však nejedno úskalí. Jedním je bezpečnost, druhým provázanost. Pro mnohé překvapivě byla před nedávnem mezi průkopníky digitalizovaného průmyslu experty Světového ekonomického fóra zařazena i rakovnická Rakona, součást koncernu Procter & Gamble. Západočeská firma s takřka stopadesátiletou tradicí je nejen jedním z významných výrobních, ale i výzkumných koncernových center – právě v Rakovníku totiž vzniklo celosvětové vývojové středisko Procter & Gamble pro digitalizaci a automatizaci. Podobně progresivně se na českém trhu profilují další přední světoví výrobci, například Bosch či Škoda Auto, v jejichž provozech se objevují logističtí roboti, automatické vozíky s laserovou navigací. Pokud by se zdálo, že tyto moderní možnosti jsou tu jen pro velké, není to pravda.
Menší a střední firmy budou muset řešit více finanční náročnost modernizace, na druhé straně jejich méně zbytnělý organismus umožní rychlejší a snazší, tudíž také levnější realizaci.
A ještě ekologie
Evropská snaha o dekarbonizaci ekonomiky se projevuje velmi výrazně i v logistice. Důkazem budiž i krok, k němuž přistoupil koncern Volkswagen – karoserie pro model Karoq dnes mezi Kvasinami a Osnabrückem putují stále v režimu just-in-sequence, jenže po železnici. DB Cargo Logistics prosadila vlak proti konkurenci kamionů. Automobilka, možná i pod vlivem Dieselgate, zdůrazňuje ekologický způsob přepravy. Ekologický přístup je žádoucí. Kamionová přeprava však vzhlíží k alternativám dieselu zatím bohužel tak trochu marně, alespoň v českých podmínkách.
Což potvrzuje i Marek Cvačka, generální ředitel společnosti ESA logistika: „Logistická praxe umožňuje kromě samotné dopravy zboží omezovat celkové environmentální dopady v řadě činností. Jde především o úsporný provoz skladů, jejich osvětlení, vytápění, zachytávání dešťové vody, nakládání s obalovými materiály včetně recyklace a mnoho dalšího. Ale hlavní pozornost se právem soustředí na dopravu. Základem je nalezení vhodného alternativního paliva pro silniční nákladní dopravu s nižšími emisemi CO2, než mají dieselové motory. Elektřina je pro tento účel s ohledem na nedostatečnou kapacitu a vysokou hmotnost akumulátorů zatím nevhodná, vodíkové články jsou ve stadiu vývoje a ani pro jeden zdroj v ČR neexistuje dostatečná infrastruktura pro doplňování paliva nebo nabíjení.
Praxi nejblíže je využití zkapalněného zemního plynu (LNG) osvědčeného i v lodní a železniční dopravě. Naše společnost úspěšně testovala tahače na LNG, jejich pořizovací cena je však zatím ve srovnání s dieselovými vozy zhruba o polovinu vyšší. Nižší jsou náklady na provoz, ale reálně se celkové náklady na diesel a plyn vyrovnají – při současných cenách obou paliv, za něž je dopravci mohou nakupovat – zhruba po sedmi letech. Většina logistických operátorů přitom mění auta okolo pátého roku, proto z ekonomického pohledu není zavedení LNG vozů prioritou. To může změnit vhodná podpora ze strany státu, čehož jsme svědky například v Polsku, na Slovensku a v dalších zemích. LNG sníží emise CO2 až o 20 procent, navíc dochází k významnému snížení dalších škodlivin. Zůstává otázkou, zda to bude do budoucna stačit. Na druhou stranu jiná reálná varianta pro těžkou nákladní dopravu v nejbližším horizontu není k dispozici.“
Logistika současnosti vládne světu a mění ho k nepoznání. Údajně představuje velkou výzvu. Přesnější je říci, že představuje stovky malých i větších příležitostí.
Převzato z časopisu Komora. Autor: Petr Karban
