To jsou cíle, k nimž se hlásí Národní strojírenský klastr a jeho více než 40 členů. Cíle, pro které právě současná situace se zdá být velkou překážkou. Jak to vidí sami členové klastru? Položili jsme jim dvě otázky (viz box) a zde jsou jejich odpovědi.
Otázky členům národního strojírenského klastru
1. Jak se vašeho podniku dotkla pandemie? Přinesla i něco pozitivního?
2. Ekonomika se ve všech směrech mění – chybí a zdražují vstupy, nejsou zaměstnanci, EU akcentuje zelené mantinely. Co považujete dnes za největší brzdu rozvoje české ekonomiky a kde naopak vidíte příležitost?
Zengrovka potvrzuje: Všechno zlé je k něčemu dobré
Covid, pandemie, koronakrize… Slyšeli jsme celý loňský nejen školní rok a slyšíme to stále. Všechny nás nová situace zasáhla a výrazným způsobem ovlivnila i chod naší Střední průmyslové školy na ulici Zengrova 822/1 v Ostravě-Vítkovicích.
Problémů, které covid způsobil, bylo nepočítaně. Zákazy a omezení, uzavření škol a odklady přijímacích zkoušek i maturit přinesly horké chvilky učitelům i žákům. Ale školní život se nezastavil, byla zahájena distanční výuka pomocí aplikace Teams, která přinesla novinky, výzvy a nečekané možnosti vyučujícím všeobecných i odborných předmětů a moderní komunikační kanál našim technicky zdatným žákům.
Budova školy prochází v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Kvůli covidu prázdné prostory školních dílen umožnily v krátké době realizovat to, co by za plného provozu trvalo mnohem déle. Celé dílny byly nově zasíťovány. Vzniklo několik moderních učeben: učebna automobilních montáží, učebna CNC soustružení, CNC frézování, učebna pneumatiky. Nově mohou žáci využívat dílnu Nástrojárnu a také pracoviště pneuservisu. O prázdninách začala a v současnosti probíhá rekonstrukce střechy dílenské budovy.
Řada stálých akcí školy byla pandemií přerušena nebo odložena. Nezaháleli však realizátoři projektu 3D TALENT 2021, který probíhá od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021 a je financován z Programu na podporu vzdělávání a talent managementu na území statutárního města Ostravy na rok 2022. Záměrem aktivity je vytvoření funkčního modelu prototypu Tatra v měřítku 1:16 s logem města Ostrava!!! a SPŠ. Žáci si model vymodelují v programu Autodesk Inventor Professional a poté sami vytisknou na 3D tiskárně, smontují a sami rozpohybují svůj model pomocí ovladače, motorů, regulátoru. Vozidlo bude ovládáno vysílačkou. Auto bude sloužit k propagaci a podpoře talentů a projektů tohoto typu, bude předváděno na veřejných akcích školy. První model už je na světě a badatelská skupina 4 žáků postaví další 2 až 3 auta. Ta budou umístěna v informačních centech města Ostravy.
Podpora technického a logického myšlení, zručnosti a kreativity žáků je naším hlavním cílem. Zengrovka je jistotou kvalitního vzdělání a uplatnění v jakékoliv době. Již několikrát získala prestižní certifikát Doporučeno zaměstnavateli, který každoročně uděluje Klub zaměstnavatelů na základě hlasování firem, což potvrzuje zájem zaměstnavatelů o naše absolventy.
SPŠ, Ostrava -Vítkovice, p. o.
Klastr v klastru: Spolupráce konkurentů
V obecné definici je klastr označení pro sdružení vzájemně spolupracujících právnických a fyzických osob v daném odvětví, sdružených za účelem podpory výzkumu, vývoje a rozvoje svých členů. A přesně tato definice pro nás platí. Sdružujeme přes 20 aktivních členů, z nichž někteří si na trhu konkurují, nicméně v rámci klastru dokážou spolupracovat a vzájemně si pomáhat, jak v oblasti zakázek, společných nákupů, výzkumu apod., což vede k jejich dalšímu rychlejšímu rozvoji.
Havířovsko–karvinský kovo klastr se zaměřuje na oblasti v kovovýrobě, svařování, ale také vzdělávací činnosti nejen vlastních členů, ale také širší veřejnosti. Ve spolupráci se středními školami, rovněž členy klastru, je kladen velký důraz na technické vzdělávání studentů, kteří se vrací ve formě nových, kvalifikovanějších absolventů, nových zaměstnanců.
Jako v běžném životě i v pandemické zkušenosti najdeme pozitiva i negativa. Negativní stránka spočívá zejména v omezení komunikace mezi členy klastru na osobních neformálních nebo vzdělávacích akcích, které byly během pandemie rušeny. Jiná je ovšem situace přímo v členských firmách klastru. Zejména na střední školy pandemie měla obrovský dopad, musely reagovat vzdálenou výukou, která ale nemohla plně nahradit technickou praxi. Školy tím získaly zkušenosti s novou formou dálkové výuky, kterou mohou dále, více či méně, aplikovat i v budoucnosti.
U výrobních členských firem není dopad tak patrný. Pandemie přinesla v dodavatelských řetězcích jisté komplikace, které bylo potřeba vyřešit, ale zdravé členské firmy to nijak výrazně neomezilo ani v rozvoji, ani ve vzájemné spolupráci.
Pokud bychom opomenuli obecné problémy s korupcí a neefektivitou veřejné správy, jsou brzdami zejména zmíněné vyšší ceny vstupů do výroby, ať už ve formě surovin, služeb, v dopravě a v neposlední řadě nemožnost dostatečně předvídat jejich vývoj. Nové příležitosti jsou zejména v zavádění moderních technologií do menších podniků, ve sdružování výrobních kapacit a v lepší vzájemné spolupráci.
Havířovsko–karvinský kovo klastr, z. s.
Více o klastrech v českém podnikatelském prostředí
Kofing: Úspory a vyčkávání investorů
Pandemie z důvodu nedostupnosti a zvýšené poptávky materiálu nepříznivě ovlivnila vstupní materiálové náklady realizovaných zakázek stejně jako plnění termínových závazků ve vztahu k zákazníkům. Z důvodů víceméně skokového navýšení těchto vstupních nákladů bylo zapotřebí intenzivních jednání se zákazníky o navýšení prodejních sazeb a rozpočtů. Docházelo tak k narušení kontinuity obchodní spolupráce a odbytů, případně také k rušení některých ekonomicky neúnosných dodávek.
Obecně lze na straně investorské očekávat vyčkávání a posun realizačních termínů investic s předpokladem výhledového snížení materiálové zátěže rozpočtů. V oblasti výroby železa, oceli a hutních polotovarů naopak vidíme zintenzivnění plnění investičních plánů díky vyšším tržbám a ziskům hnaných vyšší poptávkou, resp. uplatňováním vyšších prodejních cen.
Následkem odlivu cizí pracovní síly z důvodu přeshraničních vládních omezení v době pandemie a nedostatku pracovníků vznikla příležitost pro české zaměstnance vyjednat lepší mzdové podmínky, případně změnit zaměstnavatele. Tento efekt znamená pro zaměstnavatele růst nákladů a vytváří nové výzvy udržitelnosti hospodaření.
Základna průmyslu by měla být tvořena středními a malými firmami, které lépe reagují na dynamický vývoj trhu. Paradoxně mnohé z těchto nevelkých společností dlouhodobě podceňují – i přes dlouhodobý deficit technických profesí – zajišťování pracovníků z ciziny. Potenciál růstu průmyslu je v lepší podpoře zajišťování kvalifikovaných zahraničních pracovníků ze strany státního aparátu na jedné straně a zlepšení práce se zaměstnanci například formou oceňování, nemzdových benefitů, zlepšení pracovních podmínek a komunikace.
Národní stavební klastr: Kvalifikace absolventů neodpovídá požadavkům firem
Národní stavební klastr je seskupení malých a středních podniků, vzdělávacích a výzkumných institucí se zaměřením na oblast stavebnictví, architektury a urbanismu. Pandemie se klastru dotkla zejména v oblasti realizace vzdělávacích kurzů, pořádání workshopů a seminářů. Z důvodu vládních opatření se narušil harmonogram plánovaných akcí – vzdělávací akce byly zrušeny či proběhly pouze online formou, kde nedocházelo k přímé interakci mezi jednotlivými stávajícími a potenciálními členy klastru. V ostatních oblastech se pandemie klastru nedotkla.
Za největší brzdu rozvoje české ekonomiky považujeme nedostatek pracovní síly. Právě nedostatek kvalifikované pracovní síly brzdí rozvoj mnohých firem. Zároveň dochází k nesouladu mezi kvalifikací absolventů a požadavků firem. Na druhou stranu příležitost vidíme v digitální transformaci ekonomiky – tedy ve využívání vysoce výkonné počítačové techniky a ve volném toku dat. Další příležitost pro rozvoj ekonomiky vidíme ve zjednodušování legislativy, v přijímání mezinárodních norem a standardizovaných postupů do legislativy ČR.
VÚHŽ: Zaměstnanci zpohodlněli
Na počátku pandemie jsme zaznamenali silný propad poptávky u některých významných zákazníků z důvodu zavřených provozů. Ten měl přímý dopad na pokles naší výroby. Absence cestování také zamezila možnost instalace našich zařízení zejména u mimoevropských zákazníků. Za pozitivní lze určitě považovat to, že jsme se ve firmě naučili více využívat online komunikaci (videokonference, home office).
Největší brzdu rozvoje vidíme v nedostatku pracovníků, kteří jsou ochotni pracovat. Jedná se o pozice vyžadující kvalifikované i nekvalifikované pracovníky. Podpora státu v době pandemie způsobila zpohodlnění zaměstnanců. Současná absence vstupů a jejich vysoké ceny mají výrazný dopad na hospodaření firem. Často se je totiž nedaří promítnout do prodejní ceny. Ale i tady je možno najít pozitivum – nedostatek zaměstnanců má za důsledek zvažování vyššího podílu robotizace ve výrobě, což povede k zefektivnění výrobních procesů.