Měl to být ukázkový příklad toho, jak Česká republika pokročila v digitalizaci. Realizace dobrého nápadu se ale zadrhla hned v úvodu. A ukázala, jak elektronizace státní správy nefunguje. Takzvané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) má pro firmy a podnikatele přinést zásadní zjednodušení. Místo až 25 různých hlášení budou zaměstnavatelé podávat jediné elektronické měsíční hlášení.

Jenže už jeho zavádění přineslo pro firmy rozpaky. Firmy totiž musely v rámci zavádění jednotného hlášení obesílat všechny svoje zaměstnance dotazníkem. V něm od pracovníků zjišťovaly informace, které má stát k dispozici. Například číslo občanského průkazu.

Především podle malých firem a podnikatelů tento případ ukazuje, že digitalizace v Česku stále nefunguje správně. „Ten problém to ukazuje poměrně zřetelně. Všichni víme, že digitalizace je naprostou nutností, ale v tuto chvíli je veškerá zátěž na zaměstnavatelích, kteří suplují roli státu a zadávají data, které stát již má v evidenci, ale není schopen si je sdílet. Největší zátěž to paradoxně bude znamenat pro ty nejmenší zaměstnavatele, kterých se doposud reportovací povinnost většiny požadovaných údajů netýkala,“ upozorňuje místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR  Gabriela Hrbáčková.

Sdílení informací nefunguje

Nástup nové změny není šťastný ani podle odborníků na digitalizaci. „Pokud stát po firmách požaduje údaje, které už má k dispozici, je to známka toho, že stále nefunguje dostatečné sdílení dat z agendových systémů mezi úřady. Místo aby se úřady snažily využít data, která stát prokazatelně má, tak je znovu a znovu požadují od občanů a vytvářejí další formuláře, jejichž přínos je přinejmenším diskutabilní,“ vysvětluje Lucie Ottinger z inovační platformy Česko.Digital.

S podobnými dopady digitalizace se přitom firmy i veřejnost nesetkávají poprvé. „Z našeho výzkumu v projektu Služby.Digital víme, že firmy digitální komunikaci se státem jednoznačně chtějí. Kritické ale jsou ve chvíli, kdy jim digitální služby místo úspory času přidávají další povinnosti a opravy,“ zdůrazňuje Lucie Ottinger.  

Státu se nepovedlo propojit údaje, které jsou mimo působnost ministerstva práce a sociálních věcí. „Pokud se domáháte toho, aby tyto údaje byly fakticky propojeny s registrem obyvatelstva (ROB), bylo by třeba zapojit ještě Digitální a informační agenturu (DIA) a ministerstvo vnitra. Také je třeba odlišit to, že jednotlivé státní orgány mohou do ROB nahlížet, ale to neznamená oprávnění takové údaje stahovat a propojovat a využívat ve vlastních údajích konkrétní státní instituce,“ popisuje Kateřina Kozáková, tajemnice Sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR.

Postupné zavádění

Nový systém odstartuje 1. dubna. „Nový systém je rozsáhlý a dotkne se všech zaměstnavatelů. Už nyní je zcela jasné, že druhé čtvrtletí bude hlavně o postupném zaběhnutí, řešení detailů a metodické podpoře. Naší prioritou rozhodně není někomu ukládat sankce, hlavní a klíčovou prioritou je, aby všichni zaměstnavatelé úspěšně zvládli přechod na nový systém ideálně v průběhu druhého čtvrtletí. Klíčem k úspěchu je vzájemná spolupráce a pochopení, nikoliv represe,“ uvedl František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Podniky začnou v dubnu posílat Jednotné měsíční hlášení. Co je čeká a jak se připravit?

Vlastní myšlenku Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů hodnotí odborníci kladně. „JMHZ bych neoznačovala za definitivně neúspěšný projekt. Důležité bude, zda se systém podaří dál upravovat na základě zpětné vazby uživatelů a odstranit zátěž, která vzniká z toho, kdy stát přenáší důsledky své vlastní nepropojenosti na zaměstnavatele,“ podotýká Lucie Ottinger.

„V tento okamžik dochází ke spojení 25 formulářů z ČSSZ, Finančního úřadu (FÚ), Úřadu práce (ÚP) a Českého statistického úřadu (ČSÚ), které zaměstnavatelé vyplňovali v různých lhůtách, a které často obsahovaly totožné údaje, ale byly předávány různým státním institucím. Nyní budou odesílány jednou za měsíc v zásadě všechny. A např. v případě, že někdo půjde na Úřad práce žádat o podporu v nezaměstnanosti, bude úřad už všechny údaje mít a zaměstnavatel nebude muset znovu vydávat potvrzení o mzdě, odstupném a podobně,“ zmiňuje Kateřina Kozáková. Právě Hospodářská komora loni iniciovala tzv. Blanickou výzvu, která apelovala na snižování byrokracie.

Český digitální šnek

Nedostatky při zavádění jednotného měsíčního hlášení nejsou v české digitalizaci ojedinělým případem.  S celkovou úrovní digitalizace nejsou podnikatelé a firmy spokojení.

„Česká republika je bohužel oproti ostatním státům naprosto v plenkách. S digitalizací teprve začínáme. Nejmarkantnější je to hlavně ve sdílení dat mezi úřady, nulová digitalizace v rámci cizineckého zákona, tam se snad pohneme k lepšímu, ale systém nezačne fungovat dříve než v lednu 2029 a digitalizace stavebního řízení je kapitola sama pro sebe,“ shrnuje Gabriela Hrbáčková.

Český přístup má stále nedostatky i podle odborníků na digitalizaci. „Největší slabinu vidím v oblastech, které vyžadují skutečné propojení úřadů a znovuvyužití dat, která už stát má. Slabina je i v tom, že se často digitalizuje jen jednotlivý formulář nebo agenda, ale ne celý proces z pohledu uživatele,“ zmiňuje Lucie Ottinger a uzavírá: „Ve srovnání s digitálně vyspělejšími zeměmi máme stále rezervy v tom, jak služby testujeme s uživateli a jak je následně upravujeme podle jejich zkušeností.“

Dalibor Dostál

JMHZ nebo JMH?

Podnikatelé se mohou setkávat se dvěma výrazy. JMHZ (Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele) je nový systém a legislativní rámec elektronického hlášení státu od 1. 4. 2026. JMH (Jednotné měsíční hlášení) je samotný formulář (podání), který se v rámci systému JMHZ měsíčně odesílá. Jde o součásti téhož digitalizačního procesu.