Tahounem růstu zůstává domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, jíž podporuje zvyšování reálných příjmů. Podle nejnovější predikce nebudou mít Češi hluboko do kapsy ani v příštích měsících.

„Když se ohlédneme za čtyřmi roky vládnutí našeho kabinetu, česká ekonomika prošla neskutečným obratem. V roce 2021, když jsme vládu přebírali, byly covidové uzavírky, veřejné finance byly zatíženy nezřízenou plošnou státní podporou od předchozí vlády, která společně s nárůstem cen energií vyústila ve dvoucifernou inflaci v následujícím roce,“ chlubí se odcházející ministr financí Zbyněk Stanjura.

Česká ekonomika pozitivně překvapila

Tuzemské hospodářství se letos skutečně zařadilo mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky EU, zvyšují se reálné mzdy a překvapivé oživení hlásí i zahraniční obchod.

„Daří se realizovat investiční projekty do infrastruktury, nezaměstnanost je dlouhodobě jedna z nejnižších v EU a inflace je jen mírně nad dvě procenta. Konsolidačním balíčkem se podařilo vrátit veřejné finance do zdravé kondice a deficit veřejných financí klesl z pěti pod dvě procenta HDP,“ dodává Stanjura.

HK ČR: Firmy hlásí zlepšení, ale nerovnoměrné. Optimismus sílí i v průmyslu

Domácí ekonomika těží v roce 2025 z rostoucí spotřeby domácností díky nárůstu reálných příjmů. K růstu přispívá i akumulace zásob a veřejných výdajů. Veřejné investice, včetně prostředků z evropských fondů, podporují investiční aktivitu, naopak soukromé investice zůstávají i nadále utlumené.

Zahraniční obchod bude mít přes solidní čísla na celoroční růst HDP negativní vliv, a to v souvislosti s vyšší domácí poptávkou a očekávaným navyšováním zásob.

V roce 2026 očekává ministerstvo pokračování růstu, taženého domácí poptávkou a oživením firemních investic. Nárůst domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco vývoz bude nadále limitován obchodními bariérami, což bude mít negativní dopad na celkové saldo zahraničního obchodu.

Dodá pozitivní impulz prorůstový německý balíček?

Pozitivní impulz pro růst HDP v příštím roce podle ministerstva přinese také německý fiskální a daňový balíček, který by měl podpořit růst i v dalších zemích EU včetně Česka. Očekáváme, že tento impuls přispěje do růstu českého HDP rozsahem 0,2 procentního bodu. 

Jak ukazují zářijová čísla, může se ekonomika spolehnout dokonce i na mírný růst průmyslové výroby.

Česká ekonomika roste stále rychleji. Pozitivní překvapení, říkají analytici

Inflace se drží mírně nad dvěma procenty, v letošním roce růst cen postupně zpomaloval. Zatímco ceny služeb se mírně zvyšují, ceny zboží klesají díky levnějším energiím a pohonným hmotám.

Měnová politika, posilující koruna a pokles cen ropy působí podle Stanjurova rezortu protiinflačně. Naopak tlak na růst cen vytvářejí rostoucí mzdy a náklady na služby včetně cen nemovitostí. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,4 procenta a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.

Trh práce zůstává napjatý, ČR se ovšem dlouhodobě drží v trojici zemí EU s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Navzdory mírnému ochlazení je poptávka po pracovní síle ve službách a stavebnictví stále vysoká.

Míra nezaměstnanosti by se měla letos pohybovat kolem 2,7 % a v roce 2026 mírně vzrůst na 2,8 % vlivem zpožděného dopadu vývoje v průmyslu a celní politiky USA.

Růst mezd zůstává nadprůměrný, což v letošním roce přispělo ke zvýšení reálných výdělků o 4,3 %. V roce 2026 očekává vláda růst reálných mezd o 3,4 procenta.

Veřejné finance se postupně konsolidují, opakuje ministerstvo. Schodek veřejných rozpočtů by měl v roce 2025 klesnout na 1,9 % HDP. Strukturální saldo zůstává letos i příští rok pod dvěma procenty HDP, a to navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu. Veřejný dluh by se měl letos udržet pod 44 % HDP a v roce 2026 narůst na 45,3 %.

Záležet bude ale samozřejmě také na podobě nového státního rozpočtu, který zřejmě předloží nastupující vláda Andreje Babiše.

Mezi hlavní rizika a nejistoty predikce patří podle MF geopolitické napětí, obchodní bariéry, možné problémy v dodavatelských řetězcích a volatilita cen energií. Významný vliv na budoucí ekonomický vývoj může mít také vývoj hospodářských politik v EU, a to zejména v oblasti obrany a fiskálních stimulů.

S využitím tiskové zprávy Ministerstva financí ČR