Česká republika není připravena recyklovat vlastní odpad, přitom ho v některých případech jako surovinu dováží

Multioborovou online konferenci Cirkulář Chytré recyklace, která proběhla v prostředí televizního studia ve čtvrtek 23. září 2021, již viděla tisícovka diváků z řad firem, zástupců měst a obcí, veřejných institucí a široké veřejnosti. V průběhu konferenčního dne a později i ze záznamu zhlédli přednášky odborníků napříč celým řetězcem nakládání s odpady, recyklačního průmyslu a oběhového hospodářství.

Následná panelová diskuse poukázala na řadu problémů, které brzdí Českou republiku v lepším využívání odpadu jako suroviny pro další výrobu. Cirkulář Chytré recyklace uspořádala Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) spolu s kolektivními systémy REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií, akumulátorů a solárních panelů.

Složitost legislativního rámce

V rámci panelové diskuse „Je současný tlak na uhlíkovou neutralitu příležitostí, jak konečně najít v odpadech opravdové cirkulární příležitosti?“ byla mimo jiné zmíněna složitost legislativního rámce pro oblast odpadů. Ta je dána především rozmanitostí a množstvím odpadových surovin jako takových, což předpokládá legislativu upravující každý typ odpadu. I tak se ale stává, že některý odpad není zatím legislativně ošetřen. To se týká například gastroodpadu, který nemá v současném zákoně o odpadech přesnou definici, na což upozornila Katarina Kajánková z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Zástupce Ministerstva životního prostředí ČR Ladislav Trylč popsal, jaké aspekty hrají roli v přípravě legislativy. Oblast odpadů nespadá jen do gesce ministerstva životního prostředí, ale navazuje na ni řada legislativních opatření z jiných ministerstev, například ministerstva financí, nebo ministerstva průmyslu a obchodu. Klíčovou roli pak představuje i harmonizace tuzemské legislativy s legislativou EU. Navíc tím, jak je oblast odpadu komplikovaná, vyžaduje i diskusi s mnoha stakeholdery, kteří často disponují různými pohledy na problematiku nakládání s odpady.

Závislost na dovozu druhotné suroviny

Na to, že je Česko z osmdesáti procent závislé na dovozu druhotné suroviny pro průmysl ze zahraničí, upozornil Patrik Luxemburk ze společnosti Stabilplastik, která vyrábí přepravní palety z recyklovaných plastů. Dle jeho slov se stala Česká republika v této oblasti přepracovací kapacitou Spolkové republiky Německo. Na jeho slova navázal David Vandrovec ze společností REMA, který v této souvislosti poukázal na to, že v České republice chybějí dostatečné recyklační kapacity, a proto se nedaří maximalizovat efektivní využití druhotné suroviny. Navíc zde také schází vhodné prostředí, které by recyklaci lokálního odpadu podporovalo.

„Občané Česka poměrně dobře třídí odpad, ten se ale musí vyvážet na další zpracování do jiných zemí, protože v České republice chybí zpracovatelské kapacity. Investoři, kteří by v této oblasti rádi podnikali, bohužel nemají jistotu finanční návratnosti. I touto konferencí jsme chtěli přispět k tomu, abychom na toto téma znovu upozornili. Cílíme na to stát se zemí, která bude materiálově a surovinově nezávislá. Abychom byli schopni si zde sami recyklovat náš odpad a ten pak využít pro další výrobu. Zkrátka minimalizovat dovoz surovin ze zahraničí,“ řekl Vandrovec.

V Cirkuláři Chytré recyklace se divákům představilo dvanáct přednášejících z nejrůznějších oborů odpadového a recyklačního průmyslu a dalších institucí, kteří společně naplnili více než 6 hodin video záznamu. Konference ukázala, že každý může začít u sebe, ať už jde o gastroodpady, plastové odpady, elektroodpady, či kancelářské odpady. Ukázal rovněž, že firmy, instituce i jednotlivci napříč odpadovým a recyklačním průmyslem spolu umí mluvit, vidět souvislosti a také hledat cirkulární příležitosti. 

Příručka k základním povinnostem živnostníků dle nového odpadového zákona

„Smyslem uspořádat konferenci pod hlavičkou Chytré recyklace bylo především vzbudit u veřejnosti zájem o oblast ochrany a péče o prostředí, ve kterém žijeme. Nemáme ambice stát se odborníky na environmentální vzdělávání, ale chceme našimi aktivitami přispět do komplexní multioborové vzdělávací a diskusní skládačky. Chceme propojovat užitečnou spolupráci veřejného sektoru, podnikatelských subjektů, nevládních a neziskových organizací i akademické sféry ve funkční celek, který bude ve výsledku pomáhat chránit životní prostředí s cílem šetřit primární surovinové zdroje a energii,“ doplnila vize projektu Pavlína Sporková, koordinátorka projektu Chytrá recyklace.

Kompletní záznam všech přednášek včetně virtuálních stánků s doplňujícími informacemi k přednáškám a s kontakty na jednotlivé účastníky konference je možné stále navštívit na webu konference Cirkulář Chytré recyklace 2021.

Projekt Chytrá recyklace vznikl z iniciativy Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) sdružující nejvýznamnější ICT dovozce a distributory ve spolupráci s kolektivními systémy REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů. Cílem projektu je edukace a pomoc veřejnosti v oblasti zodpovědného nakládání s odpadními elektrozařízeními, bateriemi a akumulátory.

Redakčně upravená tisková zpráva