Česká republika není připravena recyklovat vlastní odpad, přitom ho v některých případech jako surovinu dováží

Konference „Cirkulář Chytré recyklace“ přinesla debatu odborníků z různých segmentů nakládání s odpady. Poukázala na řadu problémů, které brzdí Českou republiku v lepším využívání odpadu jako suroviny pro další výrobu.

Multioborovou online konferenci Cirkulář Chytré recyklace, která proběhla v prostředí televizního studia ve čtvrtek 23. září 2021, již viděla tisícovka diváků z řad firem, zástupců měst a obcí, veřejných institucí a široké veřejnosti. V průběhu konferenčního dne a později i ze záznamu zhlédli přednášky odborníků napříč celým řetězcem nakládání s odpady, recyklačního průmyslu a oběhového hospodářství.

Ilustrační obrázek

Následná panelová diskuse poukázala na řadu problémů, které brzdí Českou republiku v lepším využívání odpadu jako suroviny pro další výrobu. Cirkulář Chytré recyklace uspořádala Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) spolu s kolektivními systémy REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií, akumulátorů a solárních panelů.

Složitost legislativního rámce

V rámci panelové diskuse „Je současný tlak na uhlíkovou neutralitu příležitostí, jak konečně najít v odpadech opravdové cirkulární příležitosti?“ byla mimo jiné zmíněna složitost legislativního rámce pro oblast odpadů. Ta je dána především rozmanitostí a množstvím odpadových surovin jako takových, což předpokládá legislativu upravující každý typ odpadu. I tak se ale stává, že některý odpad není zatím legislativně ošetřen. To se týká například gastroodpadu, který nemá v současném zákoně o odpadech přesnou definici, na což upozornila Katarina Kajánková z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Zástupce Ministerstva životního prostředí ČR Ladislav Trylč popsal, jaké aspekty hrají roli v přípravě legislativy. Oblast odpadů nespadá jen do gesce ministerstva životního prostředí, ale navazuje na ni řada legislativních opatření z jiných ministerstev, například ministerstva financí, nebo ministerstva průmyslu a obchodu. Klíčovou roli pak představuje i harmonizace tuzemské legislativy s legislativou EU. Navíc tím, jak je oblast odpadu komplikovaná, vyžaduje i diskusi s mnoha stakeholdery, kteří často disponují různými pohledy na problematiku nakládání s odpady.

Závislost na dovozu druhotné suroviny

Na to, že je Česko z osmdesáti procent závislé na dovozu druhotné suroviny pro průmysl ze zahraničí, upozornil Patrik Luxemburk ze společnosti Stabilplastik, která vyrábí přepravní palety z recyklovaných plastů. Dle jeho slov se stala Česká republika v této oblasti přepracovací kapacitou Spolkové republiky Německo. Na jeho slova navázal David Vandrovec ze společností REMA, který v této souvislosti poukázal na to, že v České republice chybějí dostatečné recyklační kapacity, a proto se nedaří maximalizovat efektivní využití druhotné suroviny. Navíc zde také schází vhodné prostředí, které by recyklaci lokálního odpadu podporovalo.

Foto: Chytrá recyklace

„Občané Česka poměrně dobře třídí odpad, ten se ale musí vyvážet na další zpracování do jiných zemí, protože v České republice chybí zpracovatelské kapacity. Investoři, kteří by v této oblasti rádi podnikali, bohužel nemají jistotu finanční návratnosti. I touto konferencí jsme chtěli přispět k tomu, abychom na toto téma znovu upozornili. Cílíme na to stát se zemí, která bude materiálově a surovinově nezávislá. Abychom byli schopni si zde sami recyklovat náš odpad a ten pak využít pro další výrobu. Zkrátka minimalizovat dovoz surovin ze zahraničí,“ řekl Vandrovec.

V Cirkuláři Chytré recyklace se divákům představilo dvanáct přednášejících z nejrůznějších oborů odpadového a recyklačního průmyslu a dalších institucí, kteří společně naplnili více než 6 hodin video záznamu. Konference ukázala, že každý může začít u sebe, ať už jde o gastroodpady, plastové odpady, elektroodpady, či kancelářské odpady. Ukázal rovněž, že firmy, instituce i jednotlivci napříč odpadovým a recyklačním průmyslem spolu umí mluvit, vidět souvislosti a také hledat cirkulární příležitosti. 

Příručka k základním povinnostem živnostníků dle nového odpadového zákona

„Smyslem uspořádat konferenci pod hlavičkou Chytré recyklace bylo především vzbudit u veřejnosti zájem o oblast ochrany a péče o prostředí, ve kterém žijeme. Nemáme ambice stát se odborníky na environmentální vzdělávání, ale chceme našimi aktivitami přispět do komplexní multioborové vzdělávací a diskusní skládačky. Chceme propojovat užitečnou spolupráci veřejného sektoru, podnikatelských subjektů, nevládních a neziskových organizací i akademické sféry ve funkční celek, který bude ve výsledku pomáhat chránit životní prostředí s cílem šetřit primární surovinové zdroje a energii,“ doplnila vize projektu Pavlína Sporková, koordinátorka projektu Chytrá recyklace.

Kompletní záznam všech přednášek včetně virtuálních stánků s doplňujícími informacemi k přednáškám a s kontakty na jednotlivé účastníky konference je možné stále navštívit na webu konference Cirkulář Chytré recyklace 2021.

Projekt Chytrá recyklace vznikl z iniciativy Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) sdružující nejvýznamnější ICT dovozce a distributory ve spolupráci s kolektivními systémy REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů. Cílem projektu je edukace a pomoc veřejnosti v oblasti zodpovědného nakládání s odpadními elektrozařízeními, bateriemi a akumulátory.

Redakčně upravená tisková zpráva




• Oblasti podnikání: Voda, odpady a životní prostředí
• Teritorium: Česká republika