Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump a které Nejvyšší soud letos v únoru zrušil. Podniky mohou o vrácení peněz žádat on-line přes portál americké celní správy.

Federální vláda má vrátit 170 miliard dolarů

Američané by měli zahraničním podnikům vrátit téměř 170 miliard dolarů (asi 3,6 bilionu korun) z nelegálně vybraných cel. Některé světové i české společnosti už se dokonce části svých peněz domohly.

 „Zhruba 650 milionů dolarů by se mohlo českým firmám vrátit, pokud budou požadavky uplatněny v maximální výši. Jedná se o ovšem jen o odhad na základě výpočtů jednotlivých cel,“ shrnul v rozhovoru pro Českou televizi ředitel regionálního centra CzechTrade v Chicagu Pavel Eichner.

Většina firem o peníze žádá, protože to mají posvěcené Nejvyšším soudem USA. První peníze dorazily i tuzemským podnikům, další na platby čekají. Vyplácení začalo letos v květnu.

USA mění cla na ocel, hliník a měď a zavádějí nová opatření na farmaceutické výrobky

Jednou z firem, které žádají o vracení milionů dolarů, je společnost Linet, výrobce speciálních nemocničních lůžek, kterých dodá na americký trh zhruba 20 tisíc ročně a patří k jejich nejvýznamnějším neamerickým dodavatelům.

„Jsou to pro nás vyšší miliony dolarů, které jsme odvedli ve Spojených státech, což je pro naši firmu celkem dost peněz. Takže logicky žádáme o jejich navrácení,“ potvrzuje generální ředitel společnosti Tomáš Kolář.

Pyrrhovo vítězství Trumpa

Americký prezident Donald Trump oznámil cla ve výši 10 procent, jež se dotkla všech exportérů do USA, loni v dubnu. Ještě vyšší cla byla zavedena přibližně pro 60 zemí, se kterými měly Spojené státy negativní obchodní bilanci.

„Po mnoho let byli pracovití američtí občané nuceni stát stranou, zatímco jiné národy se stávaly bohatými a silnými, a to často na náš účet,“ sdělil tehdy Trump. Středu 2. dubna, kdy byla reciproční cla zavedena, označil za Den osvobození.

Ubyde levných balíčků z Číny? EU od července zavádí clo na zásilky do 150 eur

Spojené státy navíc zavedly ještě vyšší cla pro mnoho důležitých obchodních partnerů jako Čína, Vietnam, Taiwan, Jižní Korea, Čína či Japonsko. Zvýšena byla i pro země Evropské unie (20 %).

Zamýšlený Trumpův triumf se ale nekonal. Vláda prohrála u Nejvyššího soudu USA, který označil postup Trumpovy administrativy za nezákonný a tarify zrušil.

Americký prezident nicméně okamžitě po rozhodnutí Nejvyššího soudu zavedl cla nová, pouze na základě jiného právního předpisu. Některé vyšší sektorové tarify například na dovoz oceli a mědi nebo aut platí i v současnosti.

Firmy by měly o vrácení cel zažádat do 180 dnů od ukončení importního procesu. Mohou tak učinit online na portálu americké celní správy. Nárok na vrácení peněz za nelegální cla má každý, kdo byl v celních dokumentech uvedený jako dovozce.

Naší prioritou i nadále zůstává podepsání obchodní dohody s USA, která by cla odstranila úplně

Radek Špicar, SP ČR

Opoziční demokraté ale viní vládu, že celý proces zdržuje a upozorňují, že do konce června firmám vyplatila jen čtyřiadvacet miliard dolarů (necelých 510 miliard korun). To představuje zhruba sedminu z celkové částky.

Vracení nebude jednoduché. Hrozí soudy?

Také agentura CzechTrade letos v červnu varovala, že se současná administrativa brání soudnímu nařízení na úplné vrácení peněz. Upozornila, že firmy budou možná muset o své nároky bojovat soudně.

Přestože již část refundací proběhla, americké úřady naznačují, že proces nebude automatický ani kompletní pro všechny postižené dovozce. Firmy tak mohou být nuceny domáhat se svých nároků individuálně u soudu.

Ze strany současné administrativy došlo dokonce k několika akcím zaměřeným na omezení styku mezi soudy a zástupci celní správy, což celou situaci ještě vyeskalovalo. Soud na tyto pokusy reagoval důrazně a upozornil na mimořádný rozsah celé záležitosti, popisují zástupci CzechTrade.

Exportéry trápí drahé energie a levná konkurence víc než Trump, ukázal průzkum

Ačkoli právní experti upozorňují, že prostředky by měly být vráceny rychle a bez zbytečných překážek, vytváří přístup amerických úřadů nejistotu pro podniky, které s vrácením peněz pro tento rok počítaly jako se zdrojem provozního kapitálu.

Budoucnost je nejasná, vzájemný obchod mezi USA a Evropskou Unií by nicméně příliš vysokými tarify být už zatěžován neměl. Obě strany totiž letos schválily rámcovou dohodu, která má zajistit, že exportérům nebudou hrozit vyšší než patnáctiprocentní cla.

„Naprostá většina produktů i služeb by neměla být zatížená větším než 15procentním clem. Naší prioritou nicméně i nadále zůstává podepsání obchodní dohody s USA, která by ta cla odstranila úplně,“ doplňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

jap