Tuzemské firmy čekají náročné měsíce. Český průmysl začíná zpomalovat, nicméně zaměstnanci stále neztrácejí chuť na vyšší mzdy.
Zatímco v některých firmách odbory ještě vyjednávají o růstu platů, v dalších již manažeři podepisují svým podřízeným výpovědi.
„Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
Čína i Brexit
Český průmysl podle něj doplácí z velké části na nepříznivý zahraniční vývoj. „K zásadním zahraničním důvodům ztráty dynamiky českého průmyslu patří zpomalení Číny a s ním související postupný pokles německého průmyslu. Ten v lednu vykázal první zhoršení provozních podmínek za poslední více než čtyři roky. Další porci nejistoty pak představuje politický chaos související s odchodem Británie z Evropské unie,“ vypočítává Lukáš Kovanda.
K zadýchávání českého průmyslu přitom podle něj přispěly i domácí příčiny. „Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost,“ dodává Lukáč Kovanda. Dalším dílem do skládačky špatných zpráv je krize automobilového průmyslu, který se nedokázal včas připravit na zpřísnění podmínek měření emisí, které vstoupilo loni v platnost. To se promítá do kondice jak tuzemských automobilek, tak desítek subdodavatelů pro automobilový průmysl, kteří v Česku působí.
Přidávat se bude dál
Ani za této situace si však podle odborníků české firmy nemohou dovolit přestat zvyšovat mzdy. Odchod klíčových pracovníků by totiž ještě více zhoršil jejich konkurenceschopnost. Firmy plánují přidat zaměstnancům ve výrobě v průměru 6,2 procenta, technicko-hospodářští pracovníci si polepší o 4,8 procenta. I přes navyšování výdělků trápí firmy velký odliv zaměstnanců, fluktuace u některých dosahuje až tří desítek procent. Vyplývá to z nejnovějšího mzdového průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK).
„Tlak na růst mezd neustane ani v letošním roce. Tento vývoj firmy sice motivuje k investicím do automatizace, která jim má zajistit větší nezávislost na pracovním trhu, otázkou ale je, a signalizují to i některé naše členské firmy, zdali firmám na podobné investice zbývají peníze. Finanční prostředky se kvůli nárůstu mzdových nákladů totiž citelně tenčí,“ komentuje výsledky průzkumu Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.
Více než pětiprocentní růst mezd na dělnických pozicích letos chystají dvě z pěti firem, některé z nich přitom budou zvedat i o více než 20 procent. Tří až pětiprocentní přidání plánuje téměř 37 procent dotazovaných podniků. Nejvíce by si pracovníci ve výrobě měli polepšit na severu a východě Čech, a to o 8,7 procenta, nejméně pak na západě republiky, jen o 5,3 procenta. U kancelářských profesí se na více než pětiprocentní navýšení mezd mohou těšit zaměstnanci u necelé čtvrtiny firem.
Zaměstnanci chystají výpovědi
I přes přidávání peněz se firmy potýkají s vysokou fluktuací, přičemž některé podniky opouští až každý třetí zaměstnanec. Ve sledovaném období, tedy v prvních osmi měsících loňského roku, činila průměrná fluktuace na výrobních pozicích 11,4 procenta, u technicko-hospodářských pracovníků (THP) pak byla se 4,6 procenty výrazně nižší.
Zabránit odchodu zaměstnanců a nalákat nové zkouší firmy atraktivními příplatky a benefity. Skoro tři čtvrtiny zúčastněných firem svým zaměstnancům nabízí motivační a věrnostní finanční prémie, například za doporučení nového zaměstnance, docházku či k pracovnímu výročí. Rozšířené jsou i náborové odměny, které se pohybují mezi 5 a 10 tisíci korun. Třetina zaměstnanců pak dostává třináctý plat.
Ani to však nepomáhá v mnoha firmách zaměstnance udržet. Podle průzkumu pracovní a personální agentury Manuvia uvažuje téměř polovina pracovníků o změně zaměstnání během nadcházejícího čtvrt roku. Hlavně kvůli penězům, nenaplňující práci a neúměrnému pracovnímu vytížení. „Je mnoho firem, které musejí omezovat výrobní plány, odmítat objednávky nebo zvažovat přesun výroby jinam. Ambice Čechů a Slováků totiž rostou – a jsem přesvědčen, že je to dobře a je třeba tento směr podpořit,“ podotýká Peter Dosedla, šéf společnosti Manuvia.
Rekordní počet volných míst
Motivací ke zvyšování platů může být i další nárůst počtu volných míst, který se v lednu poprvé v historii zvýšil nad 330 tisíc. Více než polovina okresů ČR vykazuje méně než jednoho uchazeče na jedno volné pracovní místo. Extrémní jsou v tomto ohledu okresy Tachov, Pardubice a Praha-východ, které hlásí 0,1 uchazeče na jedno volné pracovní místo. Na jednoho uchazeče tam tedy připadá hned deset volných pracovních míst.
Kromě růstu mezd však mohou platové ambice českých zaměstnanců přinést i jiné důsledky. „Podobný vývoj jsme zažili i u našich klientů například v Irsku, Velké Británii či Německu začátkem milénia. Tehdy hospodářský rozmach, rekordně nízká nezaměstnanost a tlak na zvyšování mezd bez nutné vazby na produktivitu práce, vyústily v přesun výroby s vyšším podílem manuální práce do méně rozvinutých regionů Evropy. Lokální průmysl se současně postupně přesunul do výzkumu, vývoje, center sdílených služeb a dalších segmentů s vyšší přidanou hodnotou,“ dodává Peter Dosedla.
Chybějící dělníky nahradí roboti
Podniky reagují na nedostatek zaměstnanců také zvyšováním automatizace. „Automatizace a zvyšování produktivity práce je aktuálně výrazným trendem nejen v průmyslových odvětvích, ale například i v oboru sdílených podnikových služeb, v podobě robotizace vybraných podnikových procesů,“ říká Martin Ježek, obchodní ředitel personální společnosti Grafton Recruitment.
Fenomén robotizace podle něj představuje výzvu pro personální oddělení dotčených firem. Ty totiž často potřebují obsazovat nové pozice, které s rozvojem těchto technologií vznikly a dříve vůbec neexistovaly.
O to, že zaměstnanci v Česku mají jednu z posledních příležitostí říci si o přidání, svědčí i data z tuzemského maloobchodu. Například maloobchodní tržby v prosinci rostly jen o 0,1 procenta, zatímco analytici očekávali alespoň 0,8 procenta.
Ztrátu dynamiky zaznamenaly také internetové prodeje. E-shopy společně se zásilkovým prodejem loni vykázaly procentuálně nejskromnější nárůst tržeb od roku 2012, který činil necelých dvacet procent.
Počet volných míst bude nižší
I když za celý rok 2017 maloobchod bez automobilového segmentu rostl o 4,8 procenta, poprvé od roku 2014 nepřekonal hranici pěti procent. „To potvrzuje, že ekonomika jako celek má svůj vrchol za sebou. Zvláště pesimistický je pohled na vývoj automobilového segmentu, který se loni poprvé od roku 2012 propadl. Důvodem je nasycení automobilového trhu, pokrizová obnova vozových parků zkrátka už doběhla. Prodeje aut utlumil také zmíněný přechod na nové emisní testy,“ dodává Lukáš Kovanda.
V některých regionech tak podniky přestanou nabírat. „Pokles počtu volných pracovních pozic očekává například Liberecko a Ostravsko, snížení tempa náboru se chystá i na Zlínsku. Olomoucko naopak očekává růst pracovních příležitostí a potenciál na zvýšení zaměstnanosti je i v zemědělských regionech jižní Moravy, zejména na Znojemsku a Hodonínsku, kde ovšem chybí vhodní investoři,“ uzavírá Martin Ježek.
Dalibor Dostál