„Výdaje na výzkum a vývoj byly v roce 2017 nejvyšší v Praze, kde dosáhly 32 miliard Kč, což znamenalo 35 % celorepublikových výdajů na tyto činnosti. Byly zároveň více než dvojnásobné oproti Jihomoravskému a Středočeskému kraji a před deseti lety dokonce více než trojnásobné,“ uvedl Jan Honner z odboru informačních služeb ČSÚ. Investice do výzkumu a vývoje se v Jihomoravském kraji koncentrují do okresu Brno-město, na který v roce 2017 připadlo 91 % celkových výdajů.
Ve vztahu k regionálnímu HDP si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s podílem výdajů na výzkum a vývoj k jeho HDP ve výši 2,9 %. V letech 2013 až 2015, tj. v době vrcholu přílivu peněz do výzkumu a vývoje z EU, to bylo dokonce kolem 3,5 %. Praha dosáhla v roce 2017 hodnoty 2,5 % HDP.
V Praze a v Jihomoravském kraji se nejvíce finančních prostředků na výzkum a vývoj vynakládalo v podnicích zabývajících se informačními a komunikačními činnostmi. Ve všech ostatních krajích hrál hlavní roli zpracovatelský průmysl.
Evropské dotace z velké části mířily na investice, a to především na výstavbu nových výzkumných center – v letech 2012 až 2015 takto ČR získala 50,6 mld. Kč. Nejvíce výzkumných center vzniklo v Jihomoravském kraji, za ním následovaly Středočeský, Moravskoslezský, Plzeňský, Olomoucký a Liberecký kraj.
Nejvyšší zastoupení ICT specialistů na zaměstnané v populaci bylo v roce 2017 v Praze (3,2 %). S výrazným odstupem následovaly kraje Jihomoravský (2,0 %) a Středočeský s Moravskoslezským se shodnými 1,5 %. Jestliže byl v roce 2017 medián hrubé měsíční mzdy ICT specialistů v Praze 55 710 Kč, tak v kraji Moravskoslezském byl téměř o třetinu nižší (39 375 Kč).
Publikace je rozdělena do 7 tematických bloků a 25 kapitol, celá je k dispozici na webu ČSÚ.