Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) a její sekce obranného průmyslu výsledky potvrzují silné postavení českých firem na světových trzích. Další rozvoj odvětví však musí být podle komory více založen na vlastním vývoji, sofistikovaných technologiích a produktech s vyšší přidanou hodnotou.

Podle výroční zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v roce 2025 uděleno 1 895 licencí k vývozu vojenského materiálu do 98 zemí v celkové hodnotě téměř 138 miliard korun. Skutečně realizované vývozy směřovaly do 96 zemí a dosáhly 112,6 miliardy korun.

Export za čtyři roky narostl sedminásobně

Mimořádnou dynamiku odvětví dokládá také celková hodnota realizovaného vývozu vojenského materiálu, která zahrnuje rovněž prodeje a transfery do zemí Evropské unie a vývoz realizovaný v rámci brokeringových licencí.

Ta vzrostla z 15,2 miliardy korun v roce 2021 na 94 miliard v roce 2024. V roce 2025 pak český obranný export jako celek dosáhl rekordních 115,4 miliardy korun. Za čtyři roky se tak celková hodnota realizovaného exportu zvýšila více než sedminásobně.

Komora: Obranný průmysl se stává strategickým pilířem ekonomiky

„Současně se ale ukazuje, že dosavadní model růstu začíná narážet na hranice výrobních kapacit, zejména v chemickém průmyslu a ve výrobě munice. Další výrazný posun proto nemůže být založen pouze na tom, že budeme vyrábět větší množství stávajících výrobků. Musí stále více vycházet z vlastního vývoje, sofistikovanějších technologií a produktů s vyšší přidanou hodnotou,“ sděluje Lubomír Kovařík, viceprezident HK ČR a předseda Sekce obranného průmyslu.

Podle Sekce obranného průmyslu HK směřuje do zahraničí přibližně devadesát procent produkce českých firem působících v obranném průmyslu. Rekordní čísla jsou proto především dokladem jejich schopnosti obstát v mezinárodní konkurenci a reagovat na rostoucí požadavky zahraničních zákazníků.

Kde je největší potenciál?

Velký potenciál mají zejména munice, radarové a senzorové technologie, bezpilotní prostředky a ochrana proti nim, umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost či pokročilá elektronika včetně softwaru.

V řadě těchto oblastí mají české firmy vlastní technologie, zkušenosti a výrobní kapacity, na kterých mohou stavět další růst exportu.

Evropa otevřela peněženku na obranné inovace. Jak se k ní české firmy dostanou?

„Stejně důležité je posílit obranný výzkum a vývoj. Umělá inteligence, autonomní systémy, kybernetická bezpečnost, pokročilá elektronika nebo antidronové technologie přitom mají význam nejen pro obranu,“ doplňuje Kovařík.

Výsledky tohoto výzkumu totiž mohou nacházet využití také v dopravě, energetice, zdravotnictví, logistice nebo při ochraně kritické infrastruktury. Obranný průmysl může zároveň těžit ze zkušeností českého automobilového sektoru. Tuzemské firmy mají silné kapacity ve strojírenství, přesné výrobě, automatizaci, robotice, elektronice, vývoji softwaru a řízení složitých dodavatelských řetězců.

Klíčová spolupráce s Evropou

Pro další vyhlídky odvětví bude důležité také postavení českých podniků v evropských obranných programech a mezinárodních průmyslových konsorciích.

Ukazuje se, že dosavadní model růstu začíná narážet na hranice výrobních kapacit, zejména v chemickém průmyslu a ve výrobě munice.

Lubomír Kovařík, viceprezident HK ČR

Ambicí nemá být pouze růst dodávek jednotlivých komponentů, ale postupný posun k vlastnímu vývoji, systémové integraci a rovnocennému partnerství v projektech s vysokou přidanou hodnotou.

„Rekordní export ukazuje, že české firmy dokážou uspět v nejnáročnější mezinárodní konkurenci. Naší ambicí ale nemůže být pouze zvyšování objemu výroby. Potřebujeme, aby se české podniky více stávaly tvůrci vlastních technologií, systémovými integrátory a rovnocennými partnery evropských projektů. Právě tak může obranný průmysl přinášet dlouhodobý růst, inovace a vysoce kvalifikovaná pracovní místa,“ uzavírá viceprezident HK.