English version
Cesta do kalifornského Křemíkového údolí bývá pro tuzemské firmy trnitá. „Přítomnost tam je každopádně ve světě IT brána jako etalon úspěchu,“ říká zakladatel OneSoft Connect David Melichar.
Jak se zástupcům malého startupu ze srdce Evropy podařilo přesvědčit náročné klienty za oceánem, že má jejich projekt smysl? Firmám nabídli uživatelsky jednoduchý software, který jim usnadňuje vnitrofiremní komunikaci, řízení podniku, případně zpřehledňuje evidenci dat.
„Zpočátku jsme vůbec nemysleli na to, že vytvoříme produkt, který budeme prodávat globálně. Měl to být jen podpůrný nástroj pro naše služby. Pracovali jsme na projektech, ze kterých vyplývaly organizační změny nebo změny procesů ve firmě. Zaváděla se řešení pro řízení zdrojů firmy (ERP). Kromě řízení projektu bylo třeba sdílet informace. To se dost dobře nedalo udržet pouze v excelu a powerpointu, což byla tehdy hojně využívaná dvojice nástrojů,“ vysvětluje David Melichar.
O projektu
OneSoft Connect je software, který umožňuje vytvářet jednoduché aplikace pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), řízení zdrojů firmy (ERP), řízení lidských zdrojů, evidenci uchazečů či zaměstnanců, projektů, rizik nebo také řízení práce v týmu. Produkty jsou zákazníkům dodávané hotové, mohou si nechat vytvořit i řešení na míru. Prestižní analytická společnost Gartner zařadila OneSoft Connect do kategorie Business Management Software mezi TOP 25 nejslibnějších na světě. Více si přečtěte na stránkách OneSoft Connect.
„Zákazníci náš produkt nazývají různě – někdy jako miniERP, někdy CRM, intranet, nebo dokument management. Malé firmy používají OneSoft jako svůj hlavní evidenční a komunikační nástroj, velké spíše jako doplněk – řekněme jako intranet s možností komunikace a spolupráce lidí s prvky sociální sítě,“ dodává Melichar.
Software českých vizionářů je jako celek unikátní, při tvorbě jednotlivých částí se ovšem inspirovali i jinde.
„Málokdy tvoříte produkt, který není něčemu podobný. Důležité je skloubit jednotlivé části ve fungující celek. V minulosti jsme se setkávali s problémem, který známe z pohádky ´Jak si pejsek s kočičkou dělali dort ´. Firmy skládají svůj podnikový systém z různých dílčích řešení podobně, jako to bylo ve zmíněné pohádce. I z velmi dobrých jednotlivých aplikací pak „dokáží“ vytvořit něco, z čeho má finanční ředitel břichabol,“ směje se David Melichar.
Stavebnice á la LEGO
Softwarová „skládačka“ je často přirovnávána k populární stavebnici LEGO.
Zákazník si může z dostupných modulů – tak jako z kostiček stavebnice – složit řešení na míru, a to během několika minut přímo na webu OneSoft Connect. Běžné změny nemusí konzultovat s vývojáři a čekat týdny na jejich implementaci.
David Melichar nicméně přiznává, že pojem „softwarová stavebnice“ vyvolává v zákaznících, kteří se neorientují v IT, spíše obavy.
„Nechtějí totiž nic sestavovat, chtějí dostat to, co zrovna potřebují. Vycházíme jim vstříc a dodáváme hotová řešení, například pro evidenci smluv a zákazníků, pro řízení projektů, pro jednoduchou personalistiku a podobně. ´Stavebnicovost´ našeho systému prokáže svou výhodu až později, když chce zákazník systém rozšiřovat. A to je téměř vždy, protože firmy rostou, mění se. Pak můžou základ svého systému jednoduše doplňovat, přesně jako když si staví LEGO.“
Zákazník vyžaduje čistý, přehledný a jednoduchý design uživatelského rozhraní, který pochopí během pár minut. A ten je prý hlavní devizou českého projektu.
Donor si nás našel sám
Co se týče úspěchu za oceánem, měli Češi i trochu štěstí. OneSoft Connect se nenabízel investorům za každou cenu. Přesvědčování těch, co mají miliony dolarů a chtějí je smysluplně utratit, je přitom urputná bitva, kterou většina startupistů podstupuje dnes a denně, aby získala finance na rozjezd.
Hledání investora je slovy Davida Melichara práce na plný úvazek. Zakladatel OneSoft Connect se rozhodl jít jinou cestou: energii investoval především do rozvoje firmy, produktu a nabídky zákazníkům.
„Jednoho krásného dne jsem si prostě koupil letenku do San Franciska a řekl si, že to musím zkusit. Vydal jsem se tam úplně naslepo a vyšlo to.“
„Není mi vlastní přístup, který je na startupové scéně hodně rozšířený, a to: kdo nemá velkou investici, není úspěšný. Jako by se zapomnělo na to, že úspěch je především získat spokojené a platící zákazníky,“ přesvědčuje.
A snaha přinesla ovoce.
„Nakonec si nás sám našel inkubátor Founders Space – jeden z deseti nejvýznamnějších programů na podporu startupů v Americe. Účast v něm nás ohromně posunula a dnes jsme i díky němu aktivní téměř po celém světě – paradoxně už více v Asii a Evropě, než v USA,“ doplňuje.
Vydírání jako výnosný byznys
Firma One Soft Connect má za sebou ve Spojených státech křest ohněm. Stala se totiž prvním českým startupem, jež za oceánem čelil a zároveň odolal útoku tzv. patentových trollů.
Ačkoli jde o neetické jednání, vyděrači vydělávají na žalobách u amerických soudů miliardy dolarů.
A o co v takzvaném patentovém trollingu jde? Vyděrači nakoupí licenci na obecně definované a nepoužívané patenty a následně si vyberou firmu, jíž zažalují za jejich údajné zneužívání.
„V našem případě jsme byli žalováni za údajné porušení patentu „Výpočetní produkt pro řízení obchodních informací“. Jak lze domyslet, na základě porušení tohoto patentu žalovali desítky, možná stovky výrobců podnikového softwaru,“ přibližuje zakladatel OneSoft Connect.
Trollové se následně pokusí o mimosoudní vyrovnání s napadenou firmou. David Melichar to označuje za formu výpalného.
„Když se napadený rozhodne bránit soudně, nevyhne se nákladům za právní služby ani negativní publicitě,“ Řada malých firem protitlaku podlehne a druhou stranu vyplatí. Pro ty, které se nedokáží účinně bránit, přitom bývají podobné útoky likvidační.
„Trollové si údaje o „slabých“ firmách, jež vyhrožování podlehnou, vzájemně předávají. Na napadenou společnost se pak většinou snesou další patentové žaloby. My jsme se rozhodli bránit a udělali jsme dobře. Situaci jsme zvládli a nyní máme zkušenosti, kontakty a pozitivní kredit v tom, že žaloba proti nám byla stažena,“ chlubí se David Melichar.
Máme se patentového trollingu bát i v ČR?
Patentové vydírání paradoxně zneužívá vysokou míru vymahatelnosti práva a ochrany duševního vlastnictví v USA. Velká část žalob je podávána v Texasu, kde trollové vyhráli celou řadu sporů.
„Z pohledu Středoevropana zde platí absurdní právní úprava, na jejímž základě často hradí soudní výlohy jak vítězná, tak poražená strana sporu. Patentový troll tak v případě soudu podstupuje minimální riziko.“ upřesňuje Melichar.
Původní záměr patentového řízení – tedy chránit inovátory – se nyní proti vynálezcům obrací. „Řada výrobců, a to nejen ve světě software, musí platit mnohamilionové částky na ochranu proti těmto nekalým praktikám,“ doplňuje.
V Česku jsou unikátní technická řešení a vynálezy chráněny méně než ve vyspělém světě. Je zde řádově méně patentů než ve vyspělých zemí jako USA, Německo, Nizozemsko či Británie. Dá se tedy říci, že by měli patentoví trollové v Česku menší naději na úspěch?
Podle Davida Melichara to spolu nesouvisí. Hlavní problém vidí jinde. „Přesně patentové statistiky v České republice neznám, ale jeden z hlavních faktorů, proč se trollům daří spíše v zámoří, je určitě již zmíněná vysoká vymahatelnost práva v Americe. Výroky soudů jsou často rychlé, jasné, drsné. Pokud by výrok soudu někdo nerespektoval, byť by byl poškozený, tak by zle pochodil,“ doplňuje.
Jakub Procházka
