Bankovní rada dala najevo, že si chce ponechat více času na vyhodnocení přicházejících dat a dopadů energetického šoku spojeného s komplikovaným vývojem v Hormuzském průlivu. Na listopadovém zasedání ale k mírnému zvýšení sazeb dojde, očekává většina analytiků.

Na stejné úrovni jako dosud zůstaly také diskontní (2,75 %) a lombardní sazba (4,75 %).

Ekonomové očekávají zpřísnění měnové politiky ještě letos

„Vzhledem k četným proinflačním rizikům se domníváme, že ČNB přistoupí na jednom ze dvou zbývajících zasedání v letošním roce (listopad, prosinec) ještě k jednomu zpřísnění své měnové politiky,“ domnívá se analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.

Inflace v Česku sice zůstává nízká, přesto se podle centrální banky výrazně zvyšují inflační rizika. V srpnu se navíc spotřební ceny meziročně zvýšily více než v předchozím měsíci, a to o 1,9 procenta. Růst cen v osmém měsíci akceleroval a blíží se tak inflačnímu cíli České národní banky.

Za relativně nízkou inflací bylo v předchozích měsících roku 2026 především rozhodnutí nové vlády o tom, že stát plně převezme financování podpory obnovitelných zdrojů energie.

ČNB sazby nezvýšila. Inflace v červenci mírně narostla, ale zůstala pod dvěma procenty

Domácnosti přestaly od ledna 2026 platit poplatek ve výši 600 korun za MWh a elektřina domácnostem zlevnila. Aktuálně ale ceny energií opět rostou. Děje se tak především kvůli dražším pohonným hmotám, jejichž cenu chce vláda od října opět regulovat.

Česká národní banka je tedy nadále opatrná. Kvůli obavě z inflačních tlaků zvýšila v červnu 2026 (poprvé za čtyři roky) základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Jedním z důvodů je i vyšší tempo zadlužování, které nastartovala vláda Andreje Babiše.

„ČNB opakovaně hodnotí rizika výhledu jako proinflační a několik členů bankovní rady ve svých vyjádřeních možnost dalšího zvýšení zmínilo. Proto již na na příštím zasedání v listopadu vidíme růst sazeb jako reálnou variantu,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Martin Komrska.

Jádrová inflace, která je pro ČNB klíčová, zůstává v Česku podle Komrsky zvýšená, a to bez známek systematičtějšího zpomalování. „Zmíněný vývoj na energetickém trhu působí také proinflačně a návrh státního rozpočtu na rok 2027 je expanzivnější, než s čím ČNB ve své dosavadní prognóze počítala. Také výhled na sazby zahraničních centrálních bank se v posledních týdnech posunul výše,“ doplňuje Komrska.

ČNB nemusí zvyšování sazeb ECB a Fedu mechanicky následovat, ale je to pro její rozhodování významný faktor.

Martin Komrska, UniCredit Bank

 Trh navíc s dalším růstem úrokových sazeb ČNB počítá, což je podle ekonoma jeden z faktorů, který letos pomáhá udržet silnou korunu.

„Vyjádření guvernéra ČNB, že se bankovní rada bude na příštím zasedání rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb, lze interpretovat tak, že se pravděpodobnost zvýšení sazeb oproti srpnu zvýšila,“ myslí si také hlavní analytik Citfin Miroslav Novák.

Stabilitu sazeb na zářijovém zasedání bankovní rady podpořil podle něj především o něco slabší růst tuzemských mezd v předchozím kvartálu. O něco slabší ve srovnání s prognózou ČNB byl ve druhém čtvrtletí 2026 také hospodářský růst.

Česká ekonomika brzdí. Růst HDP byl v 1. čtvrtletí nejpomalejší za dva roky

„Na druhé straně řada proinflačních rizik zůstává nadále patrná. Jádrová inflace se stále pohybuje kolem tří procent a ceny služeb rostou rychleji. Silná je také úvěrová aktivita a růst cen nemovitostí,“ dodává Miroslav Novák. Také on považuje za klíčový faktor pro rozhodnutí na listopadové zasedání bankovní rady nárůst cen energií.

„Pokud se ropa a evropský zemní plyn udrží na vysokých úrovních také během října, začne být pro ČNB stále obtížnější ceny energií přehlížet. Vyšší ceny energií se mohou postupně promítat nejen do pohonných hmot, jak vidíme nyní, ale také do cen elektřiny a plynu pro rok 2027 a také do cen potravin a nákladů firem,“ varuje analytik.

Pokud zůstanou energie drahé, jádrová inflace nebude zpomalovat a úvěrová aktivita zůstane silná, je další zvýšení sazeb o 25 bazických bodů podle Novákových slov poměrně pravděpodobné. 

Ekonom: Pro zvyšování sazeb (zatím) není důvod

Podle Michaela Opočenského, analytika OVB Allfinanz zatím nemá centrální banka ke zvyšování sazeb dostatečný důvod. 

„Aktuální inflace sama o sobě nevypadá nijak dramaticky. Riziko spočívá spíše v tom, co může přijít. Proinflační charakter návrhu rozpočtu na příští rok spolu s dalšími riziky podle mě vede ČNB k výrazně větší opatrnosti. Klíčové bude, jak se inflační tlaky vyvinou na konci letošního roku a především v prvních měsících roku příštího,“ popisuje Opočenský.

Čechy v souvislosti s úrokovými sazbami zajímá také cena hypotečních úvěrů „Pro hypotéky rozhodnutí samo o sobě nic zásadního nemění. Mnohem důležitější je nyní vývoj úrokových swapů, od kterých banky odvozují cenu hypoték. A právě jejich vývoj se v poslední době mění v poměrně adrenalinovou záležitost. Pro klienta, který si chce hypotéku sjednat právě teď, to není dobrá zpráva,“ upozorňuje analytik.

Říjen podle mě může být posledním měsícem letošního roku, kdy bude ještě relativně běžné narazit na hypotéku se sazbou začínající čtyřkou.

Michael Opočenský, OVB Allfinanz

Podle Opočenského budou sazby hypotečních úvěrů pod 5,49 % příští rok patřit k lepším nabídkám na trhu.

„Rok 2026 je z pohledu hypoték bezpochyby velmi úspěšný. Vytratila se z něj ale pozitivní očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb, která panovala na začátku roku. Místo debaty o tom, kam až mohou sazby klesnout, dnes znovu řešíme návrat sazeb začínajících pětkou,“ dodává ekonom.

jap