English version
Letos již čtvrtý zásah si podle České národní banky vyžádala výhradně inflace, která se v září vyšplhala na téměř pět procent a do konce roku se ještě zvýší.
Banka v listopadu zvýšila i další sazby – lombardní o 1,25 procentního bodu na 3,75 % a diskontní na 1,75 %.
ČNB zvedla základní úrokovou sazbu už v září (na 1,50 procenta). V listopadu mělo jít o nejvýraznější změnu, svou razancí ale přesto překvapila ekonomy i politiky. Zda se centrální banka odhodlá k dalšímu navýšení i v prosinci, není jisté.
Banka tím zkomplikovala situaci podnikům i lidem, kteří mají úvěry. Rozhodnutí povede především ke zdražení hypoték a podle expertů na realitní trh bude jeho důsledkem i zvýšení zájmu o nájemní bydlení a rychlejší zdražení nájmů.
Česká národní banka zvyšovala repo sazbu od roku 2017 z původních 0,25 procenta opakovaně. Rekordní úrovně dosáhla RS v únoru 2020, kdy byla stanovena na 2,25 %. Poté několikrát došlo k jejímu snížení a razantní skok směrem vzhůru přišel až letos na podzim.
Nic než inflace
Od základní úrokové sazby se odvíjí zmíněné úročení komerčních úvěrů a mezi drobnými podnikateli zajímá například i ty, kteří musejí čelit sankcím za nezaplacené daně. Roční penále totiž činí právě repo sazba ČNB, navýšená o 14 procentních bodů.
ČNB kvůli inflaci výrazně zvedá základní repo sazbu
Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Schillerová vnímají rozhodnutí ČNB negativně. Podle Babiše je dokonce nesmyslné a nepochopitelné. „Místo aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám, ale zdražování nezabrání,“ řekl Babiš ČTK.
Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,5 až 1 procentní bod, nárůst o 1,25 procentního bodu většinu z nich překvapil.
Koruna okamžitě posílila
„Rozhodnutí o zvýšení sazeb o 125 bazických bodů u dvoutýdenní repo sazby bylo pro trhy opět překvapením. Řada institucí a obchodníků očekávala růst mezi 50 až 100 body. Skokové navýšení je dalším silným a hlasitým signálem rady ČNB, která dává jasně najevo, že rostoucí inflaci a souběh několika proinflačních tlaků bere vážně,“ domnívá se hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Podle analytika vnímá ČNB silné a přetrvávající globální i lokální proinflační tlaky, které podporuje napjatý tuzemský trh práce. Česko se dlouhodobě potýká s velmi nízkou nezaměstnaností a nedostatkem pracovní síly.
„Vliv na rostoucí inflaci má také expanzivní fiskální politika a například zpomalení českého průmyslu, kdy související nedostatky tlačí ceny vzhůru,“ doplňuje Peterka. V reakci na rozhodnutí centrální banky ihned výrazně posílila česká koruna.
Pro českou korunu je silné utažení měnové politiky fundamentem pro její posilování. Koruna ale patří mezi rizikovější měny, které při zhoršování globální nálady oslabují. Pravděpodobnost zhoršování globální tržní nálady je přitom relativně vysoká vlivem sílící nákazy covid-19 a situace kolem nedostatku výrobních vstupů a drahých energií.
Pavel Peterka, Roklen
„ČNB tímto zvýšením zjevně zaskočila účastníky finančního trhu. Banka zvýšila sazby navzdory tomu, že pro letošek počítá s růstem HDP pouze o dvě procenta a slabším exportním výkonem do druhé poloviny příštího roku,“ popisuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Centrální bankéři v posledních měsících často zdůrazňovali, že se obávají „rozjetí mzdově-inflační spirály“, čemuž i podle nich nahrává nízká nezaměstnanost a velmi vysoká nabídka volných pracovních míst.
„V nové makroekonomické prognóze navíc ČNB očekává další zrychlení spotřebitelské inflace až k 7 procentům na začátku příštího roku a jenom k pozvolnému zpomalování inflace v průběhu dalších čtvrtletí příštího roku,“ připomíná Novák, který by dal přednost opatrnějšímu přístupu centrální banky, a to i s ohledem na křehkost hospodářského oživení a relativně pomalý růst HDP.
„Banka by nedostávala pod tak silný tlak podnikový sektor, který v letošním roce bojuje s velmi rychle rostoucími cenami vstupů,“ doplňuje analytik.
Kovanda: ČNB šokovala Česko i svět
Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáše Kovandy Česká národní banka svým rozhodnutím „šokuje Česko i svět“. Hypotéky v tuzemsku podle Kovandy prudce zdraží, v průměru až nad čtyři procenta.
Základní sazba ČNB je od 5. listopadu 2021 nejvyšší za celé období od prosince roku 2008. Tehdy ČNB snižovala základní sazbu v důsledku probíhající světové finanční krize, která kulminovala po pádu investiční banky Lehman Brothers.
„Lze předpokládat, že pro letošek ČNB se zvyšováním sazeb neskončila, ačkoli prosincové zvýšení bude zřejmě výrazně slabší, takže sazba by letošek mohla zakončit na úrovni rovných tří procent. Na takový růst základní sazby budou muset reagovat také banky, a to například prudkým zdražením hypoték, z nynějších průměrných 2,5 na více než čtyř procenta,“ očekává Kovanda.
Také podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je zvýšení sazeb extrémní. „Ani astronomické zvyšování úrokových sazeb ovšem nedokáže odvrátit zdražování, které nás do konce letošního roku čeká. Dává nám však naději, že se růst cen zbrzdí v příštím roce,“ říká Křeček.
Ekonom připomíná, že má Česká republika expanzivní rozpočtovou politiku, kdy jsou vytvářeny rekordní schodky státních rozpočtů. To v kombinaci s expanzivní měnovou politikou vedlo k výraznému růstu cen. „Nyní došlo k normalizaci měnové politiky, což bude tlumit inflaci v příštím roce. Zároveň však bude zbrzděn i ekonomický růst,“ předpokládá analytik.
Vzhledem k výrazně rozdílnému nastavení úrokových sazeb v České republice a v eurozóně lze podle něj očekávat, že do naší ekonomiky bude proudit spekulativní kapitál. Vyšší úrokové sazby mohou mít negativní dopad na realizaci investic a ochlazení lze očekávat především na realitním trhu.
jap
