CNG stanice: Výnosný byznys? Spíš slepá ulička

Tvrdíte, že stát nemá žádnou ucelenou strategii, pokud jde o alternativní paliva. Národní akční plán čisté mobility ale platí už tři roky.
I sám předkladatel – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – při projednávání konstatoval, že jde o dokument, jehož cílem je dostat na trh zemní plyn, elektromobily, eventuálně vodík. To přece není žádná ucelená koncepce.

Elektřina, CNG a vodík – to jsou alternativní paliva…
Samozřejmě. Ale kde máte LPG? Kde jsou biopaliva, ať již první, nebo vyšší generace? A navíc, čistá mobilita přece nestojí jen na alternativních palivech, spočívá i v obecném přístupu ke snižování negativních dopadů dopravy. A tak se ptám, kde je podpora hromadné dopravy, kde je podpora individuální cyklistické dopravy. Zabývá se tento dokument omezením zbytné dopravy? Nebo dokonce výchovou řidičů?

Jak souvisí výchova řidičů s čistou mobilitou?
Výrazně. Pokud budete jezdit s lehčí nohou a snížíte spotřebu, snížíte také emise. „Čarování“ s emisemi, které teď čeká klíčové distributory a jehož cílem je snížení emisí o šest procent v roce 2020, bude stát – a nakonec to zaplatí koncoví spotřebitelé – hodně přes miliardu. 

Jak ale chcete řidiče přesvědčit?
Není to lehké. Před patnácti lety si lyžaři a cyklisté ťukali na čelo, když jim byly doporučovány ochranné přilby. Lidé po určité době, pokud mají dostatek informací, přirozeně začnou dělat to, co je dobré pro jejich zdraví nebo peněženky. A v tomto případě profituje ze změny chování jak jejich peněženka, tak zdraví a životní prostředí.

„Provozovatele benzinek ohrožuje především elektromobilita. Stavět dobíječky na pumpách nedává smysl,“ říká předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček



Takto je ale nepřesvědčíte, aby si kupovali auta na zemní plyn.
A proč by je stát měl k takovému kroku přesvědčovat? Pojďme zpět k základní myšlence a tou je „čistší mobilita“. Zjednodušeně řečeno snížení emisí skleníkových plynů a snížení emisí škodlivých látek, které vytváří doprava. Říkali jsme, že k tomuto cíli vede řada cest. Že je řada z těchto cest mnohem efektivnějších než zemní plyn, je prostě fakt. Evropa žije v posledních několika letech v panické hrůze z toho, co za špínu ve městech vypouští a kolik úmrtí ročně způsobí dieselová auta. A municipality se předbíhají, kdo jim dříve zakáže vjezd, některé země chtějí zakázat přímo jejich prodej. Přitom dnešní diesely umějí být z hlediska škodlivých látek stejně čisté jako CNG, v porovnání emisí skleníkových plynů jsou na tom dokonce lépe. 

Co čekat od petrolejáře jiného než podporu dieselu…
To, co jsem vám řekl, není mé přání, to jsou skutečnosti konstatované v nezávislých studiích. Dokonce i studie nejvlivnější bruselské „zelené“ nevládní organizace uvádí, že tlačit CNG do silniční dopravy je ekonomický nesmysl. Stojí to extrémní prostředky, ale environmentální přínos je zanedbatelný, v některých parametrech dokonce negativní. Ano, současnou slabinou dieselů jsou stále studené starty nebo popojíždění v kolonách. Ale diesel nové generace, na kterém se usilovně pracuje, má právě tato dvě negativa odstranit.

Jaká je tedy nejefektivnější cesta ke snižování emisí v dopravě, pomineme-li vámi zmíněnou hromadnou dopravu a další podobná opatření?
Cílové řešení, ke kterému postupně spěje nejen Evropa, je bezemisní vozidlo. Tedy vozidlo bateriové nebo spalující vodík, ovšem za předpokladu, že elektřina nebo vodík byly vyrobeny emisně neutrální cestou. Neptejte se mě, kdy k takové podobě dopravy dospějeme, výsledky pařížské klimatické konference předpokládají, že to bude do roku 2070. Je nesporné, že než se tak stane, bude se trh motorových paliv neustále měnit. Budou se objevovat nová syntetická nebo biopaliva, bude se jezdit na LPG, zemní plyn i elektřinu. Jsem přesvědčený, že je aktuálně nejefektivnějším typem pohonu hybrid s prodlouženým dojezdem. 

Zmínil jste elektromobily. Ty vám vadí také? 
V dlouhodobém horizontu bude přibývat osobních elektromobilů, elektrický mód v městské hromadné dopravě má své místo již dávno a bude se jistě rozšiřovat. Ale odmítám označení „bezemisní vozidlo“, které je často s elektromobilitou spojováno. To je možná platné v Norsku, jehož energetický mix pochází v rozhodující míře z vodních elektráren. V Polsku, jehož energetika je majoritně založena na uhlí, s elektormobilitou snížíte sice emise škodlivých látek ve městech, ale emise skleníkových plynů vám významně vzrostou. Aktuální honba za emisemi je motivována primárně emisemi skleníkových plynů, protože ty jsou na rozdíl od ostatních škodlivých látek globálním problémem.

Není důvodem vašeho odporu, že výstavba dobíjecích stanic ohrozí byznys provozovatelů klasických benzinek? 
Připusťme, že ze všech alternativ ohrozí v budoucnu pumpaře nejvíce právě elektromobilita. Stavět dobíječku na pumpě v její dnešní podobě totiž nedává smysl. Vy potřebujete místo, kde řidič, který dobíjí, může strávit čas potřebný na dobití. Dobíječky se proto budou umisťovat spíše u penzionů, obchodních center, restaurací nebo kaváren. Ale to se bavíme o dnešku. Nevíme, jak bude vypadat dobíjení za 20 let. V každém případě čeká v delším časovém horizontu dnešní čerpací stanice velká proměna.

V poslední době výrazně přibývá také plnicích stanic na CNG (stlačený zemní plyn).
Chceme-li využít environmentálních výhod zemního plynu co nejefektivněji, měli bychom plynofikovat uhelné elektrárny. Pokud jde o využití CNG v dopravě, získáváme obrazně řečeno za hodně peněz málo muziky. Proto Unie nezávislých petrolejářů ČR s podporou CNG v dopravě nesouhlasí. 

Rozumím tomu tak, že jde o poměrně drahou záležitost. Mají o CNG zájem i menší pumpaři?
Zavádění CNG v dopravě je zavádění úplně nového produktu. Nejsou dopravní prostředky, není infrastruktura, která je navíc mimořádně nákladná. Jedna stanice stojí osm až deset milionů korun. Srovnejte si to s LPG, kde jsou náklady až dvacetkrát nižší. Neexistuje ani reálná konkurence a víme, jak je spotřebitel citlivý na ceny pohonných hmot. Proto se do výstavby plnicích stanic CNG nejen nezávislé čerpací stanice příliš nehrnou. Většina investic je realizována přímo plynárenskými společnostmi a za vydatné pomoci státu. Plynárenské firmy do CNG investují miliardy.

Vláda nedávno schválila podporu rozvoje zemního plynu v dopravě do roku 2025 včetně daňového zvýhodnění pro plyn. Vypadá to, že CNG stanic bude přibývat rychleji. Proč jste proti tomuto memorandu?
Protože se jím vláda zavázala podporovat neperspektivní palivo se sporným přínosem za situace, kdy nemá k dispozici žádnou komplexní strategii snižování emisí v dopravě. Určitě souhlasíme s tím, že by se neměla zvyšovat spotřební daň na CNG, až k 1. 1. 2020 dosáhne EU požadovaného minima. Podobnou výhodu by však měla mít, i bez memoranda, jakákoli další alternativní paliva, je-li strategickým zájmem státu, aby je spotřebitelé začali ve vyšší míře využívat. Ale závazky k podpoře výstavby nebo nákupu vozidel považujeme za nesystémové plýtvání veřejnými prostředky.

Ivan Indráček (54) 

Od roku 2000 je předsedou představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů. Působí i ve vedení společností Petronel a Tilion. Byl místopředsedou Evropské asociace nezávislých petrolejářů (UPEI). Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Hynek Glos.

Doporučujeme