CNG stanice: Výnosný byznys? Spíš slepá ulička

„Provozovatele benzinek ohrožuje především elektromobilita. Stavět dobíječky na pumpách nedává smysl,“ říká předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček

Takto je ale nepřesvědčíte, aby si kupovali auta na zemní plyn.
A proč by je stát měl k takovému kroku přesvědčovat? Pojďme zpět k základní myšlence a tou je „čistší mobilita“. Zjednodušeně řečeno snížení emisí skleníkových plynů a snížení emisí škodlivých látek, které vytváří doprava. Říkali jsme, že k tomuto cíli vede řada cest. Že je řada z těchto cest mnohem efektivnějších než zemní plyn, je prostě fakt. Evropa žije v posledních několika letech v panické hrůze z toho, co za špínu ve městech vypouští a kolik úmrtí ročně způsobí dieselová auta. A municipality se předbíhají, kdo jim dříve zakáže vjezd, některé země chtějí zakázat přímo jejich prodej. Přitom dnešní diesely umějí být z hlediska škodlivých látek stejně čisté jako CNG, v porovnání emisí skleníkových plynů jsou na tom dokonce lépe. 

Co čekat od petrolejáře jiného než podporu dieselu…
To, co jsem vám řekl, není mé přání, to jsou skutečnosti konstatované v nezávislých studiích. Dokonce i studie nejvlivnější bruselské „zelené“ nevládní organizace uvádí, že tlačit CNG do silniční dopravy je ekonomický nesmysl. Stojí to extrémní prostředky, ale environmentální přínos je zanedbatelný, v některých parametrech dokonce negativní. Ano, současnou slabinou dieselů jsou stále studené starty nebo popojíždění v kolonách. Ale diesel nové generace, na kterém se usilovně pracuje, má právě tato dvě negativa odstranit.

Jaká je tedy nejefektivnější cesta ke snižování emisí v dopravě, pomineme-li vámi zmíněnou hromadnou dopravu a další podobná opatření?
Cílové řešení, ke kterému postupně spěje nejen Evropa, je bezemisní vozidlo. Tedy vozidlo bateriové nebo spalující vodík, ovšem za předpokladu, že elektřina nebo vodík byly vyrobeny emisně neutrální cestou. Neptejte se mě, kdy k takové podobě dopravy dospějeme, výsledky pařížské klimatické konference předpokládají, že to bude do roku 2070. Je nesporné, že než se tak stane, bude se trh motorových paliv neustále měnit. Budou se objevovat nová syntetická nebo biopaliva, bude se jezdit na LPG, zemní plyn i elektřinu. Jsem přesvědčený, že je aktuálně nejefektivnějším typem pohonu hybrid s prodlouženým dojezdem. 

Zmínil jste elektromobily. Ty vám vadí také? 
V dlouhodobém horizontu bude přibývat osobních elektromobilů, elektrický mód v městské hromadné dopravě má své místo již dávno a bude se jistě rozšiřovat. Ale odmítám označení „bezemisní vozidlo“, které je často s elektromobilitou spojováno. To je možná platné v Norsku, jehož energetický mix pochází v rozhodující míře z vodních elektráren. V Polsku, jehož energetika je majoritně založena na uhlí, s elektormobilitou snížíte sice emise škodlivých látek ve městech, ale emise skleníkových plynů vám významně vzrostou. Aktuální honba za emisemi je motivována primárně emisemi skleníkových plynů, protože ty jsou na rozdíl od ostatních škodlivých látek globálním problémem.

Není důvodem vašeho odporu, že výstavba dobíjecích stanic ohrozí byznys provozovatelů klasických benzinek? 
Připusťme, že ze všech alternativ ohrozí v budoucnu pumpaře nejvíce právě elektromobilita. Stavět dobíječku na pumpě v její dnešní podobě totiž nedává smysl. Vy potřebujete místo, kde řidič, který dobíjí, může strávit čas potřebný na dobití. Dobíječky se proto budou umisťovat spíše u penzionů, obchodních center, restaurací nebo kaváren. Ale to se bavíme o dnešku. Nevíme, jak bude vypadat dobíjení za 20 let. V každém případě čeká v delším časovém horizontu dnešní čerpací stanice velká proměna.

V poslední době výrazně přibývá také plnicích stanic na CNG (stlačený zemní plyn).
Chceme-li využít environmentálních výhod zemního plynu co nejefektivněji, měli bychom plynofikovat uhelné elektrárny. Pokud jde o využití CNG v dopravě, získáváme obrazně řečeno za hodně peněz málo muziky. Proto Unie nezávislých petrolejářů ČR s podporou CNG v dopravě nesouhlasí. 

Rozumím tomu tak, že jde o poměrně drahou záležitost. Mají o CNG zájem i menší pumpaři?
Zavádění CNG v dopravě je zavádění úplně nového produktu. Nejsou dopravní prostředky, není infrastruktura, která je navíc mimořádně nákladná. Jedna stanice stojí osm až deset milionů korun. Srovnejte si to s LPG, kde jsou náklady až dvacetkrát nižší. Neexistuje ani reálná konkurence a víme, jak je spotřebitel citlivý na ceny pohonných hmot. Proto se do výstavby plnicích stanic CNG nejen nezávislé čerpací stanice příliš nehrnou. Většina investic je realizována přímo plynárenskými společnostmi a za vydatné pomoci státu. Plynárenské firmy do CNG investují miliardy.

Vláda nedávno schválila podporu rozvoje zemního plynu v dopravě do roku 2025 včetně daňového zvýhodnění pro plyn. Vypadá to, že CNG stanic bude přibývat rychleji. Proč jste proti tomuto memorandu?
Protože se jím vláda zavázala podporovat neperspektivní palivo se sporným přínosem za situace, kdy nemá k dispozici žádnou komplexní strategii snižování emisí v dopravě. Určitě souhlasíme s tím, že by se neměla zvyšovat spotřební daň na CNG, až k 1. 1. 2020 dosáhne EU požadovaného minima. Podobnou výhodu by však měla mít, i bez memoranda, jakákoli další alternativní paliva, je-li strategickým zájmem státu, aby je spotřebitelé začali ve vyšší míře využívat. Ale závazky k podpoře výstavby nebo nákupu vozidel považujeme za nesystémové plýtvání veřejnými prostředky.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Hynek Glos.