Z pravidelného evropského zjišťování o využívání informačních a komunikačních technologií v podnicích vyplynulo, že v roce 2026 disponovalo v Česku 56 % podniků s 10 a více zaměstnanci fixním internetovým připojením umožňujícím stahování dat rychlostí alespoň 100 Mbit/s. Oproti roku 2024 se tento podíl zvýšil o 10 procentních bodů. Připojení o rychlosti nejméně 1 Gbit/s mělo k dispozici 10 % firem, velkých podniků dokonce 26 %.

„Umělou inteligenci používalo v roce 2026 v Česku 35 % podniků s více než 10 zaměstnanci. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich podíl zdvojnásobil. Nadále platí, že hlavními uživateli těchto technologií jsou velké firmy, letos jich byly téměř tři čtvrtiny,“ uvádí Kamila Burešová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nejčastěji podniky používaly umělou inteligenci k tvorbě textů, programových kódů nebo k vytváření přirozeně znějícího lidského hlasu. Tyto nástroje nasazovalo 31 % firem. Přibližně pětina podniků využívala AI k tvorbě obrázků, videí či hudby. Obdobný podíl používal nástroje pro pokročilou práci s textem, například k analyzování dokumentů, vyhledávání informací nebo provozu chatbotů. Strojové nebo hluboké učení pro analýzu dat využívalo 8 % podniků a technologie pro rozpoznávání objektů, osob či dokumentů na základě obrazu 5 % firem. Míra využívání umělé inteligence se přitom výrazně liší podle převažující činnosti podniků.

Za cloudové služby platilo v roce 2026 v Česku 60 % firem, přičemž za posledních deset let se jejich podíl více než ztrojnásobil. Nejčastěji podniky využívaly placené e-mailové služby na vlastní doméně (54 %). Cloudové kancelářské aplikace nebo internetová datová úložiště si předplácelo 42 % firem. Necelá pětina podniků (17 %) využívala placené cloudové nástroje založené na generativní umělé inteligenci. Také ve využívání cloudových služeb jsou patrné výrazné rozdíly, a to zejména podle velikosti firem nebo jejich převažující ekonomické činnosti.

K nejčastějším bezpečnostním opatřením v oblasti ICT patřilo ověřování uživatelů pomocí silného hesla, které v roce 2026 využívalo 87 % podniků, a zálohování firemních dat na externí úložiště, jež provádělo 71 % podniků. Vícefaktorové ověřování identity využívala polovina a biometrické metody třetina firem. Zabezpečené vzdálené připojení prostřednictvím virtuální privátní sítě (VPN) mělo zavedeno 60 % podniků. Mezi velkými firmami dosahoval tento podíl 96 %, zatímco mezi malými podniky s 10 až 49 zaměstnanci činil 53 %.

Podrobné údaje k tématu jsou dostupné na webu ČSÚ.