Daňové prázdniny mohou připravit stát o miliardy. Dopad na plátce bude minimální

Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Studie vznikla s podporou Technologické agentury ČR a Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. Nejvíce by se novinka dotkla těch, kteří mají nejvyšší příjmy.

„Minimální dopad opatření je dán tím, že mnoho rodin již dnes daň z příjmů neplatí. Vzhledem k tomu, že navrhované daňové prázdniny se soustřeďují na skupinu poplatníků se třemi a více dětmi nebo ty, jejichž partner čerpá rodičovský příspěvek, překrývá se toto navrhované opatření téměř dokonale s již existující daňovou podporou. Jsou to daňová sleva na děti a sleva na manželku/manžela s nízkými příjmy,” vysvětluje spoluautorka studie Klára Kalíšková.

Programové prohlášení vlády počítá u daňových prázdnin se zastropováním výše příjmů. Tato hranice však upřesněna není. Studie modeluje nejštědřejší možnou verzi daňových prázdnin, která není omezena velikostí příjmů.

Veřejné rozpočty by mohly přijít o další miliardy

Pokud by daňové prázdniny byly dostupné všem poplatníkům bez rozdílu příjmů, pak by jejich zavedení snížilo příjmy veřejných rozpočtů o 5,5 miliardy korun. Více než 85 % z této částky by pak připadlo na pětinu zaměstnanců s nejvyššími příjmy.

Velmi výrazný dopad na zdanění zaměstnanců by pak měl návrh z programového prohlášení vlády, který počítá se snížením sazby sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem o dva procentní body.

Jaké budou nově slevy na děti? Ruší se limit pro daňový bonus

„Toto opatření by v roce 2022 stálo přibližně 38 miliard a snížilo by celkové daňové a odvodové zatížení práce přibližně o jeden procentní bod u všech zaměstnanců. Průměrný zaměstnanec v nejméně výdělečné pětině by měsíčně ušetřil 215 Kč, průměrný zaměstnanec v nejvyšší pětině 1 350 Kč,“ dodává spoluautor studie Michal Šoltés.

Studie také analyzuje dopad změn daňových zákonů přijatých v letech 2020 a 2021. Na nich nejvíce vydělali lidé s nejvyššími příjmy. Odvodové zatížení zaměstnanců se sice snížilo u všech příjmových skupin, zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ale ušetřili v letošním roce v průměru 500 korun měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 korun měsíčně.

V důsledku změn se pak celkové odvody na dani z příjmů snížily z 227 miliard na 111 miliard korun – tedy o více než polovinu.

Redakčně upravená tisková zpráva CERGE