English version
Za meziročním zlepšením salda o 38,2 miliard je podle vlády především vyšší výběr daní a pojistného (nárůst o 5,5 procenta). „I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně, o 0,8 procenta,“ sdělilo ministerstvo financí.
„Pozitivně vnímám především stagnaci výdajů v době, kdy je řada mandatorních výdajů navyšována valorizačními mechanismy, dodržováním zákonných závazků a povinností splácet dluhy minulé vlády,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zároveň ale přiznává, že schodek ve zbývající části roku výrazněji poroste kvůli významnějším investicím a řešení následků zářijových povodní. „Aktuální požadavky na finanční prostředky z navýšené rozpočtové rezervy budou ovšem pro letošek dostačující a plánovaný deficit po novele zákona o rozpočtu ve výši 282 miliard korun by mohl být dodržen,“ dodává Stanjura.
Příjmy vyšší než před rokem
Příjmy státního rozpočtu byly na konci října o 24 miliard korun vyšší než před rokem. Inkaso pojistného narostlo dokonce o 52 miliard (výrazně vyšší než loni jsou zálohy zejména na sociální pojištění). Čistě daňové příjmy narostly téměř o 22 miliard, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+8,7 miliardy korun).
Saldo oproti roku 2023 naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-28,8 miliard), meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-24 miliard), ale také o 27 miliard nižší převody výnosů z majetkových účastí státu.
Schodek státního rozpočtu přesáhl 192 miliard, je nižší než loni
Výrazně více vybral stát na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (+14,5 miliardy korun). Je za tím především růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, například snížení hranice pro druhou sazbu daně nebo úprava zdanění některých nepeněžních benefitů.
„Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ připouští mluvčí MF ČR Petra Vodstrčilová.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob, které je o téměř 16 miliard nižší než za loňských prvních deset měsíců, mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Stejně je tomu u daně z příjmů fyzických osob OSVČ, kde byl ale výběr o dvě procenta vyšší a vliv na schodek pozitivní.
Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,2 mld. Kč (+5,5 %, +1,4 mld. Kč) bylo vyrovnáním daně za rok 2023 a zaplacenými zálohami na rok 2024 ovlivněno pozitivně.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení zvýšilo znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou 0,6 % a s dosavadním dopadem necelých 10 miliard korun. Mělo by tak dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění.
Pozitivní vliv na inkaso má také zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění u OSVČ. Tady je nárůst nejvýraznější, stát vybral meziročně o 9,2 procenta (52 miliard korun) víc.
Na DPH vybral správce daně o 15,4 miliardy korun víc, což představuje nárůst inkasa o více než pět procent. Vyšší byly nejen výdaje domácností na spotřebu, ale především se projevila úprava sazeb daně. Z původních tří jsou od letoška jen dvě ve výši 21 a 12 procent.
Podrobnější informace o inkasu spotřebních a dalších daní
Narostly i výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 14,1 miliardy korun, což je ale oproti loňsku v celkovém objemu prostředků jen nepatrné zvýšení, a to o 0,8 procenta.
Pro jejich tempo byl podle ministerstva určující vývoj běžných výdajů (+29,1 miliardy). Transfery státním fondům byly vyšší o 30,1 miliardy, na dávkách důchodového pojištění a ostatních sociálních dávkách se vyplatilo o 30 miliard korun více.
Vyšší byly také výdaje na obsluhu státního dluhu (+12,2 mld.), platby veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+10,6 mld.), nákupy Ministerstva obrany ČR (+8,9 mld.) a výdaje na výzkum, vývoj a inovace (+1,4 miliardy korun).
Schodek rozpočtu: podrobnosti k dalším výdajům na stránkách MF ČR
Stát naopak zásadně ušetřil na výrazně nižší podpoře poskytované v oblasti energií (-56,0 miliard) a investicích (-15,0 miliard korun), které byly do značné míry determinované požadavky státních fondů na dotace ze státního rozpočtu.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+31,7 miliardy) se nejvíce podílely výplaty důchodů, které stály státní pokladnu o 22,9 miliardy korun více. Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 procenta.
Letošní schodek může být o desítky miliard nižší než očekávaný
„Meziročně jde o zlepšení schodku o 38,2 miliardy korun. Loni přitom rozpočet skončil deficitem takřka 289 miliard korun. V posledních dvou měsících roku se v roce 2023 tedy schodek navýšil o zhruba 50 miliard korun. Pokud by k tomu došlo i letos, deficit za letošní rok se stále vejde do původního zákonného limitu, který byl ale v důsledku povodní ještě o dalších 30 miliard korun navýšen,“ připomíná ekonom Lukáš Kovanda.
Upravený konsolidační balíček platí od ledna 2024. Jaké změny přináší?
Vláda tak podle něj disponuje pro poslední dva měsíce roku „rezervou“ přesahující 80 miliard korun. Kovanda připomíná, že celkový rozsah povodňových škod ještě není znám, podle ministerstva financí ale přesáhne 40 miliard korun. Necelých dvacet miliard by přitom měly pokrýt pojišťovny.
„Zatím není známo, jak se o pokrytí škod podělí stát s kraji a obcemi, případně s fondy EU. Vládě by se ale podle všeho mělo podařit zakončit letošní hospodaření se schodkem, který bude až o desítky miliard nižší než zákonný limit 282 miliard korun,“ doplňuje ekonom.
Meziročně vyšší výběr daní je podle Kovandy dán zejména růstem ekonomiky (byť slabým) při přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Vliv má i zmiňovaný konsolidační balíček či další mimořádné daně a odvody, související s nedávnou inflační a energetickou krizí.
Pozitivní obrat. Mezi podnikateli i spotřebiteli roste důvěra v českou ekonomiku
„Přes růst mandatorních výdajů, zejména starobních důchodů a nákladů obsluhy dluhu, je růst výdajů oproti loňsku zanedbatelný, ani ne jednoprocentní,“ zmiňuje Kovanda.
S jeho slovy souhlasí také analytik Raiffeisen Bank Vít Mikušek. „Státní rozpočet ke konci října vykazuje nadějnou bilanci, kdy sice dochází k prohlubování celkového deficitu, zároveň však výdaje rostou v nižším tempu, než jaké by odpovídalo schválenému saldu ke konci roku. To poskytuje určitý polštář pro další výdaje v nadcházejících měsících, kdy i v souvislosti se schválenou finanční pomocí po povodních očekáváme jejich nárůst,“ shrnuje analytik.
Říjnový rozpočet podle Mikuška zvyšuje naději, že schválený celoroční schodek bude nakonec dodržen i navzdory pomalejšímu hospodářskému růstu.
red
