English version
Jen v srovnání s loňským dubnem je hodnota indikátoru níže o 0,5 bodu, což je dáno především (stále ještě) opatrným hodnocením ekonomické situace ze strany podnikatelů.
„Firmy stále limituje nedostatečná poptávka. Například v průmyslu považuje za hlavní bariéru růstu nedostatečnou poptávku téměř 42 procent firem. K problémům v dodavatelských řetězcích se navíc přidaly potíže s lodní dopravou v Rudém moři. Pro české firmy je velkým problémem i chřadnoucí německé hospodářství, s nímž je řada z nich úzce provázaná,“ upozorňuje partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Do české společnosti se vrací optimismus
Spotřebitelé naopak věří, že těžké období definitivně skončilo. Do české společnosti se po zkrocení inflace pomalu vrací optimistická nálada.
„Důvěra spotřebitelů se v dubnu zvýšila již počtvrté v řadě. Indikátor důvěry vzrostl o 3,9 bodu na hodnotu 103,8. Také v meziročním srovnání je důvěra spotřebitelů vyšší. Například podíl respondentů očekávajících zhoršení ekonomické situace v ČR se snižuje již čtyři měsíce po sobě,“ připomíná Kymlička.
Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, zpřesnil ČSÚ původní odhad
V současnosti klesají obavy domácností z růstu nezaměstnanosti a lidé se přestali obávat růstu cen. „Obavy z růstu cen jsou mezi českými spotřebiteli nejnižší od prosince roku 2009. Optimismus spotřebitelů je pro českou ekonomiku důležitý. Loni citelně chyběl a promítalo se to do malé ochoty lidí nakupovat,“ dodává Kymlička.
Růst domácí poptávky je jedním ze zásadních faktorů nastartování českého hospodářství v letošním roce. Spotřeba domácností skutečně nabírá na síle. Ministerstvo financí předpokládá, že tuzemská ekonomika letos poroste o 1,4 procenta, Česká národní banka odhaduje růst HDP 0,6 procenta.
Pozitivní trend potvrzují to únorové tržby v maloobchodě, které již potřetí po sobě meziročně vzrostly, když se zvýšily o 1,6 procenta. V únoru se zvýšily i tržby za potraviny, a to meziročně o 1,1 %.
Petr Kymlička, Moore ČR
Roste důvěra v průmysl a ve služby
Důvěra domácích ekonomických subjektů se nachází na nejvyšších hodnotách za poslední rok, potvrzuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Důvěra podnikatelů rostla především díky průmyslu a vybraným službám. Mírně naopak poklesla důvěra v obchodu a ve stavebnictví. Detailnější pohled na průmysl v dubnu ukázal, že podniky jsou optimističtější ohledně vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících a zároveň jsou o něco méně pesimistické ohledně hodnocení současné celkové poptávky,“ vysvětluje Novák.
Proti dalšímu udržitelnému zlepšování důvěry v průmyslu ale podle ekonoma hovoří slabé indexy podnikatelských nálad (PMI), které mapují kondici výrobního sektoru v eurozóně. „Podniky zdůrazňují nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce. Horší byl v tomto směru naposledy rok 2020, tedy doba pandemie,“ brzdí přílišný optimismus ekonom.
Zahraniční obchod se zbožím pomáhá zachraňovat ekonomiku
Ten je naopak podle jeho slov na místě u spotřebitelské důvěry: „Důvod optimismu je zde nasnadě – výrazné zpomalení spotřebitelské inflace a obnovení reálného růstu mezd. Spotřebitelé v dubnu hodnotili lépe jak svoji současnou finanční situaci, tak i hospodářskou situaci v následujících dvanácti měsících.“
Zatím se nezvýšila pouze ochota domácností k velkým nákupům v horizontu nadcházejících dvanácti měsíců. Růst reálných mezd ale podle ekonomů postupně zlepší i tento ukazatel.
Zvládáme kýžené měkké přistání?
„Česko by mohlo zvládnout kýžené ´měkké přistání´, říkají nejnovější čísla k důvěře v ekonomiku. Zkrocení inflace bez vyvolání růstu míry nezaměstnanosti je přitom vzácný jev,“ myslí si ekonom Lukáš Kovanda.
„Klíčovým důvodem optimismu spotřebitelů je pokles inflace na úroveň cíle České národní banky, tedy stabilizace cenového vývoje v Česku, a související pokles cen potravin a energií. To vše při setrvání míry nezaměstnanosti na nejnižší úrovni v rámci EU. Tuzemská ekonomika jako celek by letos měla vykázat mírný růst,“ popisuje.
Firmy jsou mírně optimistické: Omezují dohodáře i home office, mzdy chtějí zvyšovat
Zmíněné měkké přistání je přitom historicky vzácné, krocení inflace si podle ekonoma zpravidla vyžádá hlubší recesi a citelnější vzestup míry nezaměstnanosti.
Na podnikatelskou veřejnost podle Kovandy nicméně doléhá skutečnost, že letošní ekonomický růst Česka má být stále jen poměrně slabý. „Potýkají se s nadále poměrně vysokými úrokovými sazbami a s dopady dýchavičného výkonu německé ekonomiky. I tak je nálada podnikatelů nyní v dubnu nejlepší za uplynulý rok.
Podle analytika je to zejména kvůli vyhlídce na další snižování úrokových sazeb a také zmíněná německá ekonomika by se měla nadechnout k růstu.
Test důvěry: Průmyslníci očekávají zvýšení vlastní produkce
Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Cyrrus reportují průmyslníci nepatrné zlepšení poptávky, především ale mají vyšší očekávání, pokud jde o jejich vlastní produkci v příštích třech měsících.
„Zlepšení nálady hlásí průmyslový sektor, ačkoliv zde na historické poměry i nadále zůstává spíše pochmurná. Naopak další ochlazení přichází ze stavebnictví, kde zůstává poptávka výrazně utlumená a klesá i očekávaná zaměstnanost. Nepatrně se zhoršil sentiment i v odvětví obchodu, kde sice mírně narostlo hodnocení současné poptávky, ochladla ovšem očekávání ohledně budoucí ekonomické situace,“ vypočítává Hradil.
Český průmysl se v lednu nerozběhl. Ekonomové očekávali lepší čísla
Nejnovější data zapadají do mozaiky očekávaného oživení domácí poptávky. Nálada českých domácností se poprvé od října roku 2021 dostala nad svůj dlouhodobý průměr a podle ekonoma skončilo třicetiměsíční období „blbé nálady“.
„Spotřebitelé ze sebe konečně setřásli chmury pramenící ze soustavy pandemicko-energeticko-válečných krizí, rozdivočelé inflace a vládních úsporných opatření. Na tento zlom jsme marně čekali již ve druhé polovině loňského roku, nicméně i zde platí, že lepší je pozdě než nikdy. Češi si evidentně všímají růstu svých reálných příjmů, jejich obavy z inflace klesly po děsivé zkušenosti z uplynulých let na historicky nebývale nízké hodnoty, opět vykazují schopnost část vydělaných prostředků ušetřit a skokově roste jejich chuť uskutečňovat větší nákupy,“ shrnuje na závěr Vít Hradil.
jap
