English version
Meziroční zlepšení salda o 47 miliard korun bylo taženo téměř jedenáctiprocentním nárůstem příjmů, u kterých byly zaznamenány silné přírůstky jak u daňového inkasa, tak u příjmů ze sociálního pojištění. Výdaje narostly pouze o 1,5 procenta.
Stanjura: Na schodku je vidět ekonomické oživení
„Ve výsledcích rozpočtu se již odráží počátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Inkaso daní z příjmů vykazuje dvouciferné nárůsty, silnější než loni jsou i příjmy z DPH. Podobný obrázek ostatně ilustrují i data o vývoji ekonomiky za první čtvrtletí, kde domácí spotřeba představovala hlavní zdroj současného růstu HDP. Na hodnocení dopadů ozdravného balíčku si musíme ještě nějakou dobu počkat, ale už první měsíce naznačují, že ekonomiku nedusí a že jsme jej navrhli uvážlivě,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podrobná data najdete na stránkách Ministerstva financí ČR
Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna o 10,9 procenta (+58,0 miliardy) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy (+31,7 mld.), pojistné (+19,5 mld.) a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (o 4,5 miliardy korun více).
Více bylo vybráno především u daně z příjmů právnických osob. U korporátní daně se inkaso zvýšilo o 6,4 miliardy korun.
Na dani fyzických osob placené plátci inkasoval stát o 5,7 miliardy korun víc než za stejné období roku 2023. Podle MF ČR výběr příznivě ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku, jako snížení pásma pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů.
U daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+1,2 mld.), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (12,8 miliardy), která byla loni poprvé odvedena až
v září.
Sociální pojištění výrazněji zvýšil konsolidační balík
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění.
Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem vybraného pojistného meziročně vzrostl o 8,8 procenta (+19,5 miliardy).
Deficit rozpočtu se do konce února vyšplhal na 102 miliardy, je nižší než loni
Do inkasa DPH (+3,4 miliardy korun) se kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Inkaso naopak snižuje nižší počet pracovních dnů ve sledovaném období.
Více se vybralo také na energetických daních, dani z minerálních olejů, spotřební daně z lihu i spotřební daně z tabákových výrobků. Také v případě elektřiny a zemního plynu došlo k mírnému meziročnímu růstu, což může být již odrazem zrušení některých osvobození.
Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Další opatření konsolidačního balíčku se u spotřebních daní začnou podle ministerstva projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb.
Celkové výdaje narostly o 11 miliard
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 11,1 miliardy korun. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+9,0 mld.) tažený dávkami důchodového pojištění (+15,8 mld.), transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+5,0 mld.), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+4,4 mld.), nákupy Ministerstva obrany (+4,1 mld.) a předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+3,2 miliardy korun). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-18,7 miliardy korun).
Další informace najdete v tiskové zprávě MF ČR
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, na které bylo vydáno téměř o 16 miliard korun víc, se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,1 procenta). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 procenta.
Zvýšil se i příspěvek na bydlení (+1,4 mld.), podpora v nezaměstnanosti (+0,7 mld.) a nemocenská (+0,7 miliardy korun). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-0,6 mld.) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,5 mld.). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.
