Podnikatelskou delegaci budou tvořit zástupci firem působících v oblastech výroby speciální železniční techniky, těžkých frézovacích a vyvrtávacích strojů, dodavatelé minipivovarů, lékařských přístrojů a zařízení do nemocnic, kovového nábytku, cestovní kanceláře, mezinárodní přepravci a několik českých výrobců lehkých letadel.
V delegaci jsou zastoupené ale také podniky zabývající se estetickou medicínou, průmyslovou automatizací a robotizací, vývojem a výstavbou akvaponických farem, vývojem informačních systémů a optických přístrojů. Delegaci tvoří i představitelé asociací působících v logistice a sportu.
Hospodářská komora podnikatelskou misi koncipuje jako multioborovou. Přihlásit se do ní mohla kterákoli česká firma bez ohledu na svou velikost. V delegaci tak budou zastoupené tuzemské firmy napříč regiony, odvětvími a obory.
Hospodářská komora za podpory Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce připravuje v Číně celkem dvě podnikatelská fóra – pátek 26. dubna v Pekingu fórum na téma Nové Hedvábné stezky, druhé o den později v přístavní metropoli a centru obchodu se zahraničím Tianjin.
Rovněž plánuje jednání delegace s největší čínskou platformou pro elektronický obchod JD.com se třemi sty miliony zákazníky (e-commerce), seminář a networking s čínskými partnery ve městě Langfang a jednání matchmaking firem. Během mise proběhne za účasti podnikatelů také slavnostní otevření české expozice na Beijing Expo.
Náklady spojené s organizací mise stejně jako u kterékoli jiné cesty zajišťované Hospodářskou komorou hradí sami podnikatelé, tzn. včetně víz, ubytování, podílejí se nákladech na místní transfery, catering, pronájem konferenčních prostor a jednacích místností apod.
Podle analýz Hospodářské komory vývoz do Číny se od roku 1999, od kdy publikuje ČSÚ data o zahraničním obchodu, do roku 2018 zvýšil 27krát na hodnotu přes 56 miliard korun v roce 2018. Potenciál, který čínský trh nabízí, české firmy ale nevyužívají dostatečně. Svědčí o tom statistiky vývozu, do Číny s 1,4 miliardami obyvatel míří pouhá desetina procenta exportu.
Hlavní postavení v českém vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než polovinu přímého exportu. Češi do Číny vyváží hlavně průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, obvody, hračky, kočárky či pneumatiky.
Velkou šanci uspět na dnes už náročném čínském trhu najdou spíše výrobky vysoce sofistikované, těžko okopírovatelné hi-tech produkty a technologie s vysokou přidanou hodnotou. České firmy mají řadu takovýchto špičkových výrobků, které mají s vynaložením určitého úsilí a investic velkou šanci na čínském trhu uspět.
Hospodářská komora dlouhodobě Českou republiku v Číně prezentuje jako průmyslovou zemi s vyspělými technologiemi, ale i jako bezpečnou zemi a turisticky lákavé místo s bohatou historií a kulturou. Z analýz Hospodářské komory vyplývá, že v loňském roce ČR navštívilo 618 tisíc čínských turistů, což představuje meziroční nárůst o celou čtvrtinu. Za posledních 6 let (2012 vs. 2018) vzrostl jejich počet čtyřikrát. Podíl Číňanů na celkovém počtu cizinců – turistů (nerezidentů) v ČR se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 2012 tento podíl činil 2 %, loni to již bylo téměř 6 %.
O turisty z Číny usiluje rovněž Rakousko, které je v tomto směru zatím úspěšnější než Česká republika. Kromě prezidenta Alexandera Van der Bellena a premiéra Sebastiana Kurze pronikat na čínský trh pomáhají firmám rovněž prezidenti a premiéři z řady dalších evropských zemí. To je zcela legitimní postup uplatňovaný většinou zemí EU. Příkladem je francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Ta navštívila s početnými podnikatelskými delegacemi Čínu jedenáctkrát, přičemž v roce 2016 se Čína stala největším obchodním partnerem Německa namísto USA.
Jedním z témat mise bude také Nová Hedvábná stezka. Itálie se minulý měsíc stala prvním členem skupiny nejvyspělejších zemí G7, který se připojí k této čínské globální infrastrukturní iniciativě. Italský premiér Giuseppe Conte podepsal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem příslušné memorandum v březnu v Římě.
Obě poslední cesty Miloše Zemana do Číny měly pro náš obchod zde na asijském trhu obrovský smysl, říkají čeští podnikatelé doprovázející prezidenta
Podnikatelská delegace Hospodářské komory, která během oficiální cesty prezidenta po Čínské lidové republice během sedmi dnů usilovala o navázání obchodních vztahů s čínskými firmami, se dne 29. dubna 2019 vrátila do České republiky s příslibem několika nových kontraktů.
Příkladem je kunovický výrobce malých sportovních letadel Czech Sport Aircraft. Podniku, působícího v srdci moravské letecké průmyslové zóny, se v Číně podařilo posunout zakázku na zavedení výroby lehkých cvičných letadel pro čínský trh. Kontrakt by mohl dle firmy dosáhnout hodnoty 7 až 10 milionů dolarů. „Je to na dobré cestě, ale jak to vždy v obchodu je, dokud není věc podepsaná a zaplacená, může se stát cokoliv,“ uvedl manažer společnosti Martin Drahoš. Český podnik, který za 10 let své existence vyrobil 650 letadel do 30 zemí, dnes patří k celosvětovým lídrům lehkých sportovních letadel.
Také mezinárodní čínská rodinná společnost Triangles World, která kromě Maďarska, Polska, Slovenska a Španělska i v České republice působí mimo jiné také jako zprostředkovatel dovozu a vývozu pro české firmy, během mise podepsala několik smluv na dodávky českých produktů. „Jde nám hlavně o typické české produkty, jako jsou kosmetické přípravky z chmele nebo hroznového vína, ale také třeba český křišťál,“ potvrdila před odletem zpět do České republiky jednatelka společnosti Jia Jianping.
V návaznosti na listopadovou prezidentskou misi do Číny, kterou rovněž organizovala Hospodářská komora, se začíná vyvíjet také obchodní spolupráce mezi českými a čínskými firmami v oblasti estetické medicíny. Tuzemská klinika Petra Clinic Health v Číně jedná o obchodu hlavně s cestovními agenturami. Soustředí se totiž na čínské turisty, kteří mají během své návštěvy ČR zájem také o lékařské zákroky. „U asijské klientely jde především o zesvětlování či vybělování pokožky, u které není nutná rekonvalescence nebo hospitalizace,“ vysvětlil Tomáš Řehořek z kliniky. Obě mise si pochvaluje. „Na tomto složitém asijském trhu jsou jednání delší. Než dojde k nějakému obchodu, dlouhá jednání jsou prakticky nezbytná,“ dodal.
To ostatně potvrzuje i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Listopadová i tato dubnová podnikatelská mise doprovázející pana prezidenta na jeho pracovní cestě měly pro náš obchod na asijském trhu smysl. Čína je totiž velmi náročným trhem pro firmy z celého světa, nejen pro Českou republiku, a navázání stálých obchodních vztahů trvá v Číně nesrovnatelně déle než v Evropě. Často mu totiž předchází nutnost navázání vztahů až v osobní rovině,“ uvedl šéf Komory, který 60člennou delegaci podnikatelů na pracovní cestě hlavy země po Čínské lidové republice vedl.
„Stále slýcháme, že je v České republice málo čínských investic. Jenže my máme zájem o všechny typy obchodní spolupráce, ať už týká vývozu, dovozu nebo zakládání společných podniků,“ připomněl Dlouhý.
Během podnikatelské mise uzavřelo obchodní dohody několik firem. Kromě dopravce Leo Express, který se v první fázi dohodl na dodávce tří vlakových souprav na české koleje a uzavřel opci na dalších 30 elektrických souprav, například také obchodník s outdoor módou Alpine Pro, výrobce důlních strojů Ferrit, dodavatel akvaponických farem Farm for Everyone nebo velkoobchod se zeleninou a ovocem Čerozfrucht a další.