Doležal: Lituji klienty některých dodavatelů, energii jim brzy zdraží třikrát

„Když vidím, jak někteří menší dodavatelé nabízejí ceny úplně mimo trh, a vím, že nemají nakoupeno, lituji jejich klienty, kteří do toho jdou. Na konci prosince zjistí, že se jim zdražilo třikrát,“ říká Ondřej Doležal, jednatel dodavatele energií Students for People (SforP).

Ilustrační fotografie

Proč se u nás stát více nezastal poškozených v kauze Bohemia Energy a proč ERÚ nezakročil již dříve? Má dostatečné kompetence?
Je potřeba se podívat do minulosti. V roce 2015 proběhla energetickým trhem kauza Energie pod kontrolou, kde hrozilo několika desítkám obcí reálné odpojení. Dosud probíhají soudy o celkovou částku až 250 milionů korun. ERÚ v souvislosti s touto kauzou udělilo pokutu pouze 100 tisíc korun. A podíváme-li se na sankce, které ERÚ za celou historii svého fungování za nekalé praktiky udělilo, vidíme, jaký absolutní nepoměr mezi praktikami „energošmejdů“ a jejich postihy panuje. To je výsledek činnosti ERÚ.

Můžete být konkrétnější?
Těch napálených lidí je opravdu hodně. Ať už tím, že jim nějaký dodavatel slíbil úsporu, která neproběhla, nebo tím, že je jejich nový dodavatel úmyslně vystavil smluvní pokutě. Myslím, že každý máme ve svém okolí někoho, kdo si tím prošel. Pro ilustraci v roce 2017 se na trhu objevila praktika, kdy se lidem dávaly podepisovat smlouvy na 109 měsíců, a pokud klient nezaslal výpověď mezi šestým a pátým měsícem před výročím smlouvy, tak se smlouva zase prodloužila na 109 měsíců. Za celých devět let máte jen třicet dní, kdy můžete smlouvu vypovědět. V celé Evropské Unii je toto nelegální, dokonce jsme ERÚ posílali i danou směrnici Evropské unie, ale nestalo se vůbec nic.

Kde hledat pomoc po ukončení činnosti dodavatelů energií?

Stávající energetický zákon takovým praktikám nebrání?
Stávající energetický zákon řeší odběratele jen ve třech paragrafech, z toho dva se týkají povinnosti sdělit člověku termín ukončení smlouvy, pokud smlouvu ukončit chce a ani tyto dva paragrafy nebyly ze strany ERÚ vymáhány. Dodavatelům stačilo, aby sdělili, že zákazník neposlal odstoupení od smlouvy ani výpověď, ale jen žádost o neprodloužení smlouvy. A ERÚ tento nesmysl jako argument akceptovalo. K zamyšlení je také fakt, že sám ERÚ měl dodavatele, který nyní zkrachoval. Jak je možné, že si úřad nedokáže nastavit podmínky výběrového řízení tak, aby nevyhrál subjekt, který je opravdu malinký a na trhu spekuluje. S ohledem na činnost úřadu a vhledu do problematiky mi to přijde opravdu zarážející. Od úřadu čekáme, že nás z energetické krize vyvede a on si nedokáže zajistit solidního dodavatele ani sám pro sebe.

Tvrdíte, že ERÚ neví, co se na trhu děje a neví, jak situaci řešit?
Dle mého osobního názoru ano. Do problematiky nemá vhled a je všude pozdě bohužel už několik let. Tento úřad by z mého pohledu mohl dělat podstatně více, i když k lecčemu kompetence skutečně nemá. Je ale dobré se ptát, jestli o větší kompetence vůbec stojí, protože se stačí podívat na jeho připomínky k novele energetického zákona. O potřebě zvýšení kompetencí či zvýšení ochrany zákazníka se tam toho příliš nedočtete.

Myslím, že financování úřadu mělo podstatně lepší připomínky než chod trhu jako takový. Když jsem v rámci připomínek k chystané novele postupně oslovoval všechny vrcholné politiky, poslal jsem jim konkrétní případy napálených zákazníků a textaci daných bodů v zákoně s vysvětlením, jak se to bude obcházet. Jediný, kdo si mě poslechl osobně, byl předseda senátu Miloš Vystrčil. Dnes už můžu říct, že volal představitelům ERÚ a na dané připomínky se ptal. Tam vše označili jako nesystémové a zbytečné. Já přitom dané případy popsal a doplnil i reakcemi řadových pracovníků ERÚ, kteří v mailech potřebné textace zákona sami popsali.

Nejabsurdnější z mého pohledu je, že na chod ERÚ přispívají podnikatelé, obce a další 100 miliony korun ročně, což je jedna třetina jeho rozpočtu. Dle zákona se ale tento úřad jejich spory s dodavateli nemůže zabývat. Opět to nikomu nevadilo.

Co může v současnosti stát prostřednictvím svých kontrolních institucí dělat? Není už na smysluplná řešení pozdě?
Obávám se, že už toho moc zachránit nelze. Něco šlo udělat ještě před krachem Bohemia Energy, kde ale byla potřeba součinnost několika institucí, jako je ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), ČOI (České obchodní inspekce) a také České národní banky (ČNB). Těm měl někdo situaci popsat a vysvětlit a ten někdo měl být ERÚ. Bohužel se tak nestalo. Nikdo tu nedohlíží na dodržování podmínek smluv, kde si dodavatelé dělají, doslova co chtějí. Nyní dodavatelé převádějí hromadně klienty na SPOTové ceny, to jsou aktuální ceny energie přímo na burze. K této ceně si připočtou fixní marži a mají hotovo.

Co to znamená?
Podle mě je to přece zprostředkování přímého přístupu spotřebitelů na komoditní burzu a osobně bych čekal, že na to musí mít licenci od ČNB, že s klienty nejdříve vyplní nějaký investiční dotazník. Z něj by se zjistilo, že drtivá většina klientů neví, o co jde a že si dané riziko vůbec neuvědomuje.

ČOI by se pak mohlo zabývat jednostrannými změny smluv. Pokud má zákazník uvedenou cenu přímo ve smlouvě, nikoliv v přiloženém ceníku, tak dodavatel změnit cenu nemůže, ale ve velkém se to přesto děje. UOHS by se mohl zabývat zprostředkovateli, kteří nabízejí nezávislé srovnání, ale klienti reálně končí u dodavatelů spadajících do majetkově propojených firem, o čemž je rozhodnuto už dávno dopředu.

Ondřej Doležal

Od 1. ledna 2022 má začít platit novela energetického zákona. Částečně jsme to už probírali, ale přece jenom to ještě upřesněme. Posílí kompetence ERÚ, aby mohl lépe chránit spotřebitele?
Ne, kompetence ERÚ v novele posíleny nejsou, oproti stávající úpravě došlo naopak k omezení práv a kompetencí ERÚ, ten se ale proti tomu nijak neohradil. Poslanci ANO z toho udělali ve 3. čtením doslova trhací kalendář. S naším pozměňovacím návrhem, který podpořilo 100 procent přítomných senátorů a který nakonec prošel i sněmovnou, došlo k výraznému posílení práv odběratelů, ale všespásné to není, měli jsme omezený prostor a řešili jsme jen ty největší mezery. Vrátili jsme tam povinnost mít licenci na zprostředkování i pro zprostředkovatelské firmy, které jsou majetkově propojené s dodavatelem, takže se jich také týkají regulace. Připojili jsme ustanovení, že dodavatel energií musí prokazatelně a adresně oznámit zvýšení ceny, a pokud to neudělá, nebude zdražení platit. Takže po Novém roce už nebude možné žádné zdražování potichoučku někde na webu, ale přímým oznámením odběrateli.

Jak dlouho mohou lidé zůstat u Dodavatele poslední instance (DPI), kam byli převedení po krachu svého dodavatele? A co je čeká po uplynutí této lhůty?
U DPI lidé mohou zůstat šest měsíců. Problém ale je, že spousta lidí sice již podepsalo smlouvu s nějakým novým dodavatelem, ale dodavatelé energií nechávají ty lidi v DPI, a to proto, že od ledna je elektřina i plyn levnější, než byla teď od října do prosince. Žádná vyhláška to neřeší a nikdo neví, co s tím. A pokud někdo zůstane v DPI celou topnou sezónu, tedy od října do března, tak ho může čekat odpojení měřidel a následná insolvence. Každý prostě nebude mít peníze na to, aby za topení zaplatil o 100 tisíc víc. K tomu si připočtěte rostoucí úroky, splátky hypoték a trvalé zdražování dalšího zboží. Nebude to snadné.

Máte pro tyto zákazníky nějaké konkrétní doporučení?
Víte, já za těch osm let v oboru vím, kdo jak nakupuje, jak se na trhu chová, ale říct nahlas to nemůžu. Podívejte se na ty kličky kolem fixací délky smluv a souběžnou nechuť k fixaci cen komodit, vždyť je to výsměch. Co komu mám radit nevím, v tomhle doslova zvěrstvu jsou namočeni dneska všichni. Zvýšit cenu na dvojnásobek může každý, protože klienti stejně neodejdou, nemají kam, to se nyní v celé kráse ukazuje. Velcí hráči prakticky znemožňují menším subjektům obchodovat. Můžete mít komoditu nakoupenou, u koho chcete, složené jistiny, ale dodávka nakonec neproběhne.

Vidíme reklamy o velikosti a solventnosti firem, o tom, jak nezdraží, a přitom za měsíc to udělají. Celé je to ostuda a opět se ukazuje, v jakém je zdejší trh stavu. A samozřejmě všichni odpovědní dávají od tohoto stavu ruce pryč. Nejdříve si za všechno mohli zákazníci, protože nečetli pořádně smlouvy, i když problém byl ve skutečnosti jinde.

Dnes je to jinak?
Dnes to zase komunikují tak, že kdo chtěl ušetřit a platit za energii méně, podstupoval větší riziko, které nakonec nevyšlo. Regulátor o tom prý nemohl vědět a lidé, kteří takto ušetřili, to jen teď zaplatí najednou. Je to hloupost. My jsme podstatně levnější než dominantní dodavatelé, nakupujeme dopředu a žádné riziko nepodstupujeme, jen nemáme marži přes 100 procent. Je jen věcí regulace, že dodavatelé zde mohou prodávat něco, co nemají fakticky nakoupené. Když nyní vidím, jak někteří dodavatelé nabízejí ceny úplně mimo trh, a vím, že nemají nakoupeno, tak jen lituji jejich klienty, kteří do toho jdou. Na konci prosince zjistí, že se jim zdražilo třikrát.

Doporučuji lidem hlídat si, aby cena i délka trvání závazku byly pevně napsané ve smlouvě, nikoliv jen někde v ceníku. I tyto smlouvy jsou dnes měněny a nikomu to, zdá se, nevadí. Těžko nyní radit! Poradil bych jim zbytečně nesvítit, zbytečně netopit. Šetřit.

Jak hodnotíte plánované zastropování záloh pro zákazníky u DPI? Pomůže to?
Záloha přece nic neřeší, přirovnejme to k objednávce vajec. Objednáte si od souseda 15 vajec za 30 korun. Dáte mu zálohu pět korun a až Vám je donese, doplatíte 25 korun. Ta záloha jsou jen peníze dopředu. Záloha může být klidně 0 korun měsíčně, ale na konci to zaplatíte. Původní vláda přenáší ten problém v čase, a to už bude vládnout někdo jiný. Celá ta opatření jsou trochu divoká, odpuštění DPH na dva měsíce plošně, kdy musíme překopat celý účetní systém, abychom ho za 2 měsíce dávali zpátky.

Od ledna se má odpouštět poplatek za obnovitelné zdroje…
Ano, ale jen do 3 MWh. Takže byty, kde došlo ke zdražení o 6 tisíc ročně, dostanou „bonus“ 1500 Kč, takže namísto 500 Kč měsíčně zaplatí víc „jen“ 400 Kč měsíčně. Ale ten, kdo tou elektřinou topí, zaplatí za rok o 60 tisíc víc a odpuštěny mu budou poplatky také jen z 3 MWh, což je stejných 1500 Kč ročně. Za obnovitelné zdroje tedy nezaplatí 10 tisíc ale „jen“ 8500 Kč. Jinými slovy, ta pomoc jde nelogicky úplně jinam.

Čeká nás v příštím roce pokračování krize, nebo vidíte naději na zlepšení situace?
Sám jsem na to zvědavý, v tuto chvíli je jasné, že dodavatelé energií nebudou moci prodávat za hodinové, a velmi proměnlivé, SPOTové ceny, protože zvýšení ceny musí zákazníkovi oznámit 30 dnů předem. Takže spousta dodavatelů zjistí, že prodávat spotřebitelům po hodinách není možné. To asi způsobí další zajímavý šok.

Postavení odběratelů novela zlepší, není ale všespásná
Díky změnám energetického zákona, které předložil předseda Senátu Miloš Vystrčil, v jehož týmu jsem měl možnost být/pracovat společně se senátory Nwelatim, paní Žákovou a novou poslankyní Evou Decroix, bude postavení odběratelů opravdu lepší. Ale všespásné to není, ten zákon má pořád hodně prostoru ke zlepšení. Bude-li ale ERÚ k tomu přistupovat stejně laxně jako dosud, tak můžeme mít v zákonech, co chceme. Energošmejdi rozhodně neskončí, takové úvahy by byly bláhové.

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Energetika
• Teritorium: Česká republika