English version
Koronavirová krize v měřítku, v jakém postihla svět, s sebou nese řadu negativních jevů. Přednostně mezi ně patří zdravotní rizika, ochromení společenského života, ztráta jistot a hospodářský propad. V určitých ohledech vytváří však pandemie a boj s ní tlak na moderní nástroje a trendy, které se dosud nedostaly v plné míře ke slovu. Některé země v těchto ohledech zaostávají a v Česku to platí právě pro digitalizaci veřejné správy.
V ní má tuzemsko co dohánět. V loňském roce obsadila republika z pohledu zesíťování státního a obecního aparátu, akceschopnosti a rychlosti poskytování výrazně rychlejších a dostupnějších služeb až 21. místo v EU. Česko je pod průměrem EU téměř ve všech ukazatelích tzv. DESI indexu pro oblast eGovernmentu, ať už jde o podíl lidí, kteří podávají formuláře úřadům online, o využívání elektronických receptů nebo online služby pro podniky.
Vláda si je nelichotivého evropského srovnání vědoma a v souladu se strategií Digitální Česko nastartovala celou řadu reforem. „Co se týče digitalizace státu, za poslední rok jsme se hodně posunuli. Máme vypracovanou strategii a začali jsme předkládat návrhy na legislativní úpravy, bez kterých se v této oblasti nehneme. Vzniká katalog služeb jednotlivých resortů, které mají nabýt digitální podobu. Máme nový zákon o právu na digitální služby, dokončujeme takzvanou. bankovní identitu. To jsou důležité faktory, které nás spolu s rozšiřujícím se množstvím digitálních služeb mohou v uvedeném žebříčku posunout,” hodnotí vývoj za poslední měsíce vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla
Pandemie jako katalyzátor
Aktuální krize by mohla digitalizační proces popohnat, protože nouzový stav využívání bezkontaktních a bezpečných služeb přímo nahrává. „Koronavirová krize vedla k tomu, že mnohem více institucí a občanů muselo řešit životní situace vzdáleně a využili k tomu stávající nástroje. Věřím, že krize přinese daleko větší využívání služeb a ukáže, že již spoustu věcí lze odbavit elektronicky. Naplňováním zákona o právu na digitální službu, bankovní identitou a využíváním elektronických služeb se jistě na vyšší příčky posuneme,” je přesvědčen zmocněnec Vladimír Dzurilla.
O něco opatrnější je Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory. „Díky koronavirové krizi nastalo prohloubení digitalizace státní správy i v jiných zemích. Není tak vůbec jisté, že se pozice České republiky zlepší,” říká.
Náměstek Petr Očko z MPO je přesvědčen, že přijímání opatření proti koronaviru může posloužit jako praktické ukázky cesty, jíž by se měla ekonomika a společnost dále ubírat. Digitalizace a využívání inovací pomáhají zvládat nestandardní a krizové situace, jde o počiny, jako je aplikace pro ošetřovné OSVČ, koncept Hackathon Hack the Crisis, digitální interaktivní karty pro chytré telefony, program Czech Rise Up či připravovaný Czech Rise Up 2.0. Včasná vládní opatření ocenila i Evropská komise. „Současná situace se dá brát jako impuls pro další digitální transformaci služeb i průmyslu, a to díky investicím do chytrých řešení a dovedností. V obecném pojetí se ukazuje nutnost posilování odolnosti České republiky vůči budoucím náhlým výzvám,” podtrhuje náměstek Petr Očko.
Využít šance a nepolevit
Pro českou společnost a hospodářství by bylo jenom dobře, kdyby se podařilo dosaženou úroveň online komunikace zachovat a dále ji využít ke zlepšení kvality digitálních služeb ze strany státu. „Řada státních institucí nyní běžně užívá moderní komunikační nástroje a prostředky. Existuje také spousta služeb pro občany. Nejsou využívány, protože málo lidí disponuje digitální identitou. To se po spuštění bankID změní. Veřejnost nemá přehled, kde se dá co najít a jak lze věci jednoduše vyřídit na dálku. Myslím, že je naším úkolem dát o těchto možnostech vědět a ukazovat výsledky. Za uplynulé dva měsíce máme nárůst uživatelů datových schránek, mnoho lidí objevilo Portál občana, řeší elektronickou identitu, a především se jim začíná líbit, že nemusí na úřad běhat s každým papírem. V budoucnu to bude ještě lepší a jednodušší,” je optimistou zmocněnec Vladimír Dzurilla.
Ladislav Minčič z Hospodářské komory chválí posílený zájem o služby datových schránek, třebaže s nimi všichni dosud nepracují. „Živnostníkům, kteří nemají datovou schránku ani elektronický podpis, je umožněna jednoduchá elektronická komunikace s vybranými státními orgány pro vybrané úkony. Zákonodárci schválili zjednodušení některých postupů například při podávání žádosti o kompenzační bonus pro OSVČ nebo při alternativním oznamování zájmu o využití ochranné lhůty pro splácení úvěrů. Věříme, že tato opatření budou nejen zachována, ale dále rozšiřována. Poptávka podnikatelů po tomto druhu služeb zůstává velmi vysoká, i proto spustila komora projekty jako Zachraň práci nebo PODEJTO ZA MĚ,“ vypočítává Ladislav Minčič.
Ministerstvo průmyslu a obchodu považuje za zásadní věc vybudování vysokorychlostní síťové infrastruktury včetně mobilních sítí 5G a podporu klíčových technologií v čele s umělou inteligencí a dalších (HPC, decentralizované technologie). „Velice důležitá pro obnovu ekonomiky po pandemii bude automatizace a robotizace jako součást digitální transformace především malých a středních firem. Zároveň je důležité mít na paměti všechny souvislosti včetně rizik spojených se zajištěním bezpečnosti sítí a služeb, kybernetické bezpečnosti i maximální ochrany soukromí uživatelů, jak požaduje i Evropská unie,” líčí náměstek Petr Očko.
Krok za krokem
Ke konstatování, že se dostupnost digitálních veřejných služeb v Česku se přeci jen zvyšuje, dospěla EK už letos v únoru. Zohlednila postupné přijímání potřebného legislativního rámce pro prohlubování digitalizace. Ve stejném měsíci, kdy vyšel unijní posudek, tedy v únoru, nabyl mimo jiné účinnosti klíčový zákon o právu na digitální službu, oceněný jako „Zákon roku“.
„Česká republika provádí svůj plán digitální veřejné správy, který je součástí strategického dokumentu Digitální Česko. Od roku 2020 je v provozu „digitální ústava“, jež dává právo na téměř všechny veřejné služby v elektronické podobě. Nicméně pouze přibližně 10 procent obcí nabízí pro komunikaci se širokou veřejností aplikaci nebo internetový portál,” konstatovali tehdy experti komise.
Počet uživatelů digitální veřejné správy, usoudila komise, roste ale pomalu, protože pouze malý podíl obyvatel využívá digitální prvky občanského průkazu. Jen 51 procento osob, které potřebují předložit úřední formuláře úřadům veřejné správy, tak učinilo elektronicky. V EU tak v průměru činí 64 procenta občanů. Nejvyšší kontrolní úřad nadto poukázal na fakt, že důvodem pomalé digitalizace veřejných služeb pod průměrem EU je pomalé tempo právních změn, nedostatek odborníků a zastaralé informační systémy.
Premianti a ti druzí
Index stavu digitální ekonomiky a celé společnosti, tzv. Digital Economy and Society Index (DESI), je souhrnným ukazatelem, který shromažďuje relevantní data z hlediska postupu digitalizace v Evropě a ukazuje kroky v evoluci digitální konkurenceschopnosti v jednotlivých členských státech EU.
V roce 2019, z něhož pocházejí poslední dostupné statistiky, vykázaly všechny země unie v digitalizaci jistý pokrok.
Na špici jsou Finsko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko, čili severský blok EU. Zároveň jde o lídry digitalizace v globálním měřítku. Následují Velká Británie, Lucembursko, Irsko, Estonsko a Belgie. Naopak některé státy mají před sebou ještě dlouhou cestu. EU jako celek se také potřebuje zlepšit, aby obstála v konkurenci zbytku světa.
Převzato z webu ČTK
Klíčové ukazatele indexu DESI 2019
1. Konektivita
Toto kritérium poměřuje rozmístění cest širokopásmového internetu a jeho kvalitu Přístup k rychlému a vysoce rychlostnímu internetu a jeho službám je nutným předpokladem pro konkurenceschopnost.
2. Lidský kapitál / digitální um
V této oblasti se sledují schopnosti a dovednosti, jež jsou zapotřebí k získávání výhod v šancích, které digitalizace nabízí.
3. Využívání online služeb mezi občany
Toto měřítko sestává z mnoha rozličných způsobů používání internetu, jako jsou například stahování internetového obsahu (videa, hudba, hry aj.), videohovorů, nakupování na eshopech či užívání online bankovnictví.
4. Začlenění digitální technologií do byznysových plánů
V tomto ohledu se vyhodnocuje míra digitalizace byznysu a rozsah e-commerce. Přijetí vymožeností digitálních technologií může zvýšit efektivitu, snížit náklady a lépe se propojit se zákazníky a byznysovými partnery. Internet, coby prodejní odbytiště, navíc umožňuje přístup na vzdálené trhy a nabízí růstový potenciál.
5. Veřejné digitální služby
V tomto bodě se statistikové zabývají mírou digitalizace veřejných služeb, s důrazem na eGovernment a eHealth. Modernizace a digitalizace veřejných služeb může vést z nárůstu účinnosti veřejné správy a jejích úkonů pro občany, byznys a další.
6. Výzkum a rozvoj v ICT
V tom bodě zkoumají analytici Evropské komise trendy v sektoru ICT Sector a dosažené výsledky, nápomocny jsou jim zadané externí studie. Výsledky shrnuje Mezinárodní index DESI, který odráží a rozšiřuje DESI unijní 28mičky za pomoci 24 databází. Ty vylepšují trendové analýzy a poskytují lepší srovnání digitální vyspělosti celkem 45 států.
Zdroj: Evropská komise
