„Obava z dopadu Trumpových cel na tuzemské hospodářství se zatím nenaplňuje, naopak. Trump povzbudil zahraniční poptávku po českém exportu,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

Čísla vyplývají ze zpřesněného odhadu, který Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil v posledním srpnovém týdnu. Ve svém prvotním odhadu přitom úřad avizoval růst jen 2,4 meziročně a 0,2 procenta mezikvartálně.

Hlavním tahounem spotřeba domácností

Češi už letos nemají do peněženek tak hluboko jako v předchozích letech a reálné mzdy rostou slušným tempem. Hlavním tahounem české ekonomiky proto byla spotřeba domácností. Meziročně narostla o 3,4 procenta. Růstovou dynamiku ovšem vykázala i v porovnání s měsíci lednem až březnem, když přidala rovné procento.

„Domácnosti se osmělují k vyšší spotřebě, neboť postupně narůstají jejich reálné výdělky. Reálná mzda by v příštím roce měla dosáhnout předcovidové úrovně roku 2019. Míra úspor domácností je však stále výrazně vyšší než tehdy. Což naznačuje, že spotřeba domácností má ještě svoji „rezervu“ a může dále růst a táhnout českou ekonomiku i v příštím roce,“ shrnuje analytik.

ČNB má nadále obavy z inflace, sazby podle očekávání nesnížila

Inflace by totiž měla i v příštím roce být podobně vysoká jako letos a zůstat v tolerančním pásmu České národní banky. Podle poslední makroekonomické prognózy České národní banky se bude pohybovat letos i příští rok na úrovni 2,6 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se pak má letos i v roce 2026 zvýšit zhruba o 2,6 procenta.

Podle Kovandy přidá letos česká ekonomika asi 2,1 procenta, v příštím roce pak půjde o podobný růst. „Zatím se tedy nenaplňují prognózy, že Trumpova cla její růst sníží k úrovním kolem jednoho procenta,“ tvrdí ekonom.  

Relativně nízká inflace je klíčovým příspěvkem k popsané realitě postupně narůstajících reálných, tedy inflačně očištěných mezd.

Lukáš Kovanda, ekonom

Ve volebním roce roste logicky také spotřeba vlády, která ve druhém čtvrtletní přidala meziročně 2,2 procenta a mezičtvrtletně 1,2 procenta.

„Právě i spotřeba vlády a obecněji spotřeba hrazená z veřejných rozpočtů přispěla ve druhém čtvrtletí k růstu českého hospodářství. Svědčí to o tom, že poněkud polevuje tlak na konsolidaci veřejných financí, což se projeví i v příštím roce, a to nejviditelněji nárůstem plánovaného schodku státního rozpočtu o zhruba 40 miliard korun v porovnání s letošním očekávaným deficitem,“ dodává Kovanda.

Roste i export, za posílením importu jsou vyšší mzdy

Dolů naopak i v letošním druhém kvartálu táhly nedostatečné investice a zahraniční obchod. Investice meziročně poklesly o 0,2 procenta, přebytek zahraničního obchodu byl meziročně nižší o 11 miliard korun.

Exportéři přesto nemají důvod k obavám. Vývoz ve druhém kvartále se totiž meziročně zvýšil o solidních 4,2 %. Přebytek je nižší kvůli tomu, že rekordně rostl dovoz do ČR, a to o šest procent. Výrazný nárůst dovozu ovšem z velké části odráží zmíněný nárůst spotřeby domácností, tedy i růst reálných mezd.

Vládní výdaje v ČR mají převážně kladný dopad, zejména pak v období recese

Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta, nejvíce ve stavebnictví (1,9 %), obchodu, pohostinství a dopravě (1,7 %) či v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (1,3 %). Klesla naopak v peněžnictví a pojišťovnictví (-4,6 %) a veřejné správě (-0,2 %).

Meziročně byl růst nejvyšší v odvětví informačních a komunikačních činností (6,8 %), stavebnictví (6,2 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých odvětví byl nicméně meziroční růst tažen hlavně odvětvím obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (nárůst o 0,7 procentního bodu).

Ekonomický sentiment Čechů se zlepšuje

„Revize údajů o výkonu české ekonomiky směrem nahoru je pochopitelně pozitivní zprávou a nově udávaný růst o 0,5 procenta mezičtvrtletně lze označit za solidní. Tím spíše vzhledem k tomu, že v předchozím kvartále český export těžil ze snahy o předzásobení amerického trhu evropským zbožím před uvalením dovozních cel. Namísto očekávatelného útlumu dokázal export zboží ve druhém čtvrtletí udržet, a dokonce i mírně vylepšit předchozí úroveň,“ připojuje se Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.

Vzhledem ke zlepšujícímu se ekonomickému sentimentu, solidnímu růstu mezd, nízké nezaměstnanosti a výrazným úsporám lze podle Hradila předpokládat, že návrat spotřebitelů do obchodů bude pokračovat i v dohledné době, což bude pohánět vpřed celou českou ekonomiku.

„Pokud ve zbytku roku nedojde k výrazným překvapením, míří české ekonomika letos k celoročnímu růstu přes 2 procenta, realisticky momentálně vypadá hodnota poblíž 2,3 procenta,“ myslí si ekonom.

Současný vývoj však znamená další důvod pro bankovní radu ČNB, že se snižováním úrokových sazeb nemusí spěchat

Martin Kron, analytik

S Vítem Hradilem souhlasí i analytik Raiffesiesen Bank Martin Kron: „České ekonomice se v první polovině tohoto roku nadmíru dařilo, a přestože se očekává, že ve druhé polovině roku dojde k jejímu zpomalení, letošní růst alespoň o dvě procenta se stává stále reálnějším. Tento vývoj však ale také znamená další důvod pro bankovní radu ČNB, že se snižováním sazeb nemusí spěchat.“

Podle Krona paradoxně pomohla tuzemské ekonomice americká cla, když se pozitivně projevila na změně stavu zásob.

„Je to vlastně nejlepší výsledek za poslední tři roky. Po dlouhých šesti letech budou mít domácnosti stejnou úroveň spotřeby jako před covidem. Výpadek nicméně stále trvá u spotřeby zboží dlouhodobé spotřeby (auta, nábytek), kde zůstávají domácnosti při zvažování nákupů obezřetné. Více už však reálně utrácejí za služby,“ popisuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

jap