Budoucí vláda Andreje Babiše chce evropský systém obchodování s emisemi, který zpoplatní emise skleníkových plynů z budov a dopravy, odmítnout i za cenu pokut, které by Česká republika musela platit. Sankcím bychom se nevyhnuli, protože se jedná o již přijatou a platnou evropskou legislativu.

Na ročním odkladu opatření, které má mírně zdražit uhlí, zemní plyn, naftu či benzin, se státy EU dohodly letos v listopadu. Původně měl systém fungovat už od roku 2027. Aktuálně to vypadá, že se emisních povolenek na dopravu a vytápění v rámci ETS2 dočkáme o rok později.

V následujícím textu si přečtěte, o kolik se podle odhadů expertů zvýší náklady průměrné české domácnosti, případně, jak by se zavedení povolenek dotklo tuzemských podniků.

Cena kolem 45 euro?

EU nedávno zavedla nový mechanismus na stabilizaci ETS2 a udržení ceny povolenek pod 45 eur za tunu CO₂.

Evropská komise tak reagovala na tlak Česka a dalších států, které se obávaly přílišného zvýšení nákladů pro domácnosti i podniky. Nyní se na mechanismu ovšem musejí dohodnout všechny členské státy EU a změny schválit Evropský parlament.

Systém EU pro obchodování s emisemi: Shrnutí základních informací

Pokud se tak stane, neměly by hrozit katastrofické scénáře, které vycházely z různých – byť renomovaných – studií a předpovídaly, že ceny povolenek vystoupají nad 200 euro za tunu CO₂ (viz níže).

Klíčovou změnou je revize stabilizačního mechanismu MSR, jehož úkolem je vyrovnávat trh a tlumit extrémní cenové výkyvy. Co to přinese v praxi?

Posílení mechanismu tržní stability (MSR) znamená, že při překročení hranice 45 eur začne systém automaticky uvolňovat další povolenky na trh, čímž se má stabilizovat nabídka a srazit cena. Ekonomové se na tom, jak budou tyto intervence fungovat, neshodnou.

Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška jde jen o tlumení špiček, nikoli o garanci pevné ceny. „Trh s povolenkami bude samozřejmě i nadále řízen nabídkou a poptávkou, a velmi snadno tak může dojít k tomu, že budou jejich ceny vyšší,“ sděluje Míšek. Podle Miroslava Zámečníka budou naopak intervence velmi účinné.

Připusťme, že cena nové povolenky nevyšplhá nad zmíněných 45 euro za tunu CO₂. V takovém případě se podle analýzy, kterou si nechalo od společnosti PwC vypracovat ministerstvo životního prostředí, zvýší náklady pro průměrnou českou domácnost maximálně o 400 korun měsíčně.

Nové investice do modernizace bydlení a dopravy mohou přispět k růstu hrubého domácího produktu až o 130 miliard korun a vytvořit více než 100 tisíc nových pracovních míst, říká studie PwC.

Podle analýzy se absolutní nárůst výdajů po zavedení EU ETS 2 více dotkne domácností, které mají nejvyšší výdaje na vytápění uhlím a také na benzin a naftu. Do hry ale vstupují další faktory, především postupné snižování emisí a ekologizace dopravy i bydlení.

Měsíční náklady průměrné domácnosti se mohou zvýšit o 200 až 400 korun. Přesná částka závisí na konkrétní spotřebě nafty/benzínu a plynu a na tom, jak bude cena povolenky přenesena do konečných cen pro spotřebitele. Majitelé elektromobilů samozřejmě ušetří více.

Nejvyšší nárůst výdajů hrozí podle studie rodinám s průměrnými příjmy, protože kombinují vyšší náklady na topení i dopravu. Bohatší lidé ale často bydlí v úspornějších domech nebo jezdí elektromobily. Pro tyto lidi bude dopad samozřejmě relativně menší.

Pro malé podniky může být problémem zdražení energií (plynu a topných olejů) a samozřejmě i benzinu a nafty, což se promítne do vyšších provozních nákladů na vytápění, výrobu a dopravu. Logicky konkurenceschopnější pak budou podniky s ekologickým vytápěním, s ekologickými či nízkoenergetickými domy a elektromobily. Celkové náklady pro firmy by se od roku 2028 mohly zvýšit o 1 až 2 procenta.

Důležitým aspektem, hrajícím roli v celkových nákladech domácností či firem, může být stále klesající cena elektřiny. Elektřina v České republice zřejmě zlevní i v příštím roce díky opatření nastupující vlády, která chce část plateb převést na stát, ačkoli bude v rozpočtu na příjmové straně chybět téměř dvacet miliard korun.

„To, co jde za obnovitelnými zdroji energie, převedeme na stát. Všichni odběratelé ušetří patnáct procent na regulované složce, což představuje deset procent celkové ceny elektřiny,“ říká budoucí ministr Karel Havlíček.

Desítky miliard korun půjdou po zavedení ETS2 do evropského Sociálně-klimatického fondu. Ten má pomoci nejzranitelnějším domácnostem v zemích sedmadvacítky, například formou dotací na zateplení rodinných domů, výstavbu dostupného nájemního bydlení nebo podporu sociální dopravy v obcích.

Další, větší část (přes 100 miliard korun) připadne na národní programy. V tomto případě se počítá s hlubšími renovacemi budov, modernizací menších tepláren a průmyslových zařízení a také s rozvojem dobíjecí infrastruktury nebo vozového parku veřejného sektoru.

Česko nemá zůstat jako kůl v plotě

Podle ekonoma a hlavního poradce ČBA Miroslava Zámečníka, který je spoluautorem studie PwC, by Česko nemělo být v Evropské unii jediné, kdo povolenky odmítá. Zatím se k nápadům koalice ANO, SPD a Motoristů nepřidaly vlády žádné země, dokonce ani států střední a východní Evropy.

„Emisní povolenky v rámci ETS2 bychom měli přijmout a využít přechod k tomuto nástroji k tomu, abychom zejména chudším lidem umožnili snížit spotřebu fosilních energií, zajistit dostupnější dopravu a snížit náklady na bydlení,“ uvedl v České televizi europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

Dekarbonizace zvýšila ceny energií v EU. Vhodnými zásahy je však možné je zase snížit 

Během listopadu 2025 se budoucí ceny povolenek v kontraktech na burze na prosinec 2027 pohybují kolem 47 eur (za tunu CO₂), zatímco ještě v říjnu 2025 to byl dvojnásobek. Podle Miroslava Zámečníka přispěje každá intervence, ke které by došlo vždy při překonání limitu 45 eur za tunu oxidu uhličitého, ke stabilizaci a snížení cen. Princip je podle něj stejný jako u intervencí na měnových trzích.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je naopak přesvědčen o tom, že budou povolenky po roce 2027 výrazně dražší než 45 eur (za tunu CO₂). Kovanda připomíná studie renomovaných institucí  jako je Postupimský institut výzkumu klimatických vlivů případně Univerzita v Kolíně nad Rýnem, podle kterých bude cena povolenek kolem 250 euro za tunu CO₂.

„Cena povolenek musí být takto vysoká, aby se stihlo dekarbonizovat do roku 2050. Pokud cíle odložíme do roku 2075 nebo 2100, pak se takový scénář samozřejmě naplnit nemusí. Částka bude podle mě každopádně trojciferná,“ sdělil v ČT Lukáš Kovanda.

Kdyby státy nedodržovaly své závazky ve snižování národních emisí, tak by opravdu ceny povolenek vystřelily nahoru. Nová data to ale neukazují

Luděk Niedermayer, ekonom

Zmíněné studie by podle Luďka Niedermayera byly relevantní, pokud by v Evropě nedocházelo k postupnému snižování emisí. Povolenky jsou totiž provázané s mechanismem, který zavazuje členské státy ke snižování škodlivých látek v ovzduší.

„Kdyby státy nedodržovaly své závazky ve snižování národních emisí, tak by opravdu ceny povolenek vystřelily nahoru, ale nová data zveřejněná na počátku listopadu ukazují, že velká část zemí je na správné cestě k dosažení stanovených cílů. To by mohlo dokonce vytvořit prostor pro to, aby povolenky zlevnily,“ doplňuje Niedermayer.

Evropským zemím se daří snižovat emise podle plánu a od výsledků se bude odvíjet i to, kolik bude na trhu povolenek.

„V případě, kdy budeme snižovat emise v těchto sektorech rychleji, než se budou emitovat povolenky, tak bude vytvářen tlak na to, aby cena nerostla. Různí poslové zkázy říkali, že je nesplnitelný klimatický cíl pro rok 2030 (snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990). Nyní to vypadá, že směřujeme k 54 procentům a tím, jak se zlevňují technologie, které jsou klíčové pro dekarbonizaci, budou cíle dosažitelné ještě snadněji,“ uzavírá Luděk Niedermayer.

Jakub Procházka