Pavel Gorecký (ERC-TECH): Jako jediní na světě umíme vyrobit beton ze 100% recyklovaného stavebního odpadu (video)

Ocenění Social Impact Award společnosti Deloitte za rok 2019 je jedním z mnoha, které má na svém kontě česká společnost ERC-TECH. Ta vyvinula světově unikátní postup výroby betonových směsí z recyklovaných stavebních odpadů a její ředitel pan Pavel Gorecký je hostem Exportního zrcadla.

Řekněte mi na úvod, jak jste dospěli do toho současného stadia? Měli jste už na začátku jasno v tom, že chcete vymyslet tento způsob, jak z recyklovaného stavebního odpadu vyrábět betonové směsi?

Nebyl to žádný, jak říkám, kalkul. Byl to vývoj, který začal zhruba před 25 lety, kdy zakladatel, pan František Polák, který se pohybuje v betonářském a sanačním byznysu více než 40 let, stavěl a rekonstruoval a tím, že mu vznikal odpad přemýšlel nad tím, jakým způsobem s ním naložit, aby se vrátil na tu stavbu a tím to všechno začalo.

Vy dneska vyrábíte nebo jste autorem vynálezu unikátního způsobu výroby betonových směsí vlastně ze 100% recyklovaného stavebního odpadu. Jak složité bylo se do tohoto stavu dostat? Pokud vím, vy tam třeba používáte i nanočástice atd. Jak těžké to bylo?

Principem toho celého začátku byl de facto pokus omyl, než se přišlo určitá specifika, jakým způsobem z toho vyrobit plnohodnotný materiál stavební. To znamená, že se došlo k tomu, že se to nemůže míchat stejným způsobem, jako běžný tradiční beton s přírodních kameniv a písku, že se to musí míchat v jiných časových sekvencích, že se musí přidávat určité nanočástice, které tomu betonu dávají specifický charakter rovnající se betonu z přírodního kamení nebo výrobků z betonu z přírodního kameniva.

Máme několik vynálezů, protože v těch letech se i ten původní vynález vylepšoval a přicházelo se na další různé nové skutečnosti s tím materiálem. Začala se využívat cihla, začala využívat keramika, nejenom betonový odpad a víceméně dneska pokrýváme škálu veškerých inertních stavebních materiálů pocházejících z demolic nebo z druhotných surovin, ze zmetků z výroby, ale i z průmyslu, nekontaminované odpady typu slévárenské písky, různé druhotné suroviny, které dneska končí na skládkách.

A ty vynálezy se týkají čeho? To znamená, že vy nabízíte různé druhy těch betonových směsí nebo jsou to nějaké další výrobky, které z toho vycházejí?

Vynálezy se týkají vlastně technologie, jak ten beton vyrábět, jakým způsobem ho vyrábět, jaká kompozice toho betonu nebo těch prefabrikovaných prvků je.

A jak je to s tou unikátností, opravdu ve světě nic podobného neexistuje?

Ve světě samozřejmě existují betony, do kterých se přidává recyklované kamenivo, ale zhruba je to dneska do 50 %, my pracujeme se 100% náhradou kameniva a písku. Nic takového ve světě v současné chvíli neexistuje.

ERC-TECH: Bagr na hromadě suti
Třídění a zpracování materiálu | ERC-TECH

Jak na ten váš výrobek, na tu vaši směs betonovou reagují vlastně, ať už v České republice, tak i ve světě?

Co se týče odborníků v oblasti betonářského byznysu, tak tam ty počátky i ten stav v současnosti není zrovna lehký, ale tím, že jsme provedli několik testů u nezávislých organizací, které testují betony v laboratoři, tak jsme prokázali ty významné parametry srovnatelné s tradičním betonem.

To znamená, že tam někdy může panovat nějaká nedůvěra určitá k tomu, že to je něco úplně nového nebo s čím se setkáváte?

Spíš s nepochopením toho, jak je možné vyrobit z cihly nebo z keramiky materiál, který je pevnější, stálejší, odolnější a splňuje parametry.

Jak vám z tohoto hlediska pomůže nebo pomáhá nedávno oznámená spolupráce s firmou Skanska, která začala používat vaše betonové směsi nebo receptury?

Tak tam jsme prošli tou nedůvěrou, zkoušením, bylo to nazváno nějakým kráječem na cibuli, Teleshopping a různé možné názvy, ale odborníci z oblasti výroby betonu Skanska si to ověřili komerčně, tak dneska na sedmi betonárkách po České republice k dnešnímu dni vyrábí beton každý den a dodávají klientům. Takže my jsme postavili ten plán, jak vstoupit na ten trh prostřednictvím nadnárodní firmy, která je Top 10 na světě stavební, která tomu dala určitý punc té záruky a té kvality, že je to možné realizovat.

Do toho světa se určitě dostaneme. Teď vás poprosím, co vlastně přesně vy děláte, co nabízíte svým klientům?

ERC-TECH je technologická společnost, dodáváme technologické know how, jak připravit recyklovaná kameniva tak, aby se z nich dal vyrobit beton nebo výrobky z betonu, a samozřejmě proces míchání určitých betonových směsí s určitým požadovaným výsledkem, který je dneska na stavbách.

ERC-TECH: Míchačka s betonem
Míchačka s betonovou směsí | ERC-TECH

Takže vy těmto firmám vlastně připravujete řešení technické na míru de facto?

Ozývají se nám 3 druhy těch zákazníků nebo těch, kteří mají o tuto technologii zájem. Buď to jsou recyklační společnosti, které dneska přichází do styku s odpadem a neví, co s ním dál dělat. To znamená, že ho zrecyklují, ale už ho nejsou schopni zpátky využít do produktu, který se potom skládkuje. Další součástí jsou betonářské společnosti, které zajímá, jak zlevnit svoji produkci a třetí skupinou jsou stavební firmy a developeři, kteří chtějí stavět s technologiemi, které mají vliv na životní prostředí. To znamená nižší uhlíkovou stopu, chtějí v rámci rekonstrukce využít ten materiál zpátky a developerům se otevírá cesta, jakým způsobem naložit se starými brownfieldy, a jak je využít zpět a levněji stavět.

To znamená, že vy těmto třem typům firem dodáváte potom konkrétní návrhy, jak oni tu svoji konkrétní situaci můžou řešit?

Přesně tak. Propojujeme ten stavební byznys s recyklačním a s výrobci betonu a prefabrikátů.

My jsme to vlastně ještě neřekli, pojďme připomenout, jaká jsou pozitiva toho, když se ta betonová směs vyrábí z recyklovaného stavebního odpadu, jaká veškerá pozitiva vlastně to obnáší?

Beton, který je vyrobený pomocí naší technologie, je opět po ukončení své životnosti plně recyklovatelný. To znamená, že se z něj dá vyrobit znovu beton nebo betonový výrobek. Následně dalším hlavním benefitem je, že technologie je bezodpadová, to znamená, že jsme schopni využít jakýkoliv nekontaminovaný, inertní stavební demoliční odpad ve 100 %. To znamená, že není potřeba žádného skládkování, samozřejmě paralelně se šetří velké množství virgin materiálu, tzn. písky, kameniva těžená nebo kameniva drcená, a víte, že ty ložiska ubývají a s pískem začíná být docela velký problém, co se týče celého světa. To znamená, že si můžeme dost velké množství přírodních zdrojů ušetřit.

Jakým způsobem vlastně se dneska zpracovává ten stavební odpad? Nebo respektive spíš, jak velké procento toho stavebního odpadu se znovu používá, a jak velké procento zůstává prostě někde ležet?

Tak v rámci EU je úroveň recyklace v různých zemích odlišná . Nejlepší stupeň recyklace mají Holanďani, někde na úrovni 90 %, severské země také, ale dobrým pojmem je slovo recyklace a ten reusing, to znamená zpětné využití. Ti Holanďané mají zpětné využití 10 %. To znamená, že i oni mají velké haldy nevyužitých kvalitních materiálů, které dneska nevyužívají jinak, než na stavbu těch opěrných valů proti tomu moři. A v jiných zemích je to problém tlaku jednotlivých vlád, jakým způsobem se s tím nakládá, jestli se s tím zasypávají skládky, staré lomy a vzniká z toho další ekologická zátěž, protože pokud vezmu stavební demoliční odpad, máme tam malty, máme tam beton, tak jsou to všechno ve styku s vodou velmi nebezpečné záležitosti pro spodní vody.

ERC-TECH: Ztracené bednění
Ztracené bednění | ERC-TECH

Já jsem někde četl, že údajně až 90 % toho stavebního odpadu vlastně se s ním nic nedělá. Je to správná informace?

Je to správná informace, ono se zrecykluje, ale zůstávají deponie, kde jsou haldy, ale z nich se nic nevyužívá. Pomalu nic nevyužívá.

Jak jsem viděl na vašem webu ve vašich vizích, tak vaším cílem je tady s tímto něco poměrně zásadně udělat. Předpokládám tedy, že se pokoušíte se svými výrobky nebo se svou technologií dostat do světa, jak se vám to daří?

Je to kontinent od kontinentu, země od země. EU umí krásně o tom hovořit, ale nic v tom nekoná. Jsme v několika zemích světa v rámci implementace naší technologie, a co se týče takového, uvedu příklad Kataru, kde veškeré suroviny se dováží, jsou trojnásobně i čtyřnásobně dražší než u nás, současně tam leží 50 milionů tun na skládce a ten režim nebo ta vláda, která tam je, rozhodla, že se ten odpad využije, protože když se našla technologie, tak oni to chtějí využít a nechtějí nakupovat drahý kámen a chtějí šetřit své zdroje, které mají samozřejmě v různých státech, v zemích, kde komu dali zelenou.

Pak jsou severské země, které jsou sice navenek zelené, ale jsou tak byrokraticky svázané předpisy, že sami se budou muset odblokovat, aby to mohli začít využívat. Co se týče České republiky, myslím si, že jsme na tom nejlíp, protože současná vláda dala tomu zelenou a podporuje toto řešení už i v návrhu nové betonářské normy, dneska se z toho dá stavět, zájem o to společnosti mají i investoři.

A co je tedy ten největší problém? Je to to, o čem se mluví hodně dlouho a sice, že vlastně jsou poměrně jednoduché podmínky pro skládkování těch odpadů, čili není motivace ty odpady využívat znovu, nebo v čem je ten problém?

Je třeba změnit pouze slovo „recyklace“ za „zpětné využití“. A pokud tento tlak bude s tím zpětným využitím, tak uvidíte, že se věci pohnou dopředu.

A máte pocit, že ten tlak už se objevuje, nebo jak ta situace současná vypadá?

Co se týče Evropy, tak je to víceméně ekonomický efekt, protože samozřejmě stavět z druhotných suroviny je levnější než stavět z přírodních surovin. Pakliže je to v tom cirkulárním kruhu toho byznysu, tak víceméně ty společnosti vydělají daleko víc peněz, pohled na tu věc je až sekundární, pak jsou země, které chtějí první vyřešit enviromentální záležitostí a pak až ty ekonomické.

ERC-TECH: použití recyklované betonové směsi
Využití recyklované betonové směsi | ERC-TECH

Ve vaší firmě je cítit poměrně silný důraz na ten princip udržitelnosti a cirkularity. Čím to je, nebo jak to vzniklo? Měli jste pocit, že o toto bude na trhu zájem, že to začíná být trend, nebo jak to vzniklo u vás?

Přirozeně. Žádný kalkul dopředu, že nějakým takovým způsobem se svět bude vyvíjet a je logické, když víceméně všechny ceny stoupají nahoru, že se bude muset někdo zamyslet nad tím, jak šetřit a zároveň vnímat environmentální záležitost toho celého oběhové hospodářství.

Vraťme se ještě k tomu vašemu působení v zahraničí, v jakých zemích dneska vaše firma se už vyskytuje?

Na několika kontinentech. Jižní Amerika: Chile, Argentina, Brazílie; Evropa: Skandinávie, Polsko, Česko, Slovensko, Rakousko, Švýcarsko; Střední východ: Jordánsko, Libanon, Katar; Asie: Čína, Indie, Indonésie, Malajsie, Singapur a Austrálie.

A to o čem jste mluvil, o té jakési nedůvěře v tu novou technologii, jak se vám to tam daří překonávat?

To není jen o důvěře, oni jsou dál než my, protože Asiati, čím chudší je ekonomika, tím větší přístup nebo lepší přístup k tomu využívání. Čím bohatší ekonomika, tím víc byrokracie a problémů, ale daleko větší možnosti.

Takže oni se snaží najít řešení, které bude efektivní z hlediska nákladů?

Přesně tak.

Asi i dopady na životní prostředí atd.

Přesně tak. A hlavně velké aglomerace. Dvacetimilionová Bombaj má problém vůbec odvézt za město, které má 80 km v průměru, je skládka 140 km a ty náklady přepravní jsou šílené, proto tam leží, proto se nebourají ty budovy, protože dovést ten beton, postavit tam něco nového, je strašně nákladné, byť v docela levné zemi. To samé je v Číně, kde se bourají celé čtvrtě 50 let staré a také mají problém to z té velké aglomerace odvézt pryč, takže to jsou problémy těch daných zemí. Naše řešení umožňuje to dělat přímo na místě. To znamená, že se to zbourá, v případě mobilní betonárky se dá betonovat hned na místě a stavět, protože ty náklady jsou úplně posekané dolů a nemůže tomu nic konkurovat.

ERC-TECH: Využití recyklované betonové směsi
Využití recyklované betonové směsi | ERC-TECH

Z hlediska toho, o čem jsme před chvílí mluvili, tedy že vlastně až 90 % stavebního odpadu zůstává někde ležet, jste do budoucnosti optimista, že tahle situace se nějak výrazněji zlepší?

Stoprocentně, koronavirus tomu velmi pomůže. Tlak na tu ekonomiku, snižování nákladů, začnou ty firmy využívat tím, že budou a už přemýšlejí nad tím, jak to využít a dívají se okolo sebe, jakým způsobem to implementovat.

Jaké vlastně výše úspory nákladů se dá dosáhnout při použití vaší technologie? A to samé třeba, dá se vyčíslit, jaký dopad na životní prostředí z hlediska poklesu emisí CO2 atd.?

Co se týče úspory v rámci výrobku betonového nebo prefabrikátů. Je to, říkám, z globálního hlediska každá země jiná, protože někde je drahé skládkování a levná surovina, někde není poplatek žádný za skládkování, ale drahá surovina, ale vychází to zcela běžně mezi 20-50% oproti výrobkům z tradičních surovinových zdrojů. Co se týče dopadu té uhlíkové stopy, tak samozřejmě tím, že využíváme sekundární zdroje, to znamená, že se neskládkuje, takže 1 tuna skládkování odpadu je nějakých 200 kg CO2, tak si to můžete spočítat. A naše betony mají menší obsah cementu, což v té uhlíkové stopě na ten kubík znovu šetří významné náklady.

Tím, že výrobky vyrobené pomocí naší technologie mají vlastně nekonečný životní cyklus a opakovaně se dají využít, tak nevzniká ten enviromentální dopad tak velký, jako z běžných stavebních materiálů. Co se týče porovnání uhlíkové stopy betonu z recyklovaného kameniva a betonu z tradičního kameniva, tak je zhruba o 20 % ta uhlíková stopa nižší, ale ten dopad na životní prostředí je daleko větší, protože ten odpad, který se vyváží na skládky nebo se nevyužije do výrobku, má určité emise spjaté s dopravou, skladováním a s tím vším, to tam nevzniká.

Pravidelné novinky e-mailem