English version
Fosilní paliva jsou novodobým nepřítelem civilizace. Tlak na ustoupení od jejich používání roste. Odborníci hledají alternativní cesty k tomu, aby se do atmosféry uvolňovalo při spalování fosilních zdrojů co nejméně skleníkových plynů.
„V našem výzkumu jsem použili termogravimetrickou analýzu (měření hmotnosti během zahřívání – pozn. red.). V moderních laboratorních podmínkách to umožňuje použití vysokorychlostní pece pro termogravimetrickou analýzu, jež umožňuje stanovení reaktivity dřeva při různých teplotách a jeho procentuálního hmotnostního zastoupení. Našim cílem bylo sledování kinetiky spalování biomasy, v tomto případě dřeva, a ropné břidlice,“ vysvětlil vedoucí výzkumné laboratoře pro analýzu paliv a emisí Alar Konist z technologického institutu v estonském Tallinnu.
Z předběžných výsledků celoroční studie vyplývá, že zvýšení podílu biomasy při spalování fosilních paliv se výrazně snižuje produkce oxidu uhličitého. Inženýři analyzovali směsi, které obsahovaly až 40 hmotnostních procent dřeva.
Konist zdůraznil, že použití směsi fosilních paliv a biomasy ve fluidních kotlech CFB (cirgulating fluidized bed) je nejméně škodlivé pro životní prostředí.
Dalším přínosem je to, že popel z takto spálené směsi se dá lépe dále využít, například pro výrobu cementu s menší uhlíkovou stopou. „Výsledky výzkumu ukazují, že koncentrace znečišťujících látek ve spalinách lze nejlépe regulovat při spalovací teplotě 700 až 800 stupňů Celsia. Tvorba popela může být snížena o 50 procent přidáním dřeva do ropné břidlice,“ doplnil.
Technologiemi budoucnosti jsou podle estonských odborníků pokročilé formy spalování, zplyňování, zachytávání uhlíku a jeho další použití. Zejména v Evropě, kde se stupňuje tlak na snižování uhlíkových emisí. Alternativní metody zlepšující spalování fosilních paliv by měla EU rovněž podporovat, je přesvědčen Konist.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
